Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Na EAPI může být nahlíženo jako na verzi specifikace, které daný ebuild odpovídá. EAPI 0 je základní verze, od které se budou odvíjet další verze.
Portage od verze 2.1.3.12 podporuje novou verzi EAPI (1), která rozšiřuje dosavadní možnosti ebuildů o několik užitečných věcí. Novou EAPI aktivujete přidáním EAPI="1" nahoru (hned pod hlavičku) do ebuildu. Předem ale zvažte zpětnou kompatibilitu, což platí především pro balíčky, na kterých závisí spousta jiných.
Ebuildy mohou nově záviset na konkrétním slotu balíčku. Zápis do některé z proměnných *DEPEND vypadá takto:
sys-devel/automake:1.10
Tento příklad vyjadřuje závislost na balíčku sys-devel/automake se slotem 1.10.
IUSE může ovlivňovat výchozí nastavení USENyní můžete ve svých ebuildech ovlivňovat výchozí nastavení USE flagů přidáním plus nebo mínus na jejich začátek. Jako příklad vezměme třeba textový editor nano:
IUSE="nls build +spell +justify debug slang ncurses +mac"
Pokud uživatelské nastavení USE (v /etc/make.conf) neobsahuje USE flag 'justify', tak jej Portage automaticky aktivuje.
Výchozí vypínání USE flagů (např. IUSE="-nocxx") sice nemá moc široké využití, vzhledem k tomu, že ve výchozím nastavení má (hned po USE nastavených jako proměnnou prostředí v běžícím shellu) nejnižší prioritu, nicméně funguje také.
ECONF_SOURCE ve výchozí definici src_compile()Toto malé vylepšení spočívá v tom, že je-li nastavena proměnná ECONF_SOURCE na adresář obsahující skript configure, tak jej econf použije místo hledání v aktuálním adresáři nyní i ve výchozí definici funkce src_compile(), kterou mimochodem není třeba předefinovávat, pokud v ní chcete spustit pouze econf a emake.
Ebuildům je dostupných několik QA (quality assurance) proměnných, které umožňují ovlivňovat některé QA kontroly prováděné Portage. Používat by se měly naprosto minimálně, jinak budou popírat význam QA kontrol. V hlavním stromu se o jejich použití stará QA tým. Jsou primárně určeny k použití v ebuildech, které instalují uzavřené binární objekty, jež nelze měnit.
Pamatujte, že objekty, které porušují tato pravidla, mohou na některých architekturách selhávat.
Všechny následující proměnné lze nastavit na cesty k souborům relativně od adresáře image (např. /var/tmp/portage/app-office/openoffice-2.3.1-r1/image) můžou obsahovat regulární výrazy.
Do této proměnné patří binární soubory, které obsahují text relocations a nelze je měnit. Jde například o closed-source objekty. Binárku s text relocations odhalí příkaz:
eu-readelf -d objekt.so | fgrep -q TEXTREL
Je-li návratová hodnota 0, znamená to, že objekt.so obsahuje text relocations.
Sem patří binární objekty, které k běhu potřebují spustitelný zásobník. Ovšem opravdu jen ty a ne jen nějaké, které jsou tak označené a ve skutečnosti jej nepotřebují.
Do této proměnné patří soubory, které obsahují zapisovatelné a spustitelné segmenty. Jsou docela vzácné.
Funkce pro rozbalování unpack podporuje různé typy archívů, ale některé z nich vyžadují nástroje, které nejsou mezi systémovými závislostmi, a je tedy nutné na nich záviset v ebuildu (nevíte-li jak, vizte přechozí díl, konkrétně část "Závislosti potřebné k sestavení").
| Formát | Závislost |
| ZIP/JAR | app-arch/unzip |
| RAR (*) | app-arch/unrar |
| LZMA (i tar.lzma) | app-arch/lzma-utils |
| 7-Zip | app-arch/p7zip |
| LHa (lzh) | app-arch/lha |
* RAR je sice podporovaný, ale co se týče hlavního stromu, tam pravděpodobně (možná z licenčních důvodů) na žádný nenarazíte. Na devmanual.gentoo.org se píše, že RAR archívy je nutné lokálně rozbalit a zaarchívovat do tar.bz2, nicméně v nějaké osobní overlayi to vadit nebude.
Někdy možná narazíte na closed-source software distribuovaný pouze v RPM a/nebo DEB balíčku. Ebuildy proto mají nástroje, které si s nimi poradí.
Nejdříve je třeba načíst si rpm.eclass pomocí inherit rpm. Pokud ve funkci src_unpack() nepotřebujete dělat (kromě rozbalení) nic dalšího (patchovat, mazat, přesouvat), není třeba ji definovat. Pokud ano, definice může vypadat následovně:
src_unpack() {
rpm_src_unpack ${A}
cd "${S}"
# následuje váš kód:
epatch "${FILESDIR}/${P}-gcc43-fix.patch"
}
Pokud máte v SRC_URI (a tím pádem i v ${A}) i archívy jiného typu než RPM, nemusíte to nijak řešit, rpm_src_unpack na ně zavolá obyčejný unpack.
Jsou dvě možnosti, jak rozbalit RPM: buď pomocí rpmoffset z balíku rpm2targz a cpio nebo pomocí rpm2cpio z balíku rpm. Obyčejně je pro rozbalování RPM balíku celá aplikace rpm kanón na vrabce, takže rpm2cpio se ve výchozím nastavení použije, pouze pokud je již nainstalován. Pokud chcete vynutit rozbalení pomocí rpmoffset, nastavte USE_RPMOFFSET_ONLY=1. Pokud naopak potřebujete použít rpm2cpio, přidejte balík app-arch/rpm jako závislost do proměnné DEPEND.
K DEB balíkům bývá dostupný zdrojový kód, takže to většinou není třeba řešit. Každopádně formát je to jednoduchý a lze jej spravovat pomocí programu ar z balíku binutils. Jelikož je tento balík systémová závislost, není třeba na něm záviset i v ebuildu. Podporuje jej unpack, takže není třeba (ani vhodné) spouštět přímo ar.
DEB balíky obsahují 3 soubory: debian-binary, což je textový soubor obsahující verzi formátu DEB; archív control.tar.gz obsahující pár souborů pro instalaci a kontrolu balíku; hlavní archív data.tar.gz, který obsahuje všechny zkompilované soubory a stačí jej jednoduše rozbalit (pomocí unpack), udělat případné změny (přesuny, atp.) a obsah přesunout do ${D}.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
…pomerne dost lidi si rado…To je přesně ten problém. Tímto způsobem za chvíli budeme mít zavšivený systém tunami knihoven a rozšířeními, které nikdy nepoužijeme. Já např. DVD mechaniku nemám, přes -vo x11 si také video nepřehrávám, mad neptřebuju, když tu samou funkcionalitu mám ve ffmpegu, obrazovku zamykám, když chci já, a DPMS umí vypnout mplayer sám o sobě bez xscreensaver knihovny atd.
Výchozí vypínání USE flagů (např. IUSE="-nocxx") sice nemá moc široké využití, vzhledem k tomu, že ve výchozím nastavení má (hned po USE nastavených jako proměnnou prostředí v /etc/env.d/) nejnižší prioritu, nicméně funguje také.Tohle je trosku zavadejici -- promenne prostredi se berou z prostredi shellu, ze ktere ho poustis
emerge, ne z nejakeho adresare na disku. Je sice pravda, ze .bashrc je nacita z /etc/profile, ktery ve vysledky sourcuje nejaky soubor vznikly z /etc/env.d/*, ale to neznamena, ze by portage pracovalo s /etc/env.d/. Mysleny jsou promenne definovane jako treba `USE="-X" emerge mplayer`.