Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Dalším z čínských výrobců, kteří nabourají hegemonii tradičního modelu, kdy jedni procesory vymýšlejí a jiní si je od nich kupují, je Xiaomi. Tahle relativně malá firma, o které je mezi smartphony hodně slyšet, představila svoje první vlastní ARM SoC.
Nečekejme zázraky, Xiaomi zatím nemá na to, aby si vyvinula vlastní úpravu generické architektury od ARMu, ať již jde o CPU či GPU část. Takže její čip je prostě slepenina generických komponent, avšak slepenina vlastní, nikoli zakoupený čip od někoho jiného. Xiaomi tak výhledově bude osazovat své smartphony čipem, který si sama nechala někde vyrobit na základě vlastního návrhu (s velkým přispěním samotného ARMu, který s „pekárnami waferů“ spolupracuje na tom, aby jeho architektury mohli fabless partneři rovnou jít vyrábět), a to konkrétně 28nm HPC procesem (ano, Xiaomi zatím nemíří do FinFET sfér, kde je výroba výrazně dražší a benefity malých ARMů jsou mizivé).
Surge S1 je 8core ARM konceptu big.LITTLE, kde tu nižší čtveřici jader tvoří 4× Cortex-A53 @ 1,4 GHz a tu vyšší poněkud překvapivě 4× Cortex-A53 @ 2,2 GHz. Inu, kreativitě se meze nekladou, každopádně použití nižších jader od ARMu je tím, díky čemu může Xiaomi stále volit relativně zastarávající 28nm planární výrobu, protože u A53 není výhodnost FinFET procesů tak velká jako u větších jader. Dále čip obsahuje GPU ARM Mali-T860, 32bitový high-performance DSP pro hlas, 14bitový duální ISP pro obraz, dodatečné řešení pro vyšší citlivost foťáčku na světlo, duální redukci šumu, podporu videa 4k/30fps, resp. 1080/120fps, resp. 720/240fps. Displej může dosahovat až 1600 × 2560 a podporováno je rychlodobíjení na úrovni 9V/2A.
Konkurenční obr Huawei už nějakou dobu svá vlastní SoC navrhuje. I Kirin 960 z modelové řady smartphonů P10 je stejný, přičemž u něj je nasazena 10nm FinFET výroba.
Modely řady P10 dostaly do vínku zejména inovovaný fotoaparát. Ten primární je opět duální, vzešlý ze stále hlubší spolupráce s německou Leicou. Primární barevná kamerka má 12 Mpix a nově ji doprovází černobílá kamerka s 20 Mpix, přičemž objektiv(y) u modelu P10 Plus mají světelnost f/1.8 – zde tedy musela Leica opět přispět nějakými výpočty nové optiky. Nechybí konečně 4k video, které u řady P9 poněkud scházelo a kazilo dojem.
Podle aktuálních měření DXO Mark se P10 zařazuje mezi absolutní špičku. O bodík či dva výše jsou posazeny přístroje jako Google Pixel či Samsung Galaxy S7, ale ty sbírají body zejména v jiných oblastech, než kde je silná stránka Huawei / Leica. Doporučuji si test detailně projít.
Jak dobře víme, Intelu už notně zatápí nové procesory AMD Ryzen (již brzy jim budu věnovat samostatný shrnující díl HW novinek) a Intel sám si opět „na***l do vlastního hnízda“ tím, že opět ošidil teplovodivý materiál přenášející teplo z pouzdra čipu na heatspreader u generace Kaby Lake („Skylake Refresh“). Rozdíl je tak brutální, že po náhradě té (omlouvám se citlivějším povahám, následující sousloví je takový hezký český terminus technicus) „šedivé srajdy“ za pořádnou teplovodivou pastu klesají teploty CPU i o desítky stupňů Celsia a OC možnosti jdou o stovky MHz nahoru. A obojí je například u Core i7-7700K s cenovkou kolem 10 tisíc korun více než žádoucí.
Některé e-shopy i v Česku nabízejí službu náhrady teplo-ne-vodivého zmetku v Kaby Lake CPU za něco lepšího, typicky za stovky korun. Pokud byste toho měli více, lze si zakoupit Dr. Delid, nový produkt od Aqua Computer, což je jednoduchý nástroj pro sejmutí heatspreaderu z CPU. V dalším kroku typicky následuje nanesení kvalitního teplovodivého materiálu a teplota CPU jde výrazně dolů. Nutno podotknout, že AMD své ryzeny takhle nešidí a dává mezi pouzdro čipu a heatspreader kvalitní propojení. Takové, které Intel v daném segmentu použil v plné míře naposledy v roce 2011 s procesory Sandy Bridge.
Na trh míří nová řada výkonných SSD od Kingstonu. Nabídne kapacity 800 GB, 1,6 TB a 3,2 TB a rychlosti dosahující až 6800 MB/s při sekvenčním čtení. S IOPS se to pochopitelně do značné míry odvíjí od počtu NAND flash čipů, takže nejnižší model nabízí 900k/145k pro čtení/zápis náhodných 4k bloků, 1,6TB model už 1100k/200k a nejvyšší model pak tradičně paradoxních 1000k/180k. Kingston uvádí i hodnoty garantovaného množství zapsatelných dat, které činí 748 / 1500 / 2788 TB, což znamená 935 / 938 / 871 celkových přepsání celého prostoru SSD dané kapacity. Lze tedy předpokládat použití MLC čipů. Spotřeba za běhu je až 35 W, SSD pracují v rozsahu teplot 0 až 70 °C a doporučuje se alespoň minimální průtok vzduchu jejich chladičem. Záruka má délku 5 let.
Jak možná víte, NASA připravuje nástupce veleúspěšného a v mnoha ohledech nenahraditelného Hubbleova teleskopu. Vesmírný teleskop Jamese Webba je ale do určité míry rizikový projekt. Tento dalekohled bude umístěn v Lagrangeově bodu L2 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti 1,5 miliónu kilometrů od země a musí jej tam tedy logicky vynést raketa bez lidské posádky. Po celou dobu jeho činnosti se ani nepředpokládá pilotovaná servisní mise, ostatně americké raketoplány jsou již v muzeích. Takže pokud by něco selhalo, nebude možná žádná záchranná mise, jak se tomu stalo u Hubblu.
NASA tedy řeší záložní plán B, kdy pro případ, že vypuštění Jamese Webba selže, dojde k ještě jedné servisní misi k Hubblu. Pokud bude schválena, půjde o minimální misi, neboť opět narážíme na to, že Hubble plně spoléhal na možnost servisních misí amerických raketoplánů. NASA již delší dobu měla díky jedné menší soukromé společnosti ve vývoji menší plavidlo Dream Chaser. Tohle plavidélko je aktuálně schváleno pro automatické lety k ISS, kam možná za dva roky začne vozit náklad. Do jeho útrob se rozhodně nevejde 7 astronautů jako u Space Shuttle, resp. jeho orbitální části, nicméně pár lidí a materiál na případnou misi menšího rozsahu k Hubblu zvládne. Ale je to opravdu nouzová varianta, která počítá s vysláním opravdových tvrďáků, osobně to tipuji na kalibr borců z Gemini 7 při letu, kdy došlo k několikadennímu spojení s Gemini 6A.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena