Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Současné vývojové jádro je 2.6.35-rc5 vydané 12. července. A začlenil jsem tu věc okolo minimalizace defconfigů ARM, která ale není poslední slovo v celé záležitosti okolo defconfigů. Vzhledem k tomu, že to odstraňuje téměř 200 tisíc řádků šumu z defconfigů ARM, je to poměrně velká událost. Na záležitosti ohledně výchozí konfigurace ARM jsme se dívali před několik týdny a Linus přetáhl ze stromu Uwe Kleine-Königa, který pro pročištění defconfigů poskytl výchozí bod. Zkrácený changelog je připojen v oznámení, všechny detaily jsou k dispozici v kompletním changelogu.
5. července bylo vydáno pět stabilních jader: 2.6.27.48, 2.6.31.14, 2.6.32.16, 2.6.33.6 a 2.6.34.1.
-- Matthew Garrett poskytl náhled na svět správy napájení v Linuxu
Originál tohoto článku pro LWN.net napsal Greg Kroah-Hartman.
Pokračujeme v tradici shrnutí statistik týkajících se verze linuxového jádra před jeho vydáním – zde je shrnutí toho, co se v jaderném stromě Linuxu odehrálo za posledních pár měsíců.
Toto vydání jádra se zatím dočkalo 9460 sad změn od 1145 různých vývojářů. Pokračujeme tedy v trendu z posledních několika verzí jádra, jak co se velikosti změn, tak co se velikosti vývojové komunity týče, což je vidět z následující tabulky:
Jádro | Patchů | Vývojářů |
---|---|---|
2.6.29 | 11 600 | 1170 |
2.6.30 | 11 700 | 1130 |
2.6.31 | 10 600 | 1150 |
2.6.32 | 10 800 | 1230 |
2.6.33 | 10 500 | 1150 |
2.6.34 | 9 100 | 1110 |
2.6.35 | 9 460 | 1145 |
Období, kdy se neustále zvyšovala aktivita vývojářů – s každou verzí více vývojářů i změn – pravděpodobně dosáhlo vrcholu. Pokud je tomu tak, není to špatně; mnoho z nás si kladlo otázku, kde komunita narazí na své hranice. Při deseti tisíci změnách v každém vydání je tato hranice poměrně vysoká, takže není důvod k obavám, protože jádro je stále s přehledem nejaktivnějším softwarovým projektem na světě.
Když se podíváme na jednotlivé vývojáře, počet a velikost příspěvků jsou stále poměrně velké:
Nejaktivnější vývojáři 2.6.35 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Uwe Kleine-König, který pracuje pro Pengutronix, dominuje žebříčku podle změněných řádek díky patchi, který Linus právě přetáhl do 2.6.35-rc5 a který vymazal téměř všechny soubory s výchozí konfigurací (defconfig) ARM. Když Uwe tento patch zaslal, Linus reagoval takto:
Kromě tohoto velkého pročištění je většina práce v ovladačích. Ralph Campbell odvedl hodně práce na ovladačích Infiniband a na pročištění ovladačů ve staging. Stepan Moskovchenko a Arnaud Patard přispěli několika novými ovladači do stromu staging. Mauro Carvalho Chehab pracoval na ovladačích Video for Linux – což shrnuje šest největších přispěvatelů podle změněných řádek.
Toto jádro je velmi podobné předchozím i podle zaměstnavatelů; do vydání 2.6.35 přispělo 177 různých zaměstnavatelů:
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Ale dost už toho obvyklého pohledu na jádro jako na jeden celek. Tentokrát zkusíme něco jiného a příspěvky rozdělíme podle funkčních oblastí jádra.
Jádro je poněkud neobvyklé v tom, že je to vyspělý kus kódu, který se ale stále poměrně často mění v celém svém objemu. Nejsou to jenom ovladače, co se mění, ale i „základní“ kód jádra. To je pro vyspělý kód poměrně neobvyklé. Základní kód jádra – ty soubory, které používají všechny architektury a uživatelé bez ohledu na konfiguraci – tvoří 5 % (podle řádek kódu) a zjišťujeme, že 5 % změn jádra se odehrává v tomto kódu. Čistá čísla pro „základní“ jaderné soubory jsou pro 2.6.35-rc5 tato:
Akce | Řádek | % všech změn |
---|---|---|
Přidáno | 27,550 | 4,50 % |
Smazáno | 7,450 | 1,90 % |
Změněno | 6,847 | 4,93 % |
Zde je potřeba upozornit na to, že procenta u smazaných řádek jsou trochu mimo kvůli tomu obrovskému promazávání výchozí konfigurace, které bylo zmíněno výše.
Takže když se změny v jádře odehrávají uniformně, znamená to, že také uniformně přispívají stejné firmy, nebo některé přispívají do některých oblastí více než do jiných?
Jádro jsem rozdělil na šest různých kategorií:
základ: sem patří soubory v podadresářích init, block, ipc, kernel, lib, mm a virt
ovladače: to zahrnuje soubory v podadresářích crypto, drivers, sound, security, include/acpi, include/crypto, include/drm, include/media, include/mtd, include/pcmcia, include/rdma, include/rxrpc, include/scsi, include/sound a include/video.
souborové systémy: soubory v podadresáři fs
síťování: soubory v podadresářích net a include/net
specifické pro architekturu: soubory v podadresářích arch, include/xen, include/math-emu a include/asm-generic
různé: ostatní soubory, které nepatří do žádné z výše uvedených kategorií
Podle těchto kategorií se velikost jádra 2.6.35 dělí takto:
Kategorie | % řádek |
---|---|
Základ | 4,37 % |
Ovladače | 57,06 % |
Souborové systémy | 7,21 % |
Síťování | 5,03 % |
Specifické pro architekturu | 21,92 % |
Různé | 4,43 % |
Zde jsou firmy, které nejvíce přispívají do různých oblastí jádra:
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (základ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
U firem přispívajících do základního kódu jádra není žádné překvapení. Tyto firmy do Linuxu přispívají už dlouho a je to základem jejich strategie. Wind River má velký počet změněných řádek díky práci Jasona Wessela, který pročistil kódovou základnu KGDB a začlenil ji do hlavní řady.
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (ovladače) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Protože ovladače tvoří 50 % z celkové velikosti jádra, příspěvky zde uvedené se podobají celkovým statistikám firem. Firma AudioScience Inc. se protáhla do seznamu podle změněných řádek díky práci Erica Blennerhassetta na ovladači asihpi.
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (souborové systémy) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Stejně jako u ovladačů příspěvky do souborových systémů odpovídají silným stránkám jednotlivých firem. New Dream Network nemusí mnoha lidem nic říkat, ale vývoj souborového systému Ceph je dostal do seznamu největších přispěvatelů. V University of Michigan odvedli mnoho práce na NFS, což tuto organizaci dostalo mezi prvních deset.
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (síťování) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Jako v seznamu pro souborové systémy se i u síťování objevuje velký příspěvek University of Michigan stejně jako mnoha dalších linuxových společností. Začínají se tu ale také objevovat ne tak známé firmy.
SFR je francouzská společnost zabývající se mobilními telefony, která přispěla mnoha změnami v základním kódu síťování. ProFUSION je firma pracující s embedded aplikacemi, v této verzi jádra přispěli do vývoje Bluetooth. Katalix Systems je další firma zabývající se embedded aplikacemi, hodně přispěli do kódu l2tp. Astaro je firma, jejíž činnost se týká bezpečnosti sítí, přispěli mnoha změnami v netfilteru.
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (specifické pro architekturu) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Vzhledem k tomu, že soubory specifické pro architekturu tvoří druhý největší kus kódu jádra, seznam přispěvatelů se také podobá seznamu pro celé jádro, objevuje se zde více firem, které vyrábějí hardware a které přispívají do jádra kódem, díky kterému na jejich specifických procesorech Linux funguje.
Nejaktivnější zaměstnavatelé 2.6.35 (různé) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Zbytek různých souborů, které nespadají do žádné z ostatních kategorií, ukazuje, že Red Hat odvedl spoustu práce na nástrojích pro sledování výkonnosti uživatelského prostoru dodávaných s jádrem.
Stejně jako u obecných trendů pro různé kategorie Red Hat naprosto vládne všem oblastem vývoje linuxového jádra, co se týče počtu příspěvků. Žádná jiná firma se neobjevuje mezi prvními deseti ve všech kategoriích jako oni. Když ale příspěvky rozdělíme podle různých oblastí jádra, vidíme, že různé firmy významně přispívají do různých a důležitých částí. Tyto příspěvky jsou obvykle utopeny pod většími přispěvateli, ale specializování přispěvatelé jsou pro rozvoj jádra neméně důležití.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Podle statistik se Canonical za své příspěvky do jádra stydíCanonical v podstatě žádné příspěvky do jádra nemá, svoje změny si schovávají pro sebe. Viz např. http://www.kroah.com/log/linux/lpc_2008_keynote.html
Mám pocit, že si úplne mimo. Už som sa bavil s pár ľuďmi, ktorí pracujú pre rôzne distrá (Fedora, OpenSUSE) a nikdy som od nich o Ubuntu nepočul nič iné, než že nepracujú s upstreamom. Všetky patche držia pre seba. Tie Gregove štatistiky nie sú vycucané z prstu, tak to proste je. Takže ja ich ako parazitov vidím.
Každé distro, ktoré má trochu dlhšie release cykly a mieri na nejakú dávku stability, sa v jadre (a aj vo všetkom ostatnom softe) hrabať určite potrebuje, lebo bugov je v ňom vždy ako maku. Ubuntu v tom nie je žiadna výnimka.