Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost facebook je známa tím, že si ráda připravuje vlastní řešení daných úloh. Vedle ryze softwarových projektů jako HHVM jsou to provozní věci jako cold storage zálohy na ohebné Blu-ray disky typu BDXL a nově tedy podle všeho i zakázkový SoC („systém na čipu“) vyvíjený za pomoci AMD. V tuto chvíli není jisté vůbec nic, ale s ohledem na specifika facebooku a jeho zálibě v efektivních řešení tvořených malými dílčími stavebními prvky, má být toto SoC postaveno na 64bitové ARM architektuře, tedy ARMv8. Takové čipy již AMD umí, v rámci produktové řady Opteron nabízí jádra Crotex-A57 v procesorech Opteron A1100. Očekává se ale také již nepřiliš vzdálené uvedení vlastní modifikace některé standardní ARM architektury od AMD, v rámci procesorové generace K12.
O ARMové architektuře AMD K12 ja také zatím složité spekulovat. Obecně se v tomto kontextu vždy předpokládala vylepšená verze první ARMv8 architektury, tedy jader Cortex-A57, ale nedávno byla představena nástupnická verze Cortex-A72, takže v tuto chvíli těžko usuzovat, z které verze budou případné čipy pro facebook vycházet a jaké budou ony úpravy. Ty se pochopitelně mohou vedle vlastní procesorové části týkat zejména komunikačních rozhraní, ať již 1 či více gigabitových ethernet rozhraní, nebo jiných. Stejně tak je otázkou, jak si čipy povedou oproti 14nm malým Xeonům od Intelu, které cílí právě vůči ARM čipům v serverech: pro AMD v tomto kontextu hovoří jedna věc: na rozdíl od velkých x86 procesorů by výrobu K12 ARMu pro facebook měla zvládat dvojice GlobalFoundries/Samsung nově používanou 14nm FinFET technologií, která tak nebude několik generací zaostávat za Intelem. Přímou hrozbou pro Intel ale tyto čipy nemusí být, pokud je facebook neuvede do běžného prodeje.
Velikost této zakázky může být pro AMD klíčová. facebook provozuje obrovské množství serverů, jejichž počet neustále roste a do budoucna jistě obmění celý svůj „vozový park“. AMD tak může mít na řadu let postaráno o příjmy od dalšího velkého zákazníka (vedle Microsofu a Sony), nemluvě o tom, že pokud se projekt podaří úspěšně realizovat, může to přitáhnout další zákazníky a díky 14nm FinFET výrobě u obou jmenovaných společností nebude mít AMD po letech ani problém s nedostatečnými výrobními kapacitami, čím po celá léta trpěla, když byla GlobalFoundries ještě její výrobní divizí pro x86 procesory, případně v souvislosti s GPU a výrobou u TSMC / UMC.
Ceny tří v současnosti dostupných monitorů s rozlišením 3840×2160, úhlopříčkou nad 30 palců a téměř 100% pokrytím barevného prostoru AdobeRGB začínají kolem 40 tisíc Kč. Určeny jsou tedy zejména profesionálům.
Dell nabízí model UltraSharp 32, s označením UP3214Q. Jeho verze využívá 31,5palcový displej typu IGZO a rozlišení 3840×2160 umí při 60 Hz přes DispalyPort 1.2, případně 30 Hz přes HDMI. Další parametry jsou tyto: kontrast 1 000:1/2 000 000:1, jas až 350 cd/m², odezva 8 ms gray-gray, 99% pokrytí AdobeRGB, 100% pokrytí sRGB, 10bitové zobrazení barev, 4× USB 3.0 hub, čtečka paměťových karet, 1× HDMI, 1× DP, 1× miniDP, nastavitelný stojan, spotřeba typicky 100 W, maximálně 170 W.
Hewlett-Packard, který představil svůj model DreamColor Z32x s 31,5palcovým IPS displejem nabízí tyto parametry: kontrast 1 000:1/5 000 000:1, jas až 300 cd/m², odezva 8 ms gray-gray, 3840×2160 při 60 Hz skrze DisplayPort (1.2) i HDMI (2.0), 4× USB 3.0 hub, vstupy 2× HDMI (2.0/1.4+MHL), 1× DP, 1× miniDP. Spotřebu svéhomodelu v tuto chvíli HP neuvádí, 99,5% pokrytí AdobeRGB je ale shodné s Dellem.
Samsung u svého modelu LU32D97KQSR, či zkráceně UD970, použil 31,5palcový PLS panel (Plane to Line Switching - výrobně levnější evoluce IPS, vyvinutá u Samsungu). Pokrývá 99 % AdobeRGB, nechybý 10bitové barvy či 16bitová LUT. Základní kontrast je 1 000:1, dynamický blíže neupřesněné jako „Mega ∞“. Jas dosahuje až 350 cd/m², odezva je opět 8 ms gray-gray, nechybí 4× USB 3.0 hub, dva DisplayPorty (3840×2160 / 60 Hz), jeden HDMI konektor (verze neupřesněna). Spotřeba je typická/maximální 90/110 W, použití USB hubu ji zvyšuje na 130/140 W.
V této třídě monitorů asi není třeba dodávat věci o možnosti použití VESA držáku, stojanu s výbornou polohovatelností či tovární kalibraci displeje.
Zatímco HDMI 2.0 do PC světa teprve proniká, zrodila se již jeho aktualizovaná verze. HDMI 2.0a se nijak zásadně neliší od verze 2.0, též podporuje 4k rozlišení při obnovovací frekvenci 60 Hz, ale přidává podporu HDR režimu videa. Ten bude použit u Ultra HD Blu-ray disků, tedy filmů ve 4K UltraHD rozlišení distribuovaných na BDXL discích ve formátu H.265. Implementace staví na HDR Static Metadata Extensions (CEA-861.3) a je pouze volitelnou součástí standardu. HDMI 2.0a tak nijak nenavyšuje přenosovou rychlost rozhraní, lze ale předpokládat, že nedávné a současné hi-end produkty s verzí 2.0 dostanou podporu 2.0a aktualizací firmwaru, pokud to elektronika zařízení umožňuje.
Jestli skutečně přijde již brzy éra smartphonů, phabletů a tabletů s UltraHD displeji, se ukáže patrně „do roka a do dne“. Po Samsungu s jeho demonstrací 5,89" displeje s rozlišením 3840×2160 přichází se stejným rozlišením japonský Sharp, jenže v ještě menší úhlopříčce. Bodová hustota tak dosahuje hodnoty 806 ppi (pixelů na palec) a je několikanásobně dál než to, co Steve Jobs kdysi vůbec poprvé označil slovem „Retina“.
Na displej se můžeme dívat jako na technologickou demonstraci schopností technologie panelů IGZO, kterými se Sharp snaží dobývat svět. Jak ukazují i různé UltraHD PC monitory, jde o technologii výrobně drahou, ale schopnou dostat na trh rychleji lepší parametry, nicméně to ale pomalu přestává platit: zatímco 5,89" UltraHD smartphone Samsung se má na trhu objevit ještě letos, svůj 806ppi IGZO displej plánuje Sharp dodávat až v příštím roce.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.4.2015 16:56
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
Není problém vzít dva 20palcové (1600×1200) a postavit je vedle sebe na výšku. Plocha 2400×1600, rozměrově IMHO akorát. Vyjde to pod tři tisíce.
Bohužel, jednomonitorový ekvivalent (30 palců, 2560×1600) jsem našel jenom za 10násobnou cenu (Dell U3014).
Nebo přejít na 24palcové — buď 1920×1200 (16:10), nebo 3840×2160 (16:9). Jenže těch se hůř skládá víc vedle sebe. Na výšku jsou moc vysoké, na šířku moc široké.
17.4.2015 18:17
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
17.4.2015 18:38
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
18.4.2015 19:38
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
18.4.2015 19:48
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
19.4.2015 11:59
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
18.4.2015 22:28
Blaazen | skóre: 24
| blog: BL
18.4.2015 23:06
|🇵🇸 | skóre: 94
| blog:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz