Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Nejnovější verze edice SimplyMepis 11.0, která vyšla 5. května 2011, je založena na Debianu stable „Squeeze“, obsahuje kernel 2.6.36.4 a jediné výchozí prostředí KDE 4.5.1. Za co je třeba Warrenovi a jeho týmu poděkovat, je vypnuté indexování Strigi. To si musí uživatel aktivovat sám, pokud si to bude přát. Stáhnout lze Mepis buď z jeho domovských stránek Mepis.org nebo z komunitních stránek mepiscommunity.org.
K instalačnímu průvodci není moc co říci. Obsahuje minimum instalačních kroků a jen střídmé množství voleb. Přesto umožňuje zachovat původní uživatelské soubory v oddělené složce, a to i za použití totožného uživatelského jména. Jediné, co mi chybělo, byla možnost nastavit si libovolný přípojný bod. To je zřejmě cena za střídmost a jednoduchost. Naprosto zbytečné je ale nastavení lokalizace. To stejně, a to i podle manuálu, musíte provést znovu v instalovaném systému.
Jak jsem již naznačil, čerstvý systém češtinu neobsahuje, a to ani v případě, že jste tak zvolili během instalace. Alespoň důvod nahlédnout do manuálu, jehož spouštěč máte na ploše. Manuály samotné jsou však na Internetu. Spouštěč na ploše vám spustí jen webový prohlížeč na příslušné webové stránce. Tam si již jen stačí vyhledat to, co je třeba. A jak prozrazuje kapitola 5.9:Localization, to, co hledáme, se nachází v KDE System Settings. V sekci Locale lze přenastavit Country or Region i samotný jazyk. Nejdříve je ale třeba doinstalovat soubor s češtinou kde-l10n-cs. K tomu můžete použít Synaptic nebo v terminálu apt-get. Pakliže budete stát i o českou klávesnici, zamiřte do sekce Input Devices. Keyboard a záložka Layouts. Pravděpodobně tam sice již bude layout cz-us-qwertz přítomen, ale stejně je třeba ho pro české rozložení změnit. Řešení se skrývá za tlačítkem Add Layout.
Mepis, stejně jako Debian, používá na správu balíčků apt-get a v grafickém prostředí Synaptic. V něm si musíte obstarat i instalaci aktualizací. Mepis vás na ně jen upozorní, a to utilitou Apt-notifier. Většina nastavení Mepisu se nachází v KDE System Settings, nicméně jsou zde další nástroje z dílen vývojářů Mepisu, které nabízejí další funkce. Prvním z nich je Mepis Network Asistant. Ten, jak je zřejmé z jeho jména, slouží k nastavení připojení drátového i WiFi. Dále umožňuje povolovat nebo zakazovat dodatečné síťové ovladače. Lze skrze něj provádět i příkazy traceroute a ping, na to je ale terminál přece jen vhodnější. Druhým z těchto nástrojů je Mepis User Assistant. Ten slouží k vytváření, resetování, zálohování a mazání uživatelských účtů. Posledním je Mepis System Assistant, který umožňuje editovat např. jméno počítače v síti, vytvářet bootovatelná USB, opravovat zavaděč nebo diskové oddíly. Obsahuje i volby pro změny lokalizace, avšak (zřejmě) nefunkční.
Softwarovým vybavení Mepis nijak nevybočuje z řady, ale na nic si nehraje a nabízí to nejlepší v dané kategorii. VLC, Amarok, K3b, GIMP, Kdenlive, Firefox, LibreOffice, Gwenview, digiKam a další, např. pro mě nový KFTP nebo luckyBackup. K radosti majitelů grafických karet nvidia jsou v základní instalaci obsaženy i proprietární ovladače.
V roce 2007, krátce po vydání Mepis 6.5, založil člen evropské komunity anticapitalist vlastní edici Mepisu zvanou antiX. Jeho hlavním znakem je „lehkost“. Obsahuje totiž minimalistické správce oken IceWM, Fluxbox, dwm a wmii. Má tedy velmi nízké požadavky na hardware, díky čemuž je vhodný pro staré a nevýkonné počítače. Právě to, ve spojení s „kouzlem Mepisu“ (což by měla být jednoduchost), se snaží anticapitalist uživatelům v antiXu nabídnout.
Instalace antiXu probíhá v podstatě stejně jako u Mepisu. Navíc je úplně jedno, kterého správce oken si při bootu CD vyberete, v instalovaném systému budou i ti ostatní. Ať tedy pro live režim zvolíte IceWM nebo Fluxbox, po instalaci, kterou vás provedete instalační průvodce Mepisu, si před přihlášením se ke svému účtu budete moci vybrat i jiné správce oken, a to klávesou F1. Po instalaci čeká váš stařičký počítač ještě jedna zatěžkávací zkouška -> apt-get dist-upgrade. Narozdíl od Mepisu je totiž antiX založen na Debianu Testing.
Stěžejní silou antiXu je jeho Control Center. Jako snad každé Control Center nebo System Settings nabízí množství spouštěčů aplikací tematicky rozdělených do několika záložek. Pokud v systému pro určitou činnost neexistuje grafický nástroj, otevře se namísto něj editor Geany s přiřazeným konfiguračním souborem. Tak je tomu např. s nastavením IceWM a Fluxboxu. Možná mi jen unikly rozdílnosti, ale některé funkce jsou dokonce zastoupeny více nástroji totožného/podobného významu. Např. Ceni a Wicd, Partition Image a Gparted, PC Information a System Information. Snad je to tím, že jsou tyto „dvojice“ tvořeny vždy jedním grafickým a jedním terminálovým programem.
Kde si antiX kouzlo Mepisu neudržel, je softwarové vybavení. Namísto výběru toho nejlepšího, který nabízí Mepis, obsahuje antiX doslova záplavu všemožných více či méně známých programů. Například Leafpad, Midnight Commander, DOSBox, Geeqie, XSane, Chatzilla, IceApe (v Debianu obdoba Seamonkey), Links, gFTP, Pidgin, Transmission, Abiword, Gnumeric, ePDFViewer, GNOME Mplayer, Asunder, Qmmp, XFBurn Grsync, Htop, Thunar, streamtuner, WinFF, Goggles Music Manager, cdw, Recorder a tak dále a tak dále.
Mepis je rozhodně výbornou edicí Debianu s KDE a ještě lepší náhradou za Ubuntu samotné. Je až překvapující, že v dnešní době, kdy vzrůstá nespokojenost s rozhodnutími Canonicalu a jeho změnami v Ubuntu, není o Mepisu více slyšet. V záplavě distribucí přebarvujících Ubuntu dle přání kde koho, je Mepis znamením toho, že přátelský Debian lze udělat i bez Ubuntu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Srovnávat navíc cokoli před pár lety se současností? (Nikdy jsem mepis nezkoušel, ale jen si říkám, že vývoj od roku 2002 někde možná vidět bude a pokud mepis vychází z debianu, má spoustu práce s balíčky usnadněnu - takže klidně může fungovat. A mimochodem, o které distribuci lze tvrdit, že je úplně spolehlivá?)
5.10.2011 09:41
xvasek | skóre: 21
| blog:
| Zlín
Páči sa mi možnosť neinštalovať GRUB, to už sa v tejto modernej dobe hneď tak nevidí.
7.10.2011 20:46
Migi | skóre: 59
| blog: Mig_Alley
8.10.2011 13:00
Migi | skóre: 59
| blog: Mig_Alley
13.10.2011 11:26
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
1. MEPIS 11 ma vazne problemy s pripojenim na internet pres Bluetooth a mobil ... v podstate to nejde jednoduse rozchodit.Nevím, jak teď, ale ještě nedávno to nešlo jednoduše rozchodit na žádné distribuci. A složitě to šlo, ale na každé trochu jinak. A nakonec jsem zjistil, že můj mobil to s PINem nezvládá vůbec.
ja fakt nemam cas patrat po tom, proc se mi prepisuje /etc/fstab!!!Máš to zavirovaný, woe!!!
3. DOST (!!!) pomale repozitare na serveru mepis.org (max 200kB/s, ale v prumeru cca 80-100kB/s.Tak to je zlý.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz