MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
V poslední době se objevily zprávy a dohady, že prý TSMC nestíhá přípravu 20nm výrobní technologie v oblasti reprezentační, tedy u velkých GPU firem AMD a Nvidia. Že prý situace došla dokonce tak daleko, že oba výrobci museli přepracovat návrhy některých vyvíjených GPU pro stávající 28nm technologii, jelikož s 20nm by se to prostě nestihlo / nezvládlo.
Legrační je, že autoři těchto informací si neumí sečíst 1 a 1. Nebo naopak umí, ale vyvolávají umělou senzaci, jelikož dobře vědí, že téměř jakákoli „kravina“ v drbech o GPU dojde značné republikace na stovkách dalších webů a oni si urvou svůj díl z návštěvnosti skrze linkování zdrojů (ostatně expertem na tohle vaření nesmyslných specifikací z vody byl a dodnes je „jeden malý človíček“ z jednoho českého webu). Jde totiž o to, že Lisa Su z AMD se na nedávné akci vyjádřila, že letos budou mít na trhu 28nm GPU s tím, že 20nm přijdou až příští rok … a následovat bude FinFET. Jak na tom je potenciální FinFET u Samsungu a GlobalFoundries (za chvíli vysvětlím, proč o tom hovořím v textu o TSMC), víme z minula. FinFET ale chystá právě i TSMC, a to o velikosti 16 nanometrů.
Lisa Su tím pochopitelně ale neřekla, že AMD letos nic 20nanometrového nepředstaví ani nevyrobí. Jen že to nepustí na trh. Ostatně kupříkladu první 28nm vlaštovka, hi-endový Radeon HD 7970 přišel na svět koncem prosince 2011 (kdy jej v předstihu před Vánoci obdrželi k testu vybraní novináři), ale do prodeje a k ostatním recenzentům, kteří neměli to štěstí, šel až po Novém roce. Podobná situace může nastat (už jsem tu o tom psal), a patrně nastane, s 20nm generací GPU. Nic z toho neznamená, že TSMC s partnery není na cestě k finálním produktům, nic z toho neznamená, že by již neproběhl tape-out prvních jednodušších, či složitějších čipů typu velkých GPU (a maličkých ARMech a podobné havěti se ani nemá smysl bavit, tam už se minimálně čipy Apple vyrábí).
Do všeho navíc vstoupí finanční výhodnost rané 20nm výroby, kdy je po léta dobře známo, že TSMC si nechává první rizikové wafery královsky zaplatit a pro výrobce je to tak spíše otázka prestiže a technologické nadřazenosti, že něco na té bázi pustí na trh, než že by na tom nějak radikálně vydělali. Ostatně přechod z 28 na 20 nanometrů sebou nepřinese ani razantní skok z hlediska spotřeby, či energetické efektivity a poměru výkon/spotřeba. Proto se AMD i Nvidia zatím stále drží 28nm produktů a proto letos nic moc 20nm nečekejme.
K výše uvedenému se váže jedna zajímavá informace, která vyplula na povrch. GlobalFoundries vedle APU „Kaveri“ vyrábí pro AMD i některá jednodušší GPU. Má totiž k dispozici pro tento účel použitelnou 28nm technologii. Tolik informace, podrobněji to rozebírá Jirka „no-X“ Souček na DIIT. Z mého hlediska to bude zajímavé spíše až s přespříští generací. Jak jsme si napsali minule, GlobalFoundries zahodila vlastní vyvíjenou 14nm FinFET technologii, spojila síly se Samsungem, který byl ve vývoji vlastní varianty dál, a společně nabídnou unifikovaný proces partnerům, kteří si budou moci zadat výrobu u obou. Příští generace GPU bude vyráběna 20nanometrově u TSMC, ale s ohledem na spojené zkušenosti a sílu Samsungu a GlobalFoundries lze předpokládat, že by se mohl za pár let odehrávat souboj mezi 16nm FinFET TSMC a 14nm FinFET Samsung-GF výrobou GPU a APU. Je otázkou, do jaké míry půjde přiohnout technologie pro výrobu GPU, jeslti o to na trhu ještě bude takový zájem (no asi bude, to by byl velký odklon od výkonných desktopů, kdyby ne), ale myslím, že TSMC vyrostl velký konkurent, jehož jedna polovina již navíc GPU a APU AMD vyrábí a postupně tak nabírá nové zkušenosti.
Zatímco při nedávné demonstraci ukázal Asustek SATA EXpress SSD s reálně naměřeným výkonem až 778 MB/s, v tiskové zprávě již hovoří o rychlosti čtení 745 MB/s a zápisu 809 MB/s. Tak či onak bude nová generace základních desek platformy Intel, minimálně, ale ne výhradně u Asusu, obsahovat SATA Express řadič v čipsetu Intel. Rozhraní SATA Express, které je v podstatě PCI Express rozhraním v SATA hávu, tak prolamuje rychlostní omezení 6,0Gbps rozhraní SATA, které bylo někde kolem 550 až 600&nbps;MB/s teoreticky dosažitelných rychlostí.
Ukázkové SSD od Asusu bylo interně realizováno RAIDem 0 nad dvěma mSATA SSD Kingston, do budoucna, i kvůli úspoře výrobních nákladů, počítá Asus s M.2 modulky neméně slušných rychlostí. Totéž bude platit o pro další 2,5palcová SATA Express SSD na trhu.
S designem první generace Lytra údajně pomohl výrobci sám velký Steve Jobs. Zlé jazyky říkají, že proto to vypadalo jako designovka, ale jako fotoaparát to bylo ergonomicky doslova příšerné. Druhá generace s názvem Illum již, vedle dalších inovací, přichází s osvědčeným designem běžného fotoaparátu, který se osvědčuje již téměř jedno století (zlý jazyk by skoro chtěl napsat „navzdory Jobsovi“, ale kopat do Pana vizionáře nebudu).
Lytro Illum je rozhodně zajímavější než jeho předchůdce. Jeho srdcem je totiž větší snímač – nově má velikost 1" – a tak ve spojení s opět f/2 objektivem čekejme adekvátně zajímavější hloubku ostrosti. A to je hlavní tahák nového Lytra s objektivem o rozsahu v přepočtu 30 až 250 mm (při uvedené konstantní světelnost f/2) a schopností zachytávat 40 „megapaprsků“ do podoby 5Mpix 3D fotografií s volitelným místem zaostření.
Přístroje tohoto výrobce představují unikátní koncept v oblasti fotografické techniky. Dokonce unikátnější než snímače typu Foveon X3. Názory na tuto technologii a její praktickou využitelnost se různí, od těch, které Lytro až nepokrytě adorují, až po ty, kteří to mají celé za nepodložený humbuk (včetně mně). Jedno ale spojuje většinu názorů: málokdo si měl možnost Lytro vůbec osahat, natož dlouhodobě používat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
s/včetně mně/včetně mě/
BTW, a to už jsem hodně off topic, maličko jsem si početl o NVMe (resp. NVMHCI), což je standard pro připojení SSD přes PCI-e. Opět mi z toho plyne, bohužel pouze mezi řádky (nečetl jsem přímo standard) že se nadále OS nedostane blíže k NAND Flash čipům, ale bude mu lžičkována abstrakce blokového zařízení. V případě NVMe bude tato abstrakce umožňovat masivně paralelní přístup: teoreticky až 64k front, v každé 64k transakcí (příkazů), 2k MSI-X (= 2k nezávislých obsluh na různých CPU jádrech!), minimalizace pomalých a "synchronizačních" operací na systémových sběrnicích hostitele... podrobnosti zde:
http://en.wikipedia.org/wiki/NVMe#Comparison_with_AHCI
Nicméně nadále platí, že mapování bloků na stránky a erase bloky je interní záležitostí SSD. Někde jsem četl, že to do budoucna asi ani jinak nejde (s výjimkou klasických přímo mapovaných NAND MTD jakožto bootovacích médií na embedded boardech) - že možných variant organizací a drobných detailů v low-level komunikaci s NAND Flash čipy je příliš mnoho, než aby to mohl postihnout nějaký univerzální driver v OS. A že je tedy jedině správně, pokud mu toto zůstane skryto, pokud si s tím "chytře" poradí target-mode řadič uvnitř SSD. Asi na tom něco bude. A kromě toho když se nechce, je to horší než když to nejde...
proto to vypadalo jako designovka