Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Jak se tak na to dívám, tak, ač se považuji za poměrně pokročilého uživatele, jsem už za ty roky všeljakých experimentů s Gentoo dost zlenivěl a jsem rád, že jsem cca před nějakou dobou přesedlal na Ubuntu. Možná je to jen můj pocit ale rozhraní openSUSE je šíleně přeplácané, plné tísíců voleb. Možná je to jen feature KDE ale ani to susí menu v Gnome nevypadá zvlášť přitažlivě...
Člověk stejně časem příjde na to, že všechna distra jsou v podstatě stejná, když si vyzkouší ty tři-čtyři základní větve. Jen se nástroje jmenují jinak a konfiguráky jsou na jiných místech.
Možná je to jen můj pocit ale rozhraní openSUSE je šíleně přeplácané, plné tísíců voleb.Já myslím, že to není pocit. Nejvíc mě dostalo to nastavení emotikonů jako jedna z tisíce rubrik v „Nastavení systému“. Systém, který má jako součást svého nastavení takovéto prkotiny, už mi přijde jako hodně zahleděný do minulosti. Na nastavování tisíců prkotin v systému už dnes nejsou zvědaví ani linuxáci, natož normální lidi. Navíc se mi zdá, že s každou novou verzí tam toho bordelu přibývá (dost mě vyděsilo, kolik tun bordelu se spouští v LXDE, které má být odlehčenou variantou bez bordelu). openSUSE už čím dál víc působí jako retro distribuce. Podle mě by opotřebovalo nějakou zásadní změnu filozofie, radikální očištění. Snad i pohřbít ten YaST, nebo jej aspoň co nejvíc uklidit z dosahu.
... ujmeš se napsání recenze opensuse 114 ty?
Ideálně by se měli dělat recenze asi tak v polovině její životnosti :)
Úplně nejlepší by byla na konci… jen by to mělo tu chybu, že už by to skoro nikoho nezajímalo. :-)
knotify4, vhodnou prevencí je zakázat KDE jakákoliv upozorňováníinit 3 a pak se vrátit na init 5. Obejít to jde třeba použitím Midnight Commanderu, pak je vše bez problému.zypper je opět o něco rychlejší (používám asi 15 repozitářů současně) a prakticky vše funguje out-of-the-box. Za mě dávám 9 bodů z 10 (ten jeden dolů za stále ještě nedoladěná KDE4, což ale není vina openSUSE, že
).
. Ja pokud vim, tak suse pouzivaj lidi prevazne prave kvuli Yastu, ze by si zaslouzil nejaky uklizeni, odlehcovani nebo zrychleni asi neni potreba resit, to je u takovyho nastroje pravda neustale.
sudo yum update. Žádný používání pomalého updatovátka z PackageKit-gnome
.
pokud mi vyskočí okénko s tím, že jsou k dispozici aktualizace, tak šup do terminálu a sudo yum update
+1
> Pismo je tak ostre a tenke ze z neho bolia oci..
Ono je to ostré a tenké právě protože autor má nastavený maximální hinting :)
Což je bohužel výchozí nastavení SUSE a dalších distribucí. Freetype full hinting moc nezvládá, zvláště u malých velikostí písma (<9px).
Za druhé a hlavně "full subpixel hinting" - nic takového neexistuje, Mluvíte o dvou různých nezávislých technikách vylepšování zobraování fontů: "font hinting" a "subpixel rendering".
Wikipedia napoví a mají tam i obrázky.
http://en.wikipedia.org/wiki/Font_hinting
http://en.wikipedia.org/wiki/Subpixel_rendering
Font Hinting - to je o hrátkách s tvary. Existuje několik implementací - patenty nezatížený "auto hinter" který je ve freetype hodně dlouho a je standardně a rozlišuje několik úrovní - žádný, slight, medium a full. Implementace se jmenuje AUTO hinter protože NEpoužívá instrukce uložené s TT fonty, protože tohle a jen tohle má patentované Apple (nikoliv MS).
Autorovi doporučuji si ten full hinting vypnout. Písmo na screenshotech opravdu vypadá bídně.
Subpixel rendering - to je o hrátkách s barvami. Tady platí, že co monitor to jiná subjektivní zkušenost. V praxi poznáte zapnutý subpixel rendering podle toho, že i černé fonty na bílém pozadí hrají trochu do jiných barev než odstíny šedé (pro jiné barevné kombinace písma a pozadí to není tak patrné). Nastavuje se tu pořadí RGB barev, vertikální a horizontální, nikoliv intenzita.
I u subpixel renderingu platí některé patenty (bytecode interpreter) tentokrát skutečně MS, a skutečně některé expirují(valy). Lze si stáhnout Freetype s povoleným BTI, ale subjektivně nemohu říct, že by došlo k výraznější změně (zlepšení). Což může být dané horší implementací ve FreeType ne chybou techniky samotné.
Nevím nic o tom, že by Firefox extra potlačoval nějaká nastavení Fontconfigu. Tohle byla specialita party okolo OOo/FO, ti používali Freetype vlastním způsobem a na nastavení fontconfigu většinou kašlali, ale časy se asi mění i tam.
V praxi doporučuji vypnout subpixel rendering a nastavit si žádné nebo jen mírný (slight) hinting. Fontconfig umožňuje podrobné nastavení pro jednotlivá písma, pokud jste hračičkové s dostatkem času.
Tak mě stačilo vidět ty fonty ve Firefoxu (bléééé), dále jeho integraci do prostředí (orámování oxegen by mělo mít default zadanou výjimku a neaplikovat ten přechod na rám, když ho neumí "gtk" vzhled....
Viděl jste jak jsou nastavené fonty ve Fireofxu v Ubuntu? I bez instalace ms-core-web fontů stránky vypadají tak, jak je vidí 99% uživatelů na světě. Ten susí zblitek fakt nechápu.
-x a podívat se, kde přesně to stojí.
Tiskni
Sdílej: