Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Za ten rozhovor s Vlčkem díííík
Ještě než začnete číst, připomínám, že se nejedná o článek počítačového experta, který má letité zkušenosti s administrací webového serveru. Toto je článek počítačového amatéra, který se chce podělit o své poznatky.
Mně to stačí. S uvedenými cenami domén nesouhlasím a změnu z čtvrté osoby (náš) v jednom odstavci na osobu pátou v odstavci dalším nepovažuju za slohově nejšťastnější, ale to je asi tak všechno, co mi jako amatérovi na článku vadí.
rozchodit acpid a pověsit na vypínač něco rozumného, aby se dala přilepit zpět uříznutá větev (ssh, síť) i bez rebootu.Tohle mě zaujalo. Nemáte nějaký link na něco bližšího...?
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Ani trochu se mi nelíbí tvrzení z článku:
Záznam CNAME může ukazovat na jiný CNAME.
Viz např.: RFC 1034, 3.6.2:
Domain names in RRs which point at another name should always point at the primary name and not the alias. This avoids extra indirections in accessing information.
Stejně tak považuji za velmi neseriózní doporučovat začátečníkům bez hlubší znalosti DNS používání wildcard záznamů, které při neopatrném zacházení mohou nadělat pořádnou paseku. Tvrzení, že wildcard záznam nelze smazat je pak naprostým nesmyslem.
Nejprve musíme definovat pomocí záznamu typu A (nebo CNAME) v naší doméně jméno poštovního serveru (obvykle mail).
Neexistuje naprosto žádný důvod, proč by musela hodnota MX záznamu být ve vaší doméně.
Také se mi nelíbí, že ve vaší ukázkové konfiguraci používáte stejnou IP adresu u více A záznamů, aniž byste se zmínil o problémech, které to přináši u reverzních záznamů.
Webové rozhraní jej smazat neumožňuje. Administrátor si je zřejmě vědom rizik.a
Nesmíme zapomenout na jmenné záznamy @ a *, které vidíme na obrázku. Jsou taktéž vytvořeny implicitně a nelze je smazat.jsou docela různé věci. Nepiš, že někdo špatně přečetl tvůj článek, když tam evidentně máš špatnou formulaci.
1. U některých testů se používá systém hodnocení, kdy pokud otázku nezodpovíte, dostanete za ni 0 bodů, ale pokud ji zodpovíte chybně, je ohodnocena záporným číslem. Jsem toho názoru, že k psaní článku by se mělo přistupovat podobně: chybná informace je podstatně horší než žádná informace. K síťovým komunikačním protokolům by se rozhodně nemělo přistupovat empiricky (hlavně že to nějak funguje); chcete-li odstrašující příklad, podívejte se na web a HTML, vyskytující se na většině webových stránek, a problémy, které to způsobuje prohlížečům. Chcete, aby takto dopadl i Internet?
2. Je-li v RFC použita formulace should never, pak by tato možnost buď v článku být neměla zmíněna vůbec, nebo pouze v kontextu "tohle ale není přípustné".
3. Je hezké, že v příkladu máte mail exchangery mimo svou doménu; proč potom ale v článku píšete "Nejprve musíme definovat pomocí záznamu typu A (nebo CNAME) v naší doméně jméno poštovního serveru (obvykle mail).", když víte, že to není pravda? A to jsem se ještě zapomněl zmínit o tom, že hodnotou MX záznamu nesmí být alias, což vy víceméně připouštíte svou zmínkou o CNAME záznamu (kdybych byl DNS neznalým čtenářem, určitě by mne z vaší formulace nenapadlo, že se to nesmí).
4. Vy ovšem nepíšete, že webové rozhraní neumožňuje wildcard záznam smazat, vy píšete, že ho nelze smazat. Opět, vžiju-li se do situace neznalého čtenáře, budu vaši formulaci chápat tak, že zónový soubor musí vždy obsahovat wildcard záznam a A záznam pro jméno domény samotné - což ani jedno není pravda. Podle toho, co na obrázku vidím, je zřejmé, že autor toho webového rozhraní si není vědom nejen rizik, ale ani specifikací DNS, takže na toho bych nespoléhal.
5. Podle specifikací DNS si musejí A záznamy navzájem odpovídat s příslušnými reverzními (PTR) záznamy. Pokud tedy čtyřem různým jménům přiřadíte A záznam se stejnou IP adresou, lze to korektně vyřešit pouze tak, že příslušný reverzní záznam bude čtyřnásobný. Pochybuji, že správce domény odpovídající příslušnému IP rozsahu z toho bude nějak zvlášť nadšený, nemluvě o tom, jak byste to chtěl řešit, když těch záznamů bude třeba 100.
Stručně shrnuto: vy tvrdíte, že nesprávná informace je lepší než žádná informace. Já jsem přesvědčen o opaku. Takže kdybych byl na vašem místě, buď bych problematiku DNS z článku vynechal, nebo bych si ji před sepsáním článku dostudoval. Podle mne by se tak měl zachovat každý autor.
Ještě možná poznámku k bodu 1: základní problém nevidím v tom, že jsou stránky "optimalizovány" pro MSIE. Problém je v přístupu obyčejného autora webu, toho v bílé krabici s černým nápisem webmaster. Ten totiž uklohní stránku z fragmentů toho, co viděl na jiných stránkách a co sám metodou pokus-omyl vyzkoušel, otestuje, že to v jeho prohlížeči (obvykle MSIE) vypadá, jak si představuje, a je spokojen, že to funguje. O specifikaci HTML nebo CSS v životě neslyšel, natož aby do ní nahlédl, deklarace typu dokumentu je pro něj magické zaklínadlo, které se dědí z generace na generaci (tedy přepisuje z dokumentu do dokumentu), ale nemá nejmenší tušení, co vlastně znamená. Pokud někdy slyšel o jiných prohlížečích, představuje si, že přizpůsobení stránek pro ně znamená náhodné změny v dokumentu, tak aby i v Gecku nebo Opeře to vypadalo koukatelně. Není divu, že takoví lidé trousí poznámky, že celá ta interoperabilita je výmysl nepřizpůsobivých jedinců, kteří mu komplikují práci tím, že nechtějí používat Jedině Správný Prohlížeč™.
Velmi nerad bych se dožil toho, že by tak jako web vypadal i Internet. Bohužel ale pozoruji, že právě DNS k tomu v dnešní praxi spěje mílovými kroky. Porušování RFC je na denním pořádku a omlouvá se "nezbytnou nutností" realizovat požadavky, které jsou sice v principu nesmyslné, ale jsou teď v módě a kdo to tak nedělá, není "in" (třeba požadavek aby byl web firmy dostupný i přes jméno domény samotné). Proto jsem tak vystartoval, když jsem uviděl článek, který k tomuto chaosu (byť z nevědomosti) přispívá. Bohužel pro spoustu lidí stále platí, že co je psáno, to je dáno, a nezjistí si, jak se věci mají ve skutečnosti.
server-barbucha.org
. Administrátor běžně má reverzní záznam na jiné jméno. Dokonce hned u nameserverů (1). A zrovna se tam vyskytuje i chyba, kdy záznam MX směřuje ke jménu definovanému pomocí CNAME (2). A do třetice se vyskytuje i záznam bez reverzního záznamu (3). Musím říct, že až do těď by mě nenapadlo, že profesionální administrátor může být takový ignorant. Dvě chyby, sedm varování. (Navíc admin může za všechny.)______________________________ad 1 - Warning: ns.explorer.cz points back to herakles.explorer.cz
server-barbucha.org. 86400 IN MX 100 mail.goodlife.cz. -> mail.goodlife.cz. 86400 IN CNAME nike.explorer.cz.### Error: DNS records must not point to CNAMEs
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Tenhle problém mnohem efektivněji řeší výše zmiňované DynDNS...
Tak zpět... s neveřejnou IP adresou ti DynDNS nepomůže. Nějak jsem předpokládal, že je problém s "pevnou" IP adresou... Že někdo může chtít 200Kč měsíčně za veřejnou IP (což je mimochodem polovina! ceny za celé broadband připojení) by mě nenapadlo...
Jinak k dotazu s forwardovánim portu - pokuď si domluvíš s poskytovatelem, aby ti ten port "yyyy" forwardoval na tvůj port 80, tak v Apachi ani nikde jinde nemusíš nastavovat vůbec nic. Pokuď ti to forwardujou jinam než na port 80, tak stačí spouštět apache na tom daném portu (parametr Listen
v souboru httpd.conf
)
$ whois 84.242.83.136 : : inetnum: 84.242.83.128 - 84.242.83.191 netname: TESNETWORK descr: Karneval Media Plzen 15 - Public country: CZ admin-c: KMH6-RIPE tech-c: KMH6-RIPE status: ASSIGNED PA mnt-by: TESMEDIA-MNT mnt-lower: TESMEDIA-MNT mnt-routes: TESMEDIA-MNT source: RIPE # Filtered : :Aby každý, kdo si to chce zjistit, věděl, kde přesně se server nachází (=kde bydlím) není asi to, po čem bych toužil
aby měl pevně danou a hlavně veřejnou IP adresu- viz
Optimální pevné připojení je ethernetovým modemem.WTF? (pardon, na to se nedá jinak reagovat ...)
... se mi doména zdála drahá. ... v doméně CZ ... ročně vás přijde na 599,- Kč, a to bez DPH 19% ... ORG, COM, BIZ, NET a INFO není tak drahá. Lze ji pořídit zdarma a příjde vás na šest stovek ročně i s 19% DPH- k tomu nemám výhrady technické, jen si neodpustím říci, že to naprosto nechápu lidsky, rozdíl cca 100 Kč ročně propagovat jako kdovíjakou výhodu a napsat o tom odstaveček ... hm ...
Pokud zadáte vyhledávači "registrace domény", ...- ufff, po relativně dlouhém odstavečku o NICu doporučit vyhledávač místo seznamu registrátorů, to mi taky hlava nebere ...
CNAME definuje novou subdoménu v naší doméně a váže ji s určitým strojem pomocí jeho IP adresy přes jméno s ní spojené dříve vytvořeným záznamem typu A. Zní to děsně, ale lidsky řečeno: CNAME slouží ke spojení více jmen s jedním strojem tak, že první jméno spojíme s jeho IP adresou pomocí záznamu A a ostatní jména spojíme s tímto jménem znáznamem CNAME.- asi nejsem člověk, ale lidsky mi to nezní ... mnohem výstižnější se mi jeví třeba "A CNAME record or canonical name record makes one domain name an alias of another. The aliased domain gets all the subdomains and DNS records of the original." (z Wikipedie), stačí pčeložit ...
Záznam CNAME může ukazovat na jiný CNAME.- viz, dtto MX, @ a *
Nějakou dobu trvá, než se provedené změny záznamů - jak bych tak řekl - uvedou v život. Musíme počkat, až se stav (na obrázku první položka zcela nahoře) opět změní zpět na aktivováno.- ufff ... nějaká zmínka o serial number a TTL by nebyla? btw, explorer.cz neumožňuje řídit ručně update? fuj ...
zabezpečenou část (HTTPS), kam budou moci jen naši přátelé- opět nerozumím ... jak souvisí HTTPS s tím, jestli je někdo přítel? a copak na HTTP nelze omezit přístup?
webový server Apache2- hnidopich: Apache HTTP Server Project (pozn. viz i cíl odkazu)
Na svém serveru mám databázový server MySQL webový server Apache2 s PHP a s podporou SSL a ProFTPd používající TLS a Sambu.- hnidopich 2: to jako ten Apache2 je s podporou proftpd a používá TLS a Sambu, nebo tu Sambu používá jenom to proftpd, nebo měla být před proftpd místo "a" čárka (a po MySQL taky)?
Co jiného?- *BSD, Solaris, Microsoft Windows 2003 Server ...
Nakonec jsem se rozhodl pro Debian GNU/Linux- offtopic: nemá to něco společného s FAV?
APT - Advanced Packaging Tool, který nemá chybu!- vážně?
Dovede software stáhnout z internetu i s podmiňujícími balíky a nakonec vše nainstalovat. To vše jedním příkazem.- ó jaká super vlastnost ...
urpmi balíček ... emerge balíček ... pkg_add -r balíček ...
Díky tomu je konfigurování serveru velmi jednoduché.- hmm ... takže instalace balíčků je asi tak 99% konfigurování serveru?
utvořit ještě oddíl /www pro webové dokumenty- zajímavé pojetí ... nebylo by vysvětlení, proč se nedržet obvyklého /var/www, potažmo na co tolik partition a právě takto rozdělených, nedejbože i zmínka o tom, kolik místa je vhodné jim vyhradit?
Dobré je při základní instalaci systému nainstalovat X-server- viz
X je pohodlnější než konsole a hlavně můžeme snadno odběhnout na internet pro radu.- hm, a bez X ne? - Zobrazování webových stránek na konzoli je problematické. - jo aha, hm, to jsou věci po dvou deci ... on se v textovém režimu blbě zobrazuje text?
je třeba povolit OpenSSH používat protokol verze 2- proč? (btw, ono to není v defaultní konfiguraci?)
v Debianu jediným příkazem apt-get lze doinstalovat cokoliv. Navíc nástroj APT je uzpůsoben tak, aby našel vždy nejmladší verzi- už to tu bylo, ale vzhledem k mému postoji k debilanistům mi to nedá nezopakovat: a ostatní distribuce to snad neumí?
ProFTPd ... Rozjetí je jen otázkou přidání pár řádků do konfiguračního souboru a vygenerování certifikátu.- nu, dle mých zkušeností právě toto dělá (nejen) úplným začátečníkům mnohem větší potíže, nežli instalace samotná ... ale tož jestli je toto první díl ...
Pokud si stáhneme zdrojový kód- proboha NE!
Lynx - Ovládání je méně pohodlné než u grafických prohlížečů a složitější stránky se zobrazují špatně,- hm, proč nepoužít lepší browser? (resp. v Debianu asi ELinks)
nástroj je výborný ke stahování souborů z internetu- a já si vždycky myslel, že na to je vhodný wget nebo třeba cURL ... emacs a gpm - uff, uff ...
Nakonec server nastavíme jako firewall a bránu pro naši malou síť.- ok, a kdy jsme instalovali např. iproute2 a iptables? p.s. cílem tohoto není shodit autora (možná shazuju sám sebe, že jsem se též dopustil chyb a nepřesností) a odradit ho od dalšího psaní, nýbrž vyjádření, důrazné vyjádření, názoru, jehož variace již padla ze strany Michala Kubečka, a to že je krajně nevhodné učit špatné věci ...
1. DynDNS bych rozhodně nedoporučil jako nějaké standardní řešení do návodného článku. Není to nic víc než hodně ošklivá berlička pro stav naprosté nouze, pro permanentně běžící server to určitě není ta správná cesta. Navíc mám proti podobným řešením zásadní ideové výhrady: podle mne místo aby problém řešily, pouze oddalují jeho řešení (totéž si ale myslím třeba o maškarádách).
2. Honbu za lacinějšími generickými doménami místo "předražené" cz
taky moc nechápu - v článku o vlastním serveru ji pak nechápu ani trochu. Buď ten server bude na hostingu a provozovatel zaplatí řádově více za hosting nebo bude doma a pak zaplatí řádově více za elektřinu. Jedině snad že by to bylo tak, že elektřinu zaplatí rodiče, ale doménu si provozovatel musí zaplatit sám…
3. Použití adresáře /var/www
pro DocumentRoot
bych určitě neoznačil za obvyklé, to už jsem se častěji setkal s /home/www
. Budeme-li chtít mluvit o nějakém standardu, pak by bylo na místě použít spíš /srv/www
(podle FHS).
/var/www
je to na obou distribucích, co momentálně provozuji, /home/www
jsem potkal jen párkrát, ale o to nemá smysl slovíčkařit, každopádně pointa měla být právě to začlenění do struktury v duchu FHS namísto vytváření blbostí v rootu (no a především ta otázka samostatných partition)
flamewar o nesmyslech ve FHS 2.3 si ovšem raději nechme na jindy ...
ad doména: při pořízení je cena domény .CZ téměř dvojnásobná. (599 + 399)*1,19 = 1 187,- Kč. Doména .ORG stála 593,- Kč.nu ano, ale již v článku je zmíněna (mě se zdá že především) právě ta údržba, ta horší investice ... "drahost" zřízení je relativní, do kolika let jej rozpočteme? - jinak též viz druhý bod reakce MK
ad WTF? (pardon, na to se nedá jinak reagovat ...): Zbožňuji věcné argumentynu, "míč není na mé straně hřiště", aneb dokud nejsou vyslovena kriteria, na základě kterých má být stanoveno optimum, nemohu odargumentovat, že jsou zvolena špatně či že je to s nimi nějak jinak ...
ad co jiného: To zvolání musíte chápat v kontextu s tím, že článek vychází na ABC Linuxu.no, tím méně to chápu ...
ad FAV: co jestli má něco společného s FAV?viz citace nad danou otázkou v předchozím příspěvku
ad APT - Advanced Packaging Tool, který nemá chybu: To je zvolání.totéž jako u "Co jiného?", navíc rozšířeno o moji averzi k debilanistům
ad Dobré je při základní instalaci systému nainstalovat X-server: Tam přece následuje poznámka, že je to moje osobní rada, ale experti to nedoporučují.chtělo by to ovšem řádné vysvětlení, proč se toto doporučení odchyluje od "expertů" ... tedy, jak zde již někdo psal, začíná-li se od Adama, pak to mělo začít hardwarem, a třeba bychom se hned zkraje dozvěděli, že server nebude spravován vzdáleně, jak je obvyklé, nýbrž že u něj bude vlastní monitor, klávesnice a myš, a tedy že ty Xové programy se budou spouštět lokálně, tzn. je na ně potřeba Xserver, a nikoliv třeba přes ssh X forwarding, a tedy nestačí jen xlibs
ad internet a text v textovém režimu: Myslíte si, že jsem nikdy nezkoušel chodit na konzoli po internetu? U jednodušších stránek není problém, ale složitějších ano.no, dle článku to vypadá, že zkoušení se konalo jen v Lynxu ... nevím, jak je na tom teď, nepoužívám ho, již delší dobu jsem navyklý na Links, a čtení nějakých HowTo apod. mi v něm přijde celkem komfortní ...
ad je třeba povolit OpenSSH používat protokol verze 2: Ano, objeví se tam takový dotaz.je jedno, zda jde o dotaz instalátoru nebo ruční zásah do konfigurace, otázka je cílena na smysl tohoto kroku, resp. kritika tvrzení, že je to nutné
ad Lynx: Já ho přece nechci na surfování po netu. To je přece jasné.hm, naprosto mi uniká, co by mělo být jasné ... pokud je Lynx určen ke stahování, viz připomínka o wgetu, jak tedy tvrzení "nechci ho na surfování" obhajuje instalaci Lynxu?
ad gpm: Moc fajn věcviz odpověď u XUsnadňuje práci na konsoli.
ad Nakonec server nastavíme jako firewall a bránu pro naši malou síť: Důsledek vaší nepozornosti.ó nikoliv, neboť:
Tam je napsáno V dalších částech (seriálu) ... server nastavíme jako firewall a bránu pro naši malou síť.tato část pojednává o instalaci a všechny (?) ostatní programy, o jejichž konfiguraci mají pojednávat další díly, jsou zde zahrnuty, jen právě ty na manipulaci s routovacími a netfilterovými tabulkami chybí ...
Zatím jsem se odradit nedal. Poučil jsem se, že je fakta potřeba více ověřovat a hlavně článek nechat přečíst někým jiným. Přenos myšlenek pomocí slov je značně zrádný. Máte myšlenku, vyjádříte ji slovy a jste přesvědčen, jak jste to hezky přesně a trefně napsal. A pak příjde někdo jiný, přečte si to a ze stejných slov si utvoří myšlenku úplně jinou. Až když ji řekne, dojde vám, že vaše dokonale jednoznačná formulace se dá interpretovat úplně jinak. Taky si musím dát pozor na nevhodné používání termínů. Druhý díl rozhodneok, to zní celkem rozumně
Zahazovat hned flintu do rži by nebylo správné. Tento článek podle stastistik upoutá a zklame. (Nejvíce přečtení, hodnocení jen 1,80.) Pokud druhý díl dopadne lépe, znamená to, že jsem se poučil. Když dopadne hůře, znamená to, že mám přestat. (A když nedopadne, znamená to, že se poučila redakce)
iptables
, což jsem tam nenapsal. Proto až budu psát o firewallu, musím tam zmínit, kde se iptables
vzalo.
S tou myší, monitorem a klávesnicí jsem se stal obětí oné samozřejmosti. Pro mě to bylo tak samozřejmé, že počítač nebude bez těhle věcí, že jsem to tam zapomněl zmínit. Jinými slovy, při psaní článku člověk musí zmínit i samozřejmé věci, protože mírou samozřejmosti si nikdy nemůžete být jist, neboť jde vždy hlavně o subjektivní pocit.
... Myslel jsem to po předchozích zkušenostech z hlediska rozchození pod Linuxem. Problémy s konfigurací odpadají, protože síťové karty typu ethernet jsou tak běžné, že snad neexistuje distribuce, které by se nepovedlo nastavit síť už při instalaci základního systému.mno, z tohoto hlediska ovšem nevidím rozdíl, jestli bude kabel do síťové karty na druhé straně končit v modemu, WiFi AP, routeru, ve switchi nebo třeba konvertoru na optiku ... nicméně co do ostatních vlastností daných zařízení ten modem (máme-li na mysli klasický telefonní, resp. nějaké ADSL a podobné zhůvěřilosti) zcela jistě nejlepší nebude
... Nebo smysl, jako v reklamách, kde se často vyskytuje Tenhle výrobek, co jiného, i když je všem jasné, že jiných výrobků je plno.tady ale v reklamě nejsme, že?
Vy naražíte na to, že na Západočeské univerzitě se použává Debian? No, to mě nejspíš inspirovalo. To máte pravdu.jo to bude ono ... ale to by bylo na diskusi nad džbánkem dobrého moku
ad Lynx: a velmi užitečný při konfigurování Apache, protože umožňuje snadné otestování jeho činnosti. Proto ho tam mám.to lze ovšem otestovat kdečím jiným, nehledě na to, že testovat funkčnost serveru se mi jeví lepší z klienta než přímo na serveru
ad Nakonec server nastavíme jako firewall - lepší odpověď: Já osobně jsem vybral jen úkoly Webový server a Síťový server. A to zahrnuje tyhm, já bych si skoro tipnul, že předdefinovaný výběr "server" v distribuci typicky obsahuje proftpd (nebo jiný ftp server), openssl i mysql (resp. postgres nebo obojí), a přesto jsou zmíněny samostatně; ostatní software je jmenován aspoň porůznu v textu, když už ne přímo v části o instalaci, jen na ty síťové nástroje se prostě zapomnělo ... navíc, jestliže článek preferuje minimalistickou instalaci, a následně ruční doinstalovávání jednotlivých balíčků ("Obecně lze říci, že lépe je úkoly ani výběr jednotlivých balíčků při instalaci operačního systému moc nepoužívat ..."), pak se lze těžko spolehnout na to, že si čtenář skupinu obsahující potřebné nástroje při instalaci vybere (navíc, třeba v Gentoo instalovaném dle handbooku jde opravdu o výběr jednotlivých balíčků, na skupiny se nehraje)iptables
, což jsem tam nenapsal. Proto až budu psát o firewallu, musím tam zmínit, kde seiptables
vzalo.
Ne, vážně. Já jsem jakožto nezkušený v této oblasti měl spoustu připomínek, které autor zapracoval.no to by mě zajímalo, jak vypadala ta první verze
Mimochodem, trošku interní omáčky: konference autorů je mrtvá, jak je rok dlouhý.ale vždyť ono je to vlastně jedno, my si to s chutí zdrbneme v diskusi po vydání
To jste opravdu jenom dva ?Nikoliv. Jen jeden. Když tu jsem, tak má Vlasta své starosti (třeba LinuxEXPRES). V době své nepřítomnosti jsem ho poprosil o zástup.
Je škoda, že (podle mne) nejkvalitnější český linuxový seriálViz Konec Jaderných novin? Snad ne... Jinými slovy, já bych se sestavování JN klidně rád věnoval. Ale někdy taky musím dělat práci, která domu přinese nějaké peníze. A skloubit psaní JN (místo pouhého překládání), redakci abíčka a ještě práci, to prostě nezvládám.Jaderné noviny přestal vycházet. Také je fakt, že to byl překlad.
Btw. redakce o jednom člověku je fakt? Nebo je to (hodně) špatná legrace? Možná začínám chápat, odkud a kam vítr fouká. Narážím na peníze...Je to fakt. A ačkoliv nevím, z jaké strany na ty peníze narážíš, tak věz, že "redakce" není ani full-time job. Je to hobby, vedle kterého také ještě musím pracovat. Stejně jako Leoš Literák, který portál programuje. Asi máš zkreslené představy o tom, kolik takový portál může vydělat a utratit.
Nyní pracuji na své diplomové práci Simulace systémů diskrétních událostí v jazyku Java. To mi v nejbližších třech měsících bude zabírat veškerý čas, takže jakákoliv má publikační činnost musí být na tu dobu přerušena. I když úroveň článku je pro mnohé pohoršující, někteří by rádi viděli jeho pokračování. Těmto lidem se tedy omlouvám za značnou prodlevu. Druhý díl napíši ihned, jak to bude možné.
Na serveru Barbucha.eu vyšlo pokračování tohoto článku. Publikace začíná korigovaným zněním tohoto článku.
Tiskni
Sdílej: