Michal Švec a Vojtěch Pavlík o SUSE

9. 6. 2008 | Robert Krátký | Rozhovory | 4774×

Ve společném rozhovoru odpovídali Michal Švec a Vojtěch Pavlík na otázky týkající se například novinek v openSUSE 11, Hackweeku, Zypperu nebo openSUSE Build Service.

Michal Švec

1) Představte se prosím čtenářům: co vás přivedlo k Linuxu a co k SUSE? Jak dlouho už pracujete pro SUSE a čím se zabýváte?

Michal Švec: pracuji v současnosti ve společnosti SUSE LINUX, s. r. o., na pozici Director Platform/openSUSE, kde jsem odpovědný za instalaci a konfiguraci systému nebo distribuci openSUSE. V prostředí otevřeného softwaru jsem aktivně činný přes deset let; začínal jsem jako programátor, v minulosti jsem měl na starosti vedení týmu vyvíjejícího v ČR konfigurační a instalační systém YaST.

Vojtěch Pavlík: pracuji též ve společnosti SUSE LINUX, s. r. o,, na pozici Director SUSE Labs. Toto oddělení lze nejlépe vystihnout jeho mottem "Driving core technologies upstream" - SUSE Labs pracuje na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux, včetně GCC, v úzké spolupráci s vývojářskou komunitou.

2) Co bude nového v připravovaném openSUSE 11.0 (obecně i konkrétně)?

MŠ: Hodně změn je v instalaci, která má jednak úplně nový vzhled, ale také je výrazně rychlejší díky použité technologii připravených obrazů systému, které se po nakopírování jen upravují podle toho, co si uživatel vybere.

VP: Další změna je výrazné zrychlení instalace balíčků (ZYPP, zypper), čehož by si měli všimnout všichni. Ta se pozvolna řadí k těm nejrychlejším, které jsou vůbec dostupné.

3) Proč tam bude KDE3 i KDE4, proč nečekáte na KDE 4.1? V čem vidíte hlavní výhody nového prostředí oproti 3.5.x?

MŠ: Obě verze tam budou zejména proto, že se tak rozhodla openSUSE komunita. KDE 4.1 jsme bohužel nestihli, nicméně čekat na další (lepší) verzi příliš nemůžeme, jelikož bychom mohli čekat v podstatě neustále. Nové KDE 4.1 bude rozhodně dostupné přes openSUSE Build Service, hned jak vyjde.

Výhody nového KDE4 jsou převážně v nové infrastruktuře, byly přepracovány a vytvořeny nové základní komponenty (například Plasma), na kterých se nyní dají stavět lepší a zajímavější aplikace. Základní prostředí je nyní funkční, takže nastává čas se věnovat aplikacím na něm postaveným.

4) Poslední dobou se mluví o razantním zrychlení Zyppu v nové verzi. Co tomu doteď bránilo?

MŠ: Převážně nedostatek času, nápadů na vylepšení a zrychlení by bylo hodně, ale čas je omezený. Aktuálně už ZYPP poskytuje dostatečnou flexibilitu, podporuje různé repozitáře, instalační zdroje nebo kombinace produktů, tak jsme se soustředili na stabilitu a rychlost, v čemž také chceme pokračovat.

VP: Zásadně byl přepracován "mozek" ZYPPu, který nyní pro nalezení řešení závislostí, požadavků uživatele a updatů na nové verze používá tzv. SAT Solver, neboť řešení závislostí je NP-úplný problém převeditelný snadno právě na problém splnitelnosti booleovských formulí (SAT). To samo o sobě přineslo velké zrychlení a zároveň zjednodušení, a následně bylo dalších zrychlení dosaženo běžnějšími optimalizacemi paměťové, procesorové a diskové náročnosti ZYPPu.

5) Verze 11.0 mimo jiné přešla na systém PulseAudio. Jaké máte další plány do budoucna? Co přibude a co bude odstraněno?

MŠ: Chceme stále integrovat existující i nové komponenty a držet tak krok s vývojem mimo distribuci. V poslední době jsme například začali používat PackageKit, do kterého přidáváme chybějící funkcionalitu, abychom jej mohli naplno integrovat do distribuce.

6) Které místo je podle váš největší slabinou openSUSE/SLE{D,S} a jak byste to chtěli v následujících verzích vylepšit?

MŠ: Různých drobných problémů je pořád hodně, nicméně nejvíce nám chybí propagace a marketing. SUSE Linux má spoustu technicky excelentních řešení, ale jen málokdo o nich ví. To bychom také chtěli změnit, snažíme se o nových věcech psát a upozorňovat na ně, aby o nich vědělo více lidí a mohlo je využít.

Vojtěch Pavlík

7) Co naopak SUSE zvládá nejlépe? V čem máte nad ostatními distribucemi navrch?

MŠ: Hodně práce věnujeme integraci a testování různých komponent dohromady, přípravě distribuce tak, aby byla jak použitelná na servery nebo pro experty, tak i jednoduchá na správu pro neznalé uživatele, nebo prostě pro ty, kterým se detaily řešit nechce.

VP: Jednou z velkých překážek většího uplatnění Linuxu obecně jsou problémy s interoperabilitou, a proto se SUSE (a Novell) zaměřují právě na odstranění této překážky. Příklady vylepšení mohou být například snadné nastavení pro provozování SUSE Linuxu v sítích Active Directory nebo podpora VBA v OpenOffice.org.

8) Novell se hodně angažuje v provozu a dalším rozvoji OBS (openSUSE Build Service). V čem jsou výhody a v čem nedostatky takového vytváření balíčků?

MŠ: Výhod takového řešení je několik, mezi nimi například to, že můžete spravovat software na jednom místě a vytvářet z jednoho místa balíčky pro všechny distribuce. Autoři nebo správci softwaru se tak nemusí zabývat detaily a instalací různých distribucí a mohou se soustředit na to hlavní, na funkcionalitu zmíněného programu.

Hlavní nedostatek je, že funkcionalitu OBS můžeme rozšiřovat jen postupně, nápadů je hodně. Snad se nám také podaří přilákat více členů komunity ke spolupráci, myslím, že to může být zajímavé. Důležité je zmínit, že OBS je kompletně open source, takže se nejen mohou všichni podílet na jeho vývoji, ale také ho mohou potenciálně nasadit jinde, pro vlastní potřebu.

VP: Jedním z výjimečných aspektů OBS je to, že je v něm možno vytvářet balíky nejen pro produkty SUSE, ale i pro většinu ostatních významnějších distribucí - proto doufáme, že menší i větší open source projekty budou OBS používat k tomu, aby poskytly hotové balíčky svého software svým uživatelům napříč distribucemi.

9) Neplánujete vymyslet nějaká pravidla, po jejichž splnění by mohl i balíkář, který nepracuje pro Novell, protlačit svůj balíček do oficiálních repozitářů? Protlačit ve smyslu, že by se stal jejich správcem se vším, co to obnáší. Myslíte si, že by to mohl být přínos?

MŠ: Takové otevření distribuce je stále v procesu, zatím ještě není takto daleko, nicméně už máme několik externích vývojářů, kteří s námi spolupracují velice úzce.

Nicméně, stojí za to zvážit použití openSUSE Build Service, které funguje hodně podobně. Jednak odtud synchronizujeme balíčky do distribuce, ale také to dovoluje vývojářům větší flexibilitu aktualizovat balíčky stále, ne jen když vydáme distribuci, což si myslím je zajímavé i pro uživatele.

VP: V OBS je mnoho zajímavých repozitářů, zaměřených specifickými směry, jako příklad mohu uvést třeba openSUSE::Edu, obsahující různé programy používané ve výuce a na vysokých školách. Tyto repozitáře je možno přidat do konfigurace správy balíků a balíky v nich obsažené jsou pak dostupné pro instalaci stejně jako balíky "oficiální". Protože "oficiální" distribuce nikdy nemůže obsáhnout šíři nabídky open source softwaru, doufáme, že právě tyto komunitní repozitáře budou dobrou cestou, jakou může kdokoli přidat další balíky.

Hackweek

10) Máte nějaký plán, jak posílit českou openSUSE komunitu, která se navenek nejeví moc aktivní?

MŠ: Českou komunitu se snažíme podporovat různými akcemi, naposledy třeba otevřenéSUSE nebo účastí na akcích typu LinuxExpo, kdy mají šanci se setkat s vývojáři, zeptat se na to, co je zajímá, nebo se dozvědět něco nového.

Také vzhledem k tomu, že tu máme celkem velké vývojářské centrum, má lokální komunita lepší podporu, jelikož se vývojáři snaží poradit nebo věci zlepšit tak nějak přirozeně.

11) Co je to přesně Hackweek a jak funguje?

MŠ: Hackweek je koncept podpory inovace; je to zhruba dvakrát do roka jeden týden věnovaný podpoře a práci na nových nápadech. Tento týden je na to kompletně vyhrazen, vývojáři mohou dělat v podstatě na čemkoliv, co se i jen okrajově týká jejich práce a je nějak zajímavé nebo užitečné.

Hackweek je součástí času vyhrazeného na inovace (ITO, Innovation Time Off), což je doba, kterou mohou vývojáři strávit hledáním a prací na nových věcech, které bezprostředně nevyplývají z předchozích požadavků. Na toto mají vyhrazeno 10 % své pracovní doby.

VP: Jedním z výsledků Hackweeků je právě ono výše zmíněné radikální zrychlení ZYPPu a tím i celého systému instalace balíků.

12) Po podepsání smlouvy Novellu s MS mnoho lidí Novellu spílalo a spousta jiných jej naopak chválilo. Jak vidíte s odstupem času přínos této spolupráce pro (open)SUSE? Je už "na co si sáhnout"?

Pokračování

       

Komentáře

[Ilfirin]

Teda, utnout rozhovor po položení otázky...
To zítra obdobný článek začne rovnou odpovědí?

[Vin]

Ten konec mě taky rozesmál... úplně jako ze seriálů, takové to typické 'To be continued...' po nějaké nedořešené scéně (cliffhangeru).

[jozka]

Ale takhle je to i v Programmers at Work...

[zde]

Zelený mor..

[srigi]

Takyto prispevok si nezasluzi inu odpoved ako:

100x lepsie, ako hnedy bububu mor.

[zde]

Dobře, tak jinak. SuSe jsem kdysi hodně dávno (zhruba v době kdy byl Athlon novinka) zkoušel, a přišlo mi to jako sice jakžtakž funkční, ale nesmírně pomalé, tak jsem se za pár dnů vrátil k Mandraku. Pak přišla mezinárodní ostuda v podobě české lokalizace OpenOffice, která byla-a-současně-nebyla uvolněna jako open source, tak šli do ignore listu. Tento rozhovor je velmi užitečným, protože je z něj poznat že jestli na něčem pracujou, tak sou to opět samý zbytečnosti jako "nový vzhled instalátoru", "další audio wrapper", "další zesložitění instalačního procesu" apod, takže na svých preferencích nemusím bohužel nic měnit.

[Klara]

Nebyla to lokalizace pro StarOffice 5.2?

[zde]

Možná ano. Je to jen identifikátor co na věci nic nemění..

[miso]

Zeby licencia StarOffice?

[Kyosuke]

Psst, nekaž mu tu milosrdnou selektivní paměť.

[zde]

Ano, šlo o Star Office. Proč na tom tolik záleží? A proč když nezapomenu na nějakou sviňáru jen proto, že stejný subjekt udělal i něco dobrého, říkáte selektivní paměť?

[Nuphar]

No, "kdysi dávno" nic neříká o stavu právě teď. Nejde jen o "nový vzhled instalátoru" instalátoru (to je vedlejší produkt KDE4), ale hlavně o FUNKCIONALITU (a zjednodušení, viz. např významný pokles instalačních kroků). Aby to všechno fungovalo bez hodiny a hravě, ne aby musel člověk 3 dny čekat na kompilaci a modlit se ke Svatému Tunákovi, aby se to někde nepoto Ave chameleon!

[Kyosuke]

Nejde jen o "nový vzhled instalátoru"

s/KDE4/Qt4/

Svatému Tunákovi

Co to používáš za systém s rybama, neznatuxi jeden? Tux si Tě dá k obědu!

[Nuphar]

Spelling war je nemorální! Inu, musím svůj spellchecker naučit novou automatickou opravu!

[zde]

Pod "významným poklesem instalačních kroků" si představuju něco jako /arch/quickinstall (tj malý, jednoduchý, a čitelný skript, který do cílového mountu rozbalí core balíky, a provede nějakou minimální inicializaci. Ale obávám se že něco tak přímočarého v Suse vůbec realizovat nejde, protože si tam různá "usnadňovadla" navzájem radostně podrážejí nohy.

[miso]

Iste ze sa to da, ale to by si asi musel trosku pohnut tou vecou na krku

[heetly]

Opravdu velmi jednoduchá věc :)

[miso]

Ku ktorej casti vety to patrilo? (recnicka otazka - neodpovedat )

[zde]

1) Zjevně jste u onoho "jednoduchá věc" nepostřehl ironii

2) Opravdu onen skript najdu na instalačním médiu? Že ne? Takže proč to vůbec zmiňujete?!?

[Ilfirin]

Na instalačním médiu najdete "normální" instalátor. Pokud chcete instalovat scriptem, tu možnost stále máte a neříkejte, že nevíte jak.
Tak, a co si vymyslíte teď? Zatím nic moc úspěch

[zde]

Samozřejmě že vím- stačí zvolit rozumější distro .-)

[Michal Kubeček]

Hm... a co takhle "zapnu počítač, zmáčknu F12 a za 20 minut je nainstalováno"? Je to dost jednoduché a přímočaré? :-)

[miso]

To je ale v rozpore s tym, co som pisal ja
BTW - naozaj mate pocit, ze prispievatel chce pocut odpoved?

[Michal Kubeček]

Nemám, proto jsem se také nesnažil odpovídat příliš vážně… Na druhou stranu ale většina instalací OpenSuSE, které jsem v posledních 2-3 letech prováděl, opravdu probíhala tak, jak jsem popsal výše (OK, na pomalejších strojích to může trvat až 45 minut, ale během nich nemusím hnout prstem, takže mne to moc nepálí).

[zde]

Což o to, jednoduché a přímočaré by to bylo. Ale čitelné, efektivní, a bohužel občas ani spolehlivé už ne :( Navíc na ty F12-kový instalace se exploity chytají skoro stejně dobře jako na good ol' windaz...

[Michal Kubeček]

Kdyby to nebylo efektivní, nedělal bych to. :-) S těmi exploity tomu moc nerozumím, při automatické instalaci používám stejné instalační repository jako při ruční a stejné update repository jako při následném online updatu. Jediný rozdíl je v tom, že na rozdíl od ruční instalace neprovádím update až dodatečně, ale instaluji rovnou updatované balíčky. Takže nevidím důvod, proč by to mělo být náchylnější na exploity než ruční instalace.

[zde]

Kdyby to efektivní bylo, nepotřebovalo by to 96+ MB RAM. Ad 2 bylo míněno jako: jednou stisknu F12 -> žádná customizace -> monokultura -> snadnější cílení rootkitů.

[Ilfirin]

Tak tohle už je schíza ale .

[Michal Kubeček]

Používáte chybný předpoklad "žádná customizace". Customizace se jen provede předem v klidu na straně serveru.

[Laco]

Nech sa pan boh zlutuje nad vasimi zubozenymi dusami ak stale nevidite jedninu spravnu cestu svetla danu Microsoftom....muhahahahahaa

[Ilfirin]

To možná ano, ale nutno říci, že nákaza je velmi příjemná aneb bez "zeleného moru" bych si to nedokázal představit.

[zde]

SUSE Labs pracuje na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux, včetně GCC, v úzké spolupráci s vývojářskou komunitou.

Což docela dobře vysvětluje, proč už 5 let v GCC přetrvává bug, díky kterému nepatchovaný gcc-glibc toolchain nelze použít pro tvorbu binárek pro uclibc, přestože jde o totožnou architekturu :(

[Ilfirin]

SUSE Labs pracuje na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux, včetně GCC,

Což docela dobře vysvětluje, proč už 5 let v GCC přetrvává bug

Pochopil jsem vás správně, že GCC bylo bezchybné, ale od té doby, co do toho SUSE Labs začalo přispívat, zavedlo bugy a blokuje jejich opravu? Si děláte srandu nebo to myslíte vážně?

[koty]

Říkáš 5 let? Tak to nevysvětluje, protože SUSE Labs se v tom rejpou už delší dobu. Hele, nemáš nějakou susefobii ?

[Kyosuke]

Podle profilu je z Brna a věrný Fidorce, možná jen dělá pro konkurenci.

[michich]

Já pro ni dělám a můžu říct, že to, co tu ten troll předvádí, opravdu nemáme zapotřebí. Věřím, že to není nikdo od nás. A od tebe nebylo pěkné něco takového naznačovat, a to ani se smajlíkem.

[Kyosuke]

No budiž. Koneckonců ti lidé s červenými klobouky na Linuxaltu na to rozhodně nevypadali. Jenže mně by nepomohla v některých směrech asi ani genová terapie. (BTW, my zase "máme" Petra Tomeše. Co s tím dělat? Někdy jen humor ochrání člověka před pádem do frustrace. )

Hmm, možná se mi to jen zdá, ale trollové jeho typu se vynořují čím dál tím častěji. ;/ Naštěstí hlavně na Rootu, sem to tak nějak neproniká.

[zde]

Někdy jen humor ochrání člověka před pádem do frustrace. )

Vidí, mě zas před frustrací z toho, že zjevné chyby se stále dokola obcházejí, místo aby se jednou a provždy vyřešily, pomáhá občasné trollování.

[zde]

Podle profilu je z Brna a věrný Fidorce, možná jen dělá pro konkurenci.

Skvělá dedukce! Dělám pro RH a proto je tak usilovně chválím .-)

[Kyosuke]

SUSE Labs "pracují na vývoji jádra Linuxu, Samby a vývojových nástrojů pro Linux". Uniká mi, kde v tom vidíš to "diktátorsky drží pod palcem vývoj kernelu, GCC a Glibc a bez jejich štemplu se nic nesmí dělat", které se nám zjevně snažíš namluvit.

Taky bych mohl říct: "Na GCC a Glibc pracuje jiste i Red Hat. To docela dobře vysvětluje, proč už 5 let v GCC přetrvává bug, díky kterému nepatchovaný gcc-glibc toolchain nelze použít pro tvorbu binárek pro uclibc, přestože jde o totožnou architekturu." Nebo třeba že bychom si vzali na paškál IBM nebo HP?

[zde]

diktátorsky drží pod palcem vývoj kernelu, GCC a Glibc a bez jejich štemplu se nic nesmí dělat

To samozřejmě netvrdím. Jenže když se nějaká firma prsí tím, že "pracuje na vývoji" X, očekávám že jejich postoje mají mnohem větší váhu než názory obyčejných vývojářů. Proto jim přisuzuji i větší zodpovědnosti za současný stav X. Co je na tom špatně?

[koty]

SUSE se prostě prsí, protože může říct, že nemaká jenom na tapetkách a čudlítkách, ale také na něčem, co snad i ty považuješ za důležité. A proč by názor jedné firmy měl mít větší váhu?

[Kyosuke]

Red Hat se taky prsí. Dokonce i IBM se prsí. Hrozně bych se divil, kdyby se někdo z těch, co může, nikde neprsil.

[stanger]

Je sice pekny, ze nastroj pro instalaci balicku je rychlejsi, ale me by zajimalo jestli umi odstranovat reverzni zavislosti a dalsi funkce, ktere maji spravci balicku v ostatnich distribucich a v minulosti jsem je v suse nenasel.

[Michal Kubeček]

Asi vás to zase tak moc nezajímá, protože jinak byste si to jistě našel v některé z těch asi tak padesáti předchozích diskusí na toto téma…

[SeeM]

no vždy zkusím nové číslo, ale u mne je suse bída s nouzí a to dvakrát, mám normální stroj p4/945p/nvidia a distribuce se sotva vleče, nijak jsem to nikdy nezkoumal proč tomu tak je, verze 10 i 11, proto také raději nabízím buntu nebo pclos

[Kyosuke]

Nemůže to být nedostatkem paměti? Dokonce i ta šílenost jménem P4 by neměla mít problémy, ale pod 1 GB na oS 10.x (kvůli ZYPPu) a pod 512 MB na oS 11 bych nešel.

[SeeM]

kdepak 10 jsem zkoušel ještě na starým to byl p4(?630?)/i915p a bylo tam sic jen 512mb, ale do nového jsem vyměnil desku za i945p a prescott 825 a 3gb paměti a furt to samé +/-, suse bych rád lidem nabízel ale sám mám bohužel špatné zkušenosti tak nechci aby mi to házeli na hlavu, jinak boardy beru od hp resp. asus p5gd1/gd2

[Kyosuke]

To je zvláštní. Jedenáctka RC1 se chová stejně špatně? To by mě s Prescottem a 3 GB docela překvapilo. Dokonce i 10.3 se mi na Sempronu s 1 GB paměti chová dost bezproblémově, s jedinou výjimkou, kterou je ZYPP, ale to řeší nová verze.

[SeeM]

10.2 i .3 a 11 beta? rc to nebylo, hrozně mne zajímalo to jejich klikátko, že bych nějakým svým otravům zavřel kušny skrze kodeky ale bohužel, samotného mne to zarazilo čím to je a hlavně v různých verzích, nejsem žádný slavný linuxák tak jsem rád, že jsem schopný něco udělat na debdistrech a von než se člověk odsudí a zas přisudí na něco jiného dá zabrat

[Kyosuke]

Beta by se měla asi chovat zhruba stejně jako RCčko. Můžeš ten problém zkusit pořešit na českém opensusím mailing listu. Přidání kodeků by neměl být takový problém, od verze 10.3 openSUSE podporuje "One Click Install", aneb metabalíčky. Link na metabalíček se otravovi dá poslat i mailem.

[Michal Kubeček]

Provozuji nenároční servřík s Athlonem XP 1800+ a 512 MB paměti a 10.2 zvládá v klidu a pohodě; dřív jsem tam měl dokonce 700 MHz Athlon a taky to šlo. Hororový zážitek byla pouze 10.1 na stroji s Athlon64 3000+ s 512 MB, kde běžel mimo jiné Squid a AMaViS s AVG, tam ten update byl zábava na dlouhé zimní večery, po posílení na 1.5 GB se i ta 10.1 dá snést.

[Vin]

No, mně jede slušně (i rychleji než pclinuxos - start KDE, aplikací). Athlon 900, 512 MB RAM, Radeon 9250 (ale občas blbne foťák).

[Nuphar]

CeleronM 1.6, 1,5 GB RAM a je to havaj

[srigi]

Neinstaluj beagle.

[Nuphar]

A pak v kompu nic nenajdeš. Pokud tedy jsi stejné prase jako já...

[Kyosuke]

Rozumný člověk se naučí nakonfigurovat si Holmese.

[Bluebear]

Hm... nechci na plnou hubu říkat, že je tu někdo nebetyčný bordelář ale nikdy jsem nepochopil, jak je možné nenajít soubor ve vlastním počítači. Vždyť přece ukládáš soubory tam, kam patří - můžeš mít prakticky libovolně rozsáhlou hierarchii adresářů, a až budeš soubor hledat, tak prostě půjdeš po té hierarchii podle toho, čeho se ten soubor týkal, a z principu nemůžeš nikdy zabloudit.

[Kyosuke]

Nechceš mi uspořádat disk? Mimochodem, několikrát jsem přemýšlel o tom, jakou hirerarchii že bych si měl udělat, a nakonec jsem dospěl k tomu, že bych těch smysluplných hierarchií dokázal vymyslet i víc paralelně. Nebo tagovat soubory by se mi občas hodilo. A já si toho Holmese na disk stejně asi nasadím.

[Vin]

Když se jedná o fotku a nemůžeš si zaboha vzpomenout na datum?

[Petr Tomeš]

Na to je vhodné používat Picasu apod.

[Nuphar]

No, pořád mi přejde celkem fajn schopnost toho psího čmuchálka provézt obsah PDF, historii chatu, mailů, navštívených webových stránek a tak. A musím říct, že si na jeho přehnané nároky stěžovat nemůžu. A to nemám žádné dělo...

[Ilfirin]

Navíc Miguel psal, že jej optimalizují (přece jen je to relativně mlaďoch). A pokud vím, umí prolézat i opendocumenty.

[Vin]

No jo, na to jsem zapomněl... pravda, beagle neinstalovat.

[Petr Tomeš]

Mně přišlo openSUSE pomalejší ve srovnání s Ubuntu jen když jsem instaloval spoustu balíků z DVD. Nainstalujte si to z CD a dohrajte jen to, co skutečně chcete, stejně jako v Ubuntu. Pak bude co srovnávat.

[Salamek]

oSUSE ,Novell leze microsoftu do prdele ,omlouvám se za to slovo ale je to tak ,oSUSE považuji za špínu v linuxu ,zrádce co paktují s tím kdo chce OSS zničit !!! originálka oSUSE mi visí na lustru hned vedle origošky WOW vist , moc jim to tam sluší , když zafouká vítr pěkně o sebe cinkaj...

[heetly]

No, tak tohle je opravdu ubohej názor.

Ta "špína" toho podle tebe dělá pro rozvoj Linuxu málo? A myslíš, že se bude zvětšovat podíl linuxu na trhu, když jeho uživatelé a vývojáři budou budou na MS nadávat a absolutně nespolupracovat? Prdlajz.

[Salamek]

http://www.novinky.cz/clanek/115031-microsoft-linux-a-openoffice-porusuji-desitky-patentu.html tolik ke spolupráci

[hase]

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

nadavky

Zobrazit komentář

[Michal Kubeček]

Jen ať ji tam hezky nechá, aspoň každý uvidí, jak vážně ty výkřiky brát… :-)

[Salamek]

aha, tak debil? budiž , já bych defekt viděl někde jinde ... já oSUSE používám ... jako okrasu na lustru

[Petr Tomeš]

Tak doufám, že pokud ten výplod vůbec myslíš vážně, tak přestaneš používat všechny produkty, na nichž vývojáři Novellu/openSUSE pracují.