Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Píše se rok 2014, tak je vhodné si konečně přiznat (pokud jste tak ještě neučinili), že rozdíl mezi KDE 4.0 a KDE 4.13 je obrovský. Ač toto desktopové prostředí vyzrálo do krásy, stále se setkávám s tím, že jej mnozí vidí optikou prvních verzí, nestabilních, nehotových, nepoužitelných. KDE 4.13 v Kubuntu 14.04 používám v tuto chvíli asi dva týdny a vlastně si ani moc nestěžuji. Pár voleb výchozího nastavení mi dost nevyhovovalo, ale KDE je brutálně konfigurovatelné a tak vše důležité lze změnit, pomocí GUI v něm obsaženého. Dnes se na něj podíváme trochu blíže.
Začneme ale jako obvykle instalací. Kubuntu nenabízí při startu LiveCD v Grubu volbu mezi spuštěním Live verze a instalátoru. Prostě dovolí spustit jen LiveCD a v jeho GUI se poté vybere, jestli chce člověk zkoušet systém, nebo jej rovnou nainstalovat. Volbu instalace nabízí také jediná ikona na ploše LiveCD verze systému.
Už na ní si můžete všimnout toho, na co upozorňuje dialog po nastartování systéme: překlad do češtiny není kompletní. Ale nejde o nic tragického, hotov je z baťovských 99,9 %.
Instalátor si během procesu řekne o vše potřebné, včetně případného loginu k síti. Vyžadováno je jen pár GB diskového prostoru a internetové připojení, je možné – stejně jako u Ubuntu, jeho instalátor Kubuntu používá – nainstalovat rovnou uzavřené či chráněné věci typu MP3 a stáhnout dostupné aktualizace. Instalátor vás během práce seznámí se základními aplikacemi a nabídkou v KDE/Kubuntu.
Pak už přichází jen restart, vyjmutí instalačního média a práce s čerstvým Kubuntu 14.04 LTS.
Logovací dialog je taková zvláštní kombinace moderny a duchu 90. let. Také máte ten dojem?
Výchozí vzhled je sympaticky odlišný od všeho možného, hlavně ale od dohněda laděného Ubuntu. Je to samozřejmě věc vkusu, plně konfigurovatelná.
Jedním z prvních kroků je konfigurace softwarových repozitářů, neboť přiznejme si, nějaké ty uzavřené „prasárny“ to obvykle chce.
Nastavení Wi-Fi sítě zůstává zkonfigurováno z LiveCD instalace. To je sympatické. Přímo v apletu lze síť monitorovat, ikona adekvátně upozorňuje na nepravosti typu odpojení Wi-Fi atd.
Tou dobou se začnou ozývat první všetečné aplety, jako ten upozorňující na dostupnost ovladačů pro hardware. Ukažme si tedy opět instalaci ovladače GeForce od Nvidie.
Jednoduchá, prakticky one-click záležitost. Díky za Nvidii a Canonical, že tohle už léta letoucí šlape výborně. Snad jen nad zněním dialogu v Kubuntu bych se pozastavil. Formulace „Mohou být požadovány…“ je taková nemastná – neslaná a neosobní a začátečníkovi moc neřekne. Lepší by byla hláška jasně informující, že jsou k dispozici (uzavřené) ovladače výrobce, které aktivují další funkce.
Někdy v tuto chvíli si houkne systém o instalaci první várky aktualizací. Aplikace toto realizující je přehledná, jasně udává názvy programů „linuxovým způsobem“ (tj. přímo názvy balíčků, nikoli reálná jména) a také instalovanou verzi a velikost stahování. U jednotlivých položek si lze zobrazit historii. Osobně mám sice raději ještě lepší systém v distribuci Mageia, ale i toto je velmi dobré.
Specialitou Kubuntu a asi visuálně nejzářnější odlišností, je Muon. Jeho fazóna se postupem doby proměňuje, aktuálně tak máme v Kubuntu 14.04 LTS něco, co bych se nebál označit za tabletoidní provedení. Apliakce jsou roztříděny do obligátních kategorií, je možné jim dávat hodnocení i komentovat. Přímo v Muonu lze instalovat i doplňkové části k jednotlivým aplikacím, například s GIMPem si tak rovnou můžete dopřát spoustu přídavných filtrů či skriptů.
Bohužel spartánskost a horší přehlednost je k vidění i zde, instalované aplikace jsou zobrazovány pouze velmi stroze v dolní úzké liště, která nemá posuvník. Teprve po čase vám dojde, že se posouvá přímo chycením za položky v ní. Také je Muon celkově poměrně pomalý a umí dosti procesem instalace zatížit systém. Rozdíl pojetí mezi položkami „Discover“ (tabletový styl s velkými screenshoty a malými popiskami) a „Nainastalováno“ (klasický seznam, ale malé obrázky a hodně velké názvy aplikací) ukazuje na látání horkou jehlou. Muon funguje, ale radost pohledět to opravdu není. Snad se to s příští verzí zlepší.
Různé aplikace a nástroje mohou využívat widgetovou/appletovou funkcionalitu. Kupříkladu kalendář je v KDE 4.13 vyveden parádně, visuálně zdůrazňuje státní svátky (ty přímo pojmenovává) a aktuální den, chybí mu snad jen možnost používat jej pro ukládání vlastních událostí.
Poměrně otravným se naopak může stát upozorňování na neustálé změny stavu IM kontaktů, kde se neustále do společného oznamovacího okna míchají až desítky zbytečných upozornění (pokud máte neustále se při/od-logovávající se kamarády). Ale za to KDE nemůže.
Nastavení systému KDE obsahuje komplexní škálu snad doslova tisíců jednotlivých položek a voleb, kterými lze KDE vyladit k dokonalosti sobě vlastní. Kupříkladu mě nevyhovovala aktivace položek (mj. v Dolphinu) pouze jedním kliknutím – což je výchozí nastavení.
Výhodou Kubuntu oproti Ubuntu, je to, že nijak skrze Unity Dash „nešmíruje“ uživatele tím, že by mu do nabídky aplikací / vyhledávání předhazoval komerční produkty a podobné věci. V tomto je Kubuntu naopak poměrně strohé.
Podobně strohé je ale aplikační centrum Muon. Podobně strohé – nebo snad lépe řečeno klasické – je menu Kickoff s nabídkou nainstalovaných aplikací. Zcela odlišné od Unity či GNOME Shellu dává šanci, že Kubuntu si vyslouží oblibu mezi konzervativnějšími uživateli, naproti tomu ale do této úvahy nezapadá právě „Metroidně působící“ Muon.
Tak či onak, tohle jsou spíše drobnosti. Po dvou týdnech si dovolím říci, že Kubuntu je ve verzi 14.04 vyzrálý operační systém, který vás nenechá ve štychu, ať již proto, že využívá desktop KDE, nebo proto, že na něj funguje 99,99 % návodů a rad pro samotné Ubuntu. 100 % těch, které pracují s příkazovou řádkou.
Kubuntu 14.04 LTS se na mém desktopu zabydlelo a vyhnalo i letitou Mageiu. Až čas ukáže, jestli je to jen dočasný flirt, nebo počátek vážnější známosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jinak ten notebook u příbuzných byl Packard Bell, typ nevím. V podstatě jsem o tomto výrobci slyšel prvně.
Citace z jejich webu:
Packard Bell je značka společnosti Acer Inc., která společnost Packard Bell získala v roce 2008.
S tou rychlostí to potvrzuji. Je to kvůli tomuTo mi prijde jako pekna pitomost, protoze tu klavesu mohu zmacknout uz pred tim, nez pocitac zapnu.
chmod -x /usr/bin/virtuoso-tpak má člověk svatý klid.
sudo rm /usr/bin/*baloo*
a budeš mít ještě svatější klid, jak doporučuje elitní znalec KDE .
nestutečně
. Jinak jsou tam skoro všechny kchůlové obraty...