Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Čtyři a půl roku po příchodu první grafické karty s 28nm GPU (Radeon HD 7970) AMD přichází se svou první grafikou s 14nm FinFET GPU, a to s drobným zpožděním oproti konkurenční nvidii. Radeon RX 480 spadá do výkonnostní třídy Polaris a nemíří tedy tak vysoko jako Radeon HD 7970 svého času. Jeho doménou není hi-end, ale dnešní mainstream, což je hi-end (před)poslední generace. Parametry grafické karty jsou přibližně nastaveny na úroveň Radeon R9 290 „Hawaii“. Na rozdíl od Nvidia GeForce GTX 1080 tak nový Radeon RX 480 necílí na 4k rozlišení, nýbrž na 2560×1440, kde ale dovolí plynulé hraní při 60 fps, případně v kombinaci s FreeSync, pochopitelně.
Karta využívá GPU v konfiguraci s 2304 stream procesory, 144 texturovacími jednotkami a 32 ROP, v mnoha ohledech tak vypadá hůře než Radeon R9 290, nicméně nese architekturu GCN 4. generace a je to znát. Nebudu zde zabíhat do velkých podrobností, vyžádalo by si to samostatný článek, raději váš odkáži na tradiční no-Xův rozbor na diit.cz.
Radeon RX 480 není nijak optimalizován pro výpočetní výkon v double-precision (od toho jsou a budou jiná GPU), na druhou stranu díky použití nejlepší výrobní technologie, která je k dispozici (14nm FinFET proces Samsungu používaný v továrnách GlobalFoundries) v kombinaci s novějšími GDDR5 čipy (efektivně až 8GHz), jde o kartu s TDP 150 W. Vystačí si tak s napájením jediným 6pin PCI Express kabelem. Z výstupů nabízí HDMI 2.0b (4k/60Hz tedy no problemo) a trojici DisplayPortů 1.4 (8k no problemo, stejně jako 5120×2880/60Hz). Plocha čipu oproti Hawaii klesla z 438 na 232 mm².
Nový je též video engine, který si bez problémů poradí se všemi současnými používanými formáty. Karta tak zvládne akcelerovat H.265 ve 4k s 10bit barvami, umí také Google VP9, MJPEG ve 4k či H.264 ve 4k až při 120 fps. I z hlediska videa je dnes podstatná podpora HDR.
Poslední věcí je pak cena, která se samozřejmě liší dle verze (4GB × 8GB) a samozřejmě si též musíme připomenout, že čeští prodejci si k ceně také přihodí svoji marži a je tu také DPH. Současná realita tak pozicuje 8GB Radeon RX 480 někam mezi 7700 až 8500 Kč dle výrobce karty, 4GB model zatím není v e-shopech k vidění.
Obecně to vypadá tak, že Radeon RX 480 je velmi povedená karta. Nic jiného ani není na velký skok ve výrobním procesu GPU možné. Kdo však pokukuje po monitoru s rozlišením 3840×2160 či vyšším, ten nechť volí buď současnou GeForce GTX 1080 (aktuální cena v českých e-shopech začíná kolem 20 tisíc korun a budete mít štěstí, pokud ji vůbec seženete, je o ně hodně velký zájem), nebo vyčká na…
Ač je to zatím de facto spíš jen spekulace na bázi uniklých slajdů AMD, měla by se vyšší verze s vyšším GPU objevit ještě letos. Možností, jak bude tento model vypadat, je několik. Tou první je, že bude mít plně aktivní GPU z modelu RX 480, případně ještě oživené vyššími takty. Tou druhou možností je, že půjde o dvoučipovou kartu, takový Radeon RX 480×2. A tou třetí, že dojde na GPU Vega / Greenland s 4096 procesory. Uvidíme.
Máte-li opravdu hodně peněz a nevíte, co s nimi, tak si můžete nechat od IMAXu ve svých prostorách nechat zbudovat špičkové kino. IMAX nově nabízí tuto možnost, která zahrnuje opravdu vše, od podlahy po strop, přes sedačky, dvojici 4k 3D projektorů, proprietárního zvukového systému IMAX, až po volitelnou možnost doplatit si za přímou linku a licencování premiérových promítání (je to ale za hromadu peněz navíc).
Co tím IMAX sleduje, je otázkou, jasné ale je, že jeho nová nabídka nebude nijak parazitovat na návštěvnosti plnohodnotných IMAX kin. Dostanete totiž pouze dva digitální 4k projektory, tedy nic lepšího, ani žádnou promítačku na IMAXový filmový pás. Kino ve vašem domově je navíc omezeno na počet sedadel 7 až 18, za příplatek je možné jej rozšířit na 40 sedaček. Jde ale zkrátka o takový projekt pro ty, kteří mají hromadu peněz a nechce si jim to zkoumat a stavět ve vlastní režii (a že jsou, zejména v Evropě, lidé, kteří si doma sami postavili 70mm kino, či sál na promítání Cineramy).
Každopádně pokud člověk není opravdu hodně velký nadšenec, pak stále vyjde o dost levněji chodit „s běžnými plebejci“ do běžného IMAXu či multiplexu.
Kdo si myslí, že full-frame je konec světa, ten se samozřejmě mýlí odjakživa. Kdo si myslí, že třeba 42,4Mpix Sony A7R II je nějaký etalon trhu, ten se mýlí minimálně odteď. Když odmyslím cenu (která je samozřejmě u Hasselbladu již tradičně brutálně vysoká), pak na trh zamíří již brzy světově první digitální středoformát malých rozměrů, který se obejde bez sklopného zrcátka a pětibokého hranolu s hledáčkem.
Výhodou Hasselbadu X1D oproti třeba právě Sony A7R II je rozměr čipu. Ač označit 44×33mm čip za středoformát je urážkou všech pravých středoformátů (6×4,5, 6×6, 6×7, 6×9 apod.), přesto jde o čip velikosti 170 % full-frame (36×24 mm). Což dává jiné možnosti hloubky obrazu a podání prostoru zachycené scény. Navíc je to osvědčený CMOS od Sony, který známe z většiny současných CMOSových středoformátových D-SLR. Konkrétně v případě Hasselbladu X1D je ukládáno rozlišení 8272×6200 (~51,29 Mpix), a to v podobě RAW / TIFF / JPEG. Rozsah citlivostí je ISO 100 až 25600, hlavní displej je celkem běžný třípalcový s 920k pixely (tj. 640×480), EVF už má 2360k pixelů. Výhodou jako u jiných sf je používání centrální závěrky v objektivech, což a) znamená, že závěrka „nekope“, a dále b) synchronizace blesku je možná i v nejkratším čase 1/2000. Rychlost snímání je slabých 2,3 fps, video pouze 1080p, ale je zde USB 3.0, plus dále miniHDMI, Wi-Fi, GPS, ochrana proti prachu a vlhkosti. Vše pohání 3200mAh Li-Ion akumulátor a tělo má rozměry 150×98×71 mm a hmotnost 725 g. Pro srovnání, Sony A7R II má rozměry 127×96×60 mm a hmotnost 625 g.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
.
Budou z té Rx generace nějaké pro jeden slot (low profile)? Poslední co jsem našel je tuším nějaká R7 250 a to je tak 2 generace zpět.
Dostanete totiž pouze dva digitální 4k projektory, tedy nic lepšího
Ony už jsou všechny IMAX sály vybaveny 4K projektory?
Ale jestli to opravdu začali nabízet až teď, tak jim to trvalo docela dlouho.
).
.
), systemd.