Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Loni se mi bohužel nepodařilo otevřenéSUSE navštívit, a tak jsem letos nadšeně přijal možnost si všechno projít a následně o této akci napsat pár slov. Akce probíhala od 14 do 17 hodin, přičemž většina návštěvníků dorazila hned z počátku. První částí byla přednáška, na které měli účastníci možnost se dozvědět množství informací o openSUSE – co všechno k této distribuci patří, co umí a na co se mohou její uživatele těšit do budoucna. Také byla nabízena možnost si nainstalované a nakonfigurované openSUSE (včetně chystané verze 11) osahat na několika dostupných počítačích. Celá přednáška trvala zhruba 30 minut a byla během odpoledne několikrát opakována pro ty, kteří dorazili až později. V průběhu přednášky byli účastníci korespondenční soutěže odlákáváni do vedlejší místnosti, kde měli příležitost se od organizátorů soutěže dozvědět, jaká byla správná řešení těch nejvíce problémových úloh.
Návštěvníci, kteří přišli později a nechtěli chodit na přednášku v jejím průběhu, začali tvořit skupinky, které se s průvodci vydávaly na průzkum kanceláří české pobočky SUSE. V téměř každé kanceláři se skupinka zastavila a buď průvodce nebo přímo někdo z navštíveného oddělení poreferoval o tom, jakou prací a jakými problémy se tam zabývají. Často byly tyto informace doplněny i praktickými ukázkami. Samozřejmě nechyběl ani prostor na dotazy a diskuzi s vývojáři. Kromě toho také v každé místnosti dostali návštěvníci jednu soutěžní otázku, která s daným oddělením nějakým způsobem souvisela. Za správnou odpověď byla samolepka a ten, kdo samolepek nasbíral během obchůzky nejvíce, se mohl na konci těšit na tričko openSUSE.
Prohlídka začala na dokumentačním oddělení, které má momentálně v ČR pouze jednoho člena. Letmo bylo zmíněno, jak se dokumentace píše (Docbook), jak se generuje a co všechno je vlastně potřeba dokumentovat. Poté se pokračovalo k YaST teamu, kde (jak název napovídá) probíhá vývoj instalačního a konfiguračního nástroje YaST. Zde mě jako programátora zaujala především praktická ukázka, jak je možné využít YaSTích knihoven k velice snadnému vytvoření grafického i textového uživatelského rozhraní. Pro běžného uživatele SUSE distribucí musela být zajímavá ukázka toho, jak moc se podařilo zrychlit správce balíčků zypper v openSUSE 11.
Dále jsme se přesunuli do oddělení balíkářů, kde byla demonstrována práce s openSUSE Build Service. Také tam bylo možno vidět v akci nástroj Synergy, který slouží ke sdílení klávesnice a myši mezi několika počítači. Poměrně ohromující informace byl také počet balíků, který připadá na starost jednomu vývojáři. Přiznám se, že si přesné číslo nepamatuji, ale bylo poměrně dost vysoké.
Plynule jsme pokračovali do kanceláře L3 týmu, který se stará o hledání a řešení chyb, jež nahlásí zákazníci používající SUSE Linux Enterprise produkty. Zdaleka nejčastěji se řeší chyby v kernelu, ale stranou nezůstává například ani Samba, glibc a Xen. Ostatně tabulku s počty incidentů za rok 2008 si mohli návštěvníci prohlédnout na tabuli, stejně jako lehce alternativní anglicko-český slovníček často používaných pojmů. Schválně, jak byste přeložili workaround nebo sloveso reverse-engineer? Návštěvníky zaujala i zeď jednoho z členů L3 týmu, na které má vystavena loga významných firem, kterým pomohl od nějakého problému.
Další zastávkou pak byla kancelář SUSE Labs. Tam bydlí zejména hackeři kernelu, ale jsou tam například k vidění i lidé pracující na KDE, OpenOffice.org a glibc. V labárně jsme si mohli prohlédnout spoustu zajímavých zařízení - mě osobně nejvíce zaujalo OpenMoko, ale i ASUS Eee byl velice populární. Jako praktická demonstrace vývoje byl životní cyklus patche do jádra - od požadavku, napsání patche, rozdělení na části, commit do gitového repozitáře až po začlenění do mainline kernelu (což se tomuto konkrétnímu patchi povedlo a my se můžeme těšit z podpory čtení souborového systému UDF ve verzi používané na HD médiích).
A pak nezbylo, než navštívit poslední místnost, která byla na druhém patře otevřena veřejnosti, a to vývojářskou serverovnu. Tam se uvnitř několika racků nachází servery rozličných hardwarových architektur i konfigurací, které používají vývojáři pro testování i kompilace. Poté se skupinka přesunula do druhé části pobočky o tři patra výše, kde se nachází oddělení QA a SLEPOS.
QA, neboli Quality Assurance, se zabývá testováním distribucí, testováním aktualizací předtím, než jsou uvolněny k distribuci zákazníkům, ale také certifikací hardwaru nebo LSB testy. Dozvěděli jsme se, co vlastně testování obnáší a jak se píší a používají automatizované testy. Někteří šťastlivci mohli nahlédnout i do Yokotashiho doupěte, kde se nachází asi největší a co do architektur nejširší sbírka hardwaru, jakou jsem doposud potkal. Tamtéž je k vidění reálně používaný pentahead, tedy počítač o pěti monitorech.
A úplně posledním navštíveným oddělením byl SLEPOS. Tento tým se zabývá prací na linuxové distribuci pro Point of Service, tedy pro pokladny, které můžete potkat běžně při placení například v supermarketu. Dozvěděli jsme se tam, jaká jsou specifika těchto zařízení, čím se odlišují od běžných počítačů a také to, že se jedná o stroje mnohem silnější, než by člověk očekával (ještě aby ne, když na nich musí běžet pokladní aplikace napsaná v Javě). Samozřejmě byla i možnost si tato zařízení osahat a prozkoumat. Jako soutěžní otázka bylo připraveno poznávání hodně podivné periferie, kterou nakonec někdo úspěšně identifikoval jako otvírač šuplíku.
Prohlídka kanceláře SLEPOS týmu
A nakonec přesun do místnosti s fotbálkem. Tam byla vyhodnocena soutěž, rozdána trička, účastníkům bylo jako poděkování nabídnuto malé občerstvení a několik návštěvníků dokonce neváhalo a fotbálek si s vývojáři zahrálo. Akce byla dle mého názoru vydařená a svůj cíl, tedy seznámit veřejnost s tím, jak vypadá uvnitř firma pracující na vývoji distribucí Linuxu, splnila beze zbytku. A já doufám, že se třeba za rok na podobné akci v SUSE zase potkáme.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Michale, ze skacu do rozhovoruVětšinou to u registrovaných uživatelů funguje přes profil.
Poměrně ohromující informace byl také počet balíků, který připadá na starost jednomu vývojáři. Přiznám se, že si přesné číslo nepamatuji, ale bylo poměrně dost vysoké.Jen tak pro zajímavost, neví někdo ze znalců, kolik to má být?
na blogu Petra Tomeše je countdownUž ne, místo toho je tam fotka typického uživatele Windows.