Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
První část rozhovoru: Michal Švec a Vojtěch Pavlík o SUSE.
12) Po podepsání smlouvy Novellu s MS mnoho lidí Novellu spílalo a spousta jiných jej naopak chválilo. Jak vidíte s odstupem času přínos této spolupráce pro (open)SUSE? Je už "na co si sáhnout"?
MŠ: Pro openSUSE to nebylo příliš dobré, vývojářská a uživatelská komunita je na taková témata hodně citlivá a MS je pro ně symbolem zla, což mělo za následek, že část lidí odešla. Nicméně, od té doby jsme získali opět podporu a také se část těch, kteří odešli, vrátila. Důležité je, že hodně lidí vidí kvalitu distribuce a také si cení hodnoty a spousty práce, kterou dáváme nejen do distribuce, ale do podpory otevřeného softwaru jako takového.
Přínos spolupráce s MS vidím hlavně v možnosti ovlivnit MS (z našeho pohledu) správným směrem, k větší otevřenosti a spolupráci. Což si myslím, že se daří, vždyť koho by nedávno napadlo, že bude MS de facto propagovat Linux, uvolňovat zdrojové kódy svého softwaru, nebo dokonce podporovat formát ODF? Věřím, že toto všechno jsou důsledky spolupráce, která ač není jednoduchá, tak své plody přináší a přinese. Třeba se MS časem podaří být řádným členem open source komunity, kdo ví.
VP: Podepsání smlouvy s Microsoftem pro nás bylo odvážným a riskantním krokem - nicméně nyní je zřejmé, že naše očekávání se splnila a že ze spolupráce povstalo víc dobrého než zlého, a to jak pro Novell a jeho zákazníky, tak pro FOSS komunitu. Pod tlakem reality, která zahrnuje úspěch open source, tlak EU, i onu smlouvu Novellu a Microsoftu se Microsoft mění a otevírá. A to je myslím výsledek, za který stálo zaplatit drobnými popáleninami od ohně a síry, kterou kdekdo po oznámení smlouvy na Novell a SUSE dštil.
13) Jakou budoucnost má AppArmor v Novellu/SUSE? Minulý podzim to vypadalo, že Novell ztrácí o podporu vývoje zájem.
MŠ: AppArmor je stále jedna z komponent v našich produktech a jeho funkcionalita je jen těžko nahraditelná. Počítáme, že se mu budeme dále věnovat, jak bude potřeba.
VP: Faktem nicméně je, že nové standardy evropské a americké bezpečnosti vyžadují MLS bezpečnostní řešení založené na labellingu, a tak kromě AppArmoru bude Enterprise verze SUSE Linuxu podporovat i tento způsob popisu bezpečnostních pravidel. AppArmor bude dále podporován, vyvíjen a opět se pokusíme ho prosadit pro přijetí do oficiálního Linusova jádra.

Jiná kancelář, oddělení SLEPOS
14) Čím se zabývá pražská pobočka SUSE? Na kterých částech openSUSE pracujete?
MŠ: Pražská pobočka SUSE se zabývá vývojem v podstatě všech částí Linuxu a distribucí SUSE. Mimo jiné to zahrnuje práci na nízkoúrovňových částech, jako je jádro, grafické knihovny nebo klíčové nástroje a služby, nebo na instalaci, konfiguraci a správě systému. Dále také testování kvality, práce na aktualizacích, dokumentaci, atd. Nově také otevíráme středisko podpory zákazníků, součást Novell Technical Services.
VP: Struktura SUSE je taková, že všechna oddělení jdou napříč geografickými lokacemi, kupříkladu Labs, ačkoli je jeho těžiště v Praze, má vývojáře i v Německu, Maďarsku, Rusku, USA, Indii a Číně. Proto se i Praha dotkne všech částí vývoje, od jádra přes YaST, k testování či řešení potíží zákazníků. Znamená to tedy také, že na vývoji Linuxu pracujeme kolem světa 24 hodin denně.
15) Jaký je poměr vývojářů a ostatních zaměstnanců?
MŠ: Vývojářů máme aktuálně, včetně podpory zákazníků, zhruba 80, stará se o ně dalších cca 7 zaměstnanců.
VP: To samozřejmě zahrnuje vedoucí do kategorie vývojářů, ale to je v pořádku, neboť všichni naši vedoucí jsou zkušenými vývojáři.
16) Na jakém hardwaru pracujete? Jak vypadá typická pracovní stanice vývojáře? Na kterých platformách fyzicky testujete?
MŠ: Pracujeme jednak na běžném hardwaru, který se dá běžně koupit v obchodě, pak na různých ne úplně běžných stanicích a serverech, které máme například od partnerů, a také na hardwaru, o kterém ani nemohu říci, že ho máme :-).
VP: Vzhledem k tomu, že úzce spolupracujeme s předními výrobci hardwaru, máme neustále k dispozici vzorky budoucích procesorů a systémů. Ovšem, jak správně podotkl Michal, nemůžeme prozradit jaké, neboť jsme vázáni mlčením.
Standardní pracovní stanice je teď něco jako Core2 Duo, 2 GB paměti, 250GB harddisk, 22" LCD monitor. Fyzicky testujeme na všem, na co se dá sáhnout, AMD/Intel, 32b/64b, Itanium, PPC. Na IBM zSeries se normálně sahat nemusí, takže tam vesměs jen virtuálně.
17) Jak velkou úlohu hraje při běžné práci virtualizace?
MŠ: Máme virtualizovanou část naší infrastruktury, například openSUSE Build Service, zejména z důvodu flexibility a úspory hardwaru. Jinak je virtualizace hodně užitečná k testování různých verzí distribucí a změn, protože není potřeba další počítač na instalaci, stačí jen virtuální stroj.
VP: Virtualizaci též hojně používáme k testování chování Linuxu ve velkých sítích a clusterech - je to mnohem levnější než takovou síť či cluster stavět. A také to zabere mnohem méně místa.
18) Spolupracujete s týmy z různých koutů světa. Jaké/které nástroje používáte? Jak velkou roli hrají osobní setkání?
MŠ: Novell má vývojáře v podstatě po celém světě, nejvýznamnější velká vývojová centra jsou v Praze, Norimberku (Německo), Provu (USA) nebo Bangalore (Indie). Jelikož je SUSE Linux otevřený software, tak samozřejmě spolupracujeme s celou open source komunitou, která je opravdu všude.
Z toho také vyplývají nástroje, které používáme. To se dá velice těžko specifikovat, jelikož každý může používat, co mu vyhovuje nebo co se mu líbí. Společným jmenovatelem bude asi textový editor, případně bugzilla jako nástroj na správu chyb.
Osobní setkání hrají důležitou roli, nicméně už z principu distribuovanosti celého vývoje není lehké je zorganizovat. Snažíme se alespoň pořádat konference, schůzky a podobná setkání, na kterých se může alespoň část vývojářů a komunity osobně potkat.
VP: Už jsem zmiňoval, že jsme rozptýleni skutečně po celém světě a to přináší jak výhody, tak hromadu zádrhelů. Od rozdílů mezi kulturami, přes bariéry způsobené časovými zónami, po pouhé fyzické rozdělení týmu, který má pracovat na společném úkolu.
A tak používáme, co se dá - od emailu přes IRC a IM, telefony a VoIP telekonference, až po osobní setkání a déletrvající pobyty či konference. Každý z těchto způsobů komunikace má něco do sebe - výhody a nedostatky, a tak je nutno je pro zajištění dobré týmové atmosféry používat moudře a efektivně.
19) Máte nějaké aktivity, které sahají i nad rámec kancelářského života?
MŠ: Mimopracovních aktivit máme celkem hodně, několikrát do roka se snažíme uspořádat nějakou akci, ať už release party, oslavu výročí, soutěž případně konferenci, která je spojená s víkendovou aktivitou, nebo jen někam zajdeme, do kina nebo prostě jen tak.
VP: Kromě organizovaných aktivit se naši pracovníci mnohdy setkávají i ve svém volném čase, ať už při společném sportu (kolečkové brusle, lezecká stěna), či soutěžích (šifrovačky: Bedna, Matrix, Sendvič, ...).
20) Jak vznikají otázky pro korespondenční soutěž doprovázející otevřenéSUSE? Uměli by je všichni hackeři, kteří u vás pracují, vyřešit?
MŠ: Otázky připravilo několik vývojářů, zejména ze SUSE Labs, podle svých znalostí nebo také podle zkušeností z minulých soutěží. Myslím, že by se určitě našly takové otázky, na které by i naši vývojáři měli problém odpovědět, ale snad by jich nebylo příliš :-).
21) V těle prvního e-mailu, který byl zároveň i soutěžní, byl jako příklad odpovědi uveden i 0:bagr. Kolik lidí poslalo jako první odpověď na první otázku 0:bagr a kolik hned poslalo 0:chcidalsiulohu?
MŠ: Odpověď 0:bagr jako svoji první odpověď poslalo 174 lidí, 0:chcidalsiulohu 189 lidí, ostatní poslali buď něco jiného, neposlali nic, nebo byli ze SUSE.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: