Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Začátkem září pustila společnost AMD do prodeje po celkem zajímavých čtyřjádrech také levné dvoujádrové procesory pro socket FM1, tedy AMD „Llano“ APU. Jde o tři modely, které jsou oproti vyšším bratrům osekány co do maximální podporované frekvence pamětí na 1600 MHz a také nesou nikoli „nižší mainstreamový“ Radeon řady HD 6000, ale jen lowendový ekvivalent Radeonu HD 6450 se 160 stream procesory.
I tak jsou nová APU zajímavá pro HTPC systémy a běžné počítače, kde nijak neurazí shodné TDP s 3 a 4jádrovými nižšími Llany. Oproti nim totiž dvoujádra nabízejí vyšší takt CPU a stále je realitou to, že ne všechny aplikace umějí rozumně využít více než dvě jádra. Pokud nebude překážkou ani nižší výkon GPU části (akcelerace videa je díky shodnému dekodéru nezměněna), pak jsou dvoujádra dobrou volbou. Kupříkladu A4-3400 se dá koupit kolem 1 500 Kč, zatímco A8-3850 vyjde takřka přesně na dvojnásobek.
Tchajwanská TSMC tak trochu připomíná Jiřího Kulhánka. Slibuje, slibuje, ale série neustálých oddalování skalní fandy jejích produktů (GPU AMD a Nvidia) moc netěší. Stejně jako na Vyhlídku na věčnost už čekáme doslova věčnost, lze přesně totéž říci i o 28nm výrobním procesu použitelném pro GPU. Ale o tom to dnes nebude. TSMC kromě hraní si na slibotechnu také ráda věští ze své křišťálové koule a nedávno z ní vyvěštila něco o výrobním procesu „2ד menším.
Že je přechod na 450mm wafery stejně „komerčně nevyhnutelný“ jako někdejší z 200mm na 300mm, je jasné. TSMC do tohoto světa vstoupí dle vlastních plánů právě se 14nm výrobou. S její přípravou začne TSMC již v příštím roce, kdy se jejím technikům a vědcům uvolní ruce po doladění 28nm výroby do víceméně finální použitelné podoby (že bych tomu moc věřil…). Celý proces potrvá nejméně 3 roky, teprve v roce 2015 bychom mohli začít vyhlížet 14nm testovací čipy z linek vybraných továren TSMC, a to již právě na 450mm waferech.
TSMC má ale problém: jak roste objem objednávek od významných zákazníků – nejnovějším je Apple, který aktuálně ždímá 28nm kapacity až za hranici možností TSMC – bude mít TSMC i po převedení některých starších továren na 300mm oplatky problém s dostatkem kvalifikované pracovní síly. Zatím berme zmínky jak o 14nm procesu, tak 450mm waferech jako vzdušné zámky, které si TSMC vystavěla, nebo spíše vysnila, už několik let není schopna své časové plány plnit tak, jak by si její zákazníci přáli. Vzpomeňme první grafiku se 40nm GPU – Radeon HD 4770 – který sotva se objevil, tak zase v tichosti zmizel. Od té doby oba hlavní výrobci GPU jen kouzlí se 40nm procesem a pokouší se s prakticky neměnnou technologií vykouzlit alespoň nějaké marketingově-nové produkty. Ke 14nm výrobě, zejména na tak velkých waferech, povede u TSMC velmi trnitá a bolestivá cesta.
Jestli je na posledních několika měsících z hlediska USB sběrnice něco sympatického, tak jsou to dvě věci: za prvé po tisících pitomých rozhodnutí přišli regulátoři EU s jedním rozumným (sjednocením napájecích konektorů pro mobily ve formě microUSB) a za druhé se s USB 3.0 konečně začaly prosazovat ve velkém i větší proudové limity pro USB umožňující rychlejší dobíjení zařízení (tzv. battery charging) – ať již mobilů, nebo foťáků a dalších. USB se díky těmto dvěma věcem stává určitě opět o něco zajímavějším než třeba FireWire či Thunderbolt (jeho propojení s DisplayPortem má ale také něco do sebe).
Tchajwanská VIA se pochopitelně USB 3.0 pilně věnuje a jejím posledním produktem je čtyřportový USB 3.0 hub, který právě battery charging ve verzi specifikace 1.2 podporuje. Čip nese označení VL811 a splňuje normu 1.2 požadující schopnost dodávat minimálně proud 1,5 A při USB používaném napětí 5 V. Dobíjení s battery chargingem může být až 3× rychlejší než s „běžným USB“, ale pochopitelně vyžaduje zařízení schopné „rvát“ do akumulátoru energii tímto tempem. Chlapíkem z VIA zvolení smartphone ve videu tak sice určitý nárůst demonstruje, ale víceméně minimální. Battery charging tak ne vždy dojde plnohodnotného využití, ve většině případů z něj ale jistý benefit zaznamenáte.
Organizace spravující 80Plus certifikace a testující zdroje na jejich účinnost před časem představila novou úroveň jdoucí až za Platinum certifikaci. Prozatím je 80Plus Titanium určeno pro interně 230V redundantní, tedy serverové zdroje, ale jistě se jako v případě slabších certifikací dočkámě časem mírnější varianty i pro běžné spotřebitelské zdroje.
Každopádně 80Plus Titanium je již velmi přísná záležitost, hlavním pozitivem ale podle mě není 0 až 4% (procentní body) nárůst požadavků oproti Platinum, ale nově definovaný požadavek na účinnost při odběru dosahujícím pouze 10 % maximálního výkonu zdroje. Toto byl a stále je až dosud neduh všech desktopových zdrojů vysokých výkonů, kde se měření provádí pouze pro 20% a vyšší zátěž, což v případě 1,5kW zdrojů znamená 300W odběr, který je jak pro Intel Sandy Bridge, tak AMD Bulldozer vysoko nad klidovou spotřebou hi-end počítačů i s více grafikami. Snad Titanium rychle pronikne i do desktopů.
Enermax vždy platil za špičku oboru, a tak si člověk v poklidu na jeho 80Plus Platinum zdroje počkal, však mohl „přečkat“ na mnoha modelech s ne zas tak vzdálenou 80Plus Gold certifikací. Nicméně čekání je u konce, i Enermax pouští na trh první zdroje s certifikací 80Plus Platinum, poněkud jednoduše nazvané Platimax.
Na trh jdou zdroje o výkonu 600, 750, 850, 1000 a 1200 W, nižší vybavené čtyřmi 12V větvemi „svářečky“ (obecné označení pro zdroje s výkonem 1 kW a více) pak se šesti. Chlazení již tradičně obstarává 139mm ventilátor, zdroje jej nechávají točit ještě 60 vteřin po vypnutí PC, aby dochladily horký vnitřek skříně a u napájecího kabelu nechybí drátová smyčka zabraňující jeho vytržení za chodu.
Enermax již tradičně své hi-end zdroje našlapal po okraj vším moderním (ostatně jinak by ani na nejpřísnější certifikaci nedosáhl), v jeho případě stojí za zmínku konektory odpojitelných PCI Express kabelů, které jsou připraveny i na případné budoucí standardy definující více než 8pinové kabely.
Snad jen nad jedním si postesknu: zdroje Platimax jdou ve stopách demence jiných výrobců, kdy vedle kabeláže, u níž je odpojitelný design pochopitelný, je odpojitelné i napájení základní desky. Tohle mi prostě nedává principielně smysl a nostalgicky vzpomínám na zdroje PC Power & Cooling, jež se opět v několika variantách prodávají a v případě tradičních modelů s kompletně pevně připájenou kabeláží. Na druhou stranu u zdrojů s 90%+ účinností člověk pochopí, že těch „pár wattů“ vyzářeného tepla nepotřebuje ideální průtok vzduchu zdrojem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: