Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 210. sraz, který proběhne 20. června od 18:00 v Red Hat Labu na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity na adrese Botanická 68A nebo také online.
Byla vydána nová verze 17 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.05.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Nově je implementováno standardizované simulační rozhraní ROS (Robot Operating System) 2.
Nejnovější X.Org X server 21.1.17 a Xwayland 24.1.7 řeší 6 bezpečnostních chyb: CVE-2025-49175, CVE-2025-49176, CVE-2025-49177, CVE-2025-49178, CVE-2025-49179 a CVE-2025-49180. Nils Emmerich je nalezl koncem března a dnes publikoval detaily.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.4 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
UN Open Source Week 2025 probíhá tento týden v sídle Organizace spojených národů v New Yorku. Středeční a čtvrteční jednání bude možné sledovat na UN Web TV.
Byla vydána nová verze 2.50.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 98 vývojářů, z toho 35 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Infrastrukturu pro chatovací aplikaci Telegram provozuje člověk s vazbami na ruské zpravodajské služby. Upozorňují na to investigativní novináři z redakce iStories. „Vedneev dodává služby ruskému státu včetně jeho jaderného institutu nebo zpravodajské službě FSB,“ říká v podcastu Antivirus novinář Jan Cibulka. Uživatelům, kteří si chtějí své informace chránit, doporučuje Telegram vůbec nepoužívat, a raději zvolit jednu z alternativ, WhatsApp nebo Signal.
The Trump Organization spustila ve Spojených státech mobilní síť Trump Mobile s neomezeným tarifem The 47 Plan za 47,45 dolarů měsíčně a představila vlastní značku telefonů The T1 Phone s Androidem za 499 dolarů.
Vývojáři KiCadu se na svém blogu rozepsali o problémech KiCadu v desktopových prostředích nad Waylandem. KiCad běží, ale s významnými omezeními a problémy, které podstatně zhoršují uživatelský komfort a vývojáři je nedokážou vyřešit na úrovni KiCadu. Pro profesionální používání doporučují desktopová prostředí nad X11.
Zhruba rok a čtvrt uběhlo od chvíle, kdy AMD oznámilo jak spolupráci s firmou ARM, tak svůj úmysl uvést na trh 64bitové ARM Opterony. Inženýři kalifornského výrobce se loni opravdu neflákali, a tak na trh míří první Opterony na bázi 64bitových jader ARM Cortex A57. AMD v první vlně plánuje 8jádrové Opterony A1100 jako platformu pro malé servery. Vyráběny jsou 28nm procesem.
Opterony A1100 přijdou na trh v několika verzích. Ty nejvyšší budou mít takt sahající za 2GHz hranici, 8 jader, celkem 4 MB sdílené L2 a celkem 8 MB sdílené L3 cache. K testovací platformě pro partnery AMD ještě dodejme: paměťový řadič podporuje jak DDR3, tak DDR4 a poradí si se 128GB kapacitou. Podporováno je ECC a rychlost až do 1 866 MT/s (v současné době alias DDR3-1866) ve čtyřech paměťových slotech typu SO-DIMM, UDIMM i RDIMM. SoC dále nabízí 8 linek sběrnice PCI Express 3.0, 8× SATA, dva gigabitové Ethernety, kryptografický a de/kompresní koprocesor a ARM TrustZone. K dispozici je i Linux postavený na základech Fedory (LAMP + Java7/Java8 atd.).
AMD odhaduje, že v roce 2019 bude architektura ARM držet až 25 % serverového trhu a specializovaná ARM SoC budou normou pro velká datová centra. V x86 segmentu prý budou dominovat spíše malá x86 jádra, než velké monolitické potvory. Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme. AMD momentálně nabízí Opterony A1100 v rámci celé testovací platformy svým partnerům, rozesílat zkušební vzorky začne v březnu. Někdy později v tomto roce tedy čekejme příchod na trh.
AMD očekává, že v budoucnu bude držet (stále) určitý významný podíl v x86 serverech a bude dominovat trhu ARM serverů. Jestli se jeho slova naplní, ukáže až budoucnost, ostatně na trhu serverů se toho nyní mele více, vedle x86 architektury a přicházejícího ARMu jsou to také mnohojádrové Xeony Phi na bázi upravených x86 jader, nebo GPU čipy stále lépe optimalizované pro vysoce paralelní výpočty i v plovoucí čárce s double-precision. Rok 2019 je velmi daleko a do té doby mohou vzít jakékoli prognózy za své.
Do listopadu nás vrací i další dnešní zpráva. Tehdy totiž oznámil Western Digital dostupnost svého 6TB pevného disku plněného heliem. Šlo samozřejmě o model od odkoupené HDD divize firmy Hitachi (původně HDD divize IBM), disk byl tedy uveden pod názvem HGST Ultrastar He6. Jak se dalo čekat, poptávka po něm asi nebyla malá, a tak Western Digital od té doby v podstatě jen saturuje objednávky svých velkých partnerů. Buďme optimisté a očekávejme, že je zasaturuje v průběhu letoška a disk případně zamíří i do běžného prodeje.
Na duben letošního roku plánuje uvedení na trh i Seagate. Jeho 6TB disk není plněn heliem, jde o klasickou vzduchovou konstrukci, avšak i tak je do šasi vměstnáno nadstandardních 6 diskových ploten. Není ani použita vyvíjená a finišovaná technologie SMR (shingled magnetic recording) s částečně překrývajícími se magnetickými částečkami na plotnách, ani vyvíjený HAMR (heat assisted magnetic recording) aplikující na diskové plotny princip z magnetooptických disků (zahřátí při zápisu). Seagate dokázal vyvinout 6plotnový disk s kapacitou 6 TB na stávající harddiskové technologii.
I jeho model zamíří nejdříve k velkým odběratelům z řad datových center, cloudových služeb a velkých úložišť. Případná dostupnost v maloobchodním prodeji je v tuto chvíli nejistá.
Ve stejné době se sešla dvě oznámení od dvou předních výrobců středoformátových fotoaparátů. Dánská Phase One (která to už nějakou dobu peče s japonskou společností Mamiya a také s Leaf, na společném otevřeném systému 645) i švédský Hasselblad (jehož výroba je už také spíše japonská – Fujifilm) chystají CMOS.
Phase One již oznámila dostupnost konkrétního produktu, digitálních zas IQ250. Ta využívají 50megapixelový CMOS čip velikost 44×33 mm, tedy menší než obvyklých 53,7×40,4 mm u CCD (velikost „středoformátového APS-C“ snímače 44×33 mm používá i Pentax u modelu 645D, takže je možné, že právě tento čip nahradí v chystaném „Marku II“ již postarší první 645 model), což představuje pro přepočet ohniska objektivu crop na hodnotě 1,3×.
IQ150 nabízí rychlost snímání 1,2 fps, ISO ale sahá až k 6400, o čemž si dosavadní CCD mohly nechat jen zdát – zde Phase One dosud nabízela rozsah do ISO 800/1600, případně 3200 v režimu Pixel+ (kdy se sčítal signál ze čtyř pixelů do jednoho, takže místo např. 80Mpix snímků produkovalo tělo 20Mpix). Jsou podporovány časy závěrky od 1/10000 sekundy po 1 hodinu, je zde 2,4GHz i 5GHz Wi-Fi rozhraní, USB 3.% i FireWire. LCD je nadále dotykové, s úhlopříčkou 3,2 palce a 1,15 milióny bodů. Celá tato nová CMOSová „zadnice“ je kompatibilní s těly Phase One 645DF+, Mamiya 645 FF+, Hasselblad H1 / H2 / 555ELD / 553ELX / 503CW i starým 501CM, Mamiya RZ67 Pro IID (pomocí adaptéru) a Mamiya RB67 (přímo) a nakonec Contax 645 AF. Phase One už také ohlásilo cenu, ta je stanovena na 24 990 €. Očekávat lze i kit se základním objektivem a cenou někde kolem 1 miliónu Kč.
Konkurenční Hassselblad prozatím jen ohlásil, že něco chystá. Konkrétně přístroj H5D-50c, z čehož jasně plyne 50Mpix rozlišení snímače. Doufejme, že větších rozměrů než 44&imes;33 mm. Švédská legenda se chystá svůj CMOS produkt uvést na trh v březnu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
digitálních zas IQ250 ... USB 3.%To budou asi záda, ale čím že se to mají připojovat dál?
Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme.Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejších. Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.
Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejšíchTuto myslenku se snazi realizovat delsi dobu UltraSPARCy, ale komercni tahak to zrovna neni.
Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.Myslim, ze toto trapi cim dal min lidi. V pripade serveru se, k vseobecne spokojenosti, vic jader efektivne vyuziva pri konsolidaci hw na nekolik (obcas i desitek) virtualnich stroju, a ze nejdou paralelizovat jednotlive ulohy je tak vice ci mene podruzne, protoze se usetri i bez toho, aby se muselo neco preprogramovavat.
Co zatim byly zpravy tak AM3+ konci .. nahrady by mely byt procesory se stejnou patici jako APU ... prece jen amensi pocet patic je pro vyrobce lepsi + pribude patice pro procesory na jadrech jaguar a jejic následovnicich ...