Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
V poslední době se v informatické komunitě dosti hovoří o snaze fy. Microsoft prosadit specifikaci Office Open XML jako ISO standard. Přicházejí zprávy o tom, jak mnohé společnosti lobují za jeho přijetí a jaké prapodivné okolnosti doprovázejí jednání v různých státech. Jako prostý občan musím vyjádřit značné znepokojení touto situací. A jestliže se chcete řídit mottem, které momentálně na webu ČNI inzerujete: „Normy pro občany – přínos pro společnost“, pak nemohu jinak než vyjádřit názor, že schválení OOXML přínosem pro občany a společnost nebude, ba právě naopak, uškodí. Nemá smysl hovořit o technických nedostatcích návrhu, ty již dostatečně rozebrali povolanější odborníci než jsem já. (I když není bez zajímavosti podívat se například, jak bylo naloženo s připomínkami indického standardizačního institutu BIS.) Já osobně za největší problém považuji existenci dvou paralelních standardů; jako formát pro kancelářské aplikace již byl schválen OpenDocument (ISO/IEC 26300). To je přímým popřením účelu standardizace a podle historických zkušeností to obyčejným lidem (a nejen jim) přináší pouze spousty problémů. Stačí si jen vzpomenout na situaci s kódováním znaků s diakritikou před několika lety: kromě standardů de iure jako KOI-8cs a ISO-8859-2 zde byla spousta standardů de facto jako KeybCS2, CP852, CP-1250, a přenést prostý text psaný v jednom editoru na jednom počítači na jiný byl pro neznalého uživatele téměř nepřekonatelný problém. Jaké důsledky budou plynout z opětného roztříštění způsobu ukládání určitých dat si tedy není těžké dovodit (ostatně je známa situace z doby před standardizací ODF, a tato situace vlastně do značné míry trvá doposud). Apeluji tedy, abyste se výše uvedeným mottem řídili nejen 11. října, ale i při rozhodování o OOXML.
Škoda, že není znám seznam uvedenách firem a doufám, že se jejich jména dozvíme. Já osobně se podle toho zařídím.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?
Vedle mnoha jiného i proto, že patentované formáty a protokoly nemají mezi obecnými normami co pohledávat. (Maximálně mohou být "vnitropodnikovou" normou výrobce). Taky proto, že bude kolidovat s mnoha dalšími normami. A v neposlední řadě proto, že Microsoft záměrně porušuje veškeré normy už celá desetiletí, takže na to nemá morální právo.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?Je to špatná norma. Místo toho, aby popisovala, jak má formát vypadat, popisuje vlastně všechny možné staré formáty (dokonce spíš jejich implementace) včetně jejich chyb. Asi jako kdyby norma pro metr popisovala jak se tady měřilo v palcích, v mílích, Maruška že měla blbé pravítko které měřilo na metru o dva centimetry míň a Franta že se vždycky v pátek vožral, ustřihl kus pásma a měřil zbytkem. A podle toho že je nutné teď dělat všechny nové měřící přístroje.
... DOC a XLS. Jediným řešením je normalizovat tyto formáty a o to se také Microsoft snaží a není na tom nic špatného, naopak je to dobře.to rozhodně dobře není když už tady byl ten příklad s měřením - je to jako kdyby se lidé shodli, že měří v metrech (ODF), a pak někdo přišel a požadoval, ať se jako oficiálně použitelné jednotky zavedou taky "Gatesovy lokty" (OOXML), aniž by zveřejnil, jak je vlastně "Gatesův loket" přesně dlouhý ... lidé používající jedny jednotky by si museli třeba technické výkresy nejdříve do nich přepočítat, ale nemohli by si být jisti, jestli jim to bude sedět přesně, protože jediný způsob, jak zjistit délku "Gatesova lokte", by byl změřit výrobek "Gatesovo pravítko(tm)", kterýžto je ale už zatížen výrobními nepřesnostmi (a navíc je zatížen nějakými licenčními podmínkami, že se nesmí zjišťovat, jak vlastně měří)
...cítím potřebu se vyjádřit k probíhajícímu procesu ve věci normalizace formátu OOXML. Nikoliv jako zástupce určité firmy nebo instituce, ale jako občan, který se v konečném důsledku bude s následky zítřejšího hlasování v budoucnu nezbytně potýkat, ať již bude závěr komise jakýkoliv.
Dojde-li ke schválení formátu OOXML jako normy, dojde tím zároveň k vytvoření zbytečné duplicity, neboť jiný formát na bázi XML - ODF (ISO/IEC 26300) - již normalizován je. Formát ODF během své existence jasně prokázal svou použitelnost. Naproti tomu formát OOXML je relativně nový a již během krátké doby se objevilo několik závažných nejasnotí ve specifikaci, které by mohly ohrozit jeho plnohodnotnou implementaci do různých produktů a také plnou přenositelnost dokumentů v tomto formátu mezi nimi. Konkrétně se například lze domnívat, že součástí specifikace by neměly být odkazy na chování určitých verzí produktů určité firmy.
I proto si myslím, že by formát OOXML neměl být (minimálně ve své současné podobě) schválen. Jeho existence jako normy není nutností a spektrum potřeb, pro něž je určen, již bylo pokryto stávající normou.
Tiskni
Sdílej: