Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Nepůjde [PDF] přitom podle všeho o slepenec dvou osmijádrových procesorů tak, jako tomu bylo u Bulldozeru. Na bázi jader použitých v APU Kaveri chystá společnost AMD procesory s osmi procesorovými moduly, kde každý modul nese dvě x86 jádra. Celkem tedy 16 CPU jader. Tolik k letitým a neustále se vracejícím spekulacím na téma, že AMD končí s velkými monolitickými x86 čipy (jejichž velkou éru zahájila v s prvními čtyřjádrovými Phenomy X4, kde v době, kdy Intel vyráběl čtyřjádra lepením dvou dvoujader k sobě, AMD nabídla kus křemíku se čtyřmi jádry pohromadě).
Opterony pochopitelně zamíří do serverů, konkrétně dvou a více procesorových. O výrobním procesu se zatím spekuluje, ale faktem je, že již APU Kaveri jsou vyráběna 28nm technologií a teoreticky by mělo jít vměstnat 16 CPU jader spolu s lépe zahustitelnou homogenní L3 cache na jediný čip rozměrů přijatelných z hlediska výrobních nákladů a výtěžnosti výroby. To však nebrání úvahám na téma 20nm až 14nm výroby, nicméně to by nepochybně uvedení těchto procesorů oddálilo.
Z opteronového hlediska a nutnosti vměstnat toto celé do nějaké hodnoty TDP a 1U šasi, je jasné, že takty nebudou vysoké. Takže to opět bude spíše cloudové řešení než něco, co by trhalo asfalt na náročných výpočtech – ostatně pro to má AMD věci jako karty FirePro, kam snad již brzy nasadí grafické čipy Hawai z Radeonů R9 290/290X. Na rozuzlení si ještě počkáme.
V jednom z minulých dílů Hardwarových novinek jsem rozebíral, jak se to bude mít s uvedením generace Nvidia Maxwell na trh. Netrvalo dlouho a vše se stává realitou. Nvidia skutečně pouští na trh první mobilní GeForce řady 800, konkrétně low-endový model 820M. A dle očekávání nejde ani o 20nm čip (to je v tuhle chvíli fakt science-fiction), ale ani o nějakou novější architekturu.
Pokud se vydáme po stopách tohoto 28nm čipu směrem do minulosti, mineme nejdříve pana Keplera. Použitá konfigurace a architektura čipu totiž byla na trhu již v podobě GeForce GT 720M (číslování je 700 druhou generací přeznačených karet architektury Kepler) a ještě předtím GeForce GT 620M (600 jsou papírově první Keplery). Jenže v tomto ohledu se Kepler (kromě nejvyšších čipů) málo až nijak lišil od předchozí generace Fermi, kde také nacházíme čip s 96 CUDA procesory. To šlo o GeForce GT 525M (500 byla druhá, přeznačená Fermi) a úplně nejdříve GeForce GT 420M.
Tak hluboko sahá to, co má Nvidia tu drzost odvahu uvést na trh číselně v generaci Maxwell. Ano, oproti původnímu čip je zde lepší výrobní proces – Fermi byla ještě 40nm, ale přechod na 28nm výrobu přinesl již Kepler. Jediné, v co lze doufat, jsou vyšší takty, resp. nižší TDP, vše dané tím, že jde o výrazně pokročilejší 28nm výrobu než u prvních čipů. Jinak tahle low-endová pidigrafika využívá paměti DDR3. Na výstupech je podporováno maximálně jen 2560×1600 (DisplayPort, DVI), resp. 1920×1200 (HDMI), resp. 2048×1536 (VGA). Dalším potvrzujícím údajem je pouze sběrnice PCI Express 2.0. Nvidia uvádí podporu DirectX 11.2, ale to samozřejmě neznamená, že GPU jeho finesy 100% zvládá a že u něj vůbec má smysl se o nich bavit, z výkonového hlediska.
Jasnou řečí hovoří aktuální roadmapy Intelu. Až do podzimních měsíců si budeme muset počkat, pokud budeme chtít stroj s Broadwellem pod kapotou. Stále se řeší zejména zdroj světla pro tuto pokročilou fotolitografii a Intel samozřejmě ladí kvalitu výroby. Sám šéf Intelu Brian Krzanich připustil, že Broadwell jisté zpoždění nabral, ale pokud přijde alespoň letos, bude to dobrý výsledek. O rok později už by měl Intel trochu problém, tou dobou budou finišovat svoji 14nm FinFET výrobu v Samsungu a GlobalFoundries a TSMC bude pilně pracovat na 16nm technologii FinFET. Intel potřebuje předvést svoji stále trvající technologickou nadřazenost i kvůli potenciálním budoucím partnerům, kam loni zařadil Alteru, pro níž bude vyrábět FPGA s 64bit ARM jádry.
Otázkou zůstává, jestli případné ohlášení Broadwellu proběhne předčasně na letošním Computexu (koná se 3. až 7. června), nebo si to Intel nechá na vlastní, podzimní IDF (Intel Developers Forum). Spíš se přikláním ke druhé možnosti. Nepochybně pak letos počítejme s mobilními čipy, případně také se 14nm Atomy, jestli dojde i na desktopy a případně v jaké míře, to se nechme překvapit. Jako obvykle by ale desktopy měly startovat v podobě výkonných čtyřjádrových procesorů, na dvoujádrové dojde s několikaměsíčním odstupem. Zatím je v tomto segmentu při plné síle současná generace Haswell.
Když už jsme u těch ARMů, tak se sluší zmínit významného „fabless“ hráče na trhu smartphonů, čínský Huawei. Ten se totiž chystá přestat spoléhat na čipy od svých dodavatelů, které omezují možnost odlišit se od jiných odběratelů takových čipů, a spouští vlastní vývojové středisko. Zkrátka si myslí, že to bude umět lépe či levněji než třeba americký Qualcomm.
Prozatím se Huawei bude částečně držet konzervativní linie a připraví dnes již „tradiční“ osmijádro: 4+4core koncept big.LITTLE postavený na 4× ARM Cortex-A7 + 4× ARM Cortex-A15 jádrech. Vedle něj ale Huawei vyvíjí vlastní osmijádrový ARM postavený na architektuře ARMv8, tedy 64bitových jádrech. Mělo by jít o kombinaci jader 4×ARM Cortex A53 + 4× Cortex A57. Skládanku doplní pro nižší modely smartphonů připravovaný čtyřjádrový typ se 4× ARM Cortex-A9.
System-on-Chip od Huawei čekejme nejdříve ve druhé polovině letošního roku, na vánočním trhu by ale již měly být smartphony s jeho vlastními čipy. Kde a na jakém výrobním procesu je bude Huawei vyrábět, toť zatím nezodpovězená otázka. Nicméně marže, které na produktu dělalo kupříkladu to, že Huawei kupoval čipy od Qualcommu, buď půjdou do firemní kapsy, nebo dokonce dojde ke zlevnění.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ten se totiž chystá přestat spoléhat na čipy od svých dodavatelů, které omezují možnost odlišit se od jiných odběratelů takových čipůHezký neboli: "nelíbí se nám společná platforma, tak si uděláme vlastní" :-/.
problém je že vlastní SoC dělá hauwei už několik let viz http://en.wikipedia.org/wiki/HiSilicon (divize huawei)...., jediné co se změní je že rozšíří jejich množství
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
.