Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
1) Představte se prosím čtenářům: co vás přivedlo k Linuxu a co k SUSE? Jak dlouho už pracujete pro SUSE a čím se zabýváte?
Michal Švec: pracuji v současnosti ve společnosti SUSE LINUX, s. r. o., na pozici Director Platform/openSUSE, kde jsem odpovědný za instalaci a konfiguraci systému nebo distribuci openSUSE. V prostředí otevřeného softwaru jsem aktivně činný přes deset let; začínal jsem jako programátor, v minulosti jsem měl na starosti vedení týmu vyvíjejícího v ČR konfigurační a instalační systém YaST.
Vojtěch Pavlík: pracuji též ve společnosti SUSE LINUX, s. r. o,, na pozici Director SUSE Labs. Toto oddělení lze nejlépe vystihnout jeho mottem "Driving core technologies upstream" - SUSE Labs pracuje na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux, včetně GCC, v úzké spolupráci s vývojářskou komunitou.
2) Co bude nového v připravovaném openSUSE 11.0 (obecně i konkrétně)?
MŠ: Hodně změn je v instalaci, která má jednak úplně nový vzhled, ale také je výrazně rychlejší díky použité technologii připravených obrazů systému, které se po nakopírování jen upravují podle toho, co si uživatel vybere.
VP: Další změna je výrazné zrychlení instalace balíčků (ZYPP, zypper), čehož by si měli všimnout všichni. Ta se pozvolna řadí k těm nejrychlejším, které jsou vůbec dostupné.
3) Proč tam bude KDE3 i KDE4, proč nečekáte na KDE 4.1? V čem vidíte hlavní výhody nového prostředí oproti 3.5.x?
MŠ: Obě verze tam budou zejména proto, že se tak rozhodla openSUSE komunita. KDE 4.1 jsme bohužel nestihli, nicméně čekat na další (lepší) verzi příliš nemůžeme, jelikož bychom mohli čekat v podstatě neustále. Nové KDE 4.1 bude rozhodně dostupné přes openSUSE Build Service, hned jak vyjde.
Výhody nového KDE4 jsou převážně v nové infrastruktuře, byly přepracovány a vytvořeny nové základní komponenty (například Plasma), na kterých se nyní dají stavět lepší a zajímavější aplikace. Základní prostředí je nyní funkční, takže nastává čas se věnovat aplikacím na něm postaveným.
4) Poslední dobou se mluví o razantním zrychlení Zyppu v nové verzi. Co tomu doteď bránilo?
MŠ: Převážně nedostatek času, nápadů na vylepšení a zrychlení by bylo hodně, ale čas je omezený. Aktuálně už ZYPP poskytuje dostatečnou flexibilitu, podporuje různé repozitáře, instalační zdroje nebo kombinace produktů, tak jsme se soustředili na stabilitu a rychlost, v čemž také chceme pokračovat.
VP: Zásadně byl přepracován "mozek" ZYPPu, který nyní pro nalezení řešení závislostí, požadavků uživatele a updatů na nové verze používá tzv. SAT Solver, neboť řešení závislostí je NP-úplný problém převeditelný snadno právě na problém splnitelnosti booleovských formulí (SAT). To samo o sobě přineslo velké zrychlení a zároveň zjednodušení, a následně bylo dalších zrychlení dosaženo běžnějšími optimalizacemi paměťové, procesorové a diskové náročnosti ZYPPu.
5) Verze 11.0 mimo jiné přešla na systém PulseAudio. Jaké máte další plány do budoucna? Co přibude a co bude odstraněno?
MŠ: Chceme stále integrovat existující i nové komponenty a držet tak krok s vývojem mimo distribuci. V poslední době jsme například začali používat PackageKit, do kterého přidáváme chybějící funkcionalitu, abychom jej mohli naplno integrovat do distribuce.
6) Které místo je podle váš největší slabinou openSUSE/SLE{D,S} a jak byste to chtěli v následujících verzích vylepšit?
MŠ: Různých drobných problémů je pořád hodně, nicméně nejvíce nám chybí propagace a marketing. SUSE Linux má spoustu technicky excelentních řešení, ale jen málokdo o nich ví. To bychom také chtěli změnit, snažíme se o nových věcech psát a upozorňovat na ně, aby o nich vědělo více lidí a mohlo je využít.
7) Co naopak SUSE zvládá nejlépe? V čem máte nad ostatními distribucemi navrch?
MŠ: Hodně práce věnujeme integraci a testování různých komponent dohromady, přípravě distribuce tak, aby byla jak použitelná na servery nebo pro experty, tak i jednoduchá na správu pro neznalé uživatele, nebo prostě pro ty, kterým se detaily řešit nechce.
VP: Jednou z velkých překážek většího uplatnění Linuxu obecně jsou problémy s interoperabilitou, a proto se SUSE (a Novell) zaměřují právě na odstranění této překážky. Příklady vylepšení mohou být například snadné nastavení pro provozování SUSE Linuxu v sítích Active Directory nebo podpora VBA v OpenOffice.org.
8) Novell se hodně angažuje v provozu a dalším rozvoji OBS (openSUSE Build Service). V čem jsou výhody a v čem nedostatky takového vytváření balíčků?
MŠ: Výhod takového řešení je několik, mezi nimi například to, že můžete spravovat software na jednom místě a vytvářet z jednoho místa balíčky pro všechny distribuce. Autoři nebo správci softwaru se tak nemusí zabývat detaily a instalací různých distribucí a mohou se soustředit na to hlavní, na funkcionalitu zmíněného programu.
Hlavní nedostatek je, že funkcionalitu OBS můžeme rozšiřovat jen postupně, nápadů je hodně. Snad se nám také podaří přilákat více členů komunity ke spolupráci, myslím, že to může být zajímavé. Důležité je zmínit, že OBS je kompletně open source, takže se nejen mohou všichni podílet na jeho vývoji, ale také ho mohou potenciálně nasadit jinde, pro vlastní potřebu.
VP: Jedním z výjimečných aspektů OBS je to, že je v něm možno vytvářet balíky nejen pro produkty SUSE, ale i pro většinu ostatních významnějších distribucí - proto doufáme, že menší i větší open source projekty budou OBS používat k tomu, aby poskytly hotové balíčky svého software svým uživatelům napříč distribucemi.
9) Neplánujete vymyslet nějaká pravidla, po jejichž splnění by mohl i balíkář, který nepracuje pro Novell, protlačit svůj balíček do oficiálních repozitářů? Protlačit ve smyslu, že by se stal jejich správcem se vším, co to obnáší. Myslíte si, že by to mohl být přínos?
MŠ: Takové otevření distribuce je stále v procesu, zatím ještě není takto daleko, nicméně už máme několik externích vývojářů, kteří s námi spolupracují velice úzce.
Nicméně, stojí za to zvážit použití openSUSE Build Service, které funguje hodně podobně. Jednak odtud synchronizujeme balíčky do distribuce, ale také to dovoluje vývojářům větší flexibilitu aktualizovat balíčky stále, ne jen když vydáme distribuci, což si myslím je zajímavé i pro uživatele.
VP: V OBS je mnoho zajímavých repozitářů, zaměřených specifickými směry, jako příklad mohu uvést třeba openSUSE::Edu, obsahující různé programy používané ve výuce a na vysokých školách. Tyto repozitáře je možno přidat do konfigurace správy balíků a balíky v nich obsažené jsou pak dostupné pro instalaci stejně jako balíky "oficiální". Protože "oficiální" distribuce nikdy nemůže obsáhnout šíři nabídky open source softwaru, doufáme, že právě tyto komunitní repozitáře budou dobrou cestou, jakou může kdokoli přidat další balíky.
10) Máte nějaký plán, jak posílit českou openSUSE komunitu, která se navenek nejeví moc aktivní?
MŠ: Českou komunitu se snažíme podporovat různými akcemi, naposledy třeba otevřenéSUSE nebo účastí na akcích typu LinuxExpo, kdy mají šanci se setkat s vývojáři, zeptat se na to, co je zajímá, nebo se dozvědět něco nového.
Také vzhledem k tomu, že tu máme celkem velké vývojářské centrum, má lokální komunita lepší podporu, jelikož se vývojáři snaží poradit nebo věci zlepšit tak nějak přirozeně.
11) Co je to přesně Hackweek a jak funguje?
MŠ: Hackweek je koncept podpory inovace; je to zhruba dvakrát do roka jeden týden věnovaný podpoře a práci na nových nápadech. Tento týden je na to kompletně vyhrazen, vývojáři mohou dělat v podstatě na čemkoliv, co se i jen okrajově týká jejich práce a je nějak zajímavé nebo užitečné.
Hackweek je součástí času vyhrazeného na inovace (ITO, Innovation Time Off), což je doba, kterou mohou vývojáři strávit hledáním a prací na nových věcech, které bezprostředně nevyplývají z předchozích požadavků. Na toto mají vyhrazeno 10 % své pracovní doby.
VP: Jedním z výsledků Hackweeků je právě ono výše zmíněné radikální zrychlení ZYPPu a tím i celého systému instalace balíků.
12) Po podepsání smlouvy Novellu s MS mnoho lidí Novellu spílalo a spousta jiných jej naopak chválilo. Jak vidíte s odstupem času přínos této spolupráce pro (open)SUSE? Je už "na co si sáhnout"?
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Nejde jen o "nový vzhled instalátoru"
s/KDE4/Qt4/
Svatému TunákoviCo to používáš za systém s rybama, neznatuxi jeden? Tux si Tě dá k obědu!
/arch/quickinstall
(tj malý, jednoduchý, a čitelný skript, který do cílového mountu rozbalí core balíky, a provede nějakou minimální inicializaci. Ale obávám se že něco tak přímočarého v Suse vůbec realizovat nejde, protože si tam různá "usnadňovadla" navzájem radostně podrážejí nohy.
SUSE Labs pracuje na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux, včetně GCC,
Což docela dobře vysvětluje, proč už 5 let v GCC přetrvává bugPochopil jsem vás správně, že GCC bylo bezchybné, ale od té doby, co do toho SUSE Labs začalo přispívat, zavedlo bugy a blokuje jejich opravu? Si děláte srandu nebo to myslíte vážně?
SUSE Labs "pracují na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux". Uniká mi, kde v tom vidíš to "diktátorsky drží pod palcem vývoj kernelu, GCC a Glibc a bez jejich štemplu se nic nesmí dělat", které se nám zjevně snažíš namluvit.
Taky bych mohl říct: "Na GCC a Glibc pracuje jiste i Red Hat. To docela dobře vysvětluje, proč už 5 let v GCC přetrvává bug, díky kterému nepatchovaný gcc-glibc toolchain nelze použít pro tvorbu binárek pro uclibc, přestože jde o totožnou architekturu." Nebo třeba že bychom si vzali na paškál IBM nebo HP?