Jaké bylo otevřenéSUSE 2008

23. 5. 2008 | Jan Šembera | Různé | 4299×

Co bylo k vidění v kancelářích české pobočky SUSE během akce otevřenéSUSE 2008.

Loni se mi bohužel nepodařilo otevřenéSUSE navštívit, a tak jsem letos nadšeně přijal možnost si všechno projít a následně o této akci napsat pár slov. Akce probíhala od 14 do 17 hodin, přičemž většina návštěvníků dorazila hned z počátku. První částí byla přednáška, na které měli účastníci možnost se dozvědět množství informací o openSUSE – co všechno k této distribuci patří, co umí a na co se mohou její uživatele těšit do budoucna. Také byla nabízena možnost si nainstalované a nakonfigurované openSUSE (včetně chystané verze 11) osahat na několika dostupných počítačích. Celá přednáška trvala zhruba 30 minut a byla během odpoledne několikrát opakována pro ty, kteří dorazili až později. V průběhu přednášky byli účastníci korespondenční soutěže odlákáváni do vedlejší místnosti, kde měli příležitost se od organizátorů soutěže dozvědět, jaká byla správná řešení těch nejvíce problémových úloh.

Přednáška o openSUSE

Diskuze o řešení korespondenční soutěže

Návštěvníci, kteří přišli později a nechtěli chodit na přednášku v jejím průběhu, začali tvořit skupinky, které se s průvodci vydávaly na průzkum kanceláří české pobočky SUSE. V téměř každé kanceláři se skupinka zastavila a buď průvodce nebo přímo někdo z navštíveného oddělení poreferoval o tom, jakou prací a jakými problémy se tam zabývají. Často byly tyto informace doplněny i praktickými ukázkami. Samozřejmě nechyběl ani prostor na dotazy a diskuzi s vývojáři. Kromě toho také v každé místnosti dostali návštěvníci jednu soutěžní otázku, která s daným oddělením nějakým způsobem souvisela. Za správnou odpověď byla samolepka a ten, kdo samolepek nasbíral během obchůzky nejvíce, se mohl na konci těšit na tričko openSUSE.

Prohlídka začala na dokumentačním oddělení, které má momentálně v ČR pouze jednoho člena. Letmo bylo zmíněno, jak se dokumentace píše (Docbook), jak se generuje a co všechno je vlastně potřeba dokumentovat. Poté se pokračovalo k YaST teamu, kde (jak název napovídá) probíhá vývoj instalačního a konfiguračního nástroje YaST. Zde mě jako programátora zaujala především praktická ukázka, jak je možné využít YaSTích knihoven k velice snadnému vytvoření grafického i textového uživatelského rozhraní. Pro běžného uživatele SUSE distribucí musela být zajímavá ukázka toho, jak moc se podařilo zrychlit správce balíčků zypper v openSUSE 11.

Dále jsme se přesunuli do oddělení balíkářů, kde byla demonstrována práce s openSUSE Build Service. Také tam bylo možno vidět v akci nástroj Synergy, který slouží ke sdílení klávesnice a myši mezi několika počítači. Poměrně ohromující informace byl také počet balíků, který připadá na starost jednomu vývojáři. Přiznám se, že si přesné číslo nepamatuji, ale bylo poměrně dost vysoké.

YaSTárna

Jedna z kanceláří týmu balíkárů

Plynule jsme pokračovali do kanceláře L3 týmu, který se stará o hledání a řešení chyb, jež nahlásí zákazníci používající SUSE Linux Enterprise produkty. Zdaleka nejčastěji se řeší chyby v kernelu, ale stranou nezůstává například ani Samba, glibc a Xen. Ostatně tabulku s počty incidentů za rok 2008 si mohli návštěvníci prohlédnout na tabuli, stejně jako lehce alternativní anglicko-český slovníček často používaných pojmů. Schválně, jak byste přeložili workaround nebo sloveso reverse-engineer? Návštěvníky zaujala i zeď jednoho z členů L3 týmu, na které má vystavena loga významných firem, kterým pomohl od nějakého problému.

Další zastávkou pak byla kancelář SUSE Labs. Tam bydlí zejména hackeři kernelu, ale jsou tam například k vidění i lidé pracující na KDE, OpenOffice.org a glibc. V labárně jsme si mohli prohlédnout spoustu zajímavých zařízení - mě osobně nejvíce zaujalo OpenMoko, ale i ASUS Eee byl velice populární. Jako praktická demonstrace vývoje byl životní cyklus patche do jádra - od požadavku, napsání patche, rozdělení na části, commit do gitového repozitáře až po začlenění do mainline kernelu (což se tomuto konkrétnímu patchi povedlo a my se můžeme těšit z podpory čtení souborového systému UDF ve verzi používané na HD médiích).

Oddělení L3 podpory

Cesta patche do kernelu

A pak nezbylo, než navštívit poslední místnost, která byla na druhém patře otevřena veřejnosti, a to vývojářskou serverovnu. Tam se uvnitř několika racků nachází servery rozličných hardwarových architektur i konfigurací, které používají vývojáři pro testování i kompilace. Poté se skupinka přesunula do druhé části pobočky o tři patra výše, kde se nachází oddělení QA a SLEPOS.

QA, neboli Quality Assurance, se zabývá testováním distribucí, testováním aktualizací předtím, než jsou uvolněny k distribuci zákazníkům, ale také certifikací hardwaru nebo LSB testy. Dozvěděli jsme se, co vlastně testování obnáší a jak se píší a používají automatizované testy. Někteří šťastlivci mohli nahlédnout i do Yokotashiho doupěte, kde se nachází asi největší a co do architektur nejširší sbírka hardwaru, jakou jsem doposud potkal. Tamtéž je k vidění reálně používaný pentahead, tedy počítač o pěti monitorech.

A úplně posledním navštíveným oddělením byl SLEPOS. Tento tým se zabývá prací na linuxové distribuci pro Point of Service, tedy pro pokladny, které můžete potkat běžně při placení například v supermarketu. Dozvěděli jsme se tam, jaká jsou specifika těchto zařízení, čím se odlišují od běžných počítačů a také to, že se jedná o stroje mnohem silnější, než by člověk očekával (ještě aby ne, když na nich musí běžet pokladní aplikace napsaná v Javě). Samozřejmě byla i možnost si tato zařízení osahat a prozkoumat. Jako soutěžní otázka bylo připraveno poznávání hodně podivné periferie, kterou nakonec někdo úspěšně identifikoval jako otvírač šuplíku.

Prohlídka kanceláře SLEPOS týmu

A nakonec přesun do místnosti s fotbálkem. Tam byla vyhodnocena soutěž, rozdána trička, účastníkům bylo jako poděkování nabídnuto malé občerstvení a několik návštěvníků dokonce neváhalo a fotbálek si s vývojáři zahrálo. Akce byla dle mého názoru vydařená a svůj cíl, tedy seznámit veřejnost s tím, jak vypadá uvnitř firma pracující na vývoji distribucí Linuxu, splnila beze zbytku. A já doufám, že se třeba za rok na podobné akci v SUSE zase potkáme.

Závěr prohlídky, vyhodnocení soutěže

Fotbálek

       

Komentáře

[Käyttäjä 11133]

Jé. Michal Kubeček.

[pasmen]

Které z nich to je?

[Michal Kubeček]

Jedna fotka už tu kdysi byla. :-)

[diverman]

I tak je to vzácnost

[Michal Kubeček]

Já nevím… řekl bych, že je spousta věcí, na které je hezčí pohled než na fotku opelichaného medvěda… :-)

[Kyosuke]

No Vy to máte ještě dobrý, ze mně jsou tam vidět jen chlupatý haksny a zarostlá kebule.

[Michal Kubeček]

Kdyby mi tu hlavu zabrali zezadu (nejlépe mírně shora), vypadalo by to o poznání hůř… :-)

[Michal Kubeček]

No jo, letos jsem měl vstřícnější účastníky, tak jsem to stihnul… :-)

[Kyosuke]

A já ho prošvih.

[Michal Vyskočil]

No to já tebe taky. Jsi ještě pořád v Praze? Nezajdeme na oběd? Třeba v úterý?

[Kyosuke]

Klidně.

[Michal Vyskočil]

Super, napiš, jak to stihneš - co třeba o půl před Švejkem? Pokud bude dobrá konstelace hvězd, tak sebou vezmu i knížku, co jsem ti pořád nevrátil

[Kyosuke]

O půl čeho? Do úterý bude půlkrát spousta věcí.

[Michal Vyskočil]

půl dvanácté - myslím tak rychle, že zapomenu psát to, na co jsem zrovna myslel

[BrainLess]

No kdyz jsem tak cetl ten vas rozhovor tak to "dvanacte" bylo redundantni protoze jste mluvili o obede. A vetsina lidi chcodi na 12tou ..

[Robert Krátký]

Většina nejsou všichni . Já například osobně znám jen jednoho člověka, který obědvá ve 12 - ostatní (včetně mě) obědvají mezi druhou a třetí.

[zoul]

Kluci, my oceňujeme, že se znáte, ale není na tohle lepší e-mail? :)

[Kyosuke]

Kdyby mi fungoval pořádně, tak asi jo.

[Michal Vyskočil]

No podle mých zkušeností je tohle nejspolehlivější způsob, jak kyosukeho kontaktovat :-P

[Kyosuke]

To není moc sranda... Skoro přemýšlím, že se poinformuju u Erika o tom MailCanu, co mi ho pořád vnucuje.

[pasmen]

Sorry, nemůžu :-I

[s0]

Michale, ze skacu do rozhovoru, jaky je na tebe kontakt? Rad bych se na neco zeptal soukrome. je to ten cele.jmeno@gmail?

anebo tenhle?

[Robert Krátký]

Michale, ze skacu do rozhovoru

Většinou to u registrovaných uživatelů funguje přes profil.

[s0]

jenze to bych nesmel bejt slepej, zejo...

[Michal Vyskočil]

Jo, je to ten cele.jmeno@gmail, nicméně taky funguje poslání e-mailu přes profil. Do Pardubic to mívám trochu z ruky

[Dent]

Na poličce je toaleťák s logem suse, nebo je to jen předmět tak vypadající? :))

[Kyosuke]

Mno, jestli to toaleťák není, tak tomu tak přinejmenším snad všichni v SUSE říkají, co si vybavuju.

[Michal Kubeček]

Jestli mne paměť neklame, je to role samolepek.

[Kyosuke]

Je, ale terminus technicus je AFAIK "toaleťák".

[Michal Kubeček]

Hlavně aby někoho nenapadlo nechat vyrobit skutečný toaleťák s potiskem, záměna by mohla být nepříjemná… :-)

[PetrHL]

Díky za pěkný článek. Příští rok si vezmu dovolenou a půjdu se podívat taky. Jen doufám, že do toho zase něco nevleze jako obvykle .

Petr

[jsuchome]

Podarilo se zrychlit knihovnu libzypp, pouzivanou na spravu balicku, ne jenom zypper. zypper je nastroj pro spravu balicku z prikazove radky (a dobre se na nem ukazuje zrychleni).

[Nuphar]

Poměrně ohromující informace byl také počet balíků, který připadá na starost jednomu vývojáři. Přiznám se, že si přesné číslo nepamatuji, ale bylo poměrně dost vysoké.

Jen tak pro zajímavost, neví někdo ze znalců, kolik to má být?

[anicka]

Ja jich prave ted mam 198. Hadam, ze ostatni balikari asi dost podobne. Vetsinou na polovicni uvazek.

Ale ono je zbytecne to takhle pocitat, stejne to o nicem nevypovida. S nekterymi baliky je prace nekonecne mnoho (vyvijeji se, jsou hodne pouzivane, byvaji v nich bugy), s jinymi zadna (upstream mrtvy, stare a odladene nebo malo pouzivane). 150 baliku z tech mych jsou perlove moduly - muzu na ne koukat jako na spoustu balicku, s kterymi v prumeru moc prace neni. A nebo jako na jeden, nad kterym travim jeste vic casu nez nad ssh.

Mame tu treba cloveka, co ma balicek v urcitem slova smyslu jen jeden (buildi se to jen z jednoho specu, nebo z nekolika malo). Presto je v praci od rana do noci, protoze ten balik se shodou okolnosti jmenuje OpenOffice_org.

A tak dale...

[Michal2]

To je ta firma co se paktuje s Microsoftem? Proc ji propaguji na abclinuxu?

[Kyosuke]

To je ta firma, co spoluvyvíjí kernel, KDE, Gnome věci a další, a mimo to dělá jednu z mála použitelných distribucí pro naprosté počítačové analfabety.

[Michal2]

Aha, takze kdyz nekdo nekoho zavrazdi a pak da nekolik milionu na verejne prospesne cile tak je cisty a nesmi se proti nemu kriveho slova rict? V takovem kvalitativnim a moralnim pomeru jsou ty akce SUSE z meho pohledu.

[Kyosuke]

WTF?

[miso]

Asi mysli Reisera

[Kyosuke]

No jo vlastně, to dává smysl...

[David Heidelberg]

A hlavně na tom vydělává... to není charita

[Zdeněk Štěpánek]

Trapna pripominka...

Se podivej treba na Kernel News nebo KDE News kolik prace na tom nechaj lidi zamestnani u SUSE. Mel bys jim podekovat, minimalne.

S paktovanim s MS taky sice dvakrat moc nesouhlasim, nicmene tvuj zpusob vyjadreni toho nazore je krajne nestastny.

Zdenek

[koulinek]

Ona ta interoperability taky nese nejake ovoce pro Linux, nebo snad myslíš že se všude implementují jen homogení linuxové řešení? prostě MS tu je a může se nám to nelíbit, ale je třeba se s tím naučit žít. Neoddiskutovatelný přínos co mají zaměstnanci Novellu a tvůrci SUSE tady rozhodně je.

[pasmen]

To mi připomíná... Moc to nesleduju, takže nevím. Kdy má vyjít openSUSE 11? Chtěl bych ho určitě vyzkoušet. Dík.

[Michal Kubeček]

Má to být 19. června, pokud chcete vědět, jak je to daleko, (mimo jiné) na blogu Petra Tomeše je countdown. :-)

[Chocolate Bear]

na blogu Petra Tomeše je countdown

Už ne, místo toho je tam fotka typického uživatele Windows.

[Ilfirin]

Mno vida . Jinak je samozřejmě na suseportálu.

[laco]

Je to přesně 25 dní.

[wire]

http://en.opensuse.org/Roadmap