Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Jistě vám neušlo, že i v ČR se chystá hlasování týkající se standardizace formátu OOXML, návrhu normy DIS 29500. V minulosti jste byli na řadě serverů informováni o tom, že doporučení pana Koska zní ,,Ne, s připomínkami". Z tohoto materiálu by ČNI mělo vycházet i ve finálním hlasování, které proběhne tento pátek. Dnes ráno jsem se ale od ČNI dozvěděl, že cca 50 firem žádá ČNI o povolení této normy (většinou jde o partnery a zákazníky firmy Microsoft).
S Pavlem Janíkem jsme proto připravili dopis, který můžete do ČNI zaslat jako svůj hlas proti schválení současné podoby specifikace formátu OOXML.
Prosím tedy všechny, kdo jsou stejného názoru, nechť podobný dopis zašlou do ČNI (dopis, e-mail, fax). V příloze (ODF, PDF) naleznete návrh dopisu, který můžete použít.
Kam posílat?
- na faxová čísla uvedená v dopise - tedy na pány Kunce a Holečka
- na e-mailové adresy director@cni.cz, normalizace@cni.cz, petr.wallenfels@cni.cz
- poštou na adresu uvedenou v dopise
Je důležité, aby dopis dorazil do ČNI nejlépe ve čtvrtek, nejpozději v pátek ráno, v pátek bude probíhat finální hlasování.
Filip Molčan, předseda OSS Alliance
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
V poslední době se v informatické komunitě dosti hovoří o snaze fy. Microsoft prosadit specifikaci Office Open XML jako ISO standard. Přicházejí zprávy o tom, jak mnohé společnosti lobují za jeho přijetí a jaké prapodivné okolnosti doprovázejí jednání v různých státech. Jako prostý občan musím vyjádřit značné znepokojení touto situací. A jestliže se chcete řídit mottem, které momentálně na webu ČNI inzerujete: „Normy pro občany – přínos pro společnost“, pak nemohu jinak než vyjádřit názor, že schválení OOXML přínosem pro občany a společnost nebude, ba právě naopak, uškodí. Nemá smysl hovořit o technických nedostatcích návrhu, ty již dostatečně rozebrali povolanější odborníci než jsem já. (I když není bez zajímavosti podívat se například, jak bylo naloženo s připomínkami indického standardizačního institutu BIS.) Já osobně za největší problém považuji existenci dvou paralelních standardů; jako formát pro kancelářské aplikace již byl schválen OpenDocument (ISO/IEC 26300). To je přímým popřením účelu standardizace a podle historických zkušeností to obyčejným lidem (a nejen jim) přináší pouze spousty problémů. Stačí si jen vzpomenout na situaci s kódováním znaků s diakritikou před několika lety: kromě standardů de iure jako KOI-8cs a ISO-8859-2 zde byla spousta standardů de facto jako KeybCS2, CP852, CP-1250, a přenést prostý text psaný v jednom editoru na jednom počítači na jiný byl pro neznalého uživatele téměř nepřekonatelný problém. Jaké důsledky budou plynout z opětného roztříštění způsobu ukládání určitých dat si tedy není těžké dovodit (ostatně je známa situace z doby před standardizací ODF, a tato situace vlastně do značné míry trvá doposud). Apeluji tedy, abyste se výše uvedeným mottem řídili nejen 11. října, ale i při rozhodování o OOXML.
Škoda, že není znám seznam uvedenách firem a doufám, že se jejich jména dozvíme. Já osobně se podle toho zařídím.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?
Vedle mnoha jiného i proto, že patentované formáty a protokoly nemají mezi obecnými normami co pohledávat. (Maximálně mohou být "vnitropodnikovou" normou výrobce). Taky proto, že bude kolidovat s mnoha dalšími normami. A v neposlední řadě proto, že Microsoft záměrně porušuje veškeré normy už celá desetiletí, takže na to nemá morální právo.
A dôvod nesúhlasu? Alebo len preto, že tento formát vydal Microsoft?Je to špatná norma. Místo toho, aby popisovala, jak má formát vypadat, popisuje vlastně všechny možné staré formáty (dokonce spíš jejich implementace) včetně jejich chyb. Asi jako kdyby norma pro metr popisovala jak se tady měřilo v palcích, v mílích, Maruška že měla blbé pravítko které měřilo na metru o dva centimetry míň a Franta že se vždycky v pátek vožral, ustřihl kus pásma a měřil zbytkem. A podle toho že je nutné teď dělat všechny nové měřící přístroje.
... DOC a XLS. Jediným řešením je normalizovat tyto formáty a o to se také Microsoft snaží a není na tom nic špatného, naopak je to dobře.to rozhodně dobře není když už tady byl ten příklad s měřením - je to jako kdyby se lidé shodli, že měří v metrech (ODF), a pak někdo přišel a požadoval, ať se jako oficiálně použitelné jednotky zavedou taky "Gatesovy lokty" (OOXML), aniž by zveřejnil, jak je vlastně "Gatesův loket" přesně dlouhý ... lidé používající jedny jednotky by si museli třeba technické výkresy nejdříve do nich přepočítat, ale nemohli by si být jisti, jestli jim to bude sedět přesně, protože jediný způsob, jak zjistit délku "Gatesova lokte", by byl změřit výrobek "Gatesovo pravítko(tm)", kterýžto je ale už zatížen výrobními nepřesnostmi (a navíc je zatížen nějakými licenčními podmínkami, že se nesmí zjišťovat, jak vlastně měří)
.
Diky za upozorneni
Filip Molcan
...cítím potřebu se vyjádřit k probíhajícímu procesu ve věci normalizace formátu OOXML. Nikoliv jako zástupce určité firmy nebo instituce, ale jako občan, který se v konečném důsledku bude s následky zítřejšího hlasování v budoucnu nezbytně potýkat, ať již bude závěr komise jakýkoliv.
Dojde-li ke schválení formátu OOXML jako normy, dojde tím zároveň k vytvoření zbytečné duplicity, neboť jiný formát na bázi XML - ODF (ISO/IEC 26300) - již normalizován je. Formát ODF během své existence jasně prokázal svou použitelnost. Naproti tomu formát OOXML je relativně nový a již během krátké doby se objevilo několik závažných nejasnotí ve specifikaci, které by mohly ohrozit jeho plnohodnotnou implementaci do různých produktů a také plnou přenositelnost dokumentů v tomto formátu mezi nimi. Konkrétně se například lze domnívat, že součástí specifikace by neměly být odkazy na chování určitých verzí produktů určité firmy.
I proto si myslím, že by formát OOXML neměl být (minimálně ve své současné podobě) schválen. Jeho existence jako normy není nutností a spektrum potřeb, pro něž je určen, již bylo pokryto stávající normou.
je bud ano, ne, a nebo ne s vyhradami