Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Společnost facebook je známa tím, že si ráda připravuje vlastní řešení daných úloh. Vedle ryze softwarových projektů jako HHVM jsou to provozní věci jako cold storage zálohy na ohebné Blu-ray disky typu BDXL a nově tedy podle všeho i zakázkový SoC („systém na čipu“) vyvíjený za pomoci AMD. V tuto chvíli není jisté vůbec nic, ale s ohledem na specifika facebooku a jeho zálibě v efektivních řešení tvořených malými dílčími stavebními prvky, má být toto SoC postaveno na 64bitové ARM architektuře, tedy ARMv8. Takové čipy již AMD umí, v rámci produktové řady Opteron nabízí jádra Crotex-A57 v procesorech Opteron A1100. Očekává se ale také již nepřiliš vzdálené uvedení vlastní modifikace některé standardní ARM architektury od AMD, v rámci procesorové generace K12.
O ARMové architektuře AMD K12 ja také zatím složité spekulovat. Obecně se v tomto kontextu vždy předpokládala vylepšená verze první ARMv8 architektury, tedy jader Cortex-A57, ale nedávno byla představena nástupnická verze Cortex-A72, takže v tuto chvíli těžko usuzovat, z které verze budou případné čipy pro facebook vycházet a jaké budou ony úpravy. Ty se pochopitelně mohou vedle vlastní procesorové části týkat zejména komunikačních rozhraní, ať již 1 či více gigabitových ethernet rozhraní, nebo jiných. Stejně tak je otázkou, jak si čipy povedou oproti 14nm malým Xeonům od Intelu, které cílí právě vůči ARM čipům v serverech: pro AMD v tomto kontextu hovoří jedna věc: na rozdíl od velkých x86 procesorů by výrobu K12 ARMu pro facebook měla zvládat dvojice GlobalFoundries/Samsung nově používanou 14nm FinFET technologií, která tak nebude několik generací zaostávat za Intelem. Přímou hrozbou pro Intel ale tyto čipy nemusí být, pokud je facebook neuvede do běžného prodeje.
Velikost této zakázky může být pro AMD klíčová. facebook provozuje obrovské množství serverů, jejichž počet neustále roste a do budoucna jistě obmění celý svůj „vozový park“. AMD tak může mít na řadu let postaráno o příjmy od dalšího velkého zákazníka (vedle Microsofu a Sony), nemluvě o tom, že pokud se projekt podaří úspěšně realizovat, může to přitáhnout další zákazníky a díky 14nm FinFET výrobě u obou jmenovaných společností nebude mít AMD po letech ani problém s nedostatečnými výrobními kapacitami, čím po celá léta trpěla, když byla GlobalFoundries ještě její výrobní divizí pro x86 procesory, případně v souvislosti s GPU a výrobou u TSMC / UMC.
Ceny tří v současnosti dostupných monitorů s rozlišením 3840×2160, úhlopříčkou nad 30 palců a téměř 100% pokrytím barevného prostoru AdobeRGB začínají kolem 40 tisíc Kč. Určeny jsou tedy zejména profesionálům.
Dell nabízí model UltraSharp 32, s označením UP3214Q. Jeho verze využívá 31,5palcový displej typu IGZO a rozlišení 3840×2160 umí při 60 Hz přes DispalyPort 1.2, případně 30 Hz přes HDMI. Další parametry jsou tyto: kontrast 1 000:1/2 000 000:1, jas až 350 cd/m², odezva 8 ms gray-gray, 99% pokrytí AdobeRGB, 100% pokrytí sRGB, 10bitové zobrazení barev, 4× USB 3.0 hub, čtečka paměťových karet, 1× HDMI, 1× DP, 1× miniDP, nastavitelný stojan, spotřeba typicky 100 W, maximálně 170 W.
Hewlett-Packard, který představil svůj model DreamColor Z32x s 31,5palcovým IPS displejem nabízí tyto parametry: kontrast 1 000:1/5 000 000:1, jas až 300 cd/m², odezva 8 ms gray-gray, 3840×2160 při 60 Hz skrze DisplayPort (1.2) i HDMI (2.0), 4× USB 3.0 hub, vstupy 2× HDMI (2.0/1.4+MHL), 1× DP, 1× miniDP. Spotřebu svéhomodelu v tuto chvíli HP neuvádí, 99,5% pokrytí AdobeRGB je ale shodné s Dellem.
Samsung u svého modelu LU32D97KQSR, či zkráceně UD970, použil 31,5palcový PLS panel (Plane to Line Switching - výrobně levnější evoluce IPS, vyvinutá u Samsungu). Pokrývá 99 % AdobeRGB, nechybý 10bitové barvy či 16bitová LUT. Základní kontrast je 1 000:1, dynamický blíže neupřesněné jako „Mega ∞“. Jas dosahuje až 350 cd/m², odezva je opět 8 ms gray-gray, nechybí 4× USB 3.0 hub, dva DisplayPorty (3840×2160 / 60 Hz), jeden HDMI konektor (verze neupřesněna). Spotřeba je typická/maximální 90/110 W, použití USB hubu ji zvyšuje na 130/140 W.
V této třídě monitorů asi není třeba dodávat věci o možnosti použití VESA držáku, stojanu s výbornou polohovatelností či tovární kalibraci displeje.
Zatímco HDMI 2.0 do PC světa teprve proniká, zrodila se již jeho aktualizovaná verze. HDMI 2.0a se nijak zásadně neliší od verze 2.0, též podporuje 4k rozlišení při obnovovací frekvenci 60 Hz, ale přidává podporu HDR režimu videa. Ten bude použit u Ultra HD Blu-ray disků, tedy filmů ve 4K UltraHD rozlišení distribuovaných na BDXL discích ve formátu H.265. Implementace staví na HDR Static Metadata Extensions (CEA-861.3) a je pouze volitelnou součástí standardu. HDMI 2.0a tak nijak nenavyšuje přenosovou rychlost rozhraní, lze ale předpokládat, že nedávné a současné hi-end produkty s verzí 2.0 dostanou podporu 2.0a aktualizací firmwaru, pokud to elektronika zařízení umožňuje.
Jestli skutečně přijde již brzy éra smartphonů, phabletů a tabletů s UltraHD displeji, se ukáže patrně „do roka a do dne“. Po Samsungu s jeho demonstrací 5,89" displeje s rozlišením 3840×2160 přichází se stejným rozlišením japonský Sharp, jenže v ještě menší úhlopříčce. Bodová hustota tak dosahuje hodnoty 806 ppi (pixelů na palec) a je několikanásobně dál než to, co Steve Jobs kdysi vůbec poprvé označil slovem „Retina“.
Na displej se můžeme dívat jako na technologickou demonstraci schopností technologie panelů IGZO, kterými se Sharp snaží dobývat svět. Jak ukazují i různé UltraHD PC monitory, jde o technologii výrobně drahou, ale schopnou dostat na trh rychleji lepší parametry, nicméně to ale pomalu přestává platit: zatímco 5,89" UltraHD smartphone Samsung se má na trhu objevit ještě letos, svůj 806ppi IGZO displej plánuje Sharp dodávat až v příštím roce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Není problém vzít dva 20palcové (1600×1200) a postavit je vedle sebe na výšku. Plocha 2400×1600, rozměrově IMHO akorát. Vyjde to pod tři tisíce.
Bohužel, jednomonitorový ekvivalent (30 palců, 2560×1600) jsem našel jenom za 10násobnou cenu (Dell U3014).
Nebo přejít na 24palcové — buď 1920×1200 (16:10), nebo 3840×2160 (16:9). Jenže těch se hůř skládá víc vedle sebe. Na výšku jsou moc vysoké, na šířku moc široké.