ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
Začátkem září pustila společnost AMD do prodeje po celkem zajímavých čtyřjádrech také levné dvoujádrové procesory pro socket FM1, tedy AMD „Llano“ APU. Jde o tři modely, které jsou oproti vyšším bratrům osekány co do maximální podporované frekvence pamětí na 1600 MHz a také nesou nikoli „nižší mainstreamový“ Radeon řady HD 6000, ale jen lowendový ekvivalent Radeonu HD 6450 se 160 stream procesory.
I tak jsou nová APU zajímavá pro HTPC systémy a běžné počítače, kde nijak neurazí shodné TDP s 3 a 4jádrovými nižšími Llany. Oproti nim totiž dvoujádra nabízejí vyšší takt CPU a stále je realitou to, že ne všechny aplikace umějí rozumně využít více než dvě jádra. Pokud nebude překážkou ani nižší výkon GPU části (akcelerace videa je díky shodnému dekodéru nezměněna), pak jsou dvoujádra dobrou volbou. Kupříkladu A4-3400 se dá koupit kolem 1 500 Kč, zatímco A8-3850 vyjde takřka přesně na dvojnásobek.
Tchajwanská TSMC tak trochu připomíná Jiřího Kulhánka. Slibuje, slibuje, ale série neustálých oddalování skalní fandy jejích produktů (GPU AMD a Nvidia) moc netěší. Stejně jako na Vyhlídku na věčnost už čekáme doslova věčnost, lze přesně totéž říci i o 28nm výrobním procesu použitelném pro GPU. Ale o tom to dnes nebude. TSMC kromě hraní si na slibotechnu také ráda věští ze své křišťálové koule a nedávno z ní vyvěštila něco o výrobním procesu „2ד menším.
Že je přechod na 450mm wafery stejně „komerčně nevyhnutelný“ jako někdejší z 200mm na 300mm, je jasné. TSMC do tohoto světa vstoupí dle vlastních plánů právě se 14nm výrobou. S její přípravou začne TSMC již v příštím roce, kdy se jejím technikům a vědcům uvolní ruce po doladění 28nm výroby do víceméně finální použitelné podoby (že bych tomu moc věřil…). Celý proces potrvá nejméně 3 roky, teprve v roce 2015 bychom mohli začít vyhlížet 14nm testovací čipy z linek vybraných továren TSMC, a to již právě na 450mm waferech.
TSMC má ale problém: jak roste objem objednávek od významných zákazníků – nejnovějším je Apple, který aktuálně ždímá 28nm kapacity až za hranici možností TSMC – bude mít TSMC i po převedení některých starších továren na 300mm oplatky problém s dostatkem kvalifikované pracovní síly. Zatím berme zmínky jak o 14nm procesu, tak 450mm waferech jako vzdušné zámky, které si TSMC vystavěla, nebo spíše vysnila, už několik let není schopna své časové plány plnit tak, jak by si její zákazníci přáli. Vzpomeňme první grafiku se 40nm GPU – Radeon HD 4770 – který sotva se objevil, tak zase v tichosti zmizel. Od té doby oba hlavní výrobci GPU jen kouzlí se 40nm procesem a pokouší se s prakticky neměnnou technologií vykouzlit alespoň nějaké marketingově-nové produkty. Ke 14nm výrobě, zejména na tak velkých waferech, povede u TSMC velmi trnitá a bolestivá cesta.
Jestli je na posledních několika měsících z hlediska USB sběrnice něco sympatického, tak jsou to dvě věci: za prvé po tisících pitomých rozhodnutí přišli regulátoři EU s jedním rozumným (sjednocením napájecích konektorů pro mobily ve formě microUSB) a za druhé se s USB 3.0 konečně začaly prosazovat ve velkém i větší proudové limity pro USB umožňující rychlejší dobíjení zařízení (tzv. battery charging) – ať již mobilů, nebo foťáků a dalších. USB se díky těmto dvěma věcem stává určitě opět o něco zajímavějším než třeba FireWire či Thunderbolt (jeho propojení s DisplayPortem má ale také něco do sebe).
Tchajwanská VIA se pochopitelně USB 3.0 pilně věnuje a jejím posledním produktem je čtyřportový USB 3.0 hub, který právě battery charging ve verzi specifikace 1.2 podporuje. Čip nese označení VL811 a splňuje normu 1.2 požadující schopnost dodávat minimálně proud 1,5 A při USB používaném napětí 5 V. Dobíjení s battery chargingem může být až 3× rychlejší než s „běžným USB“, ale pochopitelně vyžaduje zařízení schopné „rvát“ do akumulátoru energii tímto tempem. Chlapíkem z VIA zvolení smartphone ve videu tak sice určitý nárůst demonstruje, ale víceméně minimální. Battery charging tak ne vždy dojde plnohodnotného využití, ve většině případů z něj ale jistý benefit zaznamenáte.
Organizace spravující 80Plus certifikace a testující zdroje na jejich účinnost před časem představila novou úroveň jdoucí až za Platinum certifikaci. Prozatím je 80Plus Titanium určeno pro interně 230V redundantní, tedy serverové zdroje, ale jistě se jako v případě slabších certifikací dočkámě časem mírnější varianty i pro běžné spotřebitelské zdroje.
Každopádně 80Plus Titanium je již velmi přísná záležitost, hlavním pozitivem ale podle mě není 0 až 4% (procentní body) nárůst požadavků oproti Platinum, ale nově definovaný požadavek na účinnost při odběru dosahujícím pouze 10 % maximálního výkonu zdroje. Toto byl a stále je až dosud neduh všech desktopových zdrojů vysokých výkonů, kde se měření provádí pouze pro 20% a vyšší zátěž, což v případě 1,5kW zdrojů znamená 300W odběr, který je jak pro Intel Sandy Bridge, tak AMD Bulldozer vysoko nad klidovou spotřebou hi-end počítačů i s více grafikami. Snad Titanium rychle pronikne i do desktopů.
Enermax vždy platil za špičku oboru, a tak si člověk v poklidu na jeho 80Plus Platinum zdroje počkal, však mohl „přečkat“ na mnoha modelech s ne zas tak vzdálenou 80Plus Gold certifikací. Nicméně čekání je u konce, i Enermax pouští na trh první zdroje s certifikací 80Plus Platinum, poněkud jednoduše nazvané Platimax.
Na trh jdou zdroje o výkonu 600, 750, 850, 1000 a 1200 W, nižší vybavené čtyřmi 12V větvemi „svářečky“ (obecné označení pro zdroje s výkonem 1 kW a více) pak se šesti. Chlazení již tradičně obstarává 139mm ventilátor, zdroje jej nechávají točit ještě 60 vteřin po vypnutí PC, aby dochladily horký vnitřek skříně a u napájecího kabelu nechybí drátová smyčka zabraňující jeho vytržení za chodu.
Enermax již tradičně své hi-end zdroje našlapal po okraj vším moderním (ostatně jinak by ani na nejpřísnější certifikaci nedosáhl), v jeho případě stojí za zmínku konektory odpojitelných PCI Express kabelů, které jsou připraveny i na případné budoucí standardy definující více než 8pinové kabely.
Snad jen nad jedním si postesknu: zdroje Platimax jdou ve stopách demence jiných výrobců, kdy vedle kabeláže, u níž je odpojitelný design pochopitelný, je odpojitelné i napájení základní desky. Tohle mi prostě nedává principielně smysl a nostalgicky vzpomínám na zdroje PC Power & Cooling, jež se opět v několika variantách prodávají a v případě tradičních modelů s kompletně pevně připájenou kabeláží. Na druhou stranu u zdrojů s 90%+ účinností člověk pochopí, že těch „pár wattů“ vyzářeného tepla nepotřebuje ideální průtok vzduchu zdrojem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
30.9.2011 01:33
HrabalVojta | skóre: 23
| blog: gentoo_pentoo
| Třebíč
30.9.2011 11:53
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
