Technologická společnost Anthropic v noci na dnešek oznámila, že se obrátí na soud kvůli rozhodnutí ministerstva obrany označit ji za bezpečnostní riziko dodavatelského řetězce poté, co nevyhověla jeho požadavkům týkajícím se používání umělé inteligence (AI). Prezident Donald Trump krátce před tím uvedl, že nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání jejích AI technologií. Spor mezi firmou vyvíjející chatbot Claude a
… více »Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
První část rozhovoru: Michal Švec a Vojtěch Pavlík o SUSE.
12) Po podepsání smlouvy Novellu s MS mnoho lidí Novellu spílalo a spousta jiných jej naopak chválilo. Jak vidíte s odstupem času přínos této spolupráce pro (open)SUSE? Je už "na co si sáhnout"?
MŠ: Pro openSUSE to nebylo příliš dobré, vývojářská a uživatelská komunita je na taková témata hodně citlivá a MS je pro ně symbolem zla, což mělo za následek, že část lidí odešla. Nicméně, od té doby jsme získali opět podporu a také se část těch, kteří odešli, vrátila. Důležité je, že hodně lidí vidí kvalitu distribuce a také si cení hodnoty a spousty práce, kterou dáváme nejen do distribuce, ale do podpory otevřeného softwaru jako takového.
Přínos spolupráce s MS vidím hlavně v možnosti ovlivnit MS (z našeho pohledu) správným směrem, k větší otevřenosti a spolupráci. Což si myslím, že se daří, vždyť koho by nedávno napadlo, že bude MS de facto propagovat Linux, uvolňovat zdrojové kódy svého softwaru, nebo dokonce podporovat formát ODF? Věřím, že toto všechno jsou důsledky spolupráce, která ač není jednoduchá, tak své plody přináší a přinese. Třeba se MS časem podaří být řádným členem open source komunity, kdo ví.
VP: Podepsání smlouvy s Microsoftem pro nás bylo odvážným a riskantním krokem - nicméně nyní je zřejmé, že naše očekávání se splnila a že ze spolupráce povstalo víc dobrého než zlého, a to jak pro Novell a jeho zákazníky, tak pro FOSS komunitu. Pod tlakem reality, která zahrnuje úspěch open source, tlak EU, i onu smlouvu Novellu a Microsoftu se Microsoft mění a otevírá. A to je myslím výsledek, za který stálo zaplatit drobnými popáleninami od ohně a síry, kterou kdekdo po oznámení smlouvy na Novell a SUSE dštil.
13) Jakou budoucnost má AppArmor v Novellu/SUSE? Minulý podzim to vypadalo, že Novell ztrácí o podporu vývoje zájem.
MŠ: AppArmor je stále jedna z komponent v našich produktech a jeho funkcionalita je jen těžko nahraditelná. Počítáme, že se mu budeme dále věnovat, jak bude potřeba.
VP: Faktem nicméně je, že nové standardy evropské a americké bezpečnosti vyžadují MLS bezpečnostní řešení založené na labellingu, a tak kromě AppArmoru bude Enterprise verze SUSE Linuxu podporovat i tento způsob popisu bezpečnostních pravidel. AppArmor bude dále podporován, vyvíjen a opět se pokusíme ho prosadit pro přijetí do oficiálního Linusova jádra.

Jiná kancelář, oddělení SLEPOS
14) Čím se zabývá pražská pobočka SUSE? Na kterých částech openSUSE pracujete?
MŠ: Pražská pobočka SUSE se zabývá vývojem v podstatě všech částí Linuxu a distribucí SUSE. Mimo jiné to zahrnuje práci na nízkoúrovňových částech, jako je jádro, grafické knihovny nebo klíčové nástroje a služby, nebo na instalaci, konfiguraci a správě systému. Dále také testování kvality, práce na aktualizacích, dokumentaci, atd. Nově také otevíráme středisko podpory zákazníků, součást Novell Technical Services.
VP: Struktura SUSE je taková, že všechna oddělení jdou napříč geografickými lokacemi, kupříkladu Labs, ačkoli je jeho těžiště v Praze, má vývojáře i v Německu, Maďarsku, Rusku, USA, Indii a Číně. Proto se i Praha dotkne všech částí vývoje, od jádra přes YaST, k testování či řešení potíží zákazníků. Znamená to tedy také, že na vývoji Linuxu pracujeme kolem světa 24 hodin denně.
15) Jaký je poměr vývojářů a ostatních zaměstnanců?
MŠ: Vývojářů máme aktuálně, včetně podpory zákazníků, zhruba 80, stará se o ně dalších cca 7 zaměstnanců.
VP: To samozřejmě zahrnuje vedoucí do kategorie vývojářů, ale to je v pořádku, neboť všichni naši vedoucí jsou zkušenými vývojáři.
16) Na jakém hardwaru pracujete? Jak vypadá typická pracovní stanice vývojáře? Na kterých platformách fyzicky testujete?
MŠ: Pracujeme jednak na běžném hardwaru, který se dá běžně koupit v obchodě, pak na různých ne úplně běžných stanicích a serverech, které máme například od partnerů, a také na hardwaru, o kterém ani nemohu říci, že ho máme :-).
VP: Vzhledem k tomu, že úzce spolupracujeme s předními výrobci hardwaru, máme neustále k dispozici vzorky budoucích procesorů a systémů. Ovšem, jak správně podotkl Michal, nemůžeme prozradit jaké, neboť jsme vázáni mlčením.
Standardní pracovní stanice je teď něco jako Core2 Duo, 2 GB paměti, 250GB harddisk, 22" LCD monitor. Fyzicky testujeme na všem, na co se dá sáhnout, AMD/Intel, 32b/64b, Itanium, PPC. Na IBM zSeries se normálně sahat nemusí, takže tam vesměs jen virtuálně.
17) Jak velkou úlohu hraje při běžné práci virtualizace?
MŠ: Máme virtualizovanou část naší infrastruktury, například openSUSE Build Service, zejména z důvodu flexibility a úspory hardwaru. Jinak je virtualizace hodně užitečná k testování různých verzí distribucí a změn, protože není potřeba další počítač na instalaci, stačí jen virtuální stroj.
VP: Virtualizaci též hojně používáme k testování chování Linuxu ve velkých sítích a clusterech - je to mnohem levnější než takovou síť či cluster stavět. A také to zabere mnohem méně místa.
18) Spolupracujete s týmy z různých koutů světa. Jaké/které nástroje používáte? Jak velkou roli hrají osobní setkání?
MŠ: Novell má vývojáře v podstatě po celém světě, nejvýznamnější velká vývojová centra jsou v Praze, Norimberku (Německo), Provu (USA) nebo Bangalore (Indie). Jelikož je SUSE Linux otevřený software, tak samozřejmě spolupracujeme s celou open source komunitou, která je opravdu všude.
Z toho také vyplývají nástroje, které používáme. To se dá velice těžko specifikovat, jelikož každý může používat, co mu vyhovuje nebo co se mu líbí. Společným jmenovatelem bude asi textový editor, případně bugzilla jako nástroj na správu chyb.
Osobní setkání hrají důležitou roli, nicméně už z principu distribuovanosti celého vývoje není lehké je zorganizovat. Snažíme se alespoň pořádat konference, schůzky a podobná setkání, na kterých se může alespoň část vývojářů a komunity osobně potkat.
VP: Už jsem zmiňoval, že jsme rozptýleni skutečně po celém světě a to přináší jak výhody, tak hromadu zádrhelů. Od rozdílů mezi kulturami, přes bariéry způsobené časovými zónami, po pouhé fyzické rozdělení týmu, který má pracovat na společném úkolu.
A tak používáme, co se dá - od emailu přes IRC a IM, telefony a VoIP telekonference, až po osobní setkání a déletrvající pobyty či konference. Každý z těchto způsobů komunikace má něco do sebe - výhody a nedostatky, a tak je nutno je pro zajištění dobré týmové atmosféry používat moudře a efektivně.
19) Máte nějaké aktivity, které sahají i nad rámec kancelářského života?
MŠ: Mimopracovních aktivit máme celkem hodně, několikrát do roka se snažíme uspořádat nějakou akci, ať už release party, oslavu výročí, soutěž případně konferenci, která je spojená s víkendovou aktivitou, nebo jen někam zajdeme, do kina nebo prostě jen tak.
VP: Kromě organizovaných aktivit se naši pracovníci mnohdy setkávají i ve svém volném čase, ať už při společném sportu (kolečkové brusle, lezecká stěna), či soutěžích (šifrovačky: Bedna, Matrix, Sendvič, ...).
20) Jak vznikají otázky pro korespondenční soutěž doprovázející otevřenéSUSE? Uměli by je všichni hackeři, kteří u vás pracují, vyřešit?
MŠ: Otázky připravilo několik vývojářů, zejména ze SUSE Labs, podle svých znalostí nebo také podle zkušeností z minulých soutěží. Myslím, že by se určitě našly takové otázky, na které by i naši vývojáři měli problém odpovědět, ale snad by jich nebylo příliš :-).
21) V těle prvního e-mailu, který byl zároveň i soutěžní, byl jako příklad odpovědi uveden i 0:bagr. Kolik lidí poslalo jako první odpověď na první otázku 0:bagr a kolik hned poslalo 0:chcidalsiulohu?
MŠ: Odpověď 0:bagr jako svoji první odpověď poslalo 174 lidí, 0:chcidalsiulohu 189 lidí, ostatní poslali buď něco jiného, neposlali nic, nebo byli ze SUSE.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: