HW novinky: Intel bojuje s ARMem, Nvidia asi s nikým

14. 4. 2015 | Michal Janoušek | Hardware | 3418×

Zdá se, že současný vývoj trhu grafických karet, kde Nvidia přebírá od AMD postupně stále větší podíl na trhu velkých karet, jí dává prostor pro pozvolné tempo v přípravě novinek. Tak zde máme nová 28nm Titan X, nástupnický „Pascal“ přijde asi až napřesrok. To Intel se musí snažit víc, neboť licenční politika ARMu jej stále více ohrožuje levnými čínskými výrobky.

Intel uvedl System-on-Chip Xeon D na bázi 14nm CPU „Broadwell“

První procesory generace „Broadwell“ vyráběné 14nm FinFET procesem 1. generace už Intel uvedl. Desktopové procesory sice teprve chystá (aktuálně je na trhu 2. generace 22nm FinFET čipů „Haswell Refresh“), ale pomalu se objevují další produkty nové generace, těžící z vylepšeného poměru výkon/spotřeba.

Takovou řadou je nově Xeon D, nikoli samotné procesory, ale kompletní SoC („systém/stroj v čipu“), který míří do serverového segmentu, primárně proti stále sílící hrozbě architektury ARM. Nové Xeony D navazují na produkty řady Avoton, což byly v podstatě upravené serverové čipy rodiny Atom. Zaměřením řady Xeon D budou mikro servery, případně na jednodušších čipech konstruované blade servery. Jde sice o SoC, ale zatím Intel nepřipravil celou kombinaci prvků na jednom kousku křemíku, takže SoC jsou realizována na jednom pouzdře vícero čipy (CPU a „čipset“ zvlášť). Xeony D jsou též prosty GPU části, která je v serverovém segmentu zbytečná a pouze by prodražovala výrobu. Nebo jinak řečeno: i díky tomu mohou Xeony D nést 8 CPU jader mikroarchitektury „Broadwell“.

Paměťový řadič přitom podporuje DDR4 do efektivní frekvence 2,133 GHz. Samozřejmostí je podpora ECC, se kterou lze využívat celkově až 128 GB paměti, bez ECC je stropem 64 GB. L3 cache je zde v celkové velikosti 12 MB, z rozhraní jsou to čipsetem obhospodařovaná PCI Express 2.0 ×8, USB 3.0/2.0 či 6× SATA 6,0Gbps. Obě 10Gbps LAN jsou vyvedeny přímo z CPU části, stejně jako celkově 24 linek PCI Express 3.0.

Na trh jdou dvě varianty Xeon D, model D-1520 se čtyřmi jádry taktovanými na 2,2/2,6 GHz (základ/Turbo) a podporou Hyper-Threadingu a jen 6MB L3 cache. Dále vyšší model D-1540, jehož takty jsou sice jen 2,0/2,6 GHz, ale jde o plnohodnotné 8×CPU s 12 MB L3 cache. Oba čipy přitom mají shodné TDP 45 W.

Jestli a jak se jim podaří zamezit rostoucímu vlivu procesorů architektury ARM v segmentu mikroserverů, to ukáží až nadcházející měsíce. Nové Xeony D ale můžeme brát i jako náhled na to, co by jednoho dne mohl Intel uvést pro velké notebooky či desktopy, kdyby chtěl. Našlo by se významné využití pro plně osmijádrový Broadwell v běžných počítačích?

Cubieboard4 nasadila 32bitový Allwinner A80

Již čtvrtá generace populární více-bastslířské alternativy k Raspberry Pi od Cubieboard přichází s osmijádrovým ARM SoC konceptu big.LITTLE od Allwinneru. Destička velikosti 111 × 111 mm nese vedle čipu A80 také 2 GB DDR3 paměti a 8GB NAND flash typu eMMC. CPU jádra jsou typu Cortex-A7 s taktem 1,3 GHz v případě úspornější čtveřice, výkonnější jádra jsou Cortex-A15 na frekvenci 2,0 GHz - jde tedy o klasickou kombinaci 32bitové ARM éry, které sekunduje GPU část PowerVR G6230, která je též už trochu vousatější. Zvládne sice 4k/UltraHD video, ale jen pro formáty H.264 a VP8, v případě H.265 a VP9 stačí její výpočetní výkon již jen na FullHD rozlišení.

Rozhraní a výstupy zahrnují 2,4/5GHz Wi-Fi 802.11/n, Bluetooth 4.0, gigabitovou LAN, čtečku pro karty microSD, 1× USB 3.0 (micro), 4× USB 2.0, HDMI 1.4 a VGA a také konektor pro zvuk a IR senzor pro dálkový ovladač. Napájení je nutné 2A/5V, případně je možné využít 3,7V napájení z akumulátoru typu Li-pol (a možná i Li-ion?). Cena je stanovena na 125 dolarů, v našich končinách zatím v nabídce není.

Na 64bit ARM desku od Cubieboard si každopádně ještě delší dobu počkáme.

Nvidia uvedla GeForce GTX Titan X

Na již tradiční GTC (GPU Technology Conference), kterou Nvidia pořádá ve velkém od dob svých prvních CUDA GPU, představil Jen-Hsun Huang nejnovější počin, grafickou kartu postavenou na GPU GM200, 28nm čipu s 8 miliardami tranzistorů. Potvrzují se již dříve odhalené specifikace karty, tedy 3072 CUDA jader, 12 GB GDDR5 paměti i vysoký výkon, který konkrétně činí 7 TFLOPS v single-precision a 0,2 TFLOPS v double-precision: z toho je jasné, že stejně jako třeba v případě čipů GM204 a GM207 je výkon v double-precision pouze 1/32 plného, GPU je tedy primárně cíleno na hráče případně „jednodušší výpočty na GPU“.

Plocha čipu je úctyhodných 602 mm², což jasně dává najevo, že Nvidia se nikam nehne z obvyklé cenovky Titánů, tedy 999 dolarů. Takt grafického čipu je v základu 1,002 GHz, Boost dělá 1,075 GHz. GDDR5 paměti běží na 1,75 GHz, tedy efektivně na 7,0 GHz, šířka paměťové sběrnice je naznačena již ve velikosti paměti: 384 bitů. Propustnost tedy dosahuje pěkných 336,5 GB/s. Výstupy zahrnují DVI, HDMI 2.0 i 3× DisplayPort 1.2 (což je přinejmenším zajímavé, protože to naznačuje, že karta není připravena pro 5120×2880 a více, avšak Nvidia uvádí podporu rozlišení až do 5120×3200).

Karta má hodnotu spotřeby do 250 W, doporučeno je použití 600W zdroje. Napájení realizuje 8pin + 6pin PCI Express kabel. Cena v České republice začíná kolem 32 tisíc Kč.

Nvidia nastínila příští generace GPU

Po současné generaci „Maxwell“ chystá Nvidia GPU architektury „Pascal“ a následně „Volta“. Prvně jmenované se dočkáme dle předpokladu už příští rok, „Volta“ přijde v roce 2018. Vše, stejně jako níže uvedené informace, platí za předpokladu, že bude takto komplexní GPU kde vyrábět s rozumnými hodnotami spotřeby a tepelného vyzařování a také že budou připraveny další podpůrné technologie, tedy mimo jiné paměťové technologie.

„Pascal“ přidá do technologického kotle Nvlink, přímé spojení mezi GPU a CPU pro superrychlou výměnu dat (dle Nvidie až 5× rychlejší než PCI Express). Nvlink podporují kupříkladu nové procesory architektury Power a samozřejmě přes něj budou komunikovat i jednotlivá GPU mezi sebou. Nvidia v této generaci také přidá podporu 3D pamětí, u nichž se očekává razantní nárůst propustnosti.

„Volta“, pokud se nic nezmění, přinese zapouzdřenou RAM přímo na GPU. Díky ní bude mít GPU k dispozici paměťový subsystém s propustností kolem 1 TB/s a výrazně vyšší efektivitou přenosů. Když si do toho dosadíme také již zmíněný Nvlink a CPU architekturu Power9, máme dva základní stavební kameny (Power9 CPU a Volta GPU), které budou tvořit jádro dvou projektovaných superpočítačů na území USA, konkrétně ve dvou Národních laboratořích (Oak Ridge a Lawrence Livermore National Laboratory). Očekávané nasazení, jistě i díky exkluzivitě na první várky GPU generace „Volta“ je možné už v roce 2017.

       

Komentáře

[Ruža Becelin]

8 jader bych v NTB uzivil, ted bezim na i7-4870Q se 4 jadry a je to znat, pokud clovek testuje vic KVM virtualek zaraz...

[vs]

chybka na konci textu, jedna z laboratori se jmenuje Lawrence Livermore National Laboratory

[Nonsence]

Děkujeme za opravu.