Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
V poslední době se v informatické komunitě dosti hovoří o snaze fy. Microsoft prosadit specifikaci Office Open XML jako ISO standard. Přicházejí zprávy o tom, jak mnohé společnosti lobují za jeho přijetí a jaké prapodivné okolnosti doprovázejí jednání v různých státech. Jako prostý občan musím vyjádřit značné znepokojení touto situací. A jestliže se chcete řídit mottem, které momentálně na webu ČNI inzerujete: „Normy pro občany – přínos pro společnost“, pak nemohu jinak než vyjádřit názor, že schválení OOXML přínosem pro občany a společnost nebude, ba právě naopak, uškodí. Nemá smysl hovořit o technických nedostatcích návrhu, ty již dostatečně rozebrali povolanější odborníci než jsem já. (I když není bez zajímavosti podívat se například, jak bylo naloženo s připomínkami indického standardizačního institutu BIS.) Já osobně za největší problém považuji existenci dvou paralelních standardů; jako formát pro kancelářské aplikace již byl schválen OpenDocument (ISO/IEC 26300). To je přímým popřením účelu standardizace a podle historických zkušeností to obyčejným lidem (a nejen jim) přináší pouze spousty problémů. Stačí si jen vzpomenout na situaci s kódováním znaků s diakritikou před několika lety: kromě standardů de iure jako KOI-8cs a ISO-8859-2 zde byla spousta standardů de facto jako KeybCS2, CP852, CP-1250, a přenést prostý text psaný v jednom editoru na jednom počítači na jiný byl pro neznalého uživatele téměř nepřekonatelný problém. Jaké důsledky budou plynout z opětného roztříštění způsobu ukládání určitých dat si tedy není těžké dovodit (ostatně je známa situace z doby před standardizací ODF, a tato situace vlastně do značné míry trvá doposud). Apeluji tedy, abyste se výše uvedeným mottem řídili nejen 11. října, ale i při rozhodování o OOXML.
Škoda, že není znám seznam uvedenách firem a doufám, že se jejich jména dozvíme. Já osobně se podle toho zařídím.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?
Vedle mnoha jiného i proto, že patentované formáty a protokoly nemají mezi obecnými normami co pohledávat. (Maximálně mohou být "vnitropodnikovou" normou výrobce). Taky proto, že bude kolidovat s mnoha dalšími normami. A v neposlední řadě proto, že Microsoft záměrně porušuje veškeré normy už celá desetiletí, takže na to nemá morální právo.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?Je to špatná norma. Místo toho, aby popisovala, jak má formát vypadat, popisuje vlastně všechny možné staré formáty (dokonce spíš jejich implementace) včetně jejich chyb. Asi jako kdyby norma pro metr popisovala jak se tady měřilo v palcích, v mílích, Maruška že měla blbé pravítko které měřilo na metru o dva centimetry míň a Franta že se vždycky v pátek vožral, ustřihl kus pásma a měřil zbytkem. A podle toho že je nutné teď dělat všechny nové měřící přístroje.
... DOC a XLS. Jediným řešením je normalizovat tyto formáty a o to se také Microsoft snaží a není na tom nic špatného, naopak je to dobře.to rozhodně dobře není když už tady byl ten příklad s měřením - je to jako kdyby se lidé shodli, že měří v metrech (ODF), a pak někdo přišel a požadoval, ať se jako oficiálně použitelné jednotky zavedou taky "Gatesovy lokty" (OOXML), aniž by zveřejnil, jak je vlastně "Gatesův loket" přesně dlouhý ... lidé používající jedny jednotky by si museli třeba technické výkresy nejdříve do nich přepočítat, ale nemohli by si být jisti, jestli jim to bude sedět přesně, protože jediný způsob, jak zjistit délku "Gatesova lokte", by byl změřit výrobek "Gatesovo pravítko(tm)", kterýžto je ale už zatížen výrobními nepřesnostmi (a navíc je zatížen nějakými licenčními podmínkami, že se nesmí zjišťovat, jak vlastně měří)
.
Diky za upozorneni
Filip Molcan
...cítím potřebu se vyjádřit k probíhajícímu procesu ve věci normalizace formátu OOXML. Nikoliv jako zástupce určité firmy nebo instituce, ale jako občan, který se v konečném důsledku bude s následky zítřejšího hlasování v budoucnu nezbytně potýkat, ať již bude závěr komise jakýkoliv.
Dojde-li ke schválení formátu OOXML jako normy, dojde tím zároveň k vytvoření zbytečné duplicity, neboť jiný formát na bázi XML - ODF (ISO/IEC 26300) - již normalizován je. Formát ODF během své existence jasně prokázal svou použitelnost. Naproti tomu formát OOXML je relativně nový a již během krátké doby se objevilo několik závažných nejasnotí ve specifikaci, které by mohly ohrozit jeho plnohodnotnou implementaci do různých produktů a také plnou přenositelnost dokumentů v tomto formátu mezi nimi. Konkrétně se například lze domnívat, že součástí specifikace by neměly být odkazy na chování určitých verzí produktů určité firmy.
I proto si myslím, že by formát OOXML neměl být (minimálně ve své současné podobě) schválen. Jeho existence jako normy není nutností a spektrum potřeb, pro něž je určen, již bylo pokryto stávající normou.
je bud ano, ne, a nebo ne s vyhradami
Tiskni
Sdílej: