Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Poznámka: dnešní díl se kvůli rozsáhlejším příspěvkům mírně odkloní od již zaběhlého formátu Distribučních novinek.
Debian vydal čtvrtou revizi/aktualizaci své stabilní větve - sarge. Jak bývá u těchto revizí zvykem, neobsahuje nová verze téměř žádné nové funkce ani verze programů. Místo toho se zaměřuje na opravy chyb s důrazem na bezpečnostní problémy. Není ani v plánu generovat nové ISO obrazy - uživatelům se doporučuje aktualizovat systém ihned po instalaci z internetových repozitářů pomocí balíčkovacího nástroje APT.
Vydání další stabilní verze Debianu (etch) sice ještě nemá stanoveno pevné datum (přestože se dříve mluvilo o prosinci 2006), ale na stránkách Debianu se píše, že by to mělo být "brzy". Co to znamená v řeči distribuce, která mívá s vývojovým cyklem často problémy, to není tak docela jasné. Zvláště vzhledem k tomu, že 11. října bylo kvůli příliš vysokému počtu "RC chyb" oznámeno odložení tzv. "freeze" [zmrazení] balíčků ve větvi "testing" (etch), které bude předcházet posledním přípravám na vydání stabilní verze.
V posledních několika dnech usilovně diskutovaná dohoda mezi někdejšími rivaly vyvolává bouřlivé a emotivní reakce. Především linuxová a Free Software komunita reagovala na tuto poměrně nečekanou zprávu s jistými rozpaky. Někteří komentátoři našlapují opatrně, jiní si neberou servítky, zatímco ta poslední skupina všechny přesvědčuje, že je vše v nejlepším pořádku.
Dohoda (ve skutečnosti vlastně tři dohody) se dotýká několika oblastí, z nichž nejkontroverzněji zní část týkající se patentů. Kromě toho je - mimo jiné - slibována spolupráce na virtualizačních technologiích, podpora microsoftího formátu Office Open XML pro OpenOffice.org a založení společného vývojového střediska.
Zjednodušeně řečeno znamená dohoda o patentové spolupráci to, že se obě společnosti zavázaly nevymáhat patentové poplatky na zákaznících (a vývojářích, viz níže) svého smluvního partnera. Ve smlouvě je zakotveno i vzájemné finanční vypořádání za možnost používat patentové portfolio. Protože má Microsoft více zákazníků, bude platit více, takže peníze dostane Novell. Nicméně Novell bude platit pravidelné procentuální poplatky ze svého zisku z open source produktů. Což je poněkud zvláštní, jelikož Novell jedním dechem dodává, že žádné patenty Microsoftu neporušuje. Proč tedy platit, když není před čím zákazníky chránit?
Dá se argumentovat tím, že tato "zbytečná" ochrana před patentovými žalobami prostě zákazníkům Novellu zajistí klidné spaní. To je chvályhodné, ale v podstatě by to znamenalo, že Novell podlehl strachu z Microsoftu, takže mu teď raději bude za každý prodaný SUSE Linux platit.
Zajímavý je také slib, že Microsoft nebude uplatňovat své patenty vůči vývojářům open source softwaru. To samo o sobě zní hezky. Ve spojení se sladkými prohlášeními, která Novell zahrnul do svých FAQ, to zní dokonce velmi povzbudivě. Avšak je tu malý háček: podíváme-li se na samotný slib, zjistíme, že:
Jako bonus si Microsoft vyhrazuje právo tento slib kdykoliv zrušit nebo vzít zpět. Takové právo si ostatně Microsoft vyhradil i u výše uváděného slibu o nežalování zákazníků Novellu (tam je to v souladu s ustanoveními Patent Cooperation Agreement, která však nebyla zveřejněna).
Názor si udělejte sami. Přikládám seznam zajímavých odkazů:
Z dalších zdrojů stojí za přečtení:
Společnost Oracle oznámila, že bude pro Linux poskytovat stejnou "enterprise" podporu jako pro všechny ostatní operační systémy. Poslouží jí k tomu tzv. Unbreakable Linux, což není nic jiného než Red Hat Enterprise Linux zbavený veškerých poznávacích znamení Red Hatu. Tedy něco podobného jako už dělá například CentOS nebo White Box Enterprise Linux.
Oracle tvrdí, že hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je skutečnost, že Red Hat poskytuje opravy chyb pouze pro poslední verzi své distribuce. Zákazníci jsou tak prý často nuceni upgradovat na novou verzi. Oracle naproti tomu slibuje poskytovat opravy pro všechny verze. A to vše bude zákazníkům nabízet za výrazně nižší cenu než Red Hat.
Šéf Oracle Larry Ellison je přesvědčen, že lepší podpora a nižší ceny urychlí přechod firem na Linux. Ne každý v tom však vidí jen ušlechtilé pohnutky. Mnozí si myslí, že Oracle vrací úder po té, co jim Red Hat před nosem vyfoukl společnost JBoss, na kterou měl Oracle už dlouho políčeno.
Red Hat pochopitelně neskládá zbraně a ačkoliv se navenek tváří, že je vše fajn, určitě si uvědomuje, že konkurence houstne. Kromě toho, že RH využil propadu ceny svých akcií, který následoval po vydání oraclího oznámení, k výhodnému zpětnému odkupu, tak také okamžitě zareagoval oficiálně: Red Hat responds. Jedná se o dokument, který formou otázek a odpovědí vysvětluje hlavní body nového vývoje z pohledu raleighské firmy. Všimněte si, že Red Hatu nechybí smysl pro humor, protože ačkoliv je stránka nadepsána "Red Hat Responds", URL je následující: http://www.redhat.com/promo/unfakeable/. Podobnost s "Unbreakable" čistě náhodná [unbreakable = neprolomitelný, unfakeable = nezfalšovatelný].
Jedná se o (další) pokus o distribuci složenou pouze ze svobodného softwaru. Základem je Ubuntu. Přestože distribucí je takové množství, že jedna navíc je jako plivnutí do sudu, už se objevily hlasy, že například takový Debian, který ostatně velmi významně figuruje v rodokmenu nové distribuce, protože z něj vychází Ubuntu, je také distribuce složená výhradně ze svobodného softwaru. Sice nabízí speciální repozitář non-free, který obsahuje i software s nesvobodnými licencemi, ale tento repozitář je volitelný a v základní instalaci není využíván. Ostatně Debian je proslulý svým přísným dodržování pravidel, která vyžadují, aby byl všechen software v distribuci nabízen se svobodnou licencí. Viz nedávný spor o Firefox.
Proč tedy zakládat novou distribuci? Zvláště když už existují i distribuce, které nejenže splňují podmínku svobodnosti softwaru (např. zmiňovaný Debian), ale dokonce i takové, které to mají jako hlavní cíl. Příkladem budiž třeba Ututo a BLAG, které ostatně doporučoval ze stejného důvodu sám Richard Stallman. Odpověď je jednoduchá. Proč ne? Má-li na to někdo čas a náladu, tak proč ne?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Opravdu nevim, k cemu jsou tyhle mini distribuce: neni pro ne podpora od vyrobcu HW, malo dokumentace, neni zaruka, ze se na to FSF za pul roku nevybodne (az RMS zjisti ze debian je vlastne taky docela free),....
Osbobne kdyz nekomu doporucuju nejakou distribuci, tak vzdycky jednu z "tech velkych"...
Radek
Opravdu nevim, k cemu jsou tyhle mini distribuce: neni pro ne podpora od vyrobcu HWTenhle argument je úplně z cesty. Výrobce HW těžko může podporovat nějaku distribuci a ne jinou, protože Linux (jádro) je jenom jeden. A ovladače jsou tím pádem pro všechny distribuce stejné, pokud si je tvůrci distribuce nějak neupraví.
Kdyz pominu zlo v podobe binarnich closed-source ovladacu pro urcitou verzi urcite distribuce, tak i presto existuje spousta ovladacu, u kterych vyrobce garantuje beh jen pod urcitou verzi nejake velke distribuce.I binární closed-source ovladač se kompiluje proti nějaké verzi vanilla jádra, takže musí chodit ve všech distribucích, které danou verzi obsahují.
Ona totiz "podpora HW" neznamena jen ovladac v jadre, ale treba taky user-space utility apod....Tady platí to samé, co výše - utility, které chodí v jednom distru, musí fungovat i v jiném, pokud jsou nainstalovány všechny knihovny, na kterých utilita závisí. Ano, uznávám, že pokud daný ovladač a utility k němu jsou šité na míru určité distribuci, je jeho rozběhání jednodušší než jinde. To ale neznamená, že by to jinde nešlo.
I binární closed-source ovladač se kompiluje proti nějaké verzi vanilla jádra…
Určitě to musí být vanilla? Proč? Pokud by někdo vydával verzi driveru pro konkrétní distribuci, připadalo by mi logičtější ji překládat a testovat s příslušným distribučním jádrem. (To samozřejmě není myšleno jako obhajoba closed source driverů, ale spíš jako další důvod, proč by se měly vymýtit.)
Nerikam, ze se takove veci rozchodit nedaji, sam obcas pouzivam veci z jinych distribuci ve sve, ale clovek si musi uvedomit, ze existuji podminky, za kterych vyrobce nejakym zpusobem garantuje nejakou podporu a ze pokud clovek ty podminky nedodrzi, tak se o ni pripravuje.
Priklad: Do nedavna (asi rok tomu nazad) nam jeden z dulezitych produkcnich serveru bezel na neupdatovanem redhatu 6.2, protoze to byla jedina verze, na ktere dodavatel jistehp specializovaneho SW garantoval jeho beh. A opravdu na jinych verzich (i jen o kousek) ten SW padal a nefungoval. Ano, ten SW byl spatne napsany, byl closed source, byl drahy, proste zlo v ciste podobe, ale byl jediny sveho druhu a slo pres nej 70% obratu firmy... Pouceni si jiste zvidavy ctenar doplni sam podle sveho nazoru :)
Radek
10.11.2006 08:44
xsubway | skóre: 13
| blog: litera_scripta_manet
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
_____
( ? )
-----
o ^__^
o (oo)\_______
(__)\ )\/\
||----w |
|| ||
Pouzivam Debian od vydani Sarge jako stable distro. [...] Vyvojovy ciklus Debianu mne nadmiru vyhovujePoužívám Debian od dob Potato a také mi celá koncepce velmi vyhovuje. To však nic nemění na tom, že Debian často odkládá již oznámená vydání na pozdější dobu, protože se ve stanovený čas nepodaří vychytat všechny chybky. Nemyslím si, že by to nějak hodně vadilo - kdy vyjde stabilní verze je vlastně jedno. Ale spolehnout se na určité datum nedá.
14.11.2006 03:05