Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Na EAPI může být nahlíženo jako na verzi specifikace, které daný ebuild odpovídá. EAPI 0 je základní verze, od které se budou odvíjet další verze.
Portage od verze 2.1.3.12 podporuje novou verzi EAPI (1), která rozšiřuje dosavadní možnosti ebuildů o několik užitečných věcí. Novou EAPI aktivujete přidáním EAPI="1" nahoru (hned pod hlavičku) do ebuildu. Předem ale zvažte zpětnou kompatibilitu, což platí především pro balíčky, na kterých závisí spousta jiných.
Ebuildy mohou nově záviset na konkrétním slotu balíčku. Zápis do některé z proměnných *DEPEND vypadá takto:
sys-devel/automake:1.10
Tento příklad vyjadřuje závislost na balíčku sys-devel/automake se slotem 1.10.
IUSE může ovlivňovat výchozí nastavení USENyní můžete ve svých ebuildech ovlivňovat výchozí nastavení USE flagů přidáním plus nebo mínus na jejich začátek. Jako příklad vezměme třeba textový editor nano:
IUSE="nls build +spell +justify debug slang ncurses +mac"
Pokud uživatelské nastavení USE (v /etc/make.conf) neobsahuje USE flag 'justify', tak jej Portage automaticky aktivuje.
Výchozí vypínání USE flagů (např. IUSE="-nocxx") sice nemá moc široké využití, vzhledem k tomu, že ve výchozím nastavení má (hned po USE nastavených jako proměnnou prostředí v běžícím shellu) nejnižší prioritu, nicméně funguje také.
ECONF_SOURCE ve výchozí definici src_compile()Toto malé vylepšení spočívá v tom, že je-li nastavena proměnná ECONF_SOURCE na adresář obsahující skript configure, tak jej econf použije místo hledání v aktuálním adresáři nyní i ve výchozí definici funkce src_compile(), kterou mimochodem není třeba předefinovávat, pokud v ní chcete spustit pouze econf a emake.
Ebuildům je dostupných několik QA (quality assurance) proměnných, které umožňují ovlivňovat některé QA kontroly prováděné Portage. Používat by se měly naprosto minimálně, jinak budou popírat význam QA kontrol. V hlavním stromu se o jejich použití stará QA tým. Jsou primárně určeny k použití v ebuildech, které instalují uzavřené binární objekty, jež nelze měnit.
Pamatujte, že objekty, které porušují tato pravidla, mohou na některých architekturách selhávat.
Všechny následující proměnné lze nastavit na cesty k souborům relativně od adresáře image (např. /var/tmp/portage/app-office/openoffice-2.3.1-r1/image) můžou obsahovat regulární výrazy.
Do této proměnné patří binární soubory, které obsahují text relocations a nelze je měnit. Jde například o closed-source objekty. Binárku s text relocations odhalí příkaz:
eu-readelf -d objekt.so | fgrep -q TEXTREL
Je-li návratová hodnota 0, znamená to, že objekt.so obsahuje text relocations.
Sem patří binární objekty, které k běhu potřebují spustitelný zásobník. Ovšem opravdu jen ty a ne jen nějaké, které jsou tak označené a ve skutečnosti jej nepotřebují.
Do této proměnné patří soubory, které obsahují zapisovatelné a spustitelné segmenty. Jsou docela vzácné.
Funkce pro rozbalování unpack podporuje různé typy archívů, ale některé z nich vyžadují nástroje, které nejsou mezi systémovými závislostmi, a je tedy nutné na nich záviset v ebuildu (nevíte-li jak, vizte přechozí díl, konkrétně část "Závislosti potřebné k sestavení").
| Formát | Závislost |
| ZIP/JAR | app-arch/unzip |
| RAR (*) | app-arch/unrar |
| LZMA (i tar.lzma) | app-arch/lzma-utils |
| 7-Zip | app-arch/p7zip |
| LHa (lzh) | app-arch/lha |
* RAR je sice podporovaný, ale co se týče hlavního stromu, tam pravděpodobně (možná z licenčních důvodů) na žádný nenarazíte. Na devmanual.gentoo.org se píše, že RAR archívy je nutné lokálně rozbalit a zaarchívovat do tar.bz2, nicméně v nějaké osobní overlayi to vadit nebude.
Někdy možná narazíte na closed-source software distribuovaný pouze v RPM a/nebo DEB balíčku. Ebuildy proto mají nástroje, které si s nimi poradí.
Nejdříve je třeba načíst si rpm.eclass pomocí inherit rpm. Pokud ve funkci src_unpack() nepotřebujete dělat (kromě rozbalení) nic dalšího (patchovat, mazat, přesouvat), není třeba ji definovat. Pokud ano, definice může vypadat následovně:
src_unpack() {
rpm_src_unpack ${A}
cd "${S}"
# následuje váš kód:
epatch "${FILESDIR}/${P}-gcc43-fix.patch"
}
Pokud máte v SRC_URI (a tím pádem i v ${A}) i archívy jiného typu než RPM, nemusíte to nijak řešit, rpm_src_unpack na ně zavolá obyčejný unpack.
Jsou dvě možnosti, jak rozbalit RPM: buď pomocí rpmoffset z balíku rpm2targz a cpio nebo pomocí rpm2cpio z balíku rpm. Obyčejně je pro rozbalování RPM balíku celá aplikace rpm kanón na vrabce, takže rpm2cpio se ve výchozím nastavení použije, pouze pokud je již nainstalován. Pokud chcete vynutit rozbalení pomocí rpmoffset, nastavte USE_RPMOFFSET_ONLY=1. Pokud naopak potřebujete použít rpm2cpio, přidejte balík app-arch/rpm jako závislost do proměnné DEPEND.
K DEB balíkům bývá dostupný zdrojový kód, takže to většinou není třeba řešit. Každopádně formát je to jednoduchý a lze jej spravovat pomocí programu ar z balíku binutils. Jelikož je tento balík systémová závislost, není třeba na něm záviset i v ebuildu. Podporuje jej unpack, takže není třeba (ani vhodné) spouštět přímo ar.
DEB balíky obsahují 3 soubory: debian-binary, což je textový soubor obsahující verzi formátu DEB; archív control.tar.gz obsahující pár souborů pro instalaci a kontrolu balíku; hlavní archív data.tar.gz, který obsahuje všechny zkompilované soubory a stačí jej jednoduše rozbalit (pomocí unpack), udělat případné změny (přesuny, atp.) a obsah přesunout do ${D}.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
…pomerne dost lidi si rado…To je přesně ten problém. Tímto způsobem za chvíli budeme mít zavšivený systém tunami knihoven a rozšířeními, které nikdy nepoužijeme. Já např. DVD mechaniku nemám, přes -vo x11 si také video nepřehrávám, mad neptřebuju, když tu samou funkcionalitu mám ve ffmpegu, obrazovku zamykám, když chci já, a DPMS umí vypnout mplayer sám o sobě bez xscreensaver knihovny atd.
Výchozí vypínání USE flagů (např. IUSE="-nocxx") sice nemá moc široké využití, vzhledem k tomu, že ve výchozím nastavení má (hned po USE nastavených jako proměnnou prostředí v /etc/env.d/) nejnižší prioritu, nicméně funguje také.Tohle je trosku zavadejici -- promenne prostredi se berou z prostredi shellu, ze ktere ho poustis
emerge, ne z nejakeho adresare na disku. Je sice pravda, ze .bashrc je nacita z /etc/profile, ktery ve vysledky sourcuje nejaky soubor vznikly z /etc/env.d/*, ale to neznamena, ze by portage pracovalo s /etc/env.d/. Mysleny jsou promenne definovane jako treba `USE="-X" emerge mplayer`.