Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Samsung NAND flash čipy umí, a to zejména ty vrstvené, kde s každou další generací přidává další a další vrstvy do čipu. Aktuálně je jeho technologie V-NAND čipů na 48 vrstvách a míří k 64 vrstvám. Díky tomu může nejnovější model SSD v rámci řady 850 EVO nabídnout kapacitu 4 TB. Stejně jako 2TB model i tento nový využívá firemní SSD řadič Samsung MHX, změnilo se ale právě to, že V-NAND čipy nenesou 32 NAND flash die, ale 48. Drtivá většina parametrů je ale shodná s 2TB modelem, ať již jde o rychlosti sekvenčního čtení a zápisu, limitované 6,0Gbit/s SATA rozhraním (Samsung uvádí konkrétně 540 MB/s, resp. 520 MB/s), IOPS pro náhodné 4k bloky (konkrétně 98k, resp. 90k) či životnost odpovídající pouhým 75 kompletním přepisům SSD, avšak podpořenou zárukou v délce 5 let. Spotřeba SSD ovšem vzrostla na 10 mW v devsleep režimu, naopak ale klesla ta důležitější běhová na 3,1/3,6 W při čtení/zápisu.
Dá se každopádně říci, že SSD s touto kapacitou budou tvořit počátek zlomového momentu, kdy SSD dále výrazně zkracují rozdíl mezi kapacitou svou a kapacitou klasických HDD. Když se podíváte na fotky v recenzi na AnandTechu, je jasné, že Samsung by klidně mohl do šasi tohoto 2,5palcového SSD vtěsnat i 8TB kapacitu. Jediný důvod, proč to neudělá, je jistě ekonomický. Už tento 4TB model vychází na nějakých 40 tisíc korun a 8TB by tak byl spíše technologických demonstrátorem než reálně prodejným produktem. V tomto ohledu jsou pevné disky stále výhodnější, nicméně uvidíme, jak se věci vyvinou, až Samsung uvede 64vrstvé V-NAND čipy, případně zkombinuje vrstvení nikoli s MLC či TLC, ale QLC pojetím. A jak to bude pokračovat, až vyvine 96 vrstev, 128 vrstev…
V minulém dílu hardwarových novinek jsme si povídali o 50Mpix středoformátové bezzrcadlovce Hasselblad, která je tak trochu vlastně low-endem této superdrahé třídy. Pravým opakem mezi APS-C bezzrcadlovkami je nová X-T2 od Fujifilmu, která jde na trh s cenovkou někde kolem 50 tisíc korun. Za ni ale nabízí Fujifilm něco, co jiní výrobci nemohou (případně si to Sigma se svými Foveony Quattro nechává podobně slušně zaplatit).
U Fujifilmu je potřeba si historicky připomenout, že kromě obvyklé levnější třídy digitálních fotoaparátů s klasickou bayerovou maskou také už od dřevních dob CCD snímačů vyvíjela tzv. SuperCCD čipy s odlišným uspořádání světlocitlivých buněk snímače (vzpomeňme třeba 6,1Mpix Fujifilm F31d, který před 10 lety nabízel vynikající 1/1.7" snímač Super CCD HR a ISO až 3200). Fujifilm ve vývoji nijak neustal, vzal to postupně přes různé generace SuperCCD čipů až k CMOS technologii, jejíž úplně poslední verzi poprvé představil v podobě 24Mpix APS-C X-Trans CMOS III čipu na nedávném dálkoměru X-Pro2 (představen letos v lednu), tento čip je také srdcem dnešní bezzrcadlovky X-T2. Fujifilmu se díky odlišnému uspořádání „bayerovy masky“ a různé velikosti snímacích bodů daří značně eliminovat moiré, mít výrazně vyšší expoziční rozsah a také lepší podání barev. Samozřejmě to vyžaduje i podporu v softwaru při exportu RAWů, ale kupříkladu Rawtherapee X-Trans masky podporuje (nedám ale ruku do ohně za to, jak je na tom s touto poslední generací).
Takže dnes tu máme novou krásnou bezzrcadlovku od Fujifilmu. 24Mpix APS-C (1,5× crop) snímač X-Trans CMOS III dává efektivní rozlišení 6000×4000 a není mu předřazen low-pass filtr. Základní rozsah citlivostí je ISO 200 až 12800 (s tím, že je možné jít i na 100 až 51200). RAWy jsou ukládány ve 14bitové přesnosti barev, autofocus je kombinován fázový s kontrastním s celkovými 325 AF body. Displej je sice výklopný, nicméně „jen“ s 1040k body, zato EVF s 0,77× zvětšením má alespoň 2360k bodů a Fujifilm zdůrazňuje jeho opět výrazně vyšší rychlost a menší blackouty při vyfocení snímků. Závěrka je klasicky mechanická pro časy až do 1/8000, elektronická nabízí až 1/32000. Synchronizace s bleskem končí na slušných 1/250, celková rychlost snímání v plném rozlišení dosahuje až 14 fps (až 28 RAWů v řadě). Fujifilm zapracoval též na videu, které je podporováno až do 3840×2160/30p s kompresí H.264, zvuk je zaznamenáván stereo mikrofonkem s možností použití externího. Nechybí rozhraní USB 3.0, Wi-Fi a HDMI, dodávaný akumulátor dává výdrž v CIPA testu 340 snímků (s vertical gripem a předostřeným objektivem až 1000 snímků). Podporovány jsou SD karty až do kapacity 256 GB a s UHS-II rozhraním. To vše v těle bezzrcadlovky s rozměry 133 × 92 × 49 mm a hmotností 507 g. Na trh jde jak samotné tělo za 1600 dolarů, tak kit s 18-55mm objektivem za 1900 dolarů. Podrobnosti na webu Fujifilmu.
Zdá se, že Nvidia to s tím prapodivným systémem uvádění 16nm FinFET generace na trh myslí opravdu vážně. V pořadí již třetí model také (za)míří na trh v podání tzv. Founders Edition, což je honosný název pro předraženou referenční edici s horším chladičem, než jaké dnes běžně vídáme na nereferenčních kartách většiny výrobců. Každopádně tak se to zkrátka má, Nvidia ohlásila do středního segmentu spadající GeForce GTX 1060, která půjde na trh za 249 dolarů, resp. 299 dolarů v podobě Founders Edition. Dostupná má být od 19. července, takže v době vydání tohoto dílu hardwarových novinek už možná dostupná je.
Karta nese 16nm FinFET GPU GP106, nejde tedy o osekanější variantu vyšší řady. Využívá 1280 stream procesorů (pro představu jde o dvojnásobek GeForce GTX 750 Ti, ale do hry samozřejmě vstupují i vyšší efektivita architektury a výrazně vyšší takty) na frekvenci 1,7 GHz doprovázené 6 GB 192bit GDDR5 pamětí na efektivní frekvenci 8,0 GHz. To vše v grafice s TDP 120 W, což je velmi příjemná hodnota, minimálně tím, že nereferenční OC edice by se též mohly/měly vejít do napájení jedním 6pinovým PCI-Express konektorem.
Kdo si bude chtít ale v nedočkavosti koupit Founders Edition, ten nemůže hledat v běžných e-shopech, tato karta bude dostupná pouze skrze e-shop samotné Nvidie.
Do celku, který by měla tvořit přicházející 16nm generace u Nvidie, nám tak teoreticky chybí snad jen něco jako „GeForce GTX 1050“, nicméně v tomto ohledu připomeňme, že obecně platí, že čím menší čip, tím více se stírá výhodnost či nutnost použití superdrahé nejnovější výroby u TSMC a ostatně v tomto kontextu máme na trhu celou škálu 28nm grafik řady GeForce GTX 950. Takže jestli, případně kdy by se taková nižší třída v rámci 16nm generace mohla u Nvidie objevit, to je v tuto chvíli těžké předvídat. Faktem je, že náročnost herních enginů roste, a tak kde před pár lety stačila na hraní her v 1080p či 1440p grafika na dnešní poměry poměrně pomalá, budeme letos či v příštím roce potřebovat možná právě něco typu GeForce GTX 1060 (či konkurenčních radeonů).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: