V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Zhruba rok a čtvrt uběhlo od chvíle, kdy AMD oznámilo jak spolupráci s firmou ARM, tak svůj úmysl uvést na trh 64bitové ARM Opterony. Inženýři kalifornského výrobce se loni opravdu neflákali, a tak na trh míří první Opterony na bázi 64bitových jader ARM Cortex A57. AMD v první vlně plánuje 8jádrové Opterony A1100 jako platformu pro malé servery. Vyráběny jsou 28nm procesem.
Opterony A1100 přijdou na trh v několika verzích. Ty nejvyšší budou mít takt sahající za 2GHz hranici, 8 jader, celkem 4 MB sdílené L2 a celkem 8 MB sdílené L3 cache. K testovací platformě pro partnery AMD ještě dodejme: paměťový řadič podporuje jak DDR3, tak DDR4 a poradí si se 128GB kapacitou. Podporováno je ECC a rychlost až do 1 866 MT/s (v současné době alias DDR3-1866) ve čtyřech paměťových slotech typu SO-DIMM, UDIMM i RDIMM. SoC dále nabízí 8 linek sběrnice PCI Express 3.0, 8× SATA, dva gigabitové Ethernety, kryptografický a de/kompresní koprocesor a ARM TrustZone. K dispozici je i Linux postavený na základech Fedory (LAMP + Java7/Java8 atd.).
AMD odhaduje, že v roce 2019 bude architektura ARM držet až 25 % serverového trhu a specializovaná ARM SoC budou normou pro velká datová centra. V x86 segmentu prý budou dominovat spíše malá x86 jádra, než velké monolitické potvory. Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme. AMD momentálně nabízí Opterony A1100 v rámci celé testovací platformy svým partnerům, rozesílat zkušební vzorky začne v březnu. Někdy později v tomto roce tedy čekejme příchod na trh.
AMD očekává, že v budoucnu bude držet (stále) určitý významný podíl v x86 serverech a bude dominovat trhu ARM serverů. Jestli se jeho slova naplní, ukáže až budoucnost, ostatně na trhu serverů se toho nyní mele více, vedle x86 architektury a přicházejícího ARMu jsou to také mnohojádrové Xeony Phi na bázi upravených x86 jader, nebo GPU čipy stále lépe optimalizované pro vysoce paralelní výpočty i v plovoucí čárce s double-precision. Rok 2019 je velmi daleko a do té doby mohou vzít jakékoli prognózy za své.
Do listopadu nás vrací i další dnešní zpráva. Tehdy totiž oznámil Western Digital dostupnost svého 6TB pevného disku plněného heliem. Šlo samozřejmě o model od odkoupené HDD divize firmy Hitachi (původně HDD divize IBM), disk byl tedy uveden pod názvem HGST Ultrastar He6. Jak se dalo čekat, poptávka po něm asi nebyla malá, a tak Western Digital od té doby v podstatě jen saturuje objednávky svých velkých partnerů. Buďme optimisté a očekávejme, že je zasaturuje v průběhu letoška a disk případně zamíří i do běžného prodeje.
Na duben letošního roku plánuje uvedení na trh i Seagate. Jeho 6TB disk není plněn heliem, jde o klasickou vzduchovou konstrukci, avšak i tak je do šasi vměstnáno nadstandardních 6 diskových ploten. Není ani použita vyvíjená a finišovaná technologie SMR (shingled magnetic recording) s částečně překrývajícími se magnetickými částečkami na plotnách, ani vyvíjený HAMR (heat assisted magnetic recording) aplikující na diskové plotny princip z magnetooptických disků (zahřátí při zápisu). Seagate dokázal vyvinout 6plotnový disk s kapacitou 6 TB na stávající harddiskové technologii.
I jeho model zamíří nejdříve k velkým odběratelům z řad datových center, cloudových služeb a velkých úložišť. Případná dostupnost v maloobchodním prodeji je v tuto chvíli nejistá.
Ve stejné době se sešla dvě oznámení od dvou předních výrobců středoformátových fotoaparátů. Dánská Phase One (která to už nějakou dobu peče s japonskou společností Mamiya a také s Leaf, na společném otevřeném systému 645) i švédský Hasselblad (jehož výroba je už také spíše japonská – Fujifilm) chystají CMOS.
Phase One již oznámila dostupnost konkrétního produktu, digitálních zas IQ250. Ta využívají 50megapixelový CMOS čip velikost 44×33 mm, tedy menší než obvyklých 53,7×40,4 mm u CCD (velikost „středoformátového APS-C“ snímače 44×33 mm používá i Pentax u modelu 645D, takže je možné, že právě tento čip nahradí v chystaném „Marku II“ již postarší první 645 model), což představuje pro přepočet ohniska objektivu crop na hodnotě 1,3×.
IQ150 nabízí rychlost snímání 1,2 fps, ISO ale sahá až k 6400, o čemž si dosavadní CCD mohly nechat jen zdát – zde Phase One dosud nabízela rozsah do ISO 800/1600, případně 3200 v režimu Pixel+ (kdy se sčítal signál ze čtyř pixelů do jednoho, takže místo např. 80Mpix snímků produkovalo tělo 20Mpix). Jsou podporovány časy závěrky od 1/10000 sekundy po 1 hodinu, je zde 2,4GHz i 5GHz Wi-Fi rozhraní, USB 3.% i FireWire. LCD je nadále dotykové, s úhlopříčkou 3,2 palce a 1,15 milióny bodů. Celá tato nová CMOSová „zadnice“ je kompatibilní s těly Phase One 645DF+, Mamiya 645 FF+, Hasselblad H1 / H2 / 555ELD / 553ELX / 503CW i starým 501CM, Mamiya RZ67 Pro IID (pomocí adaptéru) a Mamiya RB67 (přímo) a nakonec Contax 645 AF. Phase One už také ohlásilo cenu, ta je stanovena na 24 990 €. Očekávat lze i kit se základním objektivem a cenou někde kolem 1 miliónu Kč.
Konkurenční Hassselblad prozatím jen ohlásil, že něco chystá. Konkrétně přístroj H5D-50c, z čehož jasně plyne 50Mpix rozlišení snímače. Doufejme, že větších rozměrů než 44&imes;33 mm. Švédská legenda se chystá svůj CMOS produkt uvést na trh v březnu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A musím říct, že mi to dává velmi dobrý smysl. Koho v dnešní době zajímá nějaké ACPI. Ne že bych byl z UEFI bůhvíjak nadšený, ale jako uživatele mě zajímá v podstatě jenom tolik, jestli je to zvenčí rukama použitelné.
Nebo tam přidat rozhraní pro přímé připojení NAND Flash...
digitálních zas IQ250 ... USB 3.%To budou asi záda, ale čím že se to mají připojovat dál?
Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme.Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejších. Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.
Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejšíchTuto myslenku se snazi realizovat delsi dobu UltraSPARCy, ale komercni tahak to zrovna neni.
Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.Myslim, ze toto trapi cim dal min lidi. V pripade serveru se, k vseobecne spokojenosti, vic jader efektivne vyuziva pri konsolidaci hw na nekolik (obcas i desitek) virtualnich stroju, a ze nejdou paralelizovat jednotlive ulohy je tak vice ci mene podruzne, protoze se usetri i bez toho, aby se muselo neco preprogramovavat.
Co zatim byly zpravy tak AM3+ konci .. nahrady by mely byt procesory se stejnou patici jako APU ... prece jen amensi pocet patic je pro vyrobce lepsi + pribude patice pro procesory na jadrech jaguar a jejic následovnicich ...