Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
Vlastní instalační proces se nijak výrazněji neliší od předchozích vydání openSUSE, jde víceméně o nudné procházení nastaveními s klikáním na tlačítko "next", pročež jej protentokrát přeskočíme. Pokud vás instalační proces zajímá blíže, zavítejte do „screenshotovky“ openSUSE 11.3, já již jen pouze poznamenám, že je škoda, že si openSUSE nevzalo inspiraci u Ubuntu, kde se nastavení řeší až v průběhu instalace. Proces instalace je tak poněkud zdlouhavější (samozřejmě také v závislosti na množství balíčků, které vyberete).
Protože se v testovacím PC (X58 + Core i7 atd.) shodou okolností nacházela v danou chvíli GeForce GTX 560 Ti (za její zapůjčení dík Nvidii), povězme si něco málo k procesu instalace uzavřeného ovladače. openSUSE 11.4 implicitně použije Nouveau, se kterým se GTX 560 Ti ve 2D chová korektně, flashová videa také běží a asi kromě absence 3D a hardwarové akcelerace videa přes VDPAU (a možná power managementu, nevím, nezkoumal jsem) není moc důvodů proč u Nouveau nezůstat, pokud vám funguje a postačuje.
Každopádně je zde asi milión a jeden důvod, proč uzavřený ovladač Nvidie použít; právě VDPAU a 3D jsou tím, proč si Nvidie pro Linux pořizovat. V základní instalaci openSUSE 11.4 s volbou desktopu KDE bez bližšího upřesnění balíčků ale ve srovnání s Ubuntu drasticky narazíte. Tam, kde Ubuntu žádá prakticky jen jeden klik myši, bude vás openSUSE neskutečně sr... štvát.
Každý znalý hupsne například pomocí init 3
do příkazové řádky bez běžících „iksek“, jinak se totiž s vámi nebude Nvidia ovladač vůbec bavit. První co mu po rozbalení 100MB+ balíku bude chybět, je gcc. Oukej, doinstalujeme. Pokus číslo dvě, chybí make. Oukej, doinstalujeme. Pokus číslo tři = chybí zdrojáky kernelu, opět použijeme Yast. Pokus čtvrtý se již daří, na testovacím PC je Nvidia instalátor schopen bez problémů vyhodit Nouveau modul z kernelu, zakomponovat vlastní ovladač do systému a zkonfigurovat X. Následně již grafika plnohodnotně běží, snad jen s jedním malým zádrhelem. Pokus spustit obslužnou GUI aplikaci Nvidia ovladače končí tím, že po pár vteřinách s přesýpačkami místo kursoru myši se přesýpačky opět změní v kursor a Nvidia X Server Config se nespustí. Mohl bych na tomto místě nadávat na Novell/openSUSE lidi, ale neudělám to, jediný ovladač, který GTX 560 Ti momentálně podporuje, je beta verze, takže tento neduh házím na bedra Nvidii.
Ukázková instalace, opět žádná revoluce, SUSE tým nadále ladí svůj YaST.
Přehled od počátku dostupných repozitářů
Ukázková instalace VLC.
Vzhled prostředí KDE je klasická zelená variace à la Novell/SUSE. V rychlém bloku na ploše jsou rovnou některé základní věci, zejména Firefox, který je zde ve verzi 4.0 beta 12 (to jen pro úplnost, v tuto chvíli je již venku finální Firefox 4.0).
Sympatická stránka openSUSE se systémovými informacemi, ještě s ovladačem Nouveau. Registruje připojená zařízení, která lze odpojit (USB flash, externí USB DVD mechanika). Povšimněte si množství dostupné operační paměti, testoval jsem 32bitovou verzi openSUSE 11.4 (Jardíku, klid! ).
A po instalaci Nvidia ovladače.
USB zařízení lze odpojit pomocí klasického appletu schovaného pod ikonkou v pravé dolní části.
Kickoff menu je klasikou, která se v openSUSE již dávno zabydlela.
Po najetí myší do levého horního rohu je možné přepínat úlohy „více graficky“.
Ovládací centrum YaST bez nějakých výraznějších změn.
Zajímavé: obě síťovky byly po instalaci „vypnuty“ (ethernet kabel jsem ale připojoval až poté). Mimochodem, oblast pro chycení okna za účelem jeho zvětšení/zmenšení je stále extrémně úzká, je to snad jen jeden pixel a opravdu špatně se s tím pracuje. Velmi nevhodné implicitní nastavení.
Firefox s instalací flashového pluginu. Instalace přímo od Adobe si vyžádá povolení příslušného repozitáře.
Konqueror a zcela jiný vzhled domovské stránky abclinuxu.
Nastavení systému v KDE, víceméně nic nového.
Na výběr je několik málo wallpaperů...
... doinstalovat lze ale hromadu dalších.
openSUSE nepoužívá v základu Clementine, ale nový, mnohými neoblíbený Amarok 2.x.
KMPlayer je sympatický, ale nějak jsem jej nedokázal přimět k přehrávání videí. Bez ohledu na volbu výstupu stále jen černá obrazovka, a to i přes podporu VDPAU.
Monitor systému na rozdíl od toho v GNOME nijak drasticky nevysává výkon CPU v závislosti na velikosti vlastního okna. A nyní si dopřejme haldu ukázek z nastavení vlastního prostředí, z velké části je znáte i z předchozích verzí openSUSE, resp. prostředí KDE.
Standardním prohlížečem obrázků je GwenView, GIMP samozřejmě nechybí.
KInfoCenter s přehledem informací o stroji na němž systém běží.
openSUSE přesedlalo na LibreOffice, v aktuálně dostupné verzi se na první pohled jeví jako shodně použitelné.
Nejprve si ukažme klasické GNOME 2.x.
openSUSE se od jiných dister liší použitím pouze jedné lišty a odlišného menu s aplikacemi atd.
Předvoleb vzhledu je přeinstalováno více než třeba v Ubuntu, nabídka wallpaperů je širší než v KDE (proboha proč?).
Součástí systému je, pokud se jej rozhodnete nainstalovat, i ukázka budoucí verze GNOME včetně nového shellu.
Hlavní lišta je umístěna nahoře (zvláštní, není to moc konzistentní s výchozím nastavením GNOME 2.x, KDE 4.6 ani LXDE a dalšími desktopy).
Nabídka tohoto desktopu pro zobrazená okna (za absenci většího výběru se omlouvám, nějak mi to došlo až příliš pozdě ).
Vyhledávání v aplikacích již jistou zajímavou a z mého pohledu dobře použitelnou funkcionalitu ukrývá. Samozřejmě pokud jen aplikace zobrazíte bez zadání řetězce ve vyhledávání, objeví se v seznamu všechny dostupné.
Ovládací centrum GNOME vypadá shodně i v této verzi.
IceWM již patří mezi ony „dostupné, ale ne moc podporované desktopy“, nectí již zelený design distribuce, předpokládá se jeho použití znalými lidmi.
Totéž platí i pro LXDE, mimochodem u takovýchto částí systému „méně na očích“ již začíná haprovat počeštěnost, ale to asi nebude moc lidí trápit. Nastavení OpenBoxu si ukažme v rámci LXDE, ač jej lze použít třeba i s GNOME a dalšími (v YaSTu na to naleznete příslušné instalační balíčky).
Posledním ukázkovým desktopem je Enlightenment, zde zastupovaný verzí E16, u něj si již na češtinu nikdo nehraje.
openSUSE 11.4 ve mě zanechalo trochu rozporuplné dojmy. Na to, na jak výkonném PC jsem jej instaloval, nebylo zrovna nejsvižnější (z Ubuntu i Kubuntu 10.10 jsem měl pocity lepší), je zde poněkud otravný proces instalace grafických ovladačů, výchozí nastavení některých aspektů KDE nebude vyhovovat každému a celkově je tato výchozí konfigurace až příliš přesycena nabídkami a volbami.
Je samozřejmě otázkou toho, co komu vyhovuje. Kdo chce superjednoduchý desktop s omezeným množstvím nastavení, zvolí pochopitelně Ubuntu či Kubuntu, pro trochu větší šťouraly, kterým třeba také více vyhovuje zelený design prostředí, je openSUSE 11.4 celkem přijatelnou možností.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Možná je to jen můj pocit ale rozhraní openSUSE je šíleně přeplácané, plné tísíců voleb.Já myslím, že to není pocit. Nejvíc mě dostalo to nastavení emotikonů jako jedna z tisíce rubrik v „Nastavení systému“. Systém, který má jako součást svého nastavení takovéto prkotiny, už mi přijde jako hodně zahleděný do minulosti. Na nastavování tisíců prkotin v systému už dnes nejsou zvědaví ani linuxáci, natož normální lidi. Navíc se mi zdá, že s každou novou verzí tam toho bordelu přibývá (dost mě vyděsilo, kolik tun bordelu se spouští v LXDE, které má být odlehčenou variantou bez bordelu). openSUSE už čím dál víc působí jako retro distribuce. Podle mě by opotřebovalo nějakou zásadní změnu filozofie, radikální očištění. Snad i pohřbít ten YaST, nebo jej aspoň co nejvíc uklidit z dosahu.
Ideálně by se měli dělat recenze asi tak v polovině její životnosti :)
Úplně nejlepší by byla na konci… jen by to mělo tu chybu, že už by to skoro nikoho nezajímalo. :-)
knotify4
, vhodnou prevencí je zakázat KDE jakákoliv upozorňováníinit 3
a pak se vrátit na init 5
. Obejít to jde třeba použitím Midnight Commanderu, pak je vše bez problému.zypper
je opět o něco rychlejší (používám asi 15 repozitářů současně) a prakticky vše funguje out-of-the-box. Za mě dávám 9 bodů z 10 (ten jeden dolů za stále ještě nedoladěná KDE4, což ale není vina openSUSE, že sudo yum update
. Žádný používání pomalého updatovátka z PackageKit-gnome pokud mi vyskočí okénko s tím, že jsou k dispozici aktualizace, tak šup do terminálu a sudo yum update
+1
> Pismo je tak ostre a tenke ze z neho bolia oci..
Ono je to ostré a tenké právě protože autor má nastavený maximální hinting :)
Což je bohužel výchozí nastavení SUSE a dalších distribucí. Freetype full hinting moc nezvládá, zvláště u malých velikostí písma (<9px).
Za druhé a hlavně "full subpixel hinting" - nic takového neexistuje, Mluvíte o dvou různých nezávislých technikách vylepšování zobraování fontů: "font hinting" a "subpixel rendering".
Wikipedia napoví a mají tam i obrázky.
http://en.wikipedia.org/wiki/Font_hinting
http://en.wikipedia.org/wiki/Subpixel_rendering
Font Hinting - to je o hrátkách s tvary. Existuje několik implementací - patenty nezatížený "auto hinter" který je ve freetype hodně dlouho a je standardně a rozlišuje několik úrovní - žádný, slight, medium a full. Implementace se jmenuje AUTO hinter protože NEpoužívá instrukce uložené s TT fonty, protože tohle a jen tohle má patentované Apple (nikoliv MS).
Autorovi doporučuji si ten full hinting vypnout. Písmo na screenshotech opravdu vypadá bídně.
Subpixel rendering - to je o hrátkách s barvami. Tady platí, že co monitor to jiná subjektivní zkušenost. V praxi poznáte zapnutý subpixel rendering podle toho, že i černé fonty na bílém pozadí hrají trochu do jiných barev než odstíny šedé (pro jiné barevné kombinace písma a pozadí to není tak patrné). Nastavuje se tu pořadí RGB barev, vertikální a horizontální, nikoliv intenzita.
I u subpixel renderingu platí některé patenty (bytecode interpreter) tentokrát skutečně MS, a skutečně některé expirují(valy). Lze si stáhnout Freetype s povoleným BTI, ale subjektivně nemohu říct, že by došlo k výraznější změně (zlepšení). Což může být dané horší implementací ve FreeType ne chybou techniky samotné.
Nevím nic o tom, že by Firefox extra potlačoval nějaká nastavení Fontconfigu. Tohle byla specialita party okolo OOo/FO, ti používali Freetype vlastním způsobem a na nastavení fontconfigu většinou kašlali, ale časy se asi mění i tam.
V praxi doporučuji vypnout subpixel rendering a nastavit si žádné nebo jen mírný (slight) hinting. Fontconfig umožňuje podrobné nastavení pro jednotlivá písma, pokud jste hračičkové s dostatkem času.
Tak mě stačilo vidět ty fonty ve Firefoxu (bléééé), dále jeho integraci do prostředí (orámování oxegen by mělo mít default zadanou výjimku a neaplikovat ten přechod na rám, když ho neumí "gtk" vzhled....
Viděl jste jak jsou nastavené fonty ve Fireofxu v Ubuntu? I bez instalace ms-core-web fontů stránky vypadají tak, jak je vidí 99% uživatelů na světě. Ten susí zblitek fakt nechápu.
-x
a podívat se, kde přesně to stojí.