Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Mono je open-source implementace frameworku .NET od Microsoftu. Ten se skládá z rozsáhlého API, podpory pro několik programovacích jazyků a vůbec prostředí pro běh aplikací (virtuální stroj, JIT překladač, garbage collector). Ústředním jazykem je přitom C#, který byl standardizován jako ECMA 334; ústřední knihovny (CLI) byly shrnuty ve standardu ECMA 335.
Dalším pokusem o svobodnou implementaci .NET byl projekt DotGNU, jehož vývoj ale zamrzl. Oproti tomu se Mono bouřlivě vyvíjí, nedávno dospělo do verze 2.4.2, v níž se chlubí implementací nejen standardu ECMA, ale i nezanedbatelné časti knihoven .NET, včetně WinForms, ASP.NET a ADO.NET, přičemž přidává ještě další knihovny. Používá jej nemálo aplikací především pod GNOME, například Tomboy nebo Banshee.
Problémem platformy .NET, v případě její reimplementace, je to, že je pokryta patenty Microsoftu. Mono implementuje nestandardní, patenty pokryté části, například WinForms. To proto, že se snaží o interoperabilitu se svou předlohou, aby bylo možné používat aplikace pro .NET i na jiných platformách. Novell, v jehož dílnách je Mono vyvíjeno především, od smlouvy s Microsoftem dokonce spolupracuje přímo s vývojáři .NETu. Díky oné smlouvě by měl být chráněn před patentovými žalobami, ale co ostatní?
Microsoft tento měsíc složil Community Promise [Microsoft.com: CP] ohledně standardu C# a CLI. Tímto se vzdal možnosti vymáhat svá patentová práva na obsah příslušných standardů. Mnohým srdce zaplesalo.
Sluší se dodat, že vývojáři již dříve tvrdili, že v případě komplikací není problém vyhodit problematické součásti Mona. V souvislosti s definitivním uvolněním základní části frameworku bylo navíc ohlášeno rozdělení distribuce na dvě části, na právně bezpečnou a rizikovou.
Krátce po „otevření“ standardů ECMA 334 a 335 se ozvala Free Software Foundation, že je v tom háček. Jaký? C# a CLI jsou sice bezpečné, ale konkrétně standard týkající se CLI se pouze odkazuje na některé významné knihovny (pro práci s regulárními výrazy, serializaci, XPath a XSLT, ...), Community Promise se na ně tedy nevztahuje. A to se jedná o knihovny v podstatě základní, využívané v open-source programech.
Těch několik knihoven není jediný problém, na který FSF upozorňuje. Community Promise se totiž vztahuje pouze na patenty nezbytně nutné k implementaci specifikací, nikoliv na patenty obecné.
RMS a FSF tedy doporučují Mono nepoužívat a vůbec se .NET frameworku vyhýbat, a to ne proto, že by se jednalo o špatný software, nýbrž právě kvůli patentovému zatížení a agresivní politice Microsoftu v tomto směru (viz například spor s TomTomem o VFAT).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mono bych do distribucí nedával, i kdyby tam nebyly patentové háčky. Jednoduše mi přijde, že se snižuje "genetická rozmanitost" os/programů. Líbilo se mi, že Linux nabízí jiné řešení, takhle to bude za chvíli všechno stejné, stejně napadnutelné, stejně zaplavené kravinama od "programátorů". Stačí pár programů, které na mono přejdou a už ten moloch bude "muset" mít každý. No a pokud vezmu možnost, že patenty hrozí, tak všechny ty programy co vzniknou, pojedou dál krásně na win, ale na linuxu už ne, takže přijde hromada práce vniveč, možná i hromada uživatelů za těmi programy odejde..
22.7.2009 08:31
alblaho | skóre: 17
| blog: alblog
Takže nějakého "zaplavování" bych se určitě nebál. Na Windows tuhle platformu může Microsoft prosazovat silou peněz a marketingu, na linuxu se podle mě neprosadí čistě proto, že za moc nestojí (až na pár plácnutí do vody typu Banshee nebo F-Spot). Chvilku jsem je zkoušel používat, ale moc dobře to nešlo. Je to možná podobné jako s Javou na desktopu: ten jazyk mám i vcelku rád, má dobré knihovny a vcelku dobře se v něm bastlí (.NET rád nemám ), ale z nějakého důvodu se na desktopech příliš neprosadila (a že jí byla předpovídána hvězdná budoucnost).
Od Microsoftu by nemuselo nic hrozit. Snad jen v tom velmi nepravděpodobném případě, kdyby to fakt Mono někam dotáhlo a mohlo "přetáhnout" programy napsané pro Windows k linuxu (nevím, jestli je taková kompatibilita vůbec v plánu).
23.7.2009 12:41
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Mám ale spíš takový dojem, že se v něm rozhodlo psát aplikace jen pár exotů.Nechi do toho kecat, ale v .NET je napsán Autodesk Inventor, mám pocit, že i novější Autodesk AutoCADy a všechny podpůrné aplikace k tomu(Autodesk Valut Server,…). Vůbec bych se nedivil, kdyby Microsoft začal distribuovat nějaké Linuxové distro(Díky vztahům s Novellem s největší pravděpodobností nějaké SuSE) s předinstalovanými CADy. Autodesk je pravá ruka Microsoftu(dokonce bych se ho nebál nazvat Microsoftem v oblasti konstrukce). A věřím, že CADy nejsou jediné, ale budou v tom i nějaké jiné Enterprise aplikace. To bych se začal potom asi dost obávat
zaplavování.
23.7.2009 12:49
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Od Microsoftu by nemuselo nic hrozit. Snad jen v tom velmi nepravděpodobném případě, kdyby to fakt Mono někam dotáhlo a mohlo "přetáhnout" programy napsané pro Windows k linuxu (nevím, jestli je taková kompatibilita vůbec v plánu).
22.7.2009 11:25
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
...koniec koncov bežný user čo neprogramuje nepotrebuje mať nainštalovanú ani javu a o nič moc nepríde...
Esmska nebo nějaké webové aplikace, to má být co? To neexistuje?
22.7.2009 12:10
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 16:44
Ilfirin | skóre: 32
| blog: ilfblog
| Liberec
.
22.7.2009 17:16
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 18:12
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Internetové bankovníctvo väčšiny bánk JRE nepotrebuje.
To je možné. Ale nejde jen o banky, mám pocit, že Javu používal svého času i Pozemkový fond, nebo tak někdo. Těch webových aplikací je prostě více a je velké riziko, že s některou z nich uživatel přijde dříve či později do kontaktu. A v tu chvíli to bude práce na hovno, protože BFU si řekne, že "v těch linuxech zase něco nefunguje", a vrátí se k MS Windows. Ač to bude v podstatě jeho blbost. Stejně tak Moonlight/Silverlight --- už nyní exituje nejeden web, který to používá. A obdobně Flash, třeba mně teď nefunguje, ač mám aktuální verzi apod.
Esmska (velice užitečná věc, škoda, že o tom ví tak málo BFU)
To je naopak dobře. Kdyby to používal každý, tak by to snížilo zisky operátorů a ti by začali jako obvykle vymýšlet nesmyslné restrikce, jak tomu zabránit.
23.7.2009 07:15
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
24.7.2009 17:24
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Ehm, jabber, kolik stojí mobil který to umí2000Kč? Celkem libovolný s Javou - většina posledních 4 let.
kolik datový tarif39Kč týdně (T-Mobile ČR, Twist Surf+).
24.7.2009 17:48
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
24.7.2009 23:34
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 04:21
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
22.7.2009 08:28
houska | skóre: 41
| blog: HW
F-Spot mi padá, Tomboy nepoužívám a nic jiného v základní instalaci není... takže vlastně ani nemám potřebu na svém Ubuntu nějaké mono mít. Tak jsem ho odinstaloval :) A jinak Microsoftu bych taky nevěřil...
22.7.2009 09:25
ZdenálM | skóre: 2
| blog: Student
| Třebíč
F-Spot se mi líbí, ale bohužel též padá..
22.7.2009 10:19
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Ještě snad EoG, ne?WTF!?
22.7.2009 10:38
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 11:14
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 12:41
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 16:11
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Jinak Gwenview se chová jako by si náhledy dělal spekulativně dopředu - když ho spustím na nějakém obrázku, trvá posun na další něco okolo sekundy. Všechny další posuny v adresáři (30MP snímků!) jsou pak okamžité. Zoom obzvlášť těch větších souborů je ale opravdové utrpení, na prohlížení skenovaných map nebo velkých fotek je EoG jednoznačně lepší.
Prostě ač jsou to oboje prohlížedla obrázků, tak mají různý přístup a tím pádem se v různých situacích chovají jinak.
22.7.2009 16:57
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 18:14
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 18:31
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
...Banias@1.6...
Dothan je fakt lepší. Ten tvůj procesor jsem taky měl.
...RAM upgradnutá na 2 x 512 MB, ale netuším, jestli jede dvoukanálově...
Nevím, jak teď, ale jela mi dvoukanálově.
Nejseš náhodou taky zasaženej defaultně zapnutou EXA i na grafikách s malou VRAM, kde ve výsledku všechno zpomaluje?
Ha! To mě vůbec nenapadlo, vyzkouším. Na fóru jsem totiž teď četl, že i855 s tím má problém.
22.7.2009 18:45
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Ha! To mě vůbec nenapadlo, vyzkouším. Na fóru jsem totiž teď četl, že i855 s tím má problém.
Tak s downgradem (2.6 → 2.4) mi klesl výkon v glxgears z 515 na 292 fps, (znatelný) nárůst rychlosti načítání fotek jsem nepozoroval. Vracím se.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Section "Device"
Identifier "Configured Video Device"
Option "AccelMethod" "XAA"
EndSection
a zkoušel bych rozdíly v rychlosti na eog.
22.7.2009 21:39
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 10:17
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
No kdysi dávno bylo DotGNU co se týče funkčnosti hodně před monem. DotGNU mělo Je celkem zajímavé že 80% celého DotGNU napsal jeden člověk no a bez něho jde vývoj pomalu.
Jinak DotGNU mělo jako první winforms, C# kompilátor, debugger, běželo asi na 10 architekturách a nevím kolika operačních systémech. Z techického hlediska je to moc hezký a čitě napsaný projekt. Mono má zase nevímkolik placených programátorů, takže podle toho to tak dnes vypadá.
Mimochodem Českých drahách běží už asi rok počítač s linuxem a něm program napsaný v DotGNU
Tak nevím. Qt je LGPL. Je zdokumentovaná. Lze zakoupit komerční podpora. Opomenul jste ji záměrně?
22.7.2009 12:39
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
22.7.2009 13:05
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
Nevšiml jsem si, že by ke grafickým prostředím chyběla dokumentace.
Spusťte si devhelp, zadejte heslo GtkDialog, a vyjede na vás desetistránková dokumentace GtkDialogu. Není v ní ani jediný odkaz do zdrojového kódu.
Stejnou kvalitu má dokumentace prakticky jakékoliv základní GNOME knihovny, D-Bus, HAL.…
Pokud vám nedostačuje dokumentace, pusťte si gtk-demo, které je plné ukázkových programů, kde rovnou vidíte zdrojáky. Nebo GTK+ tutorial, případně vzorové příklady distribuované přímo s GTK+.
Qt/KDE na tom jistě nebude hůř.
Co byste si představoval více.
Dokumentace pro programování v GTK/Gnome je spousty, ale má jednu vadu. Je zastaralá. Většina jí byl napsaná v době vzniku, kdy se na to opravdu dbalo. Od té doby je jen minimálně aktualizovaná.
23.7.2009 12:03
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
Jak jste na to přišel? V mém devhelpu jsou veškeré aktualizace, dokonce včetně připravovaných změn pro ještě nevydané GNOME 2.28. Vzhledem k tomu, že se dokumentace extrahuje během kompilace přímo ze zdrojáků, nemůže tomu ani být jinak.
Přišel jsem na to tak, že jsem v tom programoval.
Ta dokumentace ze zdrojáků je pěkná v případě, že chci například vědět jaké parametry má konkrétní funkce. Ale když mám obecnější problém, tak je to horor. Třeba taková knihovna Pango a otázka jak v ní nastavit písmo. Vždyť k tomu není ani blbý Overview, o nějakém tutoriálu si člověk může nechat jen zdát.
A i ten popis funkcí a struktur je někdy opravdu "úžasný". Hlavně mě dostává věta: Tato funkce je zastaralá a neměla by se používat. Ale že by k tomu napsali, čím ji nahradili to ne.
Když si dá člověk práci, tak nakonec to co chce zjistí. Ale mnohdy se to náročností od studování zdrojáků moc neliší.
24.7.2009 17:12
Stanislav Brabec | skóre: 45
| Praha
Pravda, u zastaralých funkcí by se mohli zlepšit. Sám jsem nedávno strávil nějaký čas zkoumáním, jak používat GtkTootips bez zastaralé gtk_tooltips_new(), než mi došlo, že bych GtkTootips neměl používat vůbec, a místo toho používat přímo nastavení tipu pro widget.
Jinak studování vzorových zdrojáků je mnohdy nejlepší způsob, jak se to naučit používat. I kdyby byla dokumentace sebedokonalejší.
QT je bezpochyby spickove a dobre zdokumentovane, ale mam taky pocit ze tu ide o GNOME a celkovy bordel okolo neho. Oni asi vydia Mono ako spasu a nedivil by som sa keby pod nim napisali polku GNOME 3.0