Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Na EAPI může být nahlíženo jako na verzi specifikace, které daný ebuild odpovídá. EAPI 0 je základní verze, od které se budou odvíjet další verze.
Portage od verze 2.1.3.12 podporuje novou verzi EAPI (1), která rozšiřuje dosavadní možnosti ebuildů o několik užitečných věcí. Novou EAPI aktivujete přidáním EAPI="1" nahoru (hned pod hlavičku) do ebuildu. Předem ale zvažte zpětnou kompatibilitu, což platí především pro balíčky, na kterých závisí spousta jiných.
Ebuildy mohou nově záviset na konkrétním slotu balíčku. Zápis do některé z proměnných *DEPEND vypadá takto:
sys-devel/automake:1.10
Tento příklad vyjadřuje závislost na balíčku sys-devel/automake se slotem 1.10.
IUSE může ovlivňovat výchozí nastavení USENyní můžete ve svých ebuildech ovlivňovat výchozí nastavení USE flagů přidáním plus nebo mínus na jejich začátek. Jako příklad vezměme třeba textový editor nano:
IUSE="nls build +spell +justify debug slang ncurses +mac"
Pokud uživatelské nastavení USE (v /etc/make.conf) neobsahuje USE flag 'justify', tak jej Portage automaticky aktivuje.
Výchozí vypínání USE flagů (např. IUSE="-nocxx") sice nemá moc široké využití, vzhledem k tomu, že ve výchozím nastavení má (hned po USE nastavených jako proměnnou prostředí v běžícím shellu) nejnižší prioritu, nicméně funguje také.
ECONF_SOURCE ve výchozí definici src_compile()Toto malé vylepšení spočívá v tom, že je-li nastavena proměnná ECONF_SOURCE na adresář obsahující skript configure, tak jej econf použije místo hledání v aktuálním adresáři nyní i ve výchozí definici funkce src_compile(), kterou mimochodem není třeba předefinovávat, pokud v ní chcete spustit pouze econf a emake.
Ebuildům je dostupných několik QA (quality assurance) proměnných, které umožňují ovlivňovat některé QA kontroly prováděné Portage. Používat by se měly naprosto minimálně, jinak budou popírat význam QA kontrol. V hlavním stromu se o jejich použití stará QA tým. Jsou primárně určeny k použití v ebuildech, které instalují uzavřené binární objekty, jež nelze měnit.
Pamatujte, že objekty, které porušují tato pravidla, mohou na některých architekturách selhávat.
Všechny následující proměnné lze nastavit na cesty k souborům relativně od adresáře image (např. /var/tmp/portage/app-office/openoffice-2.3.1-r1/image) můžou obsahovat regulární výrazy.
Do této proměnné patří binární soubory, které obsahují text relocations a nelze je měnit. Jde například o closed-source objekty. Binárku s text relocations odhalí příkaz:
eu-readelf -d objekt.so | fgrep -q TEXTREL
Je-li návratová hodnota 0, znamená to, že objekt.so obsahuje text relocations.
Sem patří binární objekty, které k běhu potřebují spustitelný zásobník. Ovšem opravdu jen ty a ne jen nějaké, které jsou tak označené a ve skutečnosti jej nepotřebují.
Do této proměnné patří soubory, které obsahují zapisovatelné a spustitelné segmenty. Jsou docela vzácné.
Funkce pro rozbalování unpack podporuje různé typy archívů, ale některé z nich vyžadují nástroje, které nejsou mezi systémovými závislostmi, a je tedy nutné na nich záviset v ebuildu (nevíte-li jak, vizte přechozí díl, konkrétně část "Závislosti potřebné k sestavení").
| Formát | Závislost |
| ZIP/JAR | app-arch/unzip |
| RAR (*) | app-arch/unrar |
| LZMA (i tar.lzma) | app-arch/lzma-utils |
| 7-Zip | app-arch/p7zip |
| LHa (lzh) | app-arch/lha |
* RAR je sice podporovaný, ale co se týče hlavního stromu, tam pravděpodobně (možná z licenčních důvodů) na žádný nenarazíte. Na devmanual.gentoo.org se píše, že RAR archívy je nutné lokálně rozbalit a zaarchívovat do tar.bz2, nicméně v nějaké osobní overlayi to vadit nebude.
Někdy možná narazíte na closed-source software distribuovaný pouze v RPM a/nebo DEB balíčku. Ebuildy proto mají nástroje, které si s nimi poradí.
Nejdříve je třeba načíst si rpm.eclass pomocí inherit rpm. Pokud ve funkci src_unpack() nepotřebujete dělat (kromě rozbalení) nic dalšího (patchovat, mazat, přesouvat), není třeba ji definovat. Pokud ano, definice může vypadat následovně:
src_unpack() {
rpm_src_unpack ${A}
cd "${S}"
# následuje váš kód:
epatch "${FILESDIR}/${P}-gcc43-fix.patch"
}
Pokud máte v SRC_URI (a tím pádem i v ${A}) i archívy jiného typu než RPM, nemusíte to nijak řešit, rpm_src_unpack na ně zavolá obyčejný unpack.
Jsou dvě možnosti, jak rozbalit RPM: buď pomocí rpmoffset z balíku rpm2targz a cpio nebo pomocí rpm2cpio z balíku rpm. Obyčejně je pro rozbalování RPM balíku celá aplikace rpm kanón na vrabce, takže rpm2cpio se ve výchozím nastavení použije, pouze pokud je již nainstalován. Pokud chcete vynutit rozbalení pomocí rpmoffset, nastavte USE_RPMOFFSET_ONLY=1. Pokud naopak potřebujete použít rpm2cpio, přidejte balík app-arch/rpm jako závislost do proměnné DEPEND.
K DEB balíkům bývá dostupný zdrojový kód, takže to většinou není třeba řešit. Každopádně formát je to jednoduchý a lze jej spravovat pomocí programu ar z balíku binutils. Jelikož je tento balík systémová závislost, není třeba na něm záviset i v ebuildu. Podporuje jej unpack, takže není třeba (ani vhodné) spouštět přímo ar.
DEB balíky obsahují 3 soubory: debian-binary, což je textový soubor obsahující verzi formátu DEB; archív control.tar.gz obsahující pár souborů pro instalaci a kontrolu balíku; hlavní archív data.tar.gz, který obsahuje všechny zkompilované soubory a stačí jej jednoduše rozbalit (pomocí unpack), udělat případné změny (přesuny, atp.) a obsah přesunout do ${D}.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
…pomerne dost lidi si rado…To je přesně ten problém. Tímto způsobem za chvíli budeme mít zavšivený systém tunami knihoven a rozšířeními, které nikdy nepoužijeme. Já např. DVD mechaniku nemám, přes -vo x11 si také video nepřehrávám, mad neptřebuju, když tu samou funkcionalitu mám ve ffmpegu, obrazovku zamykám, když chci já, a DPMS umí vypnout mplayer sám o sobě bez xscreensaver knihovny atd.
Výchozí vypínání USE flagů (např. IUSE="-nocxx") sice nemá moc široké využití, vzhledem k tomu, že ve výchozím nastavení má (hned po USE nastavených jako proměnnou prostředí v /etc/env.d/) nejnižší prioritu, nicméně funguje také.Tohle je trosku zavadejici -- promenne prostredi se berou z prostredi shellu, ze ktere ho poustis
emerge, ne z nejakeho adresare na disku. Je sice pravda, ze .bashrc je nacita z /etc/profile, ktery ve vysledky sourcuje nejaky soubor vznikly z /etc/env.d/*, ale to neznamena, ze by portage pracovalo s /etc/env.d/. Mysleny jsou promenne definovane jako treba `USE="-X" emerge mplayer`.