Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Ještě relativně nedávno bych nepředpokládal, že to přijde tak brzy a rovnou v takových parametrech. Dell opět dokazuje, že umí posouvat hranice zajímavým způsobem. UltraHD monitor s úhlopříčkou 30 palců a OLED displejem o rozlišení 3840×2160 je toho jen dalším důkazem.
Za své tak berou parametry obvyklé pro LCD monitory. Pro představu, kdyby šlo o řekněme IPS LCD s LED podsvícením, tak bychom mohli očekávat parametry na úrovní základního kontrastu ±1000:1 doprovázeného údajem o tzv. „dynamickém kontrastu“ v miliónech ku jedné, odezvou někde kolem 5-6 ms (pro ideální nenáročný přechod šedá-šedá) a poměrně slušné barevné pokrytí blížící se často 100% rozsahu barevného prostoru AdobeRGB.
OLED od Dellu nabízí už v základu kontrast 400 000:1 zobrazitelný najednou, odezvu na hodnotě 0,1 ms (tedy řádově lepší než LCD) a 100% pokrytí AdobeRGB, resp 97,8% pokrytí barevného prostoru DCI-P3. Další parametry zatím neznáme, ale tohle je prostě tak výrazná technologická změna, že pokud OLED drží správně barevnou věrnost, máme tu první monitor, který je tím nejlepším jak pro fotografie či video, tak klidně pro hry či běžné surfování po internetu.
Jen dvě věci kazí dojem. Tou první je obligátní technologické omezení OLEDu, ne nepodobné plasmovým displejům starších TV, a sice nutnost bránit se vypalování statického obrazu. To zajišťuje blíže neupřesněná forma „pixel shiftingu“. Druhou technologickou věcí je neuvedený komentář k životnosti panelu, zejména modrých pixelů (pouze můžeme doplnit, že životnosti jistě díky přítomnosti čidla prospívá automatické vypínání displeje pokud před ním nikdo nesedí). Toto se tedy teprve vyjasní a uvidíme, jaká reálná záruka bude tento monitor doprovázet (očekávejme nejméně 3 roky, možná 5 let). A třetí drobností na závěr je cena, která je stanovena na 4999 dolarů, což je v přepočtu zhruba 125 tisíc Kč. Nový OLED monitor Dellu se objeví na trhu na přelomu března/dubna.
A s organickými LED ještě nekončíme. Dva přední výrobci notebooků totiž ohlásili na CESu své nové modely, u nichž lze vedle „standardních“ LCD variant navolit i konfiguraci s OLED displejem.
V případě Lenova jde o notebook (či možná trefněji řečeno ultrabook / tabletobook 2-in-1) ThinkPad X1 Yoga. Tenhle 14palcový stroj používá pochopitelně platformu Intel Skylake, a to v řadě nabízených variant až po model Core i7-6600U, což je ULV dvoujádro s HT a samozřejmě integrovaným GPU. Podporováno je až 16 GB RAM, až 1TB M.2 NVMExpress SSD úložiště (To má na svědomí Samsung) a spousta dalšího pro tuto třídu typického vybavení včetně LTE modemu. Nejvyšší konfigurace je možná s OLED displejem o rozlišení 2560×1440. Celý stroj má tloušťku 1,7 cm a váží 1,3 kg.
Hewlett-Packard zvolil konfiguraci ještě menší. Jeho menší varianta notebooku Spectre x360 je na tom podobně jako Lenovo, ale OLED displej se shodným rozlišením 2560×1440 má menší úhlopříčku 13,3 palců. Jinak jsou možnosti konfigurace do určité míry podobné.
Obecně tak platí, že letošek bude ve znamení příchodu OLED displejů i do segmentů, kde se zatím příliš neobjevovaly.
HBM paměti jsou sympatická věc zejména z toho hlediska, že zaberou velmi málo místa a pro APU tak jde o poměrně zajímavé vylepšení. Lepší než svého času on-board 128MB DDR3 paměť na základních deskách pro GPU v čipsetech řady 780/790. 14nm FinFET architektura Zen by měla dostat HBM v provedení s propustností 128 GB/s, čímž doufám skončí veškeré námitky odpůrců AMD argumentujících správně tím, že Intel u nejvyšších integrovaných grafik Iris Pro nějakou tu embedded paměť s velmi pozitivním vlivem na výkon nabízí.
Nechme se tedy překvapit, jaké varianty Zenu tu či onu konfiguraci HBM (či HBM2?) nabídnou. Asi lze předpokládat, že tohle AMD přinese pro mobilní segment, nicméně já bych to rád viděl i v desktopech. Pokud se totiž Zen povede po CPU i GPU stránce a navíc přijde rovnou s HBM, pak to bude hodně solidní základ pro upgrade řady dýchavičných strojů C2D první generace (či nedejbože starších), z hlediska Linuxu i s ohledem na předpokládanou podporu v ovladači AMDGPU. Jestli to ale Zen s HBM stihne na trh letos, nebo až v roce 2017, to si asi netroufá odhadovat nikdo nezainteresovaný.
Takovou třešničkou k tématu je představení nového „BOXového“ chladiče pro Zen, který v kombinaci s úsporností 14nm FinFET čipů vyústí ve velmi tichý chod a kdo ví, možná až absenci potřeby vůbec nějaký lepší chladič pro Zen dokupovat. AMD se pochlubila chladičem s kódovým označením Wraith, který je navržen pro procesory s TDP až 125 W. Samozřejmě ale platí obligátní: jakýkoli BOX chladič prodražuje balení APU pro ty, kteří chtějí chlazení řešit jinak.
// VIDEO: https://www.youtube.com/watch?Jedním z nejvíce viditelných témat poslední doby, takže i CESu 2016, je vývoj autonomních automobilů. Tesla hovoří o tom, že za dva roky budou její auta schopna brázdit silnice prakticky sama, nové BMW řady 7 umí samo parkovat, držet pruh i měnit rychlost podle značek u silnice… a všechny tyhle věci musí pohánět nějaký výpočetní systém. Nvidia se s řadou Tegra dere do automobilového průmyslu už mnoho let (ostatně právě s Teslou úzce spolupracuje), takže nový systém Drive PX2 není ani tak překvapením, spíše sympatickou evolucí a jedním z prvních náhledů na příští generaci GPU.
Samozřejmě nejde o nic kalibru hi-end GPU s 10+ miliardami tranzistorů, nicméně i tak kombinace dvou ARMů se dvěma GPU v uzavřeném boxu je 250W systémem s vlastním vodním chladičem.
Drive PX2 je postaven kolem ARM CPU s celkem 12 jádry, kdy osm jader v prvním čipu jsou generická typu ARM Cortex-A57, doprovázená čtveřicí firemních Nvidia Denver CPU jader ve druhém čipu. Doprovází je dvojice GPU rodiny Pascal bez bližšího upřesnění, snad jediné významné, co můžeme dodat, je použití 16nm FinFET výroby čipů u TSMC. Celek dosahuje výpočetního výkonu 8 TFLOPS a řadu úloh umí spočítat rychleji než aktuální top grafika Nvidie, GeFoce Titan X. Tento systém nyní prochází závěrečným laděním, výrobcům bude k dispozici koncem tohoto roku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Problémy so životnosťou OLED už sú vyriešené? Nevypáli po 5 rokoch používania systémový panel na OLED duchov?
protoze jim ty jejich kramy nikdo nekupuje, o to min se budou kupovat, kdyz jejich zivotnost je zcela miziva
Tohle čtu pořád dokola, ale reálná zkušenost tomu tak úplně neodpovídá. Zoufalý jsem u televize akorát z toho, že po devíti letech pořád nejeví sebemenší známky toho, že by chtěla umřít, takže pořád nemám záminku, abych si konečně koupil novou s větším rozlišením a obrazovkou. :-) Pračku jsem loni nahrazoval po čtrnácti letech provozu, mikrovlnku letos po patnácti. Ledničku máme sice zatím "jen" asi 8 let, ale tu už měl pár let někdo před námi. Low-end notebook, který se měl podle místních mudrců rozpadnout nejpozději po dvou letech, má pět a půl a pořád mu nic není. Mobilu je po pěti letech lehce ošoupaný a krytka konektoru nabíječky odpadla od pásku, na kterém má po odklopení držet (ale když se zavře, tak pořád drží).
Jediné, co potřebuje každý rok nejméně jednu opravu, je plynový kotel, ve kterém je naopak elektroniky minimum (a ze všech těch oprav se jí týkala jen jedna).
A neodpovídejte mi, prosím, že "jo, tehdy se to ještě dělalo pořádně". Přesně totéž jsem totiž slýchal už před těmi 10-15 lety.
Každoročná oprava plynového kotla? To je divné, ten náš má skoro 20 rokov, elektroniky celkom dosť (riadenie / diagnostika cez rs232 ...) a má za sebou dokopy 0 opráv.
To je možné, u nás je to povinné zo zákona. Ja si pod slovom oprava predstavujem niečo trochu iné.
Sam Vimes boots theory of socioeconomic unfairness :-) (Ale ne tak úplně, protože u výrobků, o nichž tu byla řeč, ten cenový poměr není ani zdaleka tak dramatický.)
Co se OLED týká, zatím to beru jako zajímavou technologii, která se už prosadila u malých panelů (foťáky, mobily), ale pro televize je to zatím spíš proof of concept s nejistou životností a cenami několikanásobnými oproti tomu, co jsem ochoten za televizi zaplatit. Takže spěchat rozhodně nebudu, tím spíš, že z vývoje OLED panelů pro televize zatím vycouvali všichni výrobci kromě jednoho, ke kterému mám dlouhodobě nedůvěru.
normalni lidi si kupujou veci s tim, ze jim 20let budou slouzitKde se takové věci dají koupit? (Pračka, lednička, myčka -- počítače na 20 let nepotřebuju, mezitím bude výkon a poměr spotřeba/výkon o řád jinde)
Kde se takové věci dají koupit? (Pračka, lednička, myčka
Pokud místo dvaceti let stačí 10-15, pak v naprosto běžných obchodech - Mall, Alza, … Mikrovlnka byla tuším z R+R Planeo, ale to jen proto, že ji zrovna měli levně ve výprodeji, stejný model se prodával i kdekoli jinde.
Možné to je, ale na mojom 13-ročnom LCD zapnutom každý deň minimálne 8 hodín s panelom na tom istom mieste žiadne viditeľné poškodenie.
Já samozřejmě monitory s ~200dpi viděl, ale pro mne to prostě smysl nemá. Mně těch 110dpi, co mám teď, bohatě stačí a o 11 procent větší monitor s téměř dvojnásobným počtem pixelů mi nic zásadního nepřinese, menší fonty bych na něm stejně používat nemohl.
Na nějakém malém zařízení typu netbooku nebo smartphonu 200dpi LCD smysl má (ale trvám na tom, že 600dpi je nesmysl i tam). Ale na velkém monitoru pro normální práci je mi to prostě k ničemu.
ale trvám na tom, že 600dpi je nesmysl i tamOd 300 DPI bych mohl dělat plošné spoje fotocestou ne tak, že to vytisknu na blánu a prosvítím, ale že položím desku na displej. Bohužel když jsem to zkoušel, zjistil jsem, že můj fotorezist vyžaduje kratší vlnové délky než je modrá na monitoru.
Stejně jako LED 4K TV, i OLED může být monitorem, není nutné aby se jmenovala "monitor", rozdíl veškerý žádný (pokud nejste hráč a nezajímáte se o milisekundy lagu).Těch rozdílů bylo na televizích docela hodně, někdo o tom tuším psal blog i tady na abclinuxu. Co si vzpomínám, tak tam je nějaké kurvítko snažící se aktivně „vylepšovat“ nekvalitní televizní signál, čímž úspěšně kazí čistý počítačový signál. Pokud mi paměť slouží, tak třeba co se týče zobrazování fontů to bylo docela nepříjemné. Co jsem tak četl, tak není jednoduché najít televizi, která by tohle nedělala.
rozdíl veškerý žádnýRozdil je napr. v tom, ze z TV je treba platit 'televizni dan' pro CT.