Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Zhruba rok a čtvrt uběhlo od chvíle, kdy AMD oznámilo jak spolupráci s firmou ARM, tak svůj úmysl uvést na trh 64bitové ARM Opterony. Inženýři kalifornského výrobce se loni opravdu neflákali, a tak na trh míří první Opterony na bázi 64bitových jader ARM Cortex A57. AMD v první vlně plánuje 8jádrové Opterony A1100 jako platformu pro malé servery. Vyráběny jsou 28nm procesem.
Opterony A1100 přijdou na trh v několika verzích. Ty nejvyšší budou mít takt sahající za 2GHz hranici, 8 jader, celkem 4 MB sdílené L2 a celkem 8 MB sdílené L3 cache. K testovací platformě pro partnery AMD ještě dodejme: paměťový řadič podporuje jak DDR3, tak DDR4 a poradí si se 128GB kapacitou. Podporováno je ECC a rychlost až do 1 866 MT/s (v současné době alias DDR3-1866) ve čtyřech paměťových slotech typu SO-DIMM, UDIMM i RDIMM. SoC dále nabízí 8 linek sběrnice PCI Express 3.0, 8× SATA, dva gigabitové Ethernety, kryptografický a de/kompresní koprocesor a ARM TrustZone. K dispozici je i Linux postavený na základech Fedory (LAMP + Java7/Java8 atd.).
AMD odhaduje, že v roce 2019 bude architektura ARM držet až 25 % serverového trhu a specializovaná ARM SoC budou normou pro velká datová centra. V x86 segmentu prý budou dominovat spíše malá x86 jádra, než velké monolitické potvory. Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme. AMD momentálně nabízí Opterony A1100 v rámci celé testovací platformy svým partnerům, rozesílat zkušební vzorky začne v březnu. Někdy později v tomto roce tedy čekejme příchod na trh.
AMD očekává, že v budoucnu bude držet (stále) určitý významný podíl v x86 serverech a bude dominovat trhu ARM serverů. Jestli se jeho slova naplní, ukáže až budoucnost, ostatně na trhu serverů se toho nyní mele více, vedle x86 architektury a přicházejícího ARMu jsou to také mnohojádrové Xeony Phi na bázi upravených x86 jader, nebo GPU čipy stále lépe optimalizované pro vysoce paralelní výpočty i v plovoucí čárce s double-precision. Rok 2019 je velmi daleko a do té doby mohou vzít jakékoli prognózy za své.
Do listopadu nás vrací i další dnešní zpráva. Tehdy totiž oznámil Western Digital dostupnost svého 6TB pevného disku plněného heliem. Šlo samozřejmě o model od odkoupené HDD divize firmy Hitachi (původně HDD divize IBM), disk byl tedy uveden pod názvem HGST Ultrastar He6. Jak se dalo čekat, poptávka po něm asi nebyla malá, a tak Western Digital od té doby v podstatě jen saturuje objednávky svých velkých partnerů. Buďme optimisté a očekávejme, že je zasaturuje v průběhu letoška a disk případně zamíří i do běžného prodeje.
Na duben letošního roku plánuje uvedení na trh i Seagate. Jeho 6TB disk není plněn heliem, jde o klasickou vzduchovou konstrukci, avšak i tak je do šasi vměstnáno nadstandardních 6 diskových ploten. Není ani použita vyvíjená a finišovaná technologie SMR (shingled magnetic recording) s částečně překrývajícími se magnetickými částečkami na plotnách, ani vyvíjený HAMR (heat assisted magnetic recording) aplikující na diskové plotny princip z magnetooptických disků (zahřátí při zápisu). Seagate dokázal vyvinout 6plotnový disk s kapacitou 6 TB na stávající harddiskové technologii.
I jeho model zamíří nejdříve k velkým odběratelům z řad datových center, cloudových služeb a velkých úložišť. Případná dostupnost v maloobchodním prodeji je v tuto chvíli nejistá.
Ve stejné době se sešla dvě oznámení od dvou předních výrobců středoformátových fotoaparátů. Dánská Phase One (která to už nějakou dobu peče s japonskou společností Mamiya a také s Leaf, na společném otevřeném systému 645) i švédský Hasselblad (jehož výroba je už také spíše japonská – Fujifilm) chystají CMOS.
Phase One již oznámila dostupnost konkrétního produktu, digitálních zas IQ250. Ta využívají 50megapixelový CMOS čip velikost 44×33 mm, tedy menší než obvyklých 53,7×40,4 mm u CCD (velikost „středoformátového APS-C“ snímače 44×33 mm používá i Pentax u modelu 645D, takže je možné, že právě tento čip nahradí v chystaném „Marku II“ již postarší první 645 model), což představuje pro přepočet ohniska objektivu crop na hodnotě 1,3×.
IQ150 nabízí rychlost snímání 1,2 fps, ISO ale sahá až k 6400, o čemž si dosavadní CCD mohly nechat jen zdát – zde Phase One dosud nabízela rozsah do ISO 800/1600, případně 3200 v režimu Pixel+ (kdy se sčítal signál ze čtyř pixelů do jednoho, takže místo např. 80Mpix snímků produkovalo tělo 20Mpix). Jsou podporovány časy závěrky od 1/10000 sekundy po 1 hodinu, je zde 2,4GHz i 5GHz Wi-Fi rozhraní, USB 3.% i FireWire. LCD je nadále dotykové, s úhlopříčkou 3,2 palce a 1,15 milióny bodů. Celá tato nová CMOSová „zadnice“ je kompatibilní s těly Phase One 645DF+, Mamiya 645 FF+, Hasselblad H1 / H2 / 555ELD / 553ELX / 503CW i starým 501CM, Mamiya RZ67 Pro IID (pomocí adaptéru) a Mamiya RB67 (přímo) a nakonec Contax 645 AF. Phase One už také ohlásilo cenu, ta je stanovena na 24 990 €. Očekávat lze i kit se základním objektivem a cenou někde kolem 1 miliónu Kč.
Konkurenční Hassselblad prozatím jen ohlásil, že něco chystá. Konkrétně přístroj H5D-50c, z čehož jasně plyne 50Mpix rozlišení snímače. Doufejme, že větších rozměrů než 44&imes;33 mm. Švédská legenda se chystá svůj CMOS produkt uvést na trh v březnu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A musím říct, že mi to dává velmi dobrý smysl. Koho v dnešní době zajímá nějaké ACPI. Ne že bych byl z UEFI bůhvíjak nadšený, ale jako uživatele mě zajímá v podstatě jenom tolik, jestli je to zvenčí rukama použitelné.
Nebo tam přidat rozhraní pro přímé připojení NAND Flash...
digitálních zas IQ250 ... USB 3.%To budou asi záda, ale čím že se to mají připojovat dál?
Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme.Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejších. Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.
Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejšíchTuto myslenku se snazi realizovat delsi dobu UltraSPARCy, ale komercni tahak to zrovna neni.
Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.Myslim, ze toto trapi cim dal min lidi. V pripade serveru se, k vseobecne spokojenosti, vic jader efektivne vyuziva pri konsolidaci hw na nekolik (obcas i desitek) virtualnich stroju, a ze nejdou paralelizovat jednotlive ulohy je tak vice ci mene podruzne, protoze se usetri i bez toho, aby se muselo neco preprogramovavat.
Co zatim byly zpravy tak AM3+ konci .. nahrady by mely byt procesory se stejnou patici jako APU ... prece jen amensi pocet patic je pro vyrobce lepsi + pribude patice pro procesory na jadrech jaguar a jejic následovnicich ...