Hardwarové novinky – 23/2009 (Computex, 2. část)

10. 6. 2009 | David Ježek | Hardware | 2175×

Hry pro Direct3D 11 a ATI. Problémy se 40nm procesem TSMC. PowerColor Radeon HD 4670 pro AGP nakonec ano. Pasivně chlazený Radeon HD 4770 od PowerColor. 1,01GHz PowerColor Radeon HD 4890. ATI Radeon E4690.

Obsah

• Hry pro Direct3D 11 a ATI
• Problémy se 40nm procesem TSMC
• PowerColor Radeon HD 4670 pro AGP nakonec ano
• Pasivně chlazený Radeon HD 4770 od PowerColor
• 1,01GHz PowerColor Radeon HD 4890
• ATI Radeon E4690

Ještě než se zahloubáme zpět do grafických technologií, mi dovolte pár slov. Bystřejší (a tentokrát i ti méně bystří) si jistě všimnou, že v tomto dílu je „nějak javorového listí“ a málo „kalifornské zelené“. Důvod je prostý: NVIDIA samozřejmě byla na Computexu přítomna (a pokud mohu soudit, tak měla jedny z nejhezčích hostesek :-)), ale z hlediska produktů se toho moc nedělo. Pouze se někteří partneři pochlubili s produkty Ion a zařízeními Tegra, nic čemu bych se nevěnoval již v dílech minulých. NVIDIA si jeden zajímavý produkt schovala na tento týden, jde o nové 40nm mobilní GPU řady GeForce 200M, o kterém si povíme pár slov za několik dnů. Takže mi pro dnešek odpusťte tu do očí bijící „barevnou“ nevyváženost.

Hry pro Direct3D 11 a ATI

O hardwaru jsme si povídali minule, dnes je čas zabrousit na pole jistého výrobce uzavřených operačních systémů, protože ten obstará softwarovou část: Rozhraní DirectX 11, z něhož se této věci týká část známá jako Direct3D.

AMD dle drbů hodlá Evergreen (první DX11 GPU) vypustit již v září, to ale nechme koňovi, často bývá ve věcech nejnovějších výrobních procesů neplánované zpoždění. Po ATI R300 alias Radeonu 9700 a NVIDIA G80 alias GeForce 8800 se toto GPU stane dalším, které se na trhu objeví s architekturou, pro nějž ještě není dostupná odpovídající verze DirectX. Nicméně řekněme, že DirectX 11 to zkrátka doženou, to je ten nejmenší problém. Daleko větší problém představuje podpora ve hrách. Již nasazení DirectX 10.1 ve hrách byl spíš průšvih, moc vývojářů se do toho nehrnulo, někteří pak u takových her dokonce patchem následně podporu odstranili a srazili hru zpětně na DirectX 10.0. Ale dnes nechme stranou spekulace, proč tomu tak bylo/je.

Richard Huddy, jeden z čelních představitelů AMD, jasně říká, že o DirectX 11 je obrovský zájem a jejich vývojáři neví, kam dřív skočit. Mezi herními studii je po technologii AMD velká poptávka (a přiznejme si, že softwarový tým v AMD není tak silný jako v NVIDII, která má svůj program podpory The Way It's Meant To Be Played). Každopádně ještě letos bychom se měli dočkat řady her pro DirectX 11, konkrétně od CodeMasters, Phenomic, Emergent a Rebellion. A já jen připomenu, že s ATI si při vývoji Starcraftu II a Diabla III dobře rozumí i Blizzard, nicméně tam to nebude nijak kritické, hry od Blizzardu vždy šlapou plynule i na hodně starém železe.

Na závěr si dejme dvě technologické ukázky běžící pod DirectX 11. AMD zde opět, tentokrát již nejspíše úspěšně, opráší svoji technologii hardwarové tesselace. Demo Froblins pak má AI potvorek počítanou pomocí DirectX Compute Shaderů, což bude vedle CUDA a OpenCL podle všeho třetí majoritní softwarová záležitost z oblasti GPGPU.

AMD demonstrates tessellation on the worlds first DirectX 11 graphics processor

Froblins Technical Demonstration

Problémy se 40nm procesem TSMC

Uvedení Radeonu HD 4770 bylo bezpochyby krokem, který měl potenciál zatlouct NVIDII hřebiček do rakve s prodejností v tomto superlevném segmentu. Kolem oněch ~2200 Kč tam zkrátka nic zajímavého/konkurenceschopného neměla, ale jak to tak bývá, něco se podělalo.

V Sapphire se údajně trochu nepovedl BIOS, většina karet zmizela, ale to není důležité. Hlavní je, že karty byly k dispozici prakticky pouze pro počáteční vydání a od té doby je na trhu pověstné sucho, maximálně lze někde zahlédnout posledních pár karet skladem, ale už za ceny výrazně vyšší. V TSMC zkrátka zápasili s velice nízkou výtěžností své 40nm výroby, a to tak nízkou, že velmi negativně ovlivňovala i výrobu tak mrňavých čipečků jako RV740 v HD 4770 (tak nízkou, že to tu prý od doby 130nm výroby GeForce FX, která NVIDII málem zlomila vaz, nebylo).

TSMC tak dle dostupných neoficiálních informací nezbylo nic jiného, než 40nm výrobu zcela zastavit a na chvíli se „vrátit k rýsovacím prknům“, zjistit, kde je problém, a sjednat co nejrychleji nápravu. Tím, co je ještě nějakou souhrou okolností k dispozici (nebo možná běží nějaká silně utlumená výroba pro „udržení životních funkcí“, kdo ví), prý AMD zásobuje své velké OEM partnery, aby si je nerozzlobila, takže na maloobchodní trh zkrátka nic nezbývá. Odstávka je záležitostí několika týdnů.

AMD tedy musela situaci rychle řešit a řešení se jmenuje „zlevníme HD 4830 a HD 4850“, jejichž výroba tak byla prodloužena. Radeon HD 4830 se stejným počtem stream procesorů jako 4770 (640) tak koupíte kolem 2000 Kč, Radeon HD 4850 s 800 SP pak vyjde na zhruba 2500 Kč. Samozřejmě ale oba mají o něco vyšší spotřebu v burnu, na druhou stranu je s těmito cenami AMD stále velice konkurenceschopná a toto „neklidné období“ přežije.

PowerColor Radeon HD 4670 pro AGP nakonec ano

Když jsem před dvěma týdny psal o novém Gigabyte Radeonu HD 4650 pro AGP, záměrně jsem nezmínil AGP verzi HD 4770 od PowerColoru, jež se objevila v jistém eshopu a posléze byla stažena a označena za kachnu. Je tomu tak, PowerColor Radeon HD 4770 nikde nehledejte, nicméně firma na Computexu ukázala jinou AGP kartu. Radeon HD 4670 je počin, který je v PCI Express variantě výkonnostně na úrovni HD 3850, který PowerColor pro AGP také kdysi uvedl, ale o něco úspornější díky 55nm GPU. AGP slot ale nenabízí takové dodávky proudu, jaké by tato karta potřebovala, AGP varianta tedy nese jeden klasický hard(d)iskový Molex. Oproti Gigabyte HD 4650 má PowerColor svoji kartu taktovanou na 750 MHz (+150 MHz) a přidává rovnou 1 GB DDR3 (Gigabyte nese GDDR2). Z výstupů je tu klasické trojkombo, tedy DVI, D-Sub a TV. Pokud někde narazíte na grafiku s označením „AG4670 1GBK3-P“, pak to je ona. Povšimněte si v zadní části u AGP Slotu převodního AGP-PCIe můstku ATI Rialto.

Pasivně chlazený Radeon HD 4770 od PowerColor

PowerColor pak, stejně jako Gigabyte, představil pasivně chlazený Radeon HD 4770 SCS3. Pokud si tedy odmyslíme nízkou dostupnost GPU, tak se na trhu můžeme těšit na více než jednu pasivní kartu této třídy, což je fajn. Nedivil bych se, kdybychom se v dohledné době dozvěděli i o Asusu, MSI a dalších.

1,01GHz PowerColor Radeon HD 4890

A do třetice ještě jedna karta od PowerColoru. Radeon HD 4890 PCS++ je jednou z těch karet, která už tak výkonnou bestii, jakou GPU RV790 je i na základním taktu, přetaktovává v základu na více než 1 GHz. PowerColor spolu s masivním chlazení z karty ždíme 1010 MHz, z pamětí pak efektivních 4,4 GHz. Očekávat však můžeme horší dostupnost na trhu a samozřejmě adekvátně vysokou spotřebu (odpovídající herní mašina si v burnu jistě vezme přes 500 W).

ATI Radeon E4690

Když už je tento díl celý o grafice, zakončím jej novou grafikou opět od ATI. AMD se totiž krátce před Computexem pochlubila novým počinem mezi tzv. embedded grafikami, tedy řešeními, které na pouzdře obsahují jak GPU, tak RAM a jsou určeny k integraci (zapouzdření) do nějakého zařízení.

Radeon E4690 přináší proti svému předchůdci E2400 320 stream procesorů, díky nimž dává až trojnásobný výkon. Přímo vedle GPU sedí celkem 512 MB 128bit 1,4GHz GDDR3 pamětí, celý tento slepenec je výkonově škálovatelný od 150/500 MHz po 600/1400 MHz při spotřebě od 8(!) do 25 W. Z technologií podporuje samozřejmě vše, co se na příslušníka poslední generace ATI sluší, tedy dekodér videa UVD 2.0, hardwarový (samozřejmě včetně H.264), DirectX 10.1, OpenGL 3.0, OpenCL, HDCP, mezi výstupy může výrobce zařízení vyvést nově i DisplayPort. Podpora operačních systémů zahrnuje Windows XP, Vista, 7 a Linux x86. AMD v tomto segmentu samozřejmě nevystačí s nějakými planými sliby, garantuje dostupnost produktu po nadcházejících 5 let s příslušnou technickou podporou. Zákazníky jsou výrobci různých herních automatů či zařízení pro kasina, na základních deskách či v noteboocích tuto sympatickou grafiku nehledejte.

       

Komentáře

[HonzaRez]

Vysvětlí mi někdo, proč mají ty pasivní grafiky ta chladící žebra vždycky na té špatné straně? Jak se to může chladit dolů?! Nebylo to nejúčinnější chlazení právě takové, ze kterého by horký vzduch stoupal nahoru? Nechápu...

[Pavel Vymetálek]

Pokud si dobře pamatuju, tak součástky "nahoru" měly ISA karty. A proto, že jsou na PCI(E) kartách součástky dolů (slot nahoře) je třeba chladit dolů. Asi se snaží zabírat jen jeden slot. Ale karty, kterým vede heatpipe i na druhou stanu ke chladiči jsem viděl.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

A na místo toho vzduchu co odešel nahoru se nový studený vzduch dostane jak? Úplně stejně jako v opačné pozici odchází ten teplý. Ve výsledku to vyjde prakticky nastejno. V obou případech je to stejně blbě, protože žebra by měly být umístěny tak, aby kolem nich mohl vzduch proudit vertikálně a tedy být volné na obou koncích, jak spodním tak i dolním. Prostě žebra by neměla být ani dole, ani nahoře, ale na boku!

[trekker.dk]

A na místo toho vzduchu co odešel nahoru se nový studený vzduch dostane jak?

Ze stran například? Ten teplý vzduch prostě stoupne a na jeho místo se studený už odněkud dostane. Když máš chladič dole, tak teplý vzduch nemá kam stoupnout a moc se tam tedy nehýbe

[Hynek (Pichi) Vychodil]

 

A na místo toho vzduchu co odešel nahoru se nový studený vzduch dostane jak?

 

Ze stran například? Ten teplý vzduch prostě stoupne a na jeho místo se studený už odněkud dostane. Když máš chladič dole, tak teplý vzduch nemá kam stoupnout a moc se tam tedy nehýbe

Ten teplý vzduch může odejít do stran stejně jako se tam dostane ten studený v opačném gardu. Prostě ty dvě pozice fungujou naprosto stejně, když zanedbáš ten rozdíl v oběmu a ním ovlivněný odpor proudění (teplého vzduchu bude více a tedy bude muset proudit rychleji a odpor na teplé straně se tedy projevý o něco více). Prostě ať to bereš jak jak chceš, tak je skoro jedno jestli je chaldič nahoře nebo dole. V obou případech je to stejně špatně. Chladič patří na bok, aby nahoře i dole byl volný prostor.

 

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Ježiš, ten češtin dostal na prdel. Radši už půjdu spát.

[Heron]

odpovídající herní mašina si v burnu jistě vezme přes 500W

Myslíš? Někdy před měsícem jsem si četl na konkurenčním HW webu testy grafických karet. Stroj (bez grafiky) celkově slabší, než vlastním já - měli tam nějaké obyčejné dvoujádro, málo paměti, nějaký green disk. Potud v pořádku, je to test GK, nikoliv celých sestav. Co mě ale šokovalo byl použitý 1200W zdroj. A v diskusi se pak každý chlubil, jak výkonnou spínanou svářečku v bedně, ehm totiž zdroj, má on.

Tak jsem se dal do měření:

Nejpodstatnější komponenty:

CPU: Intel 9300Q
RAM: 4xA-DATA Extreme 2GB modul
HDD: nějakej samsung 500GB
GPU: ATI 4890
PSU: Seasonic S12II-430

Cílem bylo změřit maximální příkon. Takže na grafiku jsem poštval osvědčený FurMark v "maxBurn" nastavení a zároveň na CPU Intel Burn Test - max. stress.

A výsledek? 378W! Víc ani watt. Jenže takovou zátěž (multicore CPU na max. GPU na max) žádná hra neudělá. O tom že hry jedou na jednom jádře jsme se bavili minule. GK také nebývá typicky vytížená na 100%, např. při zapnutém vsync je v některých starších hrách vytížení GK kolem 20%. Takže s těmi watty bych to zas až tak nepřeháněl - Davida se to ani moc netýká, ten je v tomto směru ještě rozumný, ale doporučení (na jiných HW webech) 1kW zdroje pro herní mašinu je zcela nesmyslné.

[David Ježek]

souhlasím, ale tvoje sestava má jistě osazenu 4890 na základních taktech. jakmile tomu GPU přitopíš pod kotlem, tak spotřeba skutečně vylítne hodně nahoru, mám osobně ověřeno (a to na nižším taktu než běží ten powercolor, víc mi nedovolil zdroj): http://cdr.cz/a/26747/5

jinak samozřejmě veškerá doporučení na 1kW svářečky jsou totální nesmysl. na nákupy také nejezdíme v monopostu F1.

[Heron]

Ano, mám to na základních taktech.

Hmm, ty vysledky z článku se mi nějak nezdají. To opravdu zvednutí taktu o 65MHz udělá nárůst příkonu o 160W? Není v tom měření nějaká bota? Vím, že spotřeba roste s taktem exponenciálně, ale na druhou stranu to tvé přetaktování rozhodně není o 250MHz (aby jsi dosáhl 1GHz na GPU, jako PowerColor).

[Heron]

Oprava: místo 250MHz má být 150MHz.

[David Ježek]

ono se na tom podepisuje i vyšší spotřeba jiných částí systému v takové situaci a samozřejmě také to, že s rostoucí spotřebou dále postupuješ na klesající křivce efektivity zdroje (ono třeba jen o procento, ale něco to taky udělá). a za měřením si stojí, dělal jsem ho víckrát a rapidnímu nárůstu odpovídala i teplota komponent a hluk zdroje.

[Heron]

Ok, věřím. Prostě jsem takový šílený nárůst nečekal. Někdy zkusím proměřit závislost příkonu na taktu u mě a vydám další díl blogu spotřeba PC.

[David Ježek]

sleduj i teplotu gpu, ona tam je nelinearni zavislost