Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Před více než rokem se objevily informace o tom, že Nikon uvede na trh tři kompakty nové profi řady DL. Ty se vyznačovaly použitím 20Mpix 1" CMOS snímače a ve stručnosti by se dalo říci, že mělo jít o obdobu poslední nikoní bezzrcadlovky 1 J5, avšak se třemi různými pevně osazenými objektivy. Skoro to až vypadalo, že bezzrcadlovky Nikon 1 končí a nahradí je právě tyhle kompakty řady DL. To první platí (Nikon na řadu 1 kašle, jen občas jeho manažeři mlží, že s ní nadále počítají), to druhé ne. Nikon řadu DL kompletně zrušil.
Připomeňme, že konkrétně mělo jít o kompakty DL18-50 f/1.8-2.8 (tedy se světelným super-širokoúhlým objektivem), DL24-85 f/1.8-2.8 (takový „záklaďák“) a DL24-500 f/2.8-5.6 (šikovný ultrazoom). Měly přijít na trh loni v létě. Jenže se přihodila nešťastná věc v podobě zemětřesení u japonského Kumamota, kde má Sony továrnu na snímače a jsou zde i další výrobní kapacity na komponenty, které v Nikonech DL měly být. Takže nastal poměrně velký odklad (tohle postihlo třeba i Hasselblad, který kvůli tomu měl nedostatek 100Mpix sf snímačů od Sony, až musel zpozdit uvedení 100Mpix verze zrcadlovky H6D a místo ní na přechodnou dobu zdarma nabídl zákazníkům 50Mpix verzi).
Nikonům DL ale srazil hřebínek i fakt, že kromě modelu DL18-50 měly oba zbývající na trhu již dávno špičkovou konkurenci. Vedle kompaktů a ultrazoomů od Panasonicu to byly zejména kompakty Sony řady RX100 (a ultrazoomy RX10). Než se Nikon oklepal, Sony prohnala trhem další generace a aktuální model RX100 V je vynikající, skoro bych až řekl pro Nikon nepřekonatelný.
Nikon tak měl v podstatě na 100 % hotové tři nové profi kompakty, ale už je nemělo smysl uvést na trh – konkurence už na trhu měla modely lepší. Došlo tedy na drastické a velmi bolestivé rozhodnutí celou tuhle řadu zaříznout, což dokonce Nikon oznámil v tiskové zprávě (a to se FAKT standardně nedělá).
Ano, pravdou je, že to firma schytala od přírody. Ale kromě toho se na tomto příkladu ukazuje, jak Nikon „mele z posledního“. Stejně jako ostatní firmy, i jemu padají prodeje běžných kompaktů k nule. Není schopen se udržet v profi kompaktech a jeho pokus o bezzrcadlovky skončil podobně špatně jako u Pentaxu s řadou Q. Zbývají tak pouze zrcadlovky, ať již APS-C, nebo full-frame, ale ty jej nemohou živit donekonečna – trh D-SLR se stále zmenšuje. Dávám Nikonu 5-10 let. Pokud během nich něco nepředvede, čeká jej velmi smutný osud. Ostatně i v zrcadlovkách ukazuje Pentax K-1, že lze hodně inovovat. Nikon neinovuje, Nikon jenom přežívá, tápe, neví jak dál.
U Canonu to není nijak zásadně jiné, ale tomu se alespoň daří poslední dobou uvádět konečně zajímavé bezzrcadlovky, což je segment, který se jakž-takž zoufale drží.
Když na přelomu století přišla radikální změna z filmových na digitální přístroje, vyhynuli někteří tradiční výrobci. Vedle Minolty (no dobře, Konica-Minolta) to smetlo hlavně Kodak a téměř i Leicu (o středoformátech typu Rolleiflex asi netřeba obšírněji mluvit). S příchodem smartphonů to může ve výsledku smést další tradiční výrobce a rozhodně mám třeba větší obavu o Nikon než Fujifilm – ten nemilosrdně průběžně ukončuje produkci filmových materiálů, které se prodávají méně a místo toho mu rychle roste trh instantních foťáků a také jeho bezzrcadlovky nabírají na popularitě (a také ho živí vývoj/výroba těl a objektivů pro Hasselblad). Nikon by se mohl od firem typu Pentax, Fujifilm či Olympus hodně učit. Jeho zaběhlé postupy už dnes prostě nefungují.
Když už jsme u toho Canonu, tak ten v poslední době uvedl dvě nové zrcadlovky. Navazují na předchozí modely této třídy, ale dávají šanci dosáhnout na poslední generaci snímače i lidem s menším obsahem peněženky.
Nižší model EOS 800D nese 26Mpix APS-C CMOS s canoním cropem 1,6×, u kterého se efektivně využívá 24 Mpix (resp. 6000×4000). Procesorem je zde stále DIGIC7, ISO dosahuje od 100 do 25600 (51200), RAWy jsou 14bitové, AF systém má 45 křížových bodů a hledáček je zrcátkový s 95% pokrytím a 0,82× zvětšením. Rychlost dosahuje 6 fps, video je pouze 1080/60p, z rozhraní je zde USB 2.0, HDMI, Mic-in, Wi-Fi, Bluetooth 4 LE a s dodávaným akumulátorem má výdrž 600 snímků (měřeno metodikou CIPA). To vše při rozměrech 131 × 100 × 76 mm a hmotnosti 532 g.
Osobně si na těchto canonech pochvaluji displej výklopný do strany, to je asi nejlepší řešení. Škoda toho chybějícího 4k videa. Cena je stanovena na 749, resp. 899, resp. 1299 USD za tělo, resp. kit s 18-55, resp. kit s 18-135.
Vyšším modelem, u kterého najdeme i horní klasický LCD a více ovládacích prvků na těle, je model 77D.
No vlastně lze říci, že právě to vyšší množství tlačítek a páček a horní displej jsou to jediné, co jej odlišuje od 800D. Tělo má rozměry 131 × 100 × 76 mm a hmotnost 540 g, přičemž jej lze koupit samotně za 899 USD, resp. v kitu s 18-55mm F4-5.6 IS STM (nový zmenšený seťák s horší světelností) za 1049 USD, resp. v kitu s 18-135mm F3.5-5.6 IS USM za 1499 USD.
Již dříve jsme tu měli SD karty s rychlostí dosahující 300 MB/s. Kupříkladu Lexar nabízí tyto karty s rychlostním indexem 2000× (násobí se jím rychlost single-speed CD, tedy 150 kB/s – neptejte se proč
) a samozřejmě UHS-II rozhraním (UHS-I takové rychlosti neumí). Stejně na tom je i SanDisk s řadou Extreme PRO SD UHS-II. Obě tyto značky spojuje rychlost čtení 300 MB/s, ale rychlost zápisu „pouze“ 260 MB/s.
Sony touto novou řadou posouvá hranici na 300 MB/s pro čtení a 299 MB/s pro zápis. Jako vždy tyto hodnoty znamenají „až“, tedy že tyto rychlosti jsou dosahovány v optimálním případě souvislého zápisu dat. Sony nabízí kapacity 32, 64 a 128 GB a také možnost koupě nové čtečky MRW-S1 s rozhraním USB 3.1 Gen 1, která tyto rychlosti podporuje. Čestně také uvádí formátované kapacity 28,8, resp. 57,6, resp. 115,2 GB.
A jelikož teoretická propustnost rozhraní SD UHS-II končí na 312 MB/s, lze de facto říci, že jsme narazili na jeho strop, pročež…
Třetí generace UHS rozhraní zvyšuje rychlosti na dvojnásobek, tedy až na 624 MB/s. Na nějakou dobu jsme tedy opět „v bezpečí“. Nic se zatím nemění na kapacitách karet samotných, stále je stropem 2TB hranice SDXC karet (pročež připomínám, že byla nedávno představena 1TB SDXC karta).
U karet s rozhraním UHS-III se počítá s použitím rychlostního ratingu V60 a vyšší, kdy karty budou schopné přenášet data ve stovkách MB/s, ale současně budou garantovat i tuto nejnižší úroveň zápisu dat rychlostí 60 MB/s.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
.