V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Nepůjde [PDF] přitom podle všeho o slepenec dvou osmijádrových procesorů tak, jako tomu bylo u Bulldozeru. Na bázi jader použitých v APU Kaveri chystá společnost AMD procesory s osmi procesorovými moduly, kde každý modul nese dvě x86 jádra. Celkem tedy 16 CPU jader. Tolik k letitým a neustále se vracejícím spekulacím na téma, že AMD končí s velkými monolitickými x86 čipy (jejichž velkou éru zahájila v s prvními čtyřjádrovými Phenomy X4, kde v době, kdy Intel vyráběl čtyřjádra lepením dvou dvoujader k sobě, AMD nabídla kus křemíku se čtyřmi jádry pohromadě).
Opterony pochopitelně zamíří do serverů, konkrétně dvou a více procesorových. O výrobním procesu se zatím spekuluje, ale faktem je, že již APU Kaveri jsou vyráběna 28nm technologií a teoreticky by mělo jít vměstnat 16 CPU jader spolu s lépe zahustitelnou homogenní L3 cache na jediný čip rozměrů přijatelných z hlediska výrobních nákladů a výtěžnosti výroby. To však nebrání úvahám na téma 20nm až 14nm výroby, nicméně to by nepochybně uvedení těchto procesorů oddálilo.
Z opteronového hlediska a nutnosti vměstnat toto celé do nějaké hodnoty TDP a 1U šasi, je jasné, že takty nebudou vysoké. Takže to opět bude spíše cloudové řešení než něco, co by trhalo asfalt na náročných výpočtech – ostatně pro to má AMD věci jako karty FirePro, kam snad již brzy nasadí grafické čipy Hawai z Radeonů R9 290/290X. Na rozuzlení si ještě počkáme.
V jednom z minulých dílů Hardwarových novinek jsem rozebíral, jak se to bude mít s uvedením generace Nvidia Maxwell na trh. Netrvalo dlouho a vše se stává realitou. Nvidia skutečně pouští na trh první mobilní GeForce řady 800, konkrétně low-endový model 820M. A dle očekávání nejde ani o 20nm čip (to je v tuhle chvíli fakt science-fiction), ale ani o nějakou novější architekturu.
Pokud se vydáme po stopách tohoto 28nm čipu směrem do minulosti, mineme nejdříve pana Keplera. Použitá konfigurace a architektura čipu totiž byla na trhu již v podobě GeForce GT 720M (číslování je 700 druhou generací přeznačených karet architektury Kepler) a ještě předtím GeForce GT 620M (600 jsou papírově první Keplery). Jenže v tomto ohledu se Kepler (kromě nejvyšších čipů) málo až nijak lišil od předchozí generace Fermi, kde také nacházíme čip s 96 CUDA procesory. To šlo o GeForce GT 525M (500 byla druhá, přeznačená Fermi) a úplně nejdříve GeForce GT 420M.
Tak hluboko sahá to, co má Nvidia tu drzost odvahu uvést na trh číselně v generaci Maxwell. Ano, oproti původnímu čip je zde lepší výrobní proces – Fermi byla ještě 40nm, ale přechod na 28nm výrobu přinesl již Kepler. Jediné, v co lze doufat, jsou vyšší takty, resp. nižší TDP, vše dané tím, že jde o výrazně pokročilejší 28nm výrobu než u prvních čipů. Jinak tahle low-endová pidigrafika využívá paměti DDR3. Na výstupech je podporováno maximálně jen 2560×1600 (DisplayPort, DVI), resp. 1920×1200 (HDMI), resp. 2048×1536 (VGA). Dalším potvrzujícím údajem je pouze sběrnice PCI Express 2.0. Nvidia uvádí podporu DirectX 11.2, ale to samozřejmě neznamená, že GPU jeho finesy 100% zvládá a že u něj vůbec má smysl se o nich bavit, z výkonového hlediska.
Jasnou řečí hovoří aktuální roadmapy Intelu. Až do podzimních měsíců si budeme muset počkat, pokud budeme chtít stroj s Broadwellem pod kapotou. Stále se řeší zejména zdroj světla pro tuto pokročilou fotolitografii a Intel samozřejmě ladí kvalitu výroby. Sám šéf Intelu Brian Krzanich připustil, že Broadwell jisté zpoždění nabral, ale pokud přijde alespoň letos, bude to dobrý výsledek. O rok později už by měl Intel trochu problém, tou dobou budou finišovat svoji 14nm FinFET výrobu v Samsungu a GlobalFoundries a TSMC bude pilně pracovat na 16nm technologii FinFET. Intel potřebuje předvést svoji stále trvající technologickou nadřazenost i kvůli potenciálním budoucím partnerům, kam loni zařadil Alteru, pro níž bude vyrábět FPGA s 64bit ARM jádry.
Otázkou zůstává, jestli případné ohlášení Broadwellu proběhne předčasně na letošním Computexu (koná se 3. až 7. června), nebo si to Intel nechá na vlastní, podzimní IDF (Intel Developers Forum). Spíš se přikláním ke druhé možnosti. Nepochybně pak letos počítejme s mobilními čipy, případně také se 14nm Atomy, jestli dojde i na desktopy a případně v jaké míře, to se nechme překvapit. Jako obvykle by ale desktopy měly startovat v podobě výkonných čtyřjádrových procesorů, na dvoujádrové dojde s několikaměsíčním odstupem. Zatím je v tomto segmentu při plné síle současná generace Haswell.
Když už jsme u těch ARMů, tak se sluší zmínit významného „fabless“ hráče na trhu smartphonů, čínský Huawei. Ten se totiž chystá přestat spoléhat na čipy od svých dodavatelů, které omezují možnost odlišit se od jiných odběratelů takových čipů, a spouští vlastní vývojové středisko. Zkrátka si myslí, že to bude umět lépe či levněji než třeba americký Qualcomm.
Prozatím se Huawei bude částečně držet konzervativní linie a připraví dnes již „tradiční“ osmijádro: 4+4core koncept big.LITTLE postavený na 4× ARM Cortex-A7 + 4× ARM Cortex-A15 jádrech. Vedle něj ale Huawei vyvíjí vlastní osmijádrový ARM postavený na architektuře ARMv8, tedy 64bitových jádrech. Mělo by jít o kombinaci jader 4×ARM Cortex A53 + 4× Cortex A57. Skládanku doplní pro nižší modely smartphonů připravovaný čtyřjádrový typ se 4× ARM Cortex-A9.
System-on-Chip od Huawei čekejme nejdříve ve druhé polovině letošního roku, na vánočním trhu by ale již měly být smartphony s jeho vlastními čipy. Kde a na jakém výrobním procesu je bude Huawei vyrábět, toť zatím nezodpovězená otázka. Nicméně marže, které na produktu dělalo kupříkladu to, že Huawei kupoval čipy od Qualcommu, buď půjdou do firemní kapsy, nebo dokonce dojde ke zlevnění.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ten se totiž chystá přestat spoléhat na čipy od svých dodavatelů, které omezují možnost odlišit se od jiných odběratelů takových čipůHezký neboli: "nelíbí se nám společná platforma, tak si uděláme vlastní" :-/.
problém je že vlastní SoC dělá hauwei už několik let viz http://en.wikipedia.org/wiki/HiSilicon (divize huawei)...., jediné co se změní je že rozšíří jejich množství
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
.