Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Nepůjde [PDF] přitom podle všeho o slepenec dvou osmijádrových procesorů tak, jako tomu bylo u Bulldozeru. Na bázi jader použitých v APU Kaveri chystá společnost AMD procesory s osmi procesorovými moduly, kde každý modul nese dvě x86 jádra. Celkem tedy 16 CPU jader. Tolik k letitým a neustále se vracejícím spekulacím na téma, že AMD končí s velkými monolitickými x86 čipy (jejichž velkou éru zahájila v s prvními čtyřjádrovými Phenomy X4, kde v době, kdy Intel vyráběl čtyřjádra lepením dvou dvoujader k sobě, AMD nabídla kus křemíku se čtyřmi jádry pohromadě).
Opterony pochopitelně zamíří do serverů, konkrétně dvou a více procesorových. O výrobním procesu se zatím spekuluje, ale faktem je, že již APU Kaveri jsou vyráběna 28nm technologií a teoreticky by mělo jít vměstnat 16 CPU jader spolu s lépe zahustitelnou homogenní L3 cache na jediný čip rozměrů přijatelných z hlediska výrobních nákladů a výtěžnosti výroby. To však nebrání úvahám na téma 20nm až 14nm výroby, nicméně to by nepochybně uvedení těchto procesorů oddálilo.
Z opteronového hlediska a nutnosti vměstnat toto celé do nějaké hodnoty TDP a 1U šasi, je jasné, že takty nebudou vysoké. Takže to opět bude spíše cloudové řešení než něco, co by trhalo asfalt na náročných výpočtech – ostatně pro to má AMD věci jako karty FirePro, kam snad již brzy nasadí grafické čipy Hawai z Radeonů R9 290/290X. Na rozuzlení si ještě počkáme.
V jednom z minulých dílů Hardwarových novinek jsem rozebíral, jak se to bude mít s uvedením generace Nvidia Maxwell na trh. Netrvalo dlouho a vše se stává realitou. Nvidia skutečně pouští na trh první mobilní GeForce řady 800, konkrétně low-endový model 820M. A dle očekávání nejde ani o 20nm čip (to je v tuhle chvíli fakt science-fiction), ale ani o nějakou novější architekturu.
Pokud se vydáme po stopách tohoto 28nm čipu směrem do minulosti, mineme nejdříve pana Keplera. Použitá konfigurace a architektura čipu totiž byla na trhu již v podobě GeForce GT 720M (číslování je 700 druhou generací přeznačených karet architektury Kepler) a ještě předtím GeForce GT 620M (600 jsou papírově první Keplery). Jenže v tomto ohledu se Kepler (kromě nejvyšších čipů) málo až nijak lišil od předchozí generace Fermi, kde také nacházíme čip s 96 CUDA procesory. To šlo o GeForce GT 525M (500 byla druhá, přeznačená Fermi) a úplně nejdříve GeForce GT 420M.
Tak hluboko sahá to, co má Nvidia tu drzost odvahu uvést na trh číselně v generaci Maxwell. Ano, oproti původnímu čip je zde lepší výrobní proces – Fermi byla ještě 40nm, ale přechod na 28nm výrobu přinesl již Kepler. Jediné, v co lze doufat, jsou vyšší takty, resp. nižší TDP, vše dané tím, že jde o výrazně pokročilejší 28nm výrobu než u prvních čipů. Jinak tahle low-endová pidigrafika využívá paměti DDR3. Na výstupech je podporováno maximálně jen 2560×1600 (DisplayPort, DVI), resp. 1920×1200 (HDMI), resp. 2048×1536 (VGA). Dalším potvrzujícím údajem je pouze sběrnice PCI Express 2.0. Nvidia uvádí podporu DirectX 11.2, ale to samozřejmě neznamená, že GPU jeho finesy 100% zvládá a že u něj vůbec má smysl se o nich bavit, z výkonového hlediska.
Jasnou řečí hovoří aktuální roadmapy Intelu. Až do podzimních měsíců si budeme muset počkat, pokud budeme chtít stroj s Broadwellem pod kapotou. Stále se řeší zejména zdroj světla pro tuto pokročilou fotolitografii a Intel samozřejmě ladí kvalitu výroby. Sám šéf Intelu Brian Krzanich připustil, že Broadwell jisté zpoždění nabral, ale pokud přijde alespoň letos, bude to dobrý výsledek. O rok později už by měl Intel trochu problém, tou dobou budou finišovat svoji 14nm FinFET výrobu v Samsungu a GlobalFoundries a TSMC bude pilně pracovat na 16nm technologii FinFET. Intel potřebuje předvést svoji stále trvající technologickou nadřazenost i kvůli potenciálním budoucím partnerům, kam loni zařadil Alteru, pro níž bude vyrábět FPGA s 64bit ARM jádry.
Otázkou zůstává, jestli případné ohlášení Broadwellu proběhne předčasně na letošním Computexu (koná se 3. až 7. června), nebo si to Intel nechá na vlastní, podzimní IDF (Intel Developers Forum). Spíš se přikláním ke druhé možnosti. Nepochybně pak letos počítejme s mobilními čipy, případně také se 14nm Atomy, jestli dojde i na desktopy a případně v jaké míře, to se nechme překvapit. Jako obvykle by ale desktopy měly startovat v podobě výkonných čtyřjádrových procesorů, na dvoujádrové dojde s několikaměsíčním odstupem. Zatím je v tomto segmentu při plné síle současná generace Haswell.
Když už jsme u těch ARMů, tak se sluší zmínit významného „fabless“ hráče na trhu smartphonů, čínský Huawei. Ten se totiž chystá přestat spoléhat na čipy od svých dodavatelů, které omezují možnost odlišit se od jiných odběratelů takových čipů, a spouští vlastní vývojové středisko. Zkrátka si myslí, že to bude umět lépe či levněji než třeba americký Qualcomm.
Prozatím se Huawei bude částečně držet konzervativní linie a připraví dnes již „tradiční“ osmijádro: 4+4core koncept big.LITTLE postavený na 4× ARM Cortex-A7 + 4× ARM Cortex-A15 jádrech. Vedle něj ale Huawei vyvíjí vlastní osmijádrový ARM postavený na architektuře ARMv8, tedy 64bitových jádrech. Mělo by jít o kombinaci jader 4×ARM Cortex A53 + 4× Cortex A57. Skládanku doplní pro nižší modely smartphonů připravovaný čtyřjádrový typ se 4× ARM Cortex-A9.
System-on-Chip od Huawei čekejme nejdříve ve druhé polovině letošního roku, na vánočním trhu by ale již měly být smartphony s jeho vlastními čipy. Kde a na jakém výrobním procesu je bude Huawei vyrábět, toť zatím nezodpovězená otázka. Nicméně marže, které na produktu dělalo kupříkladu to, že Huawei kupoval čipy od Qualcommu, buď půjdou do firemní kapsy, nebo dokonce dojde ke zlevnění.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ten se totiž chystá přestat spoléhat na čipy od svých dodavatelů, které omezují možnost odlišit se od jiných odběratelů takových čipůHezký neboli: "nelíbí se nám společná platforma, tak si uděláme vlastní" :-/.
problém je že vlastní SoC dělá hauwei už několik let viz http://en.wikipedia.org/wiki/HiSilicon (divize huawei)...., jediné co se změní je že rozšíří jejich množství
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
.