Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Světem už koluje řada vzorků procesorů generace Zen, a to jak určených pro běžné desktopy, tak těch serverových. Pokud se parametry potvrdí, v desktopech nás čekají čtyřjádrové a osmijádrové procesory (a s dvoujádry snad ani počítat nemáme). V případě osmijádrových v kombinaci s HT se bude Zen tvářit jako 16vláknový. Momentálně uváděné frekvence jsou 2,8 / 3,2 GHz (základ/boost), přičemž v klidu se procesor bude zpomalovat až na 550 MHz. L2 cache o přepočtené velikosti 512 kB/jádro, L3 cache čtyřnásobná. To vše u procesoru s TDP 95 W (čtyřjádro 65 W) a klidovou spotřebou 5 W (čtyřjádro 2,5 W). Je jasné, že přechod na 14nm FinFET výrobu u GlobalFoundries skutečně přinese nejen daleko lepší běh v zátěži, ale právě též vynikající klidové hodnoty, takže AMD opět bude mít procesory minimálně srovnatelné s Intelem.
V serverech nás čekají až 32jádrové, resp. až 64vláknové procesory, kdy pro tuto nejvyšší konfiguraci čekejme TDP na hodnotě 180 W s takty někde kolem 2,5 až 2,9 GHz. Každopádně počáteční důraz Zenu bude na desktopový segment, kde by se první procesory měly objevit již koncem roku s všeobecnou dostupností začátkem příštího roku. Později přijdou též APU.
Nejvyšší model generace Pascal se objeví v nabídce e-shopu Nvidie již 2. srpna, a to s cenovkou 1200 dolarů. Prodávat jej bude pouze Nvidia přímo, neobjeví se tak karty od partnerů. Karta nevyužívá nějakou plně aktivní verzi GPU GP100, ale jiný čip GP102, který obsahuje 12 miliard tranzistorů a 3584 aktivních CUDA jader (z celkových 3840). Paměťová sběrnice má šířku 384 bitů a visí na ní 12 GB GDDR5X paměti s efektivní pracovní frekvencí 10 GHz. Frekvence GPU jsou 1417/1531 MHz (základ/boost) a výkon má sahat až k 11 TFLOPS v single-precision. TDP je na hodnotě 250 W.
Enterprise rozhraní s nevábným označením SFF-8639, které bylo před několika měsíci přejmenováno na U.2, využívá nová řada SSD amerického výrobce Super Talent, který se zaměřuje zejména právě na různá atypická řešení (od 1,8" ATA ZIF až třeba právě po U.2). Řada je označena jako SSD PCIe Nova a už v názvu ukrývá, že tato SSD využívají PCI Express, konkrétně čtveřici linek typu 3.0, tedy propustností dosáhnou na tutéž špičkovou rychlost jako plnohodnotné M.2 či typická SSD v podobě přídavné karty typu PCI Express 3.0 ×4.
Bohužel pro Super Talent již tradičně platí, že jeho datasheety nesou minimum až přímo nedostačující množství informací, pročež o nových SSD víme, že zvládají sekvenční rychlosti čtení/zápisu 3000/2200 MB/s a využívají blíže nespecifikované MLC NAND flash čipy.
Nabízené kapacity jsou 120, 240, 480, 960 a 1920 GB; SSD s tímto rozhraním mají standardní velikost běžného 2,5palcového disku s vyšším tělem, tedy konkrétně v tomto případě 69,85 × 100,00 × 9,50 mm. Pasovat tak budou do řady serverových řešení, což je jasný benefit oproti PCI Express kartám či něčemu typu M.2 kartiček. Rozsah pracovních teplot je 0 až 70 °C, relativní vlhkost 8 až 95 % při 25 °C. Střední doba mezi poruchami je pouze 1 milión hodin.
Jak už nějakou dobu víme, po Pascalu nás u Nvidie čeká architektura Volta. Původní optimistické odhady na ni dříve pasovaly lepší výrobní proces, nicméně to vycházelo z očekávání, že s námi 28nm proces nebude tak dlouho. I Volta tak bude vyráběna 16nm FinFET technologií u TSMC, nicméně lze předpokládat, že opět vyladěnější verzí, jako to na 28 nanometrech předvedl kupříkladu Maxwell vůči Kepleru.
Ostatně, jak naznačuje levý obrázek, bývaly i doby, kdy Pascal nebyl v plánu. Nvidia v posledních letech hodně měnila roadmapy. Je otázkou, co vše ještě stihne nabídnout generace Pascal a co se objeví ve Voltě, nicméně lze též klidně předpokládat, že Volta bude vlastně „Pascal Refresh“, například s pamětmi, které bychom si mohli volně označit jako „HBM3“, tedy vysokokapacitními čipy přímo na pouzdře GPU. Otázkou je, jestli vůbec, případně kdy se objeví první 10nm hi-end GPU Nvidie, neboť neslavnou 20nm výrobu u TSMC třeba Nvidia plně přeskočila, jelikož ji s ohledem na 16nm FinFET (což je do určité míry 20nm proces s 3D tranzistory) ani nemělo smysl použít. Vše tak rozhodne spíše to, jaká bude 10nm technologie a jak připraví TSMC následnou 7nm. Volty se to ale podle všeho týkat nebude.
Další evoluční krok ve vrstvení NAND flash die v jednom pouzdře je dosažen. Firmy Western Digital a Toshiba společně ohlásily začátek výroby 64vrstvých NAND flash čipů typu TLC, se kterými dále poroste kapacita SSD a dalších úložišť. O třetinu tak navýšily počet vrstev z dosavadních 48. Aktuální omezená výroba umí vrstvit die do podoby 256Gbit čipů, později se počítá s přechodem na dvojnásobnou kapacitu. S nasazením nových čipů v produktech počítá Western Digital ještě letos a již v tomto čtvrtletí se rozjedou dodávky partnerům obou výrobců. Plnohodnotnou sériovou výrobu rozeběhnou ale až v příštím roce, pravděpodobně je vedle přechodu na die s vyšší kapacitou potřeba ještě rozšířit potřebné výrobní kapacity ve společných továrnách WD / Toshiba v Japonsku.
Konkurenční Samsung aktuálně také nabízí 48vrstvé čipy s výhledem na 64vrstvé. Jelikož se těmto firmám daří držet zhruba stejné tempo vývoje, lze předpokládat, že i Samsung nasadí 64 vrstev nejpozději v počátečních týdnech příštího roku. Jen u něj bývá méně obvyklé informovat o věcech s takto velkým předstihem před výrobou reálných produktů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: