Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Zhruba rok a čtvrt uběhlo od chvíle, kdy AMD oznámilo jak spolupráci s firmou ARM, tak svůj úmysl uvést na trh 64bitové ARM Opterony. Inženýři kalifornského výrobce se loni opravdu neflákali, a tak na trh míří první Opterony na bázi 64bitových jader ARM Cortex A57. AMD v první vlně plánuje 8jádrové Opterony A1100 jako platformu pro malé servery. Vyráběny jsou 28nm procesem.
Opterony A1100 přijdou na trh v několika verzích. Ty nejvyšší budou mít takt sahající za 2GHz hranici, 8 jader, celkem 4 MB sdílené L2 a celkem 8 MB sdílené L3 cache. K testovací platformě pro partnery AMD ještě dodejme: paměťový řadič podporuje jak DDR3, tak DDR4 a poradí si se 128GB kapacitou. Podporováno je ECC a rychlost až do 1 866 MT/s (v současné době alias DDR3-1866) ve čtyřech paměťových slotech typu SO-DIMM, UDIMM i RDIMM. SoC dále nabízí 8 linek sběrnice PCI Express 3.0, 8× SATA, dva gigabitové Ethernety, kryptografický a de/kompresní koprocesor a ARM TrustZone. K dispozici je i Linux postavený na základech Fedory (LAMP + Java7/Java8 atd.).
AMD odhaduje, že v roce 2019 bude architektura ARM držet až 25 % serverového trhu a specializovaná ARM SoC budou normou pro velká datová centra. V x86 segmentu prý budou dominovat spíše malá x86 jádra, než velké monolitické potvory. Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme. AMD momentálně nabízí Opterony A1100 v rámci celé testovací platformy svým partnerům, rozesílat zkušební vzorky začne v březnu. Někdy později v tomto roce tedy čekejme příchod na trh.
AMD očekává, že v budoucnu bude držet (stále) určitý významný podíl v x86 serverech a bude dominovat trhu ARM serverů. Jestli se jeho slova naplní, ukáže až budoucnost, ostatně na trhu serverů se toho nyní mele více, vedle x86 architektury a přicházejícího ARMu jsou to také mnohojádrové Xeony Phi na bázi upravených x86 jader, nebo GPU čipy stále lépe optimalizované pro vysoce paralelní výpočty i v plovoucí čárce s double-precision. Rok 2019 je velmi daleko a do té doby mohou vzít jakékoli prognózy za své.
Do listopadu nás vrací i další dnešní zpráva. Tehdy totiž oznámil Western Digital dostupnost svého 6TB pevného disku plněného heliem. Šlo samozřejmě o model od odkoupené HDD divize firmy Hitachi (původně HDD divize IBM), disk byl tedy uveden pod názvem HGST Ultrastar He6. Jak se dalo čekat, poptávka po něm asi nebyla malá, a tak Western Digital od té doby v podstatě jen saturuje objednávky svých velkých partnerů. Buďme optimisté a očekávejme, že je zasaturuje v průběhu letoška a disk případně zamíří i do běžného prodeje.
Na duben letošního roku plánuje uvedení na trh i Seagate. Jeho 6TB disk není plněn heliem, jde o klasickou vzduchovou konstrukci, avšak i tak je do šasi vměstnáno nadstandardních 6 diskových ploten. Není ani použita vyvíjená a finišovaná technologie SMR (shingled magnetic recording) s částečně překrývajícími se magnetickými částečkami na plotnách, ani vyvíjený HAMR (heat assisted magnetic recording) aplikující na diskové plotny princip z magnetooptických disků (zahřátí při zápisu). Seagate dokázal vyvinout 6plotnový disk s kapacitou 6 TB na stávající harddiskové technologii.
I jeho model zamíří nejdříve k velkým odběratelům z řad datových center, cloudových služeb a velkých úložišť. Případná dostupnost v maloobchodním prodeji je v tuto chvíli nejistá.
Ve stejné době se sešla dvě oznámení od dvou předních výrobců středoformátových fotoaparátů. Dánská Phase One (která to už nějakou dobu peče s japonskou společností Mamiya a také s Leaf, na společném otevřeném systému 645) i švédský Hasselblad (jehož výroba je už také spíše japonská – Fujifilm) chystají CMOS.
Phase One již oznámila dostupnost konkrétního produktu, digitálních zas IQ250. Ta využívají 50megapixelový CMOS čip velikost 44×33 mm, tedy menší než obvyklých 53,7×40,4 mm u CCD (velikost „středoformátového APS-C“ snímače 44×33 mm používá i Pentax u modelu 645D, takže je možné, že právě tento čip nahradí v chystaném „Marku II“ již postarší první 645 model), což představuje pro přepočet ohniska objektivu crop na hodnotě 1,3×.
IQ150 nabízí rychlost snímání 1,2 fps, ISO ale sahá až k 6400, o čemž si dosavadní CCD mohly nechat jen zdát – zde Phase One dosud nabízela rozsah do ISO 800/1600, případně 3200 v režimu Pixel+ (kdy se sčítal signál ze čtyř pixelů do jednoho, takže místo např. 80Mpix snímků produkovalo tělo 20Mpix). Jsou podporovány časy závěrky od 1/10000 sekundy po 1 hodinu, je zde 2,4GHz i 5GHz Wi-Fi rozhraní, USB 3.% i FireWire. LCD je nadále dotykové, s úhlopříčkou 3,2 palce a 1,15 milióny bodů. Celá tato nová CMOSová „zadnice“ je kompatibilní s těly Phase One 645DF+, Mamiya 645 FF+, Hasselblad H1 / H2 / 555ELD / 553ELX / 503CW i starým 501CM, Mamiya RZ67 Pro IID (pomocí adaptéru) a Mamiya RB67 (přímo) a nakonec Contax 645 AF. Phase One už také ohlásilo cenu, ta je stanovena na 24 990 €. Očekávat lze i kit se základním objektivem a cenou někde kolem 1 miliónu Kč.
Konkurenční Hassselblad prozatím jen ohlásil, že něco chystá. Konkrétně přístroj H5D-50c, z čehož jasně plyne 50Mpix rozlišení snímače. Doufejme, že větších rozměrů než 44&imes;33 mm. Švédská legenda se chystá svůj CMOS produkt uvést na trh v březnu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
digitálních zas IQ250 ... USB 3.%To budou asi záda, ale čím že se to mají připojovat dál?
Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme.Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejších. Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.
Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejšíchTuto myslenku se snazi realizovat delsi dobu UltraSPARCy, ale komercni tahak to zrovna neni.
Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.Myslim, ze toto trapi cim dal min lidi. V pripade serveru se, k vseobecne spokojenosti, vic jader efektivne vyuziva pri konsolidaci hw na nekolik (obcas i desitek) virtualnich stroju, a ze nejdou paralelizovat jednotlive ulohy je tak vice ci mene podruzne, protoze se usetri i bez toho, aby se muselo neco preprogramovavat.
Co zatim byly zpravy tak AM3+ konci .. nahrady by mely byt procesory se stejnou patici jako APU ... prece jen amensi pocet patic je pro vyrobce lepsi + pribude patice pro procesory na jadrech jaguar a jejic následovnicich ...