Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Google Chrome 137 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 137.0.7151.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
Zhruba rok a čtvrt uběhlo od chvíle, kdy AMD oznámilo jak spolupráci s firmou ARM, tak svůj úmysl uvést na trh 64bitové ARM Opterony. Inženýři kalifornského výrobce se loni opravdu neflákali, a tak na trh míří první Opterony na bázi 64bitových jader ARM Cortex A57. AMD v první vlně plánuje 8jádrové Opterony A1100 jako platformu pro malé servery. Vyráběny jsou 28nm procesem.
Opterony A1100 přijdou na trh v několika verzích. Ty nejvyšší budou mít takt sahající za 2GHz hranici, 8 jader, celkem 4 MB sdílené L2 a celkem 8 MB sdílené L3 cache. K testovací platformě pro partnery AMD ještě dodejme: paměťový řadič podporuje jak DDR3, tak DDR4 a poradí si se 128GB kapacitou. Podporováno je ECC a rychlost až do 1 866 MT/s (v současné době alias DDR3-1866) ve čtyřech paměťových slotech typu SO-DIMM, UDIMM i RDIMM. SoC dále nabízí 8 linek sběrnice PCI Express 3.0, 8× SATA, dva gigabitové Ethernety, kryptografický a de/kompresní koprocesor a ARM TrustZone. K dispozici je i Linux postavený na základech Fedory (LAMP + Java7/Java8 atd.).
AMD odhaduje, že v roce 2019 bude architektura ARM držet až 25 % serverového trhu a specializovaná ARM SoC budou normou pro velká datová centra. V x86 segmentu prý budou dominovat spíše malá x86 jádra, než velké monolitické potvory. Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme. AMD momentálně nabízí Opterony A1100 v rámci celé testovací platformy svým partnerům, rozesílat zkušební vzorky začne v březnu. Někdy později v tomto roce tedy čekejme příchod na trh.
AMD očekává, že v budoucnu bude držet (stále) určitý významný podíl v x86 serverech a bude dominovat trhu ARM serverů. Jestli se jeho slova naplní, ukáže až budoucnost, ostatně na trhu serverů se toho nyní mele více, vedle x86 architektury a přicházejícího ARMu jsou to také mnohojádrové Xeony Phi na bázi upravených x86 jader, nebo GPU čipy stále lépe optimalizované pro vysoce paralelní výpočty i v plovoucí čárce s double-precision. Rok 2019 je velmi daleko a do té doby mohou vzít jakékoli prognózy za své.
Do listopadu nás vrací i další dnešní zpráva. Tehdy totiž oznámil Western Digital dostupnost svého 6TB pevného disku plněného heliem. Šlo samozřejmě o model od odkoupené HDD divize firmy Hitachi (původně HDD divize IBM), disk byl tedy uveden pod názvem HGST Ultrastar He6. Jak se dalo čekat, poptávka po něm asi nebyla malá, a tak Western Digital od té doby v podstatě jen saturuje objednávky svých velkých partnerů. Buďme optimisté a očekávejme, že je zasaturuje v průběhu letoška a disk případně zamíří i do běžného prodeje.
Na duben letošního roku plánuje uvedení na trh i Seagate. Jeho 6TB disk není plněn heliem, jde o klasickou vzduchovou konstrukci, avšak i tak je do šasi vměstnáno nadstandardních 6 diskových ploten. Není ani použita vyvíjená a finišovaná technologie SMR (shingled magnetic recording) s částečně překrývajícími se magnetickými částečkami na plotnách, ani vyvíjený HAMR (heat assisted magnetic recording) aplikující na diskové plotny princip z magnetooptických disků (zahřátí při zápisu). Seagate dokázal vyvinout 6plotnový disk s kapacitou 6 TB na stávající harddiskové technologii.
I jeho model zamíří nejdříve k velkým odběratelům z řad datových center, cloudových služeb a velkých úložišť. Případná dostupnost v maloobchodním prodeji je v tuto chvíli nejistá.
Ve stejné době se sešla dvě oznámení od dvou předních výrobců středoformátových fotoaparátů. Dánská Phase One (která to už nějakou dobu peče s japonskou společností Mamiya a také s Leaf, na společném otevřeném systému 645) i švédský Hasselblad (jehož výroba je už také spíše japonská – Fujifilm) chystají CMOS.
Phase One již oznámila dostupnost konkrétního produktu, digitálních zas IQ250. Ta využívají 50megapixelový CMOS čip velikost 44×33 mm, tedy menší než obvyklých 53,7×40,4 mm u CCD (velikost „středoformátového APS-C“ snímače 44×33 mm používá i Pentax u modelu 645D, takže je možné, že právě tento čip nahradí v chystaném „Marku II“ již postarší první 645 model), což představuje pro přepočet ohniska objektivu crop na hodnotě 1,3×.
IQ150 nabízí rychlost snímání 1,2 fps, ISO ale sahá až k 6400, o čemž si dosavadní CCD mohly nechat jen zdát – zde Phase One dosud nabízela rozsah do ISO 800/1600, případně 3200 v režimu Pixel+ (kdy se sčítal signál ze čtyř pixelů do jednoho, takže místo např. 80Mpix snímků produkovalo tělo 20Mpix). Jsou podporovány časy závěrky od 1/10000 sekundy po 1 hodinu, je zde 2,4GHz i 5GHz Wi-Fi rozhraní, USB 3.% i FireWire. LCD je nadále dotykové, s úhlopříčkou 3,2 palce a 1,15 milióny bodů. Celá tato nová CMOSová „zadnice“ je kompatibilní s těly Phase One 645DF+, Mamiya 645 FF+, Hasselblad H1 / H2 / 555ELD / 553ELX / 503CW i starým 501CM, Mamiya RZ67 Pro IID (pomocí adaptéru) a Mamiya RB67 (přímo) a nakonec Contax 645 AF. Phase One už také ohlásilo cenu, ta je stanovena na 24 990 €. Očekávat lze i kit se základním objektivem a cenou někde kolem 1 miliónu Kč.
Konkurenční Hassselblad prozatím jen ohlásil, že něco chystá. Konkrétně přístroj H5D-50c, z čehož jasně plyne 50Mpix rozlišení snímače. Doufejme, že větších rozměrů než 44&imes;33 mm. Švédská legenda se chystá svůj CMOS produkt uvést na trh v březnu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
digitálních zas IQ250 ... USB 3.%To budou asi záda, ale čím že se to mají připojovat dál?
Celé to zní jako snaha udělat ze zbožného přání plánovačů AMD realitu, zejména v době, kdy velké x86 Opterony stále bojují s Intel Xeony na jejich trhu. Ale uvidíme.Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejších. Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.
Už se mluví minimálně dekádu o tom, že je mnohem efektivnější mít více pomalejších jader než méně rychlejšíchTuto myslenku se snazi realizovat delsi dobu UltraSPARCy, ale komercni tahak to zrovna neni.
Myslím že jediné co tomu v mnoha případech bránilo (a bude bránit) je špatně paralelizovaný SW.Myslim, ze toto trapi cim dal min lidi. V pripade serveru se, k vseobecne spokojenosti, vic jader efektivne vyuziva pri konsolidaci hw na nekolik (obcas i desitek) virtualnich stroju, a ze nejdou paralelizovat jednotlive ulohy je tak vice ci mene podruzne, protoze se usetri i bez toho, aby se muselo neco preprogramovavat.
Co zatim byly zpravy tak AM3+ konci .. nahrady by mely byt procesory se stejnou patici jako APU ... prece jen amensi pocet patic je pro vyrobce lepsi + pribude patice pro procesory na jadrech jaguar a jejic následovnicich ...