Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Poznámka: dnešní díl se kvůli rozsáhlejším příspěvkům mírně odkloní od již zaběhlého formátu Distribučních novinek.
Debian vydal čtvrtou revizi/aktualizaci své stabilní větve - sarge. Jak bývá u těchto revizí zvykem, neobsahuje nová verze téměř žádné nové funkce ani verze programů. Místo toho se zaměřuje na opravy chyb s důrazem na bezpečnostní problémy. Není ani v plánu generovat nové ISO obrazy - uživatelům se doporučuje aktualizovat systém ihned po instalaci z internetových repozitářů pomocí balíčkovacího nástroje APT.
Vydání další stabilní verze Debianu (etch) sice ještě nemá stanoveno pevné datum (přestože se dříve mluvilo o prosinci 2006), ale na stránkách Debianu se píše, že by to mělo být "brzy". Co to znamená v řeči distribuce, která mívá s vývojovým cyklem často problémy, to není tak docela jasné. Zvláště vzhledem k tomu, že 11. října bylo kvůli příliš vysokému počtu "RC chyb" oznámeno odložení tzv. "freeze" [zmrazení] balíčků ve větvi "testing" (etch), které bude předcházet posledním přípravám na vydání stabilní verze.
V posledních několika dnech usilovně diskutovaná dohoda mezi někdejšími rivaly vyvolává bouřlivé a emotivní reakce. Především linuxová a Free Software komunita reagovala na tuto poměrně nečekanou zprávu s jistými rozpaky. Někteří komentátoři našlapují opatrně, jiní si neberou servítky, zatímco ta poslední skupina všechny přesvědčuje, že je vše v nejlepším pořádku.
Dohoda (ve skutečnosti vlastně tři dohody) se dotýká několika oblastí, z nichž nejkontroverzněji zní část týkající se patentů. Kromě toho je - mimo jiné - slibována spolupráce na virtualizačních technologiích, podpora microsoftího formátu Office Open XML pro OpenOffice.org a založení společného vývojového střediska.
Zjednodušeně řečeno znamená dohoda o patentové spolupráci to, že se obě společnosti zavázaly nevymáhat patentové poplatky na zákaznících (a vývojářích, viz níže) svého smluvního partnera. Ve smlouvě je zakotveno i vzájemné finanční vypořádání za možnost používat patentové portfolio. Protože má Microsoft více zákazníků, bude platit více, takže peníze dostane Novell. Nicméně Novell bude platit pravidelné procentuální poplatky ze svého zisku z open source produktů. Což je poněkud zvláštní, jelikož Novell jedním dechem dodává, že žádné patenty Microsoftu neporušuje. Proč tedy platit, když není před čím zákazníky chránit?
Dá se argumentovat tím, že tato "zbytečná" ochrana před patentovými žalobami prostě zákazníkům Novellu zajistí klidné spaní. To je chvályhodné, ale v podstatě by to znamenalo, že Novell podlehl strachu z Microsoftu, takže mu teď raději bude za každý prodaný SUSE Linux platit.
Zajímavý je také slib, že Microsoft nebude uplatňovat své patenty vůči vývojářům open source softwaru. To samo o sobě zní hezky. Ve spojení se sladkými prohlášeními, která Novell zahrnul do svých FAQ, to zní dokonce velmi povzbudivě. Avšak je tu malý háček: podíváme-li se na samotný slib, zjistíme, že:
Jako bonus si Microsoft vyhrazuje právo tento slib kdykoliv zrušit nebo vzít zpět. Takové právo si ostatně Microsoft vyhradil i u výše uváděného slibu o nežalování zákazníků Novellu (tam je to v souladu s ustanoveními Patent Cooperation Agreement, která však nebyla zveřejněna).
Názor si udělejte sami. Přikládám seznam zajímavých odkazů:
Z dalších zdrojů stojí za přečtení:
Společnost Oracle oznámila, že bude pro Linux poskytovat stejnou "enterprise" podporu jako pro všechny ostatní operační systémy. Poslouží jí k tomu tzv. Unbreakable Linux, což není nic jiného než Red Hat Enterprise Linux zbavený veškerých poznávacích znamení Red Hatu. Tedy něco podobného jako už dělá například CentOS nebo White Box Enterprise Linux.
Oracle tvrdí, že hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je skutečnost, že Red Hat poskytuje opravy chyb pouze pro poslední verzi své distribuce. Zákazníci jsou tak prý často nuceni upgradovat na novou verzi. Oracle naproti tomu slibuje poskytovat opravy pro všechny verze. A to vše bude zákazníkům nabízet za výrazně nižší cenu než Red Hat.
Šéf Oracle Larry Ellison je přesvědčen, že lepší podpora a nižší ceny urychlí přechod firem na Linux. Ne každý v tom však vidí jen ušlechtilé pohnutky. Mnozí si myslí, že Oracle vrací úder po té, co jim Red Hat před nosem vyfoukl společnost JBoss, na kterou měl Oracle už dlouho políčeno.
Red Hat pochopitelně neskládá zbraně a ačkoliv se navenek tváří, že je vše fajn, určitě si uvědomuje, že konkurence houstne. Kromě toho, že RH využil propadu ceny svých akcií, který následoval po vydání oraclího oznámení, k výhodnému zpětnému odkupu, tak také okamžitě zareagoval oficiálně: Red Hat responds. Jedná se o dokument, který formou otázek a odpovědí vysvětluje hlavní body nového vývoje z pohledu raleighské firmy. Všimněte si, že Red Hatu nechybí smysl pro humor, protože ačkoliv je stránka nadepsána "Red Hat Responds", URL je následující: http://www.redhat.com/promo/unfakeable/. Podobnost s "Unbreakable" čistě náhodná [unbreakable = neprolomitelný, unfakeable = nezfalšovatelný].
Jedná se o (další) pokus o distribuci složenou pouze ze svobodného softwaru. Základem je Ubuntu. Přestože distribucí je takové množství, že jedna navíc je jako plivnutí do sudu, už se objevily hlasy, že například takový Debian, který ostatně velmi významně figuruje v rodokmenu nové distribuce, protože z něj vychází Ubuntu, je také distribuce složená výhradně ze svobodného softwaru. Sice nabízí speciální repozitář non-free, který obsahuje i software s nesvobodnými licencemi, ale tento repozitář je volitelný a v základní instalaci není využíván. Ostatně Debian je proslulý svým přísným dodržování pravidel, která vyžadují, aby byl všechen software v distribuci nabízen se svobodnou licencí. Viz nedávný spor o Firefox.
Proč tedy zakládat novou distribuci? Zvláště když už existují i distribuce, které nejenže splňují podmínku svobodnosti softwaru (např. zmiňovaný Debian), ale dokonce i takové, které to mají jako hlavní cíl. Příkladem budiž třeba Ututo a BLAG, které ostatně doporučoval ze stejného důvodu sám Richard Stallman. Odpověď je jednoduchá. Proč ne? Má-li na to někdo čas a náladu, tak proč ne?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Opravdu nevim, k cemu jsou tyhle mini distribuce: neni pro ne podpora od vyrobcu HW, malo dokumentace, neni zaruka, ze se na to FSF za pul roku nevybodne (az RMS zjisti ze debian je vlastne taky docela free),....
Osbobne kdyz nekomu doporucuju nejakou distribuci, tak vzdycky jednu z "tech velkych"...
Radek
Opravdu nevim, k cemu jsou tyhle mini distribuce: neni pro ne podpora od vyrobcu HWTenhle argument je úplně z cesty. Výrobce HW těžko může podporovat nějaku distribuci a ne jinou, protože Linux (jádro) je jenom jeden. A ovladače jsou tím pádem pro všechny distribuce stejné, pokud si je tvůrci distribuce nějak neupraví.
Kdyz pominu zlo v podobe binarnich closed-source ovladacu pro urcitou verzi urcite distribuce, tak i presto existuje spousta ovladacu, u kterych vyrobce garantuje beh jen pod urcitou verzi nejake velke distribuce.I binární closed-source ovladač se kompiluje proti nějaké verzi vanilla jádra, takže musí chodit ve všech distribucích, které danou verzi obsahují.
Ona totiz "podpora HW" neznamena jen ovladac v jadre, ale treba taky user-space utility apod....Tady platí to samé, co výše - utility, které chodí v jednom distru, musí fungovat i v jiném, pokud jsou nainstalovány všechny knihovny, na kterých utilita závisí. Ano, uznávám, že pokud daný ovladač a utility k němu jsou šité na míru určité distribuci, je jeho rozběhání jednodušší než jinde. To ale neznamená, že by to jinde nešlo.
I binární closed-source ovladač se kompiluje proti nějaké verzi vanilla jádra…
Určitě to musí být vanilla? Proč? Pokud by někdo vydával verzi driveru pro konkrétní distribuci, připadalo by mi logičtější ji překládat a testovat s příslušným distribučním jádrem. (To samozřejmě není myšleno jako obhajoba closed source driverů, ale spíš jako další důvod, proč by se měly vymýtit.)
Nerikam, ze se takove veci rozchodit nedaji, sam obcas pouzivam veci z jinych distribuci ve sve, ale clovek si musi uvedomit, ze existuji podminky, za kterych vyrobce nejakym zpusobem garantuje nejakou podporu a ze pokud clovek ty podminky nedodrzi, tak se o ni pripravuje.
Priklad: Do nedavna (asi rok tomu nazad) nam jeden z dulezitych produkcnich serveru bezel na neupdatovanem redhatu 6.2, protoze to byla jedina verze, na ktere dodavatel jistehp specializovaneho SW garantoval jeho beh. A opravdu na jinych verzich (i jen o kousek) ten SW padal a nefungoval. Ano, ten SW byl spatne napsany, byl closed source, byl drahy, proste zlo v ciste podobe, ale byl jediny sveho druhu a slo pres nej 70% obratu firmy... Pouceni si jiste zvidavy ctenar doplni sam podle sveho nazoru :)
Radek
10.11.2006 08:44
xsubway | skóre: 13
| blog: litera_scripta_manet
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
_____
( ? )
-----
o ^__^
o (oo)\_______
(__)\ )\/\
||----w |
|| ||
Pouzivam Debian od vydani Sarge jako stable distro. [...] Vyvojovy ciklus Debianu mne nadmiru vyhovujePoužívám Debian od dob Potato a také mi celá koncepce velmi vyhovuje. To však nic nemění na tom, že Debian často odkládá již oznámená vydání na pozdější dobu, protože se ve stanovený čas nepodaří vychytat všechny chybky. Nemyslím si, že by to nějak hodně vadilo - kdy vyjde stabilní verze je vlastně jedno. Ale spolehnout se na určité datum nedá.
14.11.2006 03:05
