Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Fajn, to bych bral. Proč je tedy nelegální sdílení?Náhradní odměna je za možnost vytvořit si kopii pro osobní potřebu, ne za to, že vytvoříš kopii pro jiné.
...pronáší kecy o tom jak je stahování hudby nelegální...Kde vidíš něco o vytváření kopie pro jiné?
Problém je se stahováním hudby, která pro stahování legálně uvolněna nebyla, typicky warez, p2p a pod.Ne není, hudbu podle našich zákonů můžeš stáhnout bez ohledu na to, jak to uděláš. Nesmíš pouze sdílet.
Problém je se stahováním audiovizuálních děl, která nebyla zveřejněna. TakžeProblém je se stahováním hudby, která pro stahování legálně uvolněna nebyla, typicky warez, p2p a pod.Ne není, hudbu podle našich zákonů můžeš stáhnout bez ohledu na to, jak to uděláš. Nesmíš pouze sdílet.
s/hudbu/zveřejněnou hudbu
. A jinak samozřejmě s nelegálně šířenými věcmi je problém ten, že aby je bylo možno stáhnout, někdo musí zákon porušit (pokud to tedy nedělá v zemi, kde neplatí autorské zákony)
Zrovna audio díla si můžeš stáhnout bez ohledu na to zda je jeho zveřejnění legální, či ne.Jen bych si dovolil upřesnit, že zveřejnění díla je termín, definovaný zákonem, a je vždy legální. Mluvíš o nelegálním šíření, čili distribuci.
Nejsem si však jistý zda to platí i pro video (filmy, klipy, ...).Platí to pro veškerá zveřejněná audiovizuální díla, samozřejmě za předpokladu, že tato neporušují jiné zákony.
Jinými slovy, kdyby to dokonale fungovalo, tak jsme vlastně ve výsledku ve stejné situaci jak kdyby to zakázaly úplně, protože nebude od koho - leda pouze to co sami zveřejní...Ten zákon má ve své podstatě umožňovat zkopírovat si zakoupená média, či nahrát si televizní nebo rozhlasové vysílání. Určitě nemá podporovat nelegální šíření děl. Tím neříkám, že mi tohleto nějak vadí, sám jsem rád, že si mohu beztrestně za pár kaček stáhnout film, či oblíbený seriál.
"Náhradní odměna pro autory"? Ano, ale s tím, že mohu dílo šířit a stahovat (bez omezení). Jinak je to jen další vyděračská technika jak z nás mámit peníze.O nahradní odměně jsem nemluvil, ani mne nenapadá, jak ji kvalitně řešit. Ale tvůj požadavek na právo za něj šířit autorská díla je nesmyslný a nikdy bych na něj nepřistoupil. Spíš bych změnil systém příplatku za média. Například (možná je to blbost) prodej samolepek o příslušné hodnotě, jejichž nalepení na médium by legalizovalo daný disk pro ukládání autorských audiovizuálních děl. Chtěl bych si uložit film na DVD, nalepil bych na něj samolepku třeba za 20 korun. Na harddisk třeba za 500.
Problém je je však v tom, že já rádio neposlouchám, na televizi se nedívám, natož abych si z nich něco stahoval. Proč je tedy musím platit také?Jsem na tom podobně a poplatek ČT a ČRo mne štve mnohem více, než pár blbých kaček pro OSA.
A na to i na i z medií na kterých, nemám vůbec žádný audiovizuální obsah.To se mi také nelíbí - jak jsem psal, byl bych klidně pro několikanásobně vyšší poplatek, ale jen za média, kam si skutečně daná AV díla ukládám.
Např. vyplácet autorům (držitelům autorských práv) např. měsíční rentu z vybraných poplatků podle prodejnosti (oblíbenosti) jejich děl. NAPŘÍKLAD!!!Při současné výši poplatků by vybrané poplatky často nezaplatily ani náklady na výrobu filmu. Jestli stojí film 100 milionů dolarů, tedy asi 2 mld korun, na DVD narveš 3 filmy a zaplatíš autorské 3 koruny, tedy 1 Kč/film, tak je to poplatek opravdu směšný. Navíc zjišťovat oblíbenost děl je absolutně nereálné - musel by být centralizovaný světový registr, kam by každý zaevidoval, že si pořídil kopii konkrétního díla, ať už stažením prostřednictvím internetu či jiné soukromé sítě, zkopírováním z DVD, od kamaráda, či z TV. A to vůbec neuvažuji ten byznys, který by si někteří založili na falšování údajů v této databázi.
No,... ano, zvláště když si vezmeš že balík 10 medií jednoho druhu koupí (dejme tomu - nemám přesná čísla) 1000 lidí / za den a z každého zaplatí 3kč. Nenech se vysmát, ty čísla jsou astronomická, a neplatí se jen z nosičůPodle ročenky OSA za rok 2008 je to ročně už víc než půl miliardy korun, z toho polovinu inkasuje OSA a druhou si rozdělují ostatní správci.
Podle ročenky OSA za rok 2008 je to ročně už víc než půl miliardy korunTakže je relativně skutečně malý, protože ČT podobnou sumu hrubým odhadem vybere měsíčně (ale tímto se rozhodně nechci OSA zastávat - to ani omylem). Divím se, že nikdo nenapadnul OSA za to, že si z toho nechává celou polovinu, protože věřím, že poměr mezi českou a zahraniční produkcí určitě není 1:1 (a finančně už vůbec ne) (nebo OSA přímo zastupuje i zahraniční společnosti?). A nebo ti ostatní správci jsou také z ČR a na zahraničí se z vysoka kašle? Jak to vůbec funguje?
Našim autorům a nakladatelům ale vyplatila přes 400 milionů tedy skoro 3x víc než do zahraničí.A to bych ještě věřil tomu, že nejvíce vyplácí těm našim umělcům, kteří už se prakticky neprodávají… :)
Vlastnik, ktery o auto kradezi prisel, bude mit auto opet k dispozici a zlodej, ktery auto ukradl, zase bude bez nej.Opravdu? Nebude to náhodou tak, že vlastník dostane auto, zloděj bude mít své peníze a okradeným se stane ten, kdo auto koupil? A já jsem řešil ve svém příspěvku hlavně toho posledního - tedy toho, kdo vědomě stahuje nelegálně sdílený film, versus člověka, který zaplatí za ojeté auto a přitom prakticky nemá šanci zjistit, že je kradené.
Opravdu? Nebude to náhodou tak, že vlastník dostane auto, zloděj bude mít své peníze a okradeným se stane ten, kdo auto koupil?Než podvedený kupující ze zloděje peníze vysoudí včetně odškodného, tak to zhruba tak bude.
Než podvedený kupující ze zloděje peníze vysoudí včetně odškodného, tak to zhruba tak bude.A to znamená měsíc, rok, 10 let, nebo nikdy?
A já jsem řešil ve svém příspěvku hlavně toho posledního - tedy toho, kdo vědomě stahuje nelegálně sdílený film, versus člověka, který zaplatí za ojeté auto a přitom prakticky nemá šanci zjistit, že je kradené.Rikate vedome, ale copak existuje nejaky jednoduchy zpusob jak zjistit, zda je dilo sireno legalne nebo ne? Neco jako co najdu na warez forech je nelegalni? Nebo neni to za penize, je to nelegalni? Co ja vim, kdo co kam podle jakych zakonu nahral?
To je postavený na hlavu - ti jiní, tu kopii zaplatí v poplatcích, které platí oni. Je samozřejmé, že nemohu vyžadovat poplatky za dílo samotné - max. pouze za náklady jako je cena média, atpd...Fajn, to bych bral. Proč je tedy nelegální sdílení?Náhradní odměna je za možnost vytvořit si kopii pro osobní potřebu, ne za to, že vytvoříš kopii pro jiné.
Náhradní odměna je loupež z pozice hrubé síly a státní moci. Když mě oloupí řadový občan jako jsem já, riskuje tím opravdu mnoho. Naopak nějaká firma OSA, společnost s ručením omezeným, smí zjevně brát lidem peníze neomezeně, navíc s podporou státu, a neriskuje v podstatě nic. Proti lupiči se alespoň fyzicky silní jedinci mohou bránit tak, že mu dají do držky, případně mu omlátí hlavu o zeď. Proti OSA se takto bránit nelze. Aspoň ne beztrestně, ne v rámci přiměřené obrany. Přijdete do obchodu a bez zaplacení výpalného si žádné datové médium nekoupíte.
S odváděním poplatků za média nikdy nebudu plně souhlasit. Byl bych ochoten něco takového tolerovat za jistých podmínek:
Už několikrát se v tisku objevily zprávy o údajném propojení OSA s organizovaným zločinem. Já samozřejmě nedovedu posoudit jejich pravdivost, ale co si asi lze myslet o instituci, která v podstatě v ničem nepodniká a nevyvíjí nějakou zjevnou investiční aktivitu, přestože se její příjmy řádově liší od výdajů? Jistě, jednou za tok zveřejňuje jakýsi přehled příjmů a výdajů, ale ruku na srdce, proč by ten přehled měl být pravdivý? Příjmy z ohromných akcí v O2 Areně tam samozřejmě být musí, ty nelze jen tak utajit. Jenže každý rok se v celé České republice odehrají statisíce plesů a drobných koncertů, kde se o cenách smlouvá za nejasných podmínek a které lze v podstatě zcela utajit.
Podle mého osobního názoru je OSA poblémová organizace, kterou by měla neustále prověřovat policie. Kdyby stejným způsobem jednala a hospodařila kterákoliv jiná společnost s ručením omezeným, už by byla denně přetřásaná ve všech médiích.
Každému je asi jasné, proč OSA není kritizovaná v médiích. Média nikdy nejsou nezávislá. Každou televizi, každé rádio někdo vlastní, ať už je to stát nebo soukromá firma. A ten někdo musí odvádět poplatky ... hádejte komu! Na čem asi záleží výše těch poplatků? Nápověda: Tabulky na to nejsou. Něco podobného platí pro hudební školy, hudební skupiny a spousty dalších institucí. Všichni drži hubu a krok a platí (relativně přijatelné) výpalné. Nikdo se nezajímá, kde peníze skončí.
Ty tama půjdeš jednou za tři roky, tak si řekneš, že tě pár korun nezabije. Ale co já, když zrovna tudyma vede cesta domů... A na kolotoči se svezu dejme tomu jen jednou za rok.Vždyť víš, že s tímto souhlasím. Také se mi nelíbí paušální vybírání poplatku za média, používaná za zcela jiným účelem. Mně jen vadil ten požadavek na možnost neomezeného užívání díla po zaplacení určitého (skutečně nízkého) poplatku. Ono by to také mohlo hypoteticky dopadnout tak, že by se ("když se vám to nelíbí") poplatek zrušil, zrušily by se výjimky v zákonech a platila by pro av díla stejná pravidla jako pro software či databáze. A vláda by s úšklebkem na rtech prohlásila: Máte, co jste chtěli
já jsem přesvědčen, že tímhle způsobem se jednotlivé projekty (minimálně z české tvorby) časem zaplatí (nebo mohou zaplatit).Netuším, kolik stojí české projekty a jaké množství je jich ročně produkováno, nesleduji je, protože natrefit na dobrý nový český film je stejně pravděpodobné, jako vyhrát v loterii. Ale je možné, že máš pravdu, určitě české filmy nestojí miliony dolarů.
Když se podíváš na jednotlivá vystoupení všech těch chytráků z OSA a pod, tak už dneska se nám snaží namluvit, že žádné takové vyjímky neexistujíJo, to máš naprostou pravdu, chování "ochránců autorských práv" je často demagogie nejhrubšího zrna.
...protože natrefit na dobrý nový český film je stejně pravděpodobné, jako vyhrát v loterii...
Možná i méně. Já jsem ještě nikdy neviděl dobrý český film. Česká kinematografie je ubohost a ostuda. Když někdo špatně podniká a poskytuje nekvalitní služby, zkrachuje. Jen kinematografie může klidně produkovat průjem a daňoví poplatníci musí držet zobák a platit za to.
O tomhle jsem kdysi napsal do blogu, tenkrát v souvislosti s jednou nesmyslnou divadelní peticí. O filmu je řeč až ve druhé polovině toho blogpostu, zato však dost podrobně.
nikdyTakové filmy jako Císařův pekař a pekařův císař, Byl jednou jeden král, Pyšná princezna, nebo třeba Vyšší princip, či Cesta do hlubin študákovy duše a většina Zemanových kreslených filmů rozhodně nejsou ubohost a ostuda. Ale to, co se produkuje cca posledních 30 let, je opravdu bída.
Ten vyjetej volej sem už neměl pít.
Třeba zrovna tato scéna je pěkná. Ale jinak mi nikdy nebylo jasné, proč česká kinematografie tolik sází na chlast. Když budu chtít vidět zbořené lidi všude kolem, navštívím nějaký lokál. Kvůli tomu nepotřebuju sledovat film...
Když to srovnám třeba se starými francouzskými komediemi: Nemám je zrovna moc rád. Jsou na jedno brdo. Spousta hloupých lidí, hloupý hlavní hrdina, spousta křiku... Ale jedna věc je zajímavá: Kolikrát se Louis de Funès ožere? Kolik vulgarismů pronese? Kdepak, nic takového v těch filmech není. A právě v tom možná tkví jakási elegance, kterou těmto klasickým filmům nelze upřít. Elegance, kterou český film nikdy neměl. Snad jen za první republiky, ale tehdejší filmy se pochopitelně nedají přímo srovnávat s těmi dnešními, zejména vzhledem k naprosto odlišné technické úrovni.
Tmavomodrý svět a Pelíšky (a dál například Musíme si pomáhat, Želary, ...) by mohly být naprosto skvělé historické filmy, vhodné klidně jako součást výuky dějepisu ... kdyby ovšem nebyly úplně zkažené nějakými milostnými zápletkami a jinými sračkami, které takový film degradují o pár úrovní níž. Sice možná ne až k Rosamunde Pilcher, ale dost blízko.
Pro srovnání bych zminil například Bitvu o Midway, Zachraňte vojína Ryana, Pearl Harbor... Tady by se samozřejmě daly vyjmenovat stovky dalších filmů. Nějaký ústřední pár je ve většině těchto filmů (a zejména v Pearl Harbor), ale nikde není středem pozornosti jako v Tmavomodrém světě.
Tmavomodrý svět je po technické stránce možná jeden z nejzdařilejších českých filmů, ale je tam pořád ten samý problém: Spousta žvástů v místech, kde by správně měla být jen řeč olova. Je to něco jako nepříliš zdařilý Forrest Gump v českém provedení.
Nemluvě o tom, že žádný ze zmíněných českých filmů se neobešel bez nedobrovolných dotací od českých daňových poplatníků.
kdyby ovšem nebyly úplně zkažené nějakými milostnými zápletkami a jinými sračkami, které takový film degradují o pár úrovní níž.To je tvůj subjektivní názor. S kterým já nesouhlasím. Imho naopak film je sračka, pokud se v něm mluví jen "řečí olova". V životě to totiž tak nikdy není...
Zrovna Vyšší princip bych asi ani já nehaněl. Jako nízkorozpočtové tuctové zfilmování povídky zkrátka „tak nějak ujde“, tj. nezdá se mi, že by to byl totální propadák. Filmy z první republiky rovněž nehodnotím, protože technická úroveň byla tenkrát úplně někde jinde.
Měl jsem na mysli především filmy z nedávné doby. Především posledních 20 let. Že se za komoušů točil většinou odpad, to mě nepřekvapuje. Nicméně těch posledních 20 let českého filmu příliš nechápu.
Netřeba uvádět nejstrašnější příklady typu Slunce, seno... nebo Kameňák N. I filmy, které se tváří jaksi seriózně a někdo si je troufne nazvat „velkofilm“, jsou tak nějak ubohé. Nejprimitivnější hollywoodská střílečka je pro mě nesrovnatelně atraktivnější. Nemluvě o tom, že ta střílečka si na sebe vydělá. Žádný daňový poplatník ji nefinancuje, natožpak nedobrovolně.
Američtí filmaři natočili v Praze spoustu filmů, které jsou mimořádně kvalitní po stránce technického zpracování a triků (což je to hlavní, ne-li jediné, co na filmu hodnotím a oceňuji). Tohle čeští filmaři nikdy nedokázali. Bolek Polívka chlastající v Praze, na to se zmohli. To se jim podařilo několikrát. Otázka je, jaký má něco takového smysl.
Nejprimitivnější hollywoodská střílečka je pro mě nesrovnatelně atraktivnější.Aha.
...
...které jsou mimořádně kvalitní po stránce technického zpracování a triků (což je to hlavní, ne-li jediné, co na filmu hodnotím a oceňuji)
To je ovšem výstavní ptákovina. Předně tu nikdo nehovořil o prodeji; řeč byla pouze o bezpatném sdílení.
Když si uděláte kopii toho řetízkáče, pak jistě budete mít právo prodávat vstupenky dalším.
Data jsou nehmotná. Lze je přenášet a kopírovat téměř zdarma. Zkopírováním dat nespotřebovávám hmotné prostředky ani peníze ostatních lidí.
Kolotoč je hmotný objekt, který má provozní náklady a omezenou kapacitu. Provoz kolotoče je pochopitelně placená služba, podobně jako představení v divadle nebo cesta vlakem.
Otázka je, co to znamená „neomezené užívání“. Pod tím si představuji něco komerčního, na čem bych vydělal peníze. Například bych vlastnil nějaký lokál s pódiem, kde bych pouštěl hudební nahrávky, vybíral vstupné a tak podobně.
Co tedy ještě je neomezené užívání a co už není? Je snad DRM ochrana, která umožňuje přehrání filmu pouze 24 hodin, zcela normální? Mně to tak nepřipadá. Co třeba přehrání BluRay disku členům rodiny? Co třeba skupině pěti přátel, kteří mě navštíví?
Rozhodně nezpochybňuji práva podnikatelů (nazývaných umělci) a jejich investorů (nazývaných producenti, nakladatelství, vydavatelství). Pokud by byly schváleny příliš radikální změny, může se stát, že v oblasti hudby a filmu přestanou podnikat ti nejlepší, protože už to nebude ziskové. To by nejspíš nikdo nechtěl. Dnes ale funguje opačný extrém, který je taktéž naprosto nevhodný. Online nákup médií je zoufalý boj s DRM, což je noční můra, která oficiálně počítá s existencí pouze jednoho operačníhos systému. Kromě toho je problém sdílet na Internetu třeba i deset a víc let staré nahrávky a filmy. Stále je to nelegální.
Mezi autory a státem by měla být jasná dohoda: Stát zaručí ochranu autorských práv po dobu (například) pěti let od vydání díla. (Taková ochrana autorských práv není zdarma. Na spoustě případů musí pracovat policie a soudy.) Výměnou za to bude po uplynutí této lhůty celé dílo public domain. Současná situace je neúnosná, protože všichni platíme výpalné firmě OSA, s. r. o., a to za média, na která čistě oficiálně vzato nesmíme ukládat žádný chráněný obsah bez (dalšího) zaplacení. To je nepřijatelná situace. Mně je jedno, jak se bude řešit, ale musí se vyřešit.
Otázka je, co to znamená „neomezené užívání“.Já to myslel tak, že s tím mohu libovolně nakládat, bez ohledu na to, zda komerčně, či ne. Tím, že zdarma rozdávat cizí autorské dílo, na kterém chce autor vydělat, ho docela sprostě okrádám (i když určitě ne o částky, které si tak rádi vyčíslují). Když vezmu sám sebe - dřív jsem utrácel celkem dost peněz za LP, později CD. A dnes? Když chci něco stáhnout, zaplatím si pár Eur za Megaupload a postahuji si, co chci. Za poslední rok jsem koupil jediné CD (přestože ho mám i stažené), a to En Toute Intimite z koncertu Lary Fabian. (Ta holka má sice peněz dost, ale zaslouží si, aby se její desky prodávaly.)
Co tedy ještě je neomezené užívání a co už není? Je snad DRM ochrana, která umožňuje přehrání filmu pouze 24 hodin, zcela normální? Mně to tak nepřipadá. Co třeba přehrání BluRay disku členům rodiny? Co třeba skupině pěti přátel, kteří mě navštíví?DRM mi také normální nepřipadá, ani si nemyslím, že by mělo být porušením autorských práv zmíněné domácí kino. Dřív, když se nedalo bezeztrátově kopírovat, nikdo nic neřešil a bylo to mnohem jednodušší :)
Mezi autory a státem by měla být jasná dohoda: Stát zaručí ochranu autorských práv po dobu (například) pěti let od vydání díla.Ono něco na ten způsob je. Nevím kolik let to je, určitě mnohem více, a navíc se to začíná měřit od smrti autora. A trochu odbočím: je docela zvláštní, že u knih se takové problémy neřeší, přitom knihy narozdíl od filmů vydrží "čerstvé" mnoho let, za půjčení knih z knihovny platí jen ti, kdo tam chodí, když se někde objeví úryvek z knihy, nikomu to nevadí. Nejlepší je vykašlat se na debilní filmy a číst si
Když vezmu sám sebe - dřív jsem utrácel celkem dost peněz za LP, později CD. A dnes? Když chci něco stáhnout, zaplatím si pár Eur za Megaupload a postahuji si, co chci. Za poslední rok jsem koupil jediné CD...A kdyby fungoval jednoduchý legální prodej po Internetu bez DRM, platil bys dál Megaupload, nebo bys dal přednost legálnímu nákupu? Důvod, proč u nás taková nabídka není, mimo jiné vyplývá z historických zvyklostí v mediálním průmyslu, které popisuji v dalším odstavci. Já osobně si stojím za tím, že dokud se mediálnímu průmyslu z rukou nesebere klacek, kterým se pokouší zákazníky nahnat zpátky do kamenných obchodů, tak se rozumného legálního prodeje po Internetu nedočkáme. A nejjednodušší způsob, jak ten klacek sebrat, je zlegalizovat nekomerční sdílení.
A trochu odbočím: je docela zvláštní, že u knih se takové problémy neřeší, přitom knihy narozdíl od filmů vydrží "čerstvé" mnoho let, za půjčení knih z knihovny platí jen ti, kdo tam chodí, když se někde objeví úryvek z knihy, nikomu to nevadí.Ono je to dané tím, že historicky autorská práva ke knihám zůstávají autorům, zatímco u hudby a filmů je autor musí odevzdat vydavateli. Autorská práva ke knihám jsou roztroušená mezi spisovatele, kteří mají jiné starosti než honit čtenáře po soudech, a autorská práva k hudbě a filmům jsou soustředěné v rukou 5 obřích nadnárodních korporací.
Ono něco na ten způsob je. Nevím kolik let to je, určitě mnohem více, a navíc se to začíná měřit od smrti autora.U nás je to aktuálně 70 let od smrti autora. Ještě nedávno to bylo jen 50 let a někteří (mimo jiné John a jeho politický cirkus) to už zase chtějí o dalších 20 let prodloužit. K čemu je ale proboha tak dlouhá doba ochrany? Chápu, že před 100 lety byla pro autory řádově delší návratnost investic než dnes, takže to potřeba bylo. Ale teď, když většina tvorby mizí z pultů obchodů sotva rok od vydání a opravdu slavných umělců, kteří se prodávají víc než 10 let, je jen hrstka? 5 let by bohatě stačilo.
A kdyby fungoval jednoduchý legální prodej po Internetu bez DRM, platil bys dál Megaupload, nebo bys dal přednost legálnímu nákupu?Vzhledem k tomu, že Magaupload je (z mé strany) legální, zůstal bych při něm (u toho CD oceňuji i trvanlivé lisované CD a booklet - a opravdu mám chuť si něco koupit jen zcela výjimečně - a pokud bych se měl rozmyslet, zda si koupit Laru za 50 korun "legálně" formou on-line dat, nebo fyzické CD za 300, dám opět přednost tomu CD, i když chápu, že drtivou část nedostane umělec, ale distribuční společnosti a různí příživníci) S druhým odstavcem souhlasím - klidně těch 10 let.
Navíc něco v tom Evropském parlamentu přecejen dělají (Roithová).No, to je dost diskutabilní. Já Roithový osobně už nevěřim ani nos mezi vočima. Častokrát hlasovala proti svým slibům.
To je zajímavé, jak všichni podporují OpenSource a Free Software.Jojo, to je opravdu obdivuhodné, jak všechny strany před volbami podporují OpenSource. Či spíše říkají všechno možné i nemožné, aby se zalíbily potenciálnímu voliči. Otázka je, co z toho zbyde po volbách. U téhle strany je jediná jistota, a to, že budou vždy ve vládě a půjdou do koalice třeba i se Satanem.
Středová strana je ODS.
Nic ze zmíněných nesmyslů jsem v programu ODS neviděl. Asi hovoříme oba o jiné straně.
Jaký je přesně rozdíl mezi občany a státem? Dokud tam bude velký rozdíl, je to špatně.
Program ODS jsem pochopitelně četl a líbí se mi. I přesto musím konstatovat, že mnohem důležitější než kecy v programu jsou pro mě fakta, tedy konkrétní zákony, které ODS prosazovala v uplynulém volebním období.
Že by ODS považovala občany za dojnou krávu, toho jsem si nevšiml. Na ODS jsem ocenil zavedení poplatků u lékaře. Zdravotní péči potřebuji často a prázdné čekárny se mi líbí. Péče je snadněji dostupná a kvalitnější. Rovná daň je taktéž důležitá. Solidarita je přece přirozeně vyjádřená tím, že se daně vyčíslují v procentech (a ne v absolutních částkách). Nevidím důvod zavádět jinou než lineární závislost na příjmech. Ano, dosavadní zkušenosti mluví za vše.
I přes tolik pozitivních zkušeností ODS nevolím. Jejich pokus o zavedení americké vojenské základny v České republice považuji na krajně nepřijatelný. Arogance, s jakou se snažili tento nápad prosadit proti 70% veřejnosti, této straně z mého pohledu zlomila vaz.
Tiskni
Sdílej: