Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
V KDE 4.9 (a starších) se vám při odpojení externího monitoru objeví okno pro konfiguraci monitorů. Při troše smůly se okno objeví na obrazovce, která patří právě odpojenému monitoru, takže navíc musíte okno lovit naslepo myší. Potom musíte naklikat novou konfiguraci a potvrdit. A když monitor znovu připojíte, musíte si nastavením projit znovu. Tohle není zrovna moc uživatelsky přivětivé...
V nadcházející verzi KDE se to trošku zlepšilo a už se objeví jen dialog (zpravidla na správné obrazovce – tj. na té, ke které je připojený nějaký monitor) s možnostmi „Detekovat automaticky“ a „Ručně nastavit“. Automatická detekce mi ale nikdy nijak moc nefungovala, takže jsem musel stejně ručně nastavovat obrazovky v KCM.
Pokud vám ani to nepřijde moc super ve srovnání se správou obrazovek v GNOME nebo dokonce ve Windows, můžete vyzkoušet nový projekt s názvem KScreen, který se v tomho ohledu snaží dostat KDE mezi špičku (ale zatím je jen na začátku cesty). Každopádně nedávno vyšla verze 0.0.71-alpha1, jako první oficální vydání vhodné pro běžné používání (když přežijete že se občas holt vypnou všechny obrazovky).
KScreen se snaží být chytrý a neotravovat pořád uživatele s konfigurací obrazovky. Při prvním připojení externího monitoru jej automaticky zapne a umístí vpravo od stávajícího monitoru. Pravidla, jak se má nový nakonfigurovat, zavisí na tom, jestli je připojený k obyčejnému PC nebo k laptopu, jestli je laptop zadokovaný nebo ne a jestli má nebo nemá zavřené víko (kompletní popis najdete v souboru README).
Pokud s nastavením nejste spokojeni, můžete otevřít konfigurační modul (Nastavení Systému → Obrazovka a monitor → Nastavení zobrazení) a v něm si monitory nastavit dle libosti.
A tady přichází na řadu nejsilnější stánka KScreen: modul KDED (plugin do démona, který beží na pozadí po celou dobu, co jste přihlášeni do KDE) KScreenu si tuto konfiguraci pro aktuálně připojené monitory zapamatuje (tzv. profil), takže při příštím připojení se vaše nastavení automaticky obnoví. Důležité je právě ono „aktuálně připojené“. Pokud máte například notebook a v práci k němu připojujete monitor otočený na výšku a umístěný vlevo od notebooku, zatímco doma máte externí monitor klasicky na šířku a vpravo od notebooku, KScreen vždy obnoví správný profil. Přidejte k tomu ještě dataprojektor, který se automaticky stane klonem obrazovky v notebooku a máte vystaráno. Dokud si nepořídíte další monitor, nemusíte už s konfigurací monitorů v KDE nikdy zápasit.
Každý profil je identifikován jako MD5 hash řetězce poskládáného z hashů uložených v EDID profilu každého připojeného monitoru, takže máte celkem velkou jistotu, že každý monitor bude identifikován unikátně. Jediná věc, co KScreen tak úplně zatím nezvládá, je situace, kdy monitor nemá EDID (některé dataprojektory nebo televize) – v takovém případě se bohužel magie nekoná a musíte takový monitor nakonfigurovat pokaždé znovu.
V nadcházejícím vydání už by měl být přitomný Plasma applet, který vyskočí vždy, když připojíte nový (neznámý) monitor a umožní jedním kliknutím nastavit, jestli se onen monitor má umístit vlevo, vpravo, nad nebo pod aktuální monitor, jestli chcete otevřít konfigurační nástroj a pohrát si s nastavením trochu víc, nebo jestli jste spokojení s nastavením, které automaticky vytvořil KScreen KDED.
Projekt je zatím distribuován zvlášť, mimo KDE Workspaces, aby bylo možné mít ze začátku rychlejší vývojový cyklus, než má celé KDE. Pokud vše půjde podle očekávání, planuje se začlenění do KDE Workspaces 4.11. Dobrá zpráva pro uživatele Fedory je, že KScreen bude jako výchozí správce obrazovek v KDE už ve Fedoře 19.
Jakmile bude KScreen součástí KDE Workspaces a API libkscreen bude stabilní, přijde fáze 2, tedy integrace s ostatními aplikacemi:
Některé distribuce už KScreen mají k dispozici v repozitářích – vím minimálně o ArchLinuxu (v AURu) a Fedoře 17 a 18 (momentálně v updates-testing). Ostaní si mohou buď stáhnout tarbally libkscreen a kscreen, nebo aktuální verzi přímo z gitu KDE (git clone git://anongit.kde.org/libkscreen && git clone git://anongit.kde.org/kscreen).
Po kompilaci a instalaci je ještě potřeba spustit následující příkazy (jako uživatel), které vypnou stávající screen management a zapnou KScreen:
$ qdbus org.kde.kded /kded org.kde.kded.unloadModule randrmonitor $ qdbus org.kde.kded /kded org.kde.kded.setModuleAutoloading randrmonitor false $ qdbus org.kde.kded /kded org.kde.kded.loadModule kscreen
Chyby a nedostatky můžete tradičně hlásit do bugzilly KDE.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Kdo používal KDE na počítači s více monitory tak ví, že to není žádná sláva.
Autor by neměl automaticky předpokládat, že když je s něčím nespokojen, musejí mít nutně všichni stejnou zkušenost…
No to prrrr , podívej se na GOME-SHELL a nespokojeno je většina uživatelů gnome a roky letí a nezájem .... tak takle soudit nelze...
jen že to, že autor je s něčím nespokojen, neznamená, že s tím musejí být automaticky nespokojeni všichni.nikde v článku tuto implikaci nevidím a mimochodem, to, že existují masochisté, kteří jsou se stavem věcí spokojeni, ještě neznamená, že není co vylepšovat, tedy že ten stav nelze popsat jako "žádná sláva"
Na to, jak je KScreen přínosný, se tu vyskytuje příliš mnoho negativních reakcí. (Sice jen k drobnostem, ale stejně.) Zvláštní.
Já bych naopak chtěl za článek poděkovat, dozvěděl jsem se z něj i věci, které jinde nebyly. Navíc je fajn, že ho psal sám autor aplikace – mimo zaručení faktické správnosti se tak člověk podívá trochu i do zákulisí.
čumíte na notebooku do prázdné obrazovkytak tak, ja nepochopím, ako toto mohlo vydržať až do verzie 4.10.. nuž to je svet OSS, chlapci sa budú radšej hrať s aktivitami (ktoré su podľa mňa aj tak nepoužiteľné, kedže nejde pre každú aktivitu nastaviť separátne panely).
Rekl bych, ze presne na tohle je v KCM tlacitko "Save as default".
Přesně. Ale chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to, že je to klíč k úspěchu... aspoň v mém případě.