PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Z kanceláře
První část rozhovoru: Michal Švec a Vojtěch Pavlík o SUSE.
12) Po podepsání smlouvy Novellu s MS mnoho lidí Novellu spílalo a spousta jiných jej naopak chválilo. Jak vidíte s odstupem času přínos této spolupráce pro (open)SUSE? Je už "na co si sáhnout"?
MŠ: Pro openSUSE to nebylo příliš dobré, vývojářská a uživatelská komunita je na taková témata hodně citlivá a MS je pro ně symbolem zla, což mělo za následek, že část lidí odešla. Nicméně, od té doby jsme získali opět podporu a také se část těch, kteří odešli, vrátila. Důležité je, že hodně lidí vidí kvalitu distribuce a také si cení hodnoty a spousty práce, kterou dáváme nejen do distribuce, ale do podpory otevřeného softwaru jako takového.
Přínos spolupráce s MS vidím hlavně v možnosti ovlivnit MS (z našeho pohledu) správným směrem, k větší otevřenosti a spolupráci. Což si myslím, že se daří, vždyť koho by nedávno napadlo, že bude MS de facto propagovat Linux, uvolňovat zdrojové kódy svého softwaru, nebo dokonce podporovat formát ODF? Věřím, že toto všechno jsou důsledky spolupráce, která ač není jednoduchá, tak své plody přináší a přinese. Třeba se MS časem podaří být řádným členem open source komunity, kdo ví.
VP: Podepsání smlouvy s Microsoftem pro nás bylo odvážným a riskantním krokem - nicméně nyní je zřejmé, že naše očekávání se splnila a že ze spolupráce povstalo víc dobrého než zlého, a to jak pro Novell a jeho zákazníky, tak pro FOSS komunitu. Pod tlakem reality, která zahrnuje úspěch open source, tlak EU, i onu smlouvu Novellu a Microsoftu se Microsoft mění a otevírá. A to je myslím výsledek, za který stálo zaplatit drobnými popáleninami od ohně a síry, kterou kdekdo po oznámení smlouvy na Novell a SUSE dštil.
13) Jakou budoucnost má AppArmor v Novellu/SUSE? Minulý podzim to vypadalo, že Novell ztrácí o podporu vývoje zájem.
MŠ: AppArmor je stále jedna z komponent v našich produktech a jeho funkcionalita je jen těžko nahraditelná. Počítáme, že se mu budeme dále věnovat, jak bude potřeba.
VP: Faktem nicméně je, že nové standardy evropské a americké bezpečnosti vyžadují MLS bezpečnostní řešení založené na labellingu, a tak kromě AppArmoru bude Enterprise verze SUSE Linuxu podporovat i tento způsob popisu bezpečnostních pravidel. AppArmor bude dále podporován, vyvíjen a opět se pokusíme ho prosadit pro přijetí do oficiálního Linusova jádra.
Jiná kancelář, oddělení SLEPOS
14) Čím se zabývá pražská pobočka SUSE? Na kterých částech openSUSE pracujete?
MŠ: Pražská pobočka SUSE se zabývá vývojem v podstatě všech částí Linuxu a distribucí SUSE. Mimo jiné to zahrnuje práci na nízkoúrovňových částech, jako je jádro, grafické knihovny nebo klíčové nástroje a služby, nebo na instalaci, konfiguraci a správě systému. Dále také testování kvality, práce na aktualizacích, dokumentaci, atd. Nově také otevíráme středisko podpory zákazníků, součást Novell Technical Services.
VP: Struktura SUSE je taková, že všechna oddělení jdou napříč geografickými lokacemi, kupříkladu Labs, ačkoli je jeho těžiště v Praze, má vývojáře i v Německu, Maďarsku, Rusku, USA, Indii a Číně. Proto se i Praha dotkne všech částí vývoje, od jádra přes YaST, k testování či řešení potíží zákazníků. Znamená to tedy také, že na vývoji Linuxu pracujeme kolem světa 24 hodin denně.
15) Jaký je poměr vývojářů a ostatních zaměstnanců?
MŠ: Vývojářů máme aktuálně, včetně podpory zákazníků, zhruba 80, stará se o ně dalších cca 7 zaměstnanců.
VP: To samozřejmě zahrnuje vedoucí do kategorie vývojářů, ale to je v pořádku, neboť všichni naši vedoucí jsou zkušenými vývojáři.
16) Na jakém hardwaru pracujete? Jak vypadá typická pracovní stanice vývojáře? Na kterých platformách fyzicky testujete?
MŠ: Pracujeme jednak na běžném hardwaru, který se dá běžně koupit v obchodě, pak na různých ne úplně běžných stanicích a serverech, které máme například od partnerů, a také na hardwaru, o kterém ani nemohu říci, že ho máme :-).
VP: Vzhledem k tomu, že úzce spolupracujeme s předními výrobci hardwaru, máme neustále k dispozici vzorky budoucích procesorů a systémů. Ovšem, jak správně podotkl Michal, nemůžeme prozradit jaké, neboť jsme vázáni mlčením.
Standardní pracovní stanice je teď něco jako Core2 Duo, 2 GB paměti, 250GB harddisk, 22" LCD monitor. Fyzicky testujeme na všem, na co se dá sáhnout, AMD/Intel, 32b/64b, Itanium, PPC. Na IBM zSeries se normálně sahat nemusí, takže tam vesměs jen virtuálně.
17) Jak velkou úlohu hraje při běžné práci virtualizace?
MŠ: Máme virtualizovanou část naší infrastruktury, například openSUSE Build Service, zejména z důvodu flexibility a úspory hardwaru. Jinak je virtualizace hodně užitečná k testování různých verzí distribucí a změn, protože není potřeba další počítač na instalaci, stačí jen virtuální stroj.
Indian Summer
VP: Virtualizaci též hojně používáme k testování chování Linuxu ve velkých sítích a clusterech - je to mnohem levnější než takovou síť či cluster stavět. A také to zabere mnohem méně místa.
18) Spolupracujete s týmy z různých koutů světa. Jaké/které nástroje používáte? Jak velkou roli hrají osobní setkání?
MŠ: Novell má vývojáře v podstatě po celém světě, nejvýznamnější velká vývojová centra jsou v Praze, Norimberku (Německo), Provu (USA) nebo Bangalore (Indie). Jelikož je SUSE Linux otevřený software, tak samozřejmě spolupracujeme s celou open source komunitou, která je opravdu všude.
Z toho také vyplývají nástroje, které používáme. To se dá velice těžko specifikovat, jelikož každý může používat, co mu vyhovuje nebo co se mu líbí. Společným jmenovatelem bude asi textový editor, případně bugzilla jako nástroj na správu chyb.
Osobní setkání hrají důležitou roli, nicméně už z principu distribuovanosti celého vývoje není lehké je zorganizovat. Snažíme se alespoň pořádat konference, schůzky a podobná setkání, na kterých se může alespoň část vývojářů a komunity osobně potkat.
VP: Už jsem zmiňoval, že jsme rozptýleni skutečně po celém světě a to přináší jak výhody, tak hromadu zádrhelů. Od rozdílů mezi kulturami, přes bariéry způsobené časovými zónami, po pouhé fyzické rozdělení týmu, který má pracovat na společném úkolu.
A tak používáme, co se dá - od emailu přes IRC a IM, telefony a VoIP telekonference, až po osobní setkání a déletrvající pobyty či konference. Každý z těchto způsobů komunikace má něco do sebe - výhody a nedostatky, a tak je nutno je pro zajištění dobré týmové atmosféry používat moudře a efektivně.
19) Máte nějaké aktivity, které sahají i nad rámec kancelářského života?
MŠ: Mimopracovních aktivit máme celkem hodně, několikrát do roka se snažíme uspořádat nějakou akci, ať už release party, oslavu výročí, soutěž případně konferenci, která je spojená s víkendovou aktivitou, nebo jen někam zajdeme, do kina nebo prostě jen tak.
VP: Kromě organizovaných aktivit se naši pracovníci mnohdy setkávají i ve svém volném čase, ať už při společném sportu (kolečkové brusle, lezecká stěna), či soutěžích (šifrovačky: Bedna, Matrix, Sendvič, ...).
20) Jak vznikají otázky pro korespondenční soutěž doprovázející otevřenéSUSE? Uměli by je všichni hackeři, kteří u vás pracují, vyřešit?
MŠ: Otázky připravilo několik vývojářů, zejména ze SUSE Labs, podle svých znalostí nebo také podle zkušeností z minulých soutěží. Myslím, že by se určitě našly takové otázky, na které by i naši vývojáři měli problém odpovědět, ale snad by jich nebylo příliš :-).
21) V těle prvního e-mailu, který byl zároveň i soutěžní, byl jako příklad odpovědi uveden i 0:bagr. Kolik lidí poslalo jako první odpověď na první otázku 0:bagr a kolik hned poslalo 0:chcidalsiulohu?
MŠ: Odpověď 0:bagr jako svoji první odpověď poslalo 174 lidí, 0:chcidalsiulohu 189 lidí, ostatní poslali buď něco jiného, neposlali nic, nebo byli ze SUSE.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz