VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Mono bych do distribucí nedával, i kdyby tam nebyly patentové háčky. Jednoduše mi přijde, že se snižuje "genetická rozmanitost" os/programů. Líbilo se mi, že Linux nabízí jiné řešení, takhle to bude za chvíli všechno stejné, stejně napadnutelné, stejně zaplavené kravinama od "programátorů". Stačí pár programů, které na mono přejdou a už ten moloch bude "muset" mít každý. No a pokud vezmu možnost, že patenty hrozí, tak všechny ty programy co vzniknou, pojedou dál krásně na win, ale na linuxu už ne, takže přijde hromada práce vniveč, možná i hromada uživatelů za těmi programy odejde..
Takže nějakého "zaplavování" bych se určitě nebál. Na Windows tuhle platformu může Microsoft prosazovat silou peněz a marketingu, na linuxu se podle mě neprosadí čistě proto, že za moc nestojí (až na pár plácnutí do vody typu Banshee nebo F-Spot). Chvilku jsem je zkoušel používat, ale moc dobře to nešlo. Je to možná podobné jako s Javou na desktopu: ten jazyk mám i vcelku rád, má dobré knihovny a vcelku dobře se v něm bastlí (.NET rád nemám
), ale z nějakého důvodu se na desktopech příliš neprosadila (a že jí byla předpovídána hvězdná budoucnost).
Od Microsoftu by nemuselo nic hrozit. Snad jen v tom velmi nepravděpodobném případě, kdyby to fakt Mono někam dotáhlo a mohlo "přetáhnout" programy napsané pro Windows k linuxu (nevím, jestli je taková kompatibilita vůbec v plánu).
Mám ale spíš takový dojem, že se v něm rozhodlo psát aplikace jen pár exotů.Nechi do toho kecat, ale v .NET je napsán Autodesk Inventor, mám pocit, že i novější Autodesk AutoCADy a všechny podpůrné aplikace k tomu(Autodesk Valut Server,…). Vůbec bych se nedivil, kdyby Microsoft začal distribuovat nějaké Linuxové distro(Díky vztahům s Novellem s největší pravděpodobností nějaké SuSE) s předinstalovanými CADy. Autodesk je pravá ruka Microsoftu(dokonce bych se ho nebál nazvat Microsoftem v oblasti konstrukce). A věřím, že CADy nejsou jediné, ale budou v tom i nějaké jiné Enterprise aplikace. To bych se začal potom asi dost obávatTakže nějakého "zaplavování" bych se určitě nebál. Na Windows tuhle platformu může Microsoft prosazovat silou peněz a marketingu, na linuxu se podle mě neprosadí čistě proto, že za moc nestojí (až na pár plácnutí do vody typu Banshee nebo F-Spot).
zaplavování.
Od Microsoftu by nemuselo nic hrozit. Snad jen v tom velmi nepravděpodobném případě, kdyby to fakt Mono někam dotáhlo a mohlo "přetáhnout" programy napsané pro Windows k linuxu (nevím, jestli je taková kompatibilita vůbec v plánu).
...koniec koncov bežný user čo neprogramuje nepotrebuje mať nainštalovanú ani javu a o nič moc nepríde...
Esmska nebo nějaké webové aplikace, to má být co? To neexistuje?
.
Internetové bankovníctvo väčšiny bánk JRE nepotrebuje.
To je možné. Ale nejde jen o banky, mám pocit, že Javu používal svého času i Pozemkový fond, nebo tak někdo. Těch webových aplikací je prostě více a je velké riziko, že s některou z nich uživatel přijde dříve či později do kontaktu. A v tu chvíli to bude práce na hovno, protože BFU si řekne, že "v těch linuxech zase něco nefunguje", a vrátí se k MS Windows. Ač to bude v podstatě jeho blbost. Stejně tak Moonlight/Silverlight --- už nyní exituje nejeden web, který to používá. A obdobně Flash, třeba mně teď nefunguje, ač mám aktuální verzi apod.
Esmska (velice užitečná věc, škoda, že o tom ví tak málo BFU)
To je naopak dobře. Kdyby to používal každý, tak by to snížilo zisky operátorů a ti by začali jako obvykle vymýšlet nesmyslné restrikce, jak tomu zabránit.
Ehm, jabber, kolik stojí mobil který to umí2000Kč? Celkem libovolný s Javou - většina posledních 4 let.
kolik datový tarif39Kč týdně (T-Mobile ČR, Twist Surf+).
F-Spot mi padá, Tomboy nepoužívám a nic jiného v základní instalaci není... takže vlastně ani nemám potřebu na svém Ubuntu nějaké mono mít. Tak jsem ho odinstaloval :) A jinak Microsoftu bych taky nevěřil...
F-Spot se mi líbí, ale bohužel též padá..
Ještě snad EoG, ne?WTF!?
Jinak Gwenview se chová jako by si náhledy dělal spekulativně dopředu - když ho spustím na nějakém obrázku, trvá posun na další něco okolo sekundy. Všechny další posuny v adresáři (30MP snímků!) jsou pak okamžité. Zoom obzvlášť těch větších souborů je ale opravdové utrpení, na prohlížení skenovaných map nebo velkých fotek je EoG jednoznačně lepší.
Prostě ač jsou to oboje prohlížedla obrázků, tak mají různý přístup a tím pádem se v různých situacích chovají jinak.
...Banias@1.6...
Dothan je fakt lepší. Ten tvůj procesor jsem taky měl.
...RAM upgradnutá na 2 x 512 MB, ale netuším, jestli jede dvoukanálově...
Nevím, jak teď, ale jela mi dvoukanálově.
Nejseš náhodou taky zasaženej defaultně zapnutou EXA i na grafikách s malou VRAM, kde ve výsledku všechno zpomaluje?
Ha! To mě vůbec nenapadlo, vyzkouším. Na fóru jsem totiž teď četl, že i855 s tím má problém.
Ha! To mě vůbec nenapadlo, vyzkouším. Na fóru jsem totiž teď četl, že i855 s tím má problém.
Tak s downgradem (2.6 → 2.4) mi klesl výkon v glxgears z 515 na 292 fps, (znatelný) nárůst rychlosti načítání fotek jsem nepozoroval. Vracím se.
Section "Device"
Identifier "Configured Video Device"
Option "AccelMethod" "XAA"
EndSection
a zkoušel bych rozdíly v rychlosti na eog.
No kdysi dávno bylo DotGNU co se týče funkčnosti hodně před monem. DotGNU mělo Je celkem zajímavé že 80% celého DotGNU napsal jeden člověk no a bez něho jde vývoj pomalu.
Jinak DotGNU mělo jako první winforms, C# kompilátor, debugger, běželo asi na 10 architekturách a nevím kolika operačních systémech. Z techického hlediska je to moc hezký a čitě napsaný projekt. Mono má zase nevímkolik placených programátorů, takže podle toho to tak dnes vypadá.
Mimochodem Českých drahách běží už asi rok počítač s linuxem a něm program napsaný v DotGNU 
Tak nevím. Qt je LGPL. Je zdokumentovaná. Lze zakoupit komerční podpora. Opomenul jste ji záměrně?
Nevšiml jsem si, že by ke grafickým prostředím chyběla dokumentace.
Spusťte si devhelp, zadejte heslo GtkDialog, a vyjede na vás desetistránková dokumentace GtkDialogu. Není v ní ani jediný odkaz do zdrojového kódu.
Stejnou kvalitu má dokumentace prakticky jakékoliv základní GNOME knihovny, D-Bus, HAL.…
Pokud vám nedostačuje dokumentace, pusťte si gtk-demo, které je plné ukázkových programů, kde rovnou vidíte zdrojáky. Nebo GTK+ tutorial, případně vzorové příklady distribuované přímo s GTK+.
Qt/KDE na tom jistě nebude hůř.
Co byste si představoval více.
Dokumentace pro programování v GTK/Gnome je spousty, ale má jednu vadu. Je zastaralá. Většina jí byl napsaná v době vzniku, kdy se na to opravdu dbalo. Od té doby je jen minimálně aktualizovaná.
Jak jste na to přišel? V mém devhelpu jsou veškeré aktualizace, dokonce včetně připravovaných změn pro ještě nevydané GNOME 2.28. Vzhledem k tomu, že se dokumentace extrahuje během kompilace přímo ze zdrojáků, nemůže tomu ani být jinak.
Přišel jsem na to tak, že jsem v tom programoval.
Ta dokumentace ze zdrojáků je pěkná v případě, že chci například vědět jaké parametry má konkrétní funkce. Ale když mám obecnější problém, tak je to horor. Třeba taková knihovna Pango a otázka jak v ní nastavit písmo. Vždyť k tomu není ani blbý Overview, o nějakém tutoriálu si člověk může nechat jen zdát.
A i ten popis funkcí a struktur je někdy opravdu "úžasný". Hlavně mě dostává věta: Tato funkce je zastaralá a neměla by se používat. Ale že by k tomu napsali, čím ji nahradili to ne.
Když si dá člověk práci, tak nakonec to co chce zjistí. Ale mnohdy se to náročností od studování zdrojáků moc neliší.
Pravda, u zastaralých funkcí by se mohli zlepšit. Sám jsem nedávno strávil nějaký čas zkoumáním, jak používat GtkTootips bez zastaralé gtk_tooltips_new(), než mi došlo, že bych GtkTootips neměl používat vůbec, a místo toho používat přímo nastavení tipu pro widget.
Jinak studování vzorových zdrojáků je mnohdy nejlepší způsob, jak se to naučit používat. I kdyby byla dokumentace sebedokonalejší.
QT je bezpochyby spickove a dobre zdokumentovane, ale mam taky pocit ze tu ide o GNOME a celkovy bordel okolo neho. Oni asi vydia Mono ako spasu a nedivil by som sa keby pod nim napisali polku GNOME 3.0
Tiskni
Sdílej: