Google Chrome 132 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 132.0.6834.83 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Byla vydána verze 11.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 11.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 3.4.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 6 zranitelností.
V srpnu loňského roku byla vyhlášena RP2350 Hacking Challenge aneb oficiální výzva Raspberry Pi na prolomení bezpečnosti mikrokontroléru RP2350. Povedlo se. Včera byli představeni čtyři vítězové a jejich techniky.
Na čem aktuálně pracují vývojáři open source operačního systému Haiku (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2024. Vypíchnuto je začlenění webového prohlížeče Iceweasel, tj. alternativního sestavení Firefoxu.
Tetris a DOOM běžící v pdf. Proč a jak v příspěvku na blogu.
Společnost Oracle představila sadu nástrojů a skriptů pro sběr a analýzu dat o stavu linuxových systémů a jejich ladění pod společným názvem Oracle Linux Enhanced Diagnostics (OLED). K dispozici pod licencí GPLv2.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.3.0. Přináší RAIDZ Expansion, Fast Dedup, Direct IO, JSON a Long names.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu lednový souhrn novinek.
Baví vás bastlení, fyzika, IT a nebo prostě cokoliv technického? Proseděli jste celé Vánoce v záři obrazovky počítače a nebo jste o tom alespoň snili? Chcete se pochlubit technickými vánočními dárky? Pak doražte na Virtuální Bastlírnu - online pokec (nejen) techniků a bastlířů!
… více »Jak už to tak bývá, tak po nějaké době je zde nová verze linuxové distribuce
openSUSE, jejíž vývoj sponzoruje americká společnost Novell. Tentokrát se jedná o verzi 11.0; jak jste si jistě všimli, tak došlo ke změně hlavního čísla verze, což odpovídá i množství novinek v distribuci.
Změny vás čekají již od samého začátku, tj. od instalace. Nový YaST (konfigurační nástroj v openSUSE/SLED/SLES) má nový grafický frontend využívající knihovnu Qt4, která je, jak známo, snadno skinovatelná prostřednictvím CSS stylů. Vývojáři si proto dali záležet a do nové verze připravili graficky vyvedeného instalačního průvodce. Průvodce doznal také další změny v celkovém chování a byla přeuspořádána nabídka výchozího desktopového prostředí. Bylo tak učiněno z jednoduchého důvodu. openSUSE 11.0 nově nabízí KDE3, KDE4 i GNOME.
Aby se všechny tyto úžasné balíčky na to jednovrstvé DVD vlezly, musel být změněn kompresní algoritmus RPM balíčků z BZIP2 na LZMA. To má dvě výhody: již zmiňovaný lepší kompresní poměr, ale také menší náročnost při rozbalování, a tak by nyní měla instalace balíčků probíhat rychleji. Aby zrychlení instalačního procesu nebylo málo, tak se vývojáři rozhodli připravit na DVD obrazy s nejčastěji používanými aplikacemi, které se nyní neinstalují pomocí balíčků, ale právě prostřednictvím rozbalení těchto obrazů.
Dlouho nebyla k dispozici možnost pomocí instalátoru nainstalovat openSUSE na šifrovaný root oddíl, bylo možné vytvořit pouze šifrovaný home oddíl nebo podobně. Nyní může být prostřednictvím systému LUKS zašifrován i kořenový oddíl, takže pokud se o zneužití svých dat bojíte, pojistěte si je nějakým šifrováním. (Jediný nešifrovaný oddíl musí být /boot/
.)
Další novinkou je zrychlení balíčkovacího systému obecně. Každý uživatel si jistě pamatuje, jak byla instalace balíčků pomocí nástrojů zypper
nebo YaST
pomalá. V nové verzi je však knihovna ZYpp
značně optimalizovaná, a tak je zypper
rychlejší než například konkurenční správce balíčků Yum z Fedory [1,2]. Kromě rychlosti má zypper
spoustu dalších užitečných funkcí, například možnost uzamknout balíček v aktuálním stavu (nenainstalován, nainstalovaná konkrétní verze) pomocí příkazu addlock
.
Jak je již zvykem, tak s novou verzí openSUSE se rozšířilo množství podporovaného hardwaru. Nové openSUSE běží na jádře 2.6.25.5
, distribuce tak podporuje všechen hardware, který je podporován tímto jádrem, a nějaký navíc. V mém případě to znamená například plnou podporu pro integrovanou čtečku karet v notebooku (ENE Technology Inc CB-712/4 Cardbus Controller). Dále je přítomen ovladač pro wifi karty Atheros, který je označován jako ath5k
a slouží pro karty s chipy AR5210, AR5211, AR5212, AR5213 a AR5214. Lidé s jinou Atheros kartou musí stále používat ovladač madwifi
s proprietárním firmwarem, který je na stránkách madwifi.org.
Nová verze openSUSE s sebou přináší i nové verze všemožných programů. Několik nejvýznamnějších zde uvedu:
KDE 4 je v poslední době velice často zmiňováno jako budoucnost linuxového desktopového prostředí. Přináší mnoho nového, ale také z důvodu poněkud uspěchaného vydání i spoustu chyb. V moderní distribuci, kterou openSUSE 11.0 bezesporu je, toto prostředí nesmí chybět. openSUSE se rozhodlo vydat se cestou méně trnitou, a tak je KDE 4 jen dalším z několika prostředí, které si můžete při instalaci vybrat.
openSUSE 11.0 splash screen při špouštění KDE4
Nové KDE 4 je postaveno nad knihovnou Qt 4, která sama o sobě subjektivně přináší nemalé zrychlení. Dále KDE 4 přináší podporu pro tolik oblíbené "3D efekty", které jsou součástí správce oken KWIN. Měl jsem možnost si tyto efekty vyzkoušet na akci LinuxEXPO a musím říct, že bylo opravdu na co koukat. Zda-li jsou tyto efekty vhodné při běžné práci, je však otázka k diskutování.
Změn v YaSTu přináší nová verze poměrně dost. První takovou změnou je zdánlivé zmizení modulu "Komunitní repozítáře", který byl ve skutečnosti sloučen s modulem "Repozitáře softwaru". Nyní, když chcete přidat některý z komunitních repozitářů, tak musíte spustit modul pro správu repozitářů (Repozítáře softwaru /sbin/yast2 repositories
, kliknout na Přidat, vybrat "Komunitní repozitáře" a až v novém okně si můžete vybrat komunitní repozitáře, které chcete přihlásit. Modul nabízí několik repozitářů z projektu Build Service a také repozitáře s ATI a NVIDIA ovladači.
Několik změn prodělal také modul YaSTu pro ovládání síťového připojení, který nyní podporuje nastavování virtuálních síťových rozhraní VLAN a nastavení bridgovaného připojení. Dále také přejmenování libovolného síťového zařízení.
Každý uživatel YaSTu si jistě pamatuje, jak každý YaST modul obsahoval na levé straně krátkou nápovědu. Může se tak cítit překvapen při spuštění nového YaSTu, kde tato nápověda chybí. Nezmizela však úplně, schovala se jen pod tlačítko "Nápověda". V YaSTu (zejména při použití ncurses výstupu nebo na displayích s nízkým rozlišením) je tak více prostoru pro samotné ovládací prvky a nápověda zbytečně nepřekáží.
openSUSE obsahuje jako prohlížeč mimo jiné i Mozilla Firefox 3 Beta 5 (v den vydání by však měla v updates repozitáři být final verze), který přináší hned několik novinek (zajímalo by mě, proč není začleněna některá z RC verzí, když je dostupná). Celkově se mi zdá, že se tento prohlížeč zásadně zrychlil, dále také při zadávání adresy do adresního řádku probíhá prohledávání historie a záložek. Já osobně jsem si Firefox nastavil tak, aby neukládal historii, a tak mi při psaní adresy do adresního řádku automaticky nabízí jen obsah záložek. Toto je vlastnost, která mi ve dvojkové řadě tohoto prohlížeče velice chyběla.
Bohužel však Firefox 3 trpí jedním velkým neduhem (alespoň na mé konfiguraci), a tím je problém s Adobe Flash plug-inem. Občas mi prohlížeč zcela nesmyslně ukazuje, že Adobe Flash plug-in není nainstalován. Po restartu prohlížeče však plug-in již detekuje. Občas se mi také stane, že plug-in správně detekuje, pokusí se flash animaci zobrazit, avšak místo očekávané animace je na jejím místě jen bílý obdélníček.
Dalším problémem, který také nelze házet na hlavu samotnému prohlížeči, ale i tak zamrzí, je to, že spousta rozšíření není stále s touto verzí prohlížeče kompatibilní, a tak si uživatelé nemohou užít požadované funkčnosti.
Stejně jako u openSUSE verze 10.3, tak i v případě nové verze musíte balíčky s podporou multimédií nainstalovat z repositáře Packman. Můžete tak učinit několika způsoby. Preferovaný způsob je instalace metodou One-click install. Nově však můžete nainstalovat metodou One-click install prostřednictvím příkazového řádku zavoláním příkazu OCICLI
. Multimédia pro KDE pak nainstalujete například takto:
OCICLI http://opensuse-community.org/codecs-kde.ymp
případně pro GNOME takto:
OCICLI http://opensuse-community.org/codecs-gnome.ymp
Poté se vám automaticky spustí ncurses
průvodce instalací One-click install profilu. Můžete také kliknout na zmíněné adresy v prohlížeči a provést instalaci pomocí grafického průvodce, jak jste zvyklí z předchozí verze openSUSE.
Dále je samozřejmě stále k dispozici metoda, při které si přidáte potřebné repozitáře ručně a balíčky prostřednictvím zypperu nebo YaSTu nainstalujete sami.
openSUSE nabízí několik možností, jak zprovoznit 3D akceleraci grafické karty. Můžete použít ovladače xorg-x11-driver-video-nouveau (xorg-x11-driver-video-nouveau-3d)
a xorg-x11-driver-video-radeonhd
, které jsou součástí oficiálního OSS repozitáře, nebo opět prostřednictvím metody One-click install nainstalovat ovladače přímo od výrobců těchto karet. V případě, že se rozhodnete využít ovladače od výrobce, tak si musíte vybrat ze 4 ovladačů. První výběr provedete snadno podle toho, jestli je vaše karta vybavena čipem NVIDIA nebo ATI. Druhé výběrové kolo je poněkud složitější a záleží na tom, jak stará je vaše karta. Pro karty NVIDIA je k dispozici aktuální nebo "legacy" ovladač, který je určen pro starší karty (seznam karet). Ovladače se nainstalují přímo z repozitářů od výrobce karty. Instalaci můžete opět provést v grafickém prostředí nebo pomocí příkazového řádku, stejně jako je tomu u instalace multimédií.
Pro karty ATI jsou také k dispozici dva ovladače: starší ovladač (0.40.0) hlavně z důvodu výkonové regrese v ovladači novějším. Já osobně bych všem doporučil ovladač novější, který jsem na svém notebooku osobně vyzkoušel.
Dotaz na import šifrovacích klíčů k repozitáři Packman
Ncurses rozhraní programu OCICLI není zatím zcela dokonalé
Pokud používáte k virtualizaci technologii Xen, tak by vás mohl zaujmout modul "Instalace hypervisoru a nástrojů", který je v YaSTu schován v kategorii "Virtualizace". Při prvním spuštění tohoto modulu vám v případě chybějících balíčků nabídne jejich instalaci a dále vám umožní spuštění virtuálních strojů. To vše však až po restartu, který musíte provést k zavedení jádra s podporou technologie Xen.
Dále také openSUSE nabízí VirtualBox ve verzi 1.5.6, což je změna oproti openSUSE 10.3, která poskytovala VirtualBox jen ve verzi 1.5.4.
Na závěr si troufám tvrdit, že nová verze openSUSE 11.0 přináší řešení největšího neduhu zavedeného v openSUSE 10.1, který bohužel přetrvával až do verze 10.3. Šlo o obrovskou pomalost balíčkovacího systému. Jak jsem již zmínil, openSUSE 11.0 nabízí vedle KDE 3 také KDE 4. Uživatelům začátečníkům bych však doporučil, aby zvolili GNOME nebo KDE 3. Během testování jsem několikrát narazil na problém se stabilitou KDE 4, proto bych ho novým uživatelům moc nedoporučoval.
KDE 4 má ještě svoje chybičky, které by se měly vyřešit.
Stejně tak se mi zdá mnohem vhodnější použít k instalaci DVD namísto Live-CD. Instalační DVD je nejen více otestované, ale obsahuje také proprietární software, jako je Adobe Flash plug-in. Stejně jako český překlad prostředí. Ten není na Live-CD zahrnut, navíc neexistuje Live-CD s KDE3.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Jee, kde jste sehnal finalni placky?:)Mám své zdroje . Instaloval jsem poslední RC verzi do VMWare, jinak jsem již od verze Beta 3 měl na svém počítači instalaci, kterou jsem pravidelně aktualizoval na nejnovější Factory vydání.
Jen drobnost - jadro je 2.6.25.5.No jo, chybička se vloudí.
Co se yastu tyce, slovo rychlejsi nevystihuje ten obrovsky rozdil, a je pravda, ze i instalace bezi mnohem lip, samotne rozbalovani z DVD a instalace balicku me u priblizne stejne velke zakladni instalace zabralo asi pulku casu oproti 10.3.
Hmmm, hezký. Ale u tak pokročilé verze by snad už neměl být problém s s2ram. Zvláště pokud na jiných distrech se stejným kernelem suspendace už běží standardně relativně bez problémů. Ale na Suse se prostě monitor ne a ne probudit.Ehm, monitor, alebo proprietary driver?
Překvapující jsou taky mimořádné problémy s touchpadem. Po instalaci neběží tap-click, scrolování, a citlivost (aniž by šla nastavit) je tak malá, že než přejedu z jednoho rohu monitoru do druhého, mám prst obroušený až na vnitřní obvody.Hehe, ALPS Touchpad?
Škoda, že na to nejede Synaptics driver.Tak zas kecam.
driver "synaptics"
a Xko nechtělo naběhnout protože to nenalezlo žádné Synaptics zařízení. Teď jsem zkoušel Live-CD Gentoo 2008, protože tam už ve výchozím nastavení jede Touchpad trošku rychleji a tam už v nastavení driver "synaptics"
je, takže nevím co si mám o tom myslet.
Proč krám? To že něco v Suse zdrbnuli ještě neznamená, že je ten touchpad nepoužitelný.SuSE jsem na to notesu ještě ani jednou nezkoušel. Ona funkčnost toho Touchpadu je různá distro od distra, ale ve většině případů nejede tak jak má, resp. tak jak jede Synaptic Touchpad.
Ten vzhled instalatoru i prostredi je peknej.
Skoda, ze ke zvyseni rychlosti package manageru nepribyly i funkce, ktery jsou u konkurence (ubuntu, mandriva), tam vidim nejvetsi minus distribuce.
Mozes byt konkretnejsi?Skoda, ze ke zvyseni rychlosti package manageru nepribyly i funkce, ktery jsou u konkurence (ubuntu, mandriva), tam vidim nejvetsi minus distribuce.
Ja se na to ted neptal. Jen rikam, ze mi to chybi.
Perfektní souhrn! Díky za něj...
(chápu proč ho dáváš sem a né na suseportal ..)
nemám rád datum, přeci jen kolikátého je typicky vím.Tak to máš dobrý, já si kolikrát ani nepamatuju, co je za den ;)
Drobna chybicka: YaST ma novy graficky frontendDík
Nemělo by tam místo l být r?Jasně, díky.
Tak se se mnou raději moc nedohaduj a zmlkni.Ty vole to snad není už možný! TY JSI BLÁZEN!
To sis snad mohl myslet jen ty, že jsem to myslel vážně.... aj tu chyba smajlik
Ideálně přilož citaci z etymologického slovníku, a zmlknu
zajímalo by mě, proč není začleněna některá z RC verzí, když je dostupnáProto.
$ firefox --version Mozilla Firefox 3.0, Copyright (c) 1998 - 2008 mozilla.org
$ aptitude show firefox-3.0 Balík: firefox-3.0 Stav: nainstalovaný Automaticky instalovaný: ne Verze: 3.0+nobinonly-0ubuntu0.8.04.1 Priorita: volitelný Sekce: web
No namísto řečí o tom, jak jsem mimo, bys mohl být tak laskav a napsat, v čem se pletu.Chytrému napověz, hloupého... hloupému polopatě řeknu, že v repozitářích
hardy
je software zmrazený v době vydání, bezpečnostní updaty se distribuují přes repozitáře hardy-security
a ostatní po otestování v hardy-proposed
přes hardy-updates
. Tudíž to, že je v tebou odkazovaném chanelogu poslední verzí 3.0~b5 nemá žádnou souvislost s tím, co má drtivá většina uživatelů hardyho na disku. A v předchozích příspěvcích jsem napsal dost hintů k tomu, aby sis to zjistil sám.
Aha, takže to znamená, že to stále nemá zapracované opravy chyb finální verze, které přinesla RC2. Tudíž je tam stále vývojová verze.Je někde changelog RC1 - RC2? Nějak ho nemůžu najít... Pokud se nepletu, tak mezi RC verzemi nebyly bezpečnostní problémy, takže je řádné otestování před zpřístupněním novější ne-finální verze namístě. Navíc tu RC1 jsem měl včera na disku protože neaktualizuju svědomitě, finální verze byla v repozitářích už ve středu.
Každopádně platí, že 8 týdnů po vydání LTS byla v Ubuntu vývojová verze klíčové aplikace včetně problémů spojených s nižší kompatibilitou doplňků, provázaností na web Mozilly a i různé webové aplikace na internetu, které se teprve zpřístpňovali pro finální verzi Firefoxu.Nelíbí se mi tvůj dvojí metr: tvůrci Ubuntu i Suse v době zmrazení věděli pouze to, že FF3 vyjde někdy v dohledné době a v ostrém oS 11.0 to nezpůsobilo problémy spojené s nižší kompatibilitou doplňků, provázaností na web Mozilly a i různé webové aplikace na internetu jenom díky tomu, že vyšlo s FF3 současně. Kdyby se ale během RC verzí Firefoxu objevila nějaká dostatečně blbá chyba, tak je na tom oS úplně stejně jako Ubuntu a to ty při své kritice úplně přehlížíš.
Uživatelé openSUSE 11.0 na rozdíl od uživatelů Ubuntu 8.04 LTS nemusí měsíce čekat, aby nepoužívali nestabilní vývojové verze nejdůležitější aplikace v systému se všemi souvisejícími problémy.Ano, nemusejí měsíce čekat, protože vývojáři oS měli to štěstí, že se Firefox nezdržel. Výsledek je jiný, o ten se nehádám, ale přístup vývojářů oS je úplně stejný jako přístup vývojářů Ubuntu, proto by měl být taky předmětem tvé kritiky, pokud se ti u Ubuntu nelíbí. Pokud by to mělo být podle toho, co jsi psal dříve, měl by být v oS defaultně FF2 a na FF3 by se mělo upgradovat až po instalaci. Stejně jako to podle tebe mělo být v Ubuntu. PS: to tučnění si opravdu nech od cesty, zrak mám dobrý.
A podtstané je to, že v momentu freeze v openSUSE 11 již bylo jasné, v jakém časovém horizontu čekat finální verzi - během června.To právě jasné nebylo, když RC Firefoxu vyšlo až měsíc po zmrazení Suse.
Již v té době bylo známo, že již další beta nebude a přichází RC.To je klidně možné, ale pokud Mozilla vydává až tehdy, kdy je připravena, tak nikdy není jasné, jak dlouho to přichází RC bude trvat a zahrnutí FF3 do oS 11.0 tedy bylo spekulativní rozhodnutí ze strany vývojářů oS, přestože mělo slušnou šanci, že jim to vyjde. Zkus mi najít v tomhle tvrzení rozpor.
Ubuntu ale vědělo, že vyjde v okamžiku vydání s betou a vyšlo s betou.Lepší vědět, že vyjdu s betou než spekulovat, jestli vyjdu s betou, RC nebo finálem. Ale o tímto směrem diskusi opravdu vést nechci, protože v této svá stanoviska navzájem už známe a minimálně já tvoje respektuju.
A mimochodem, nauč se odkazovat příspěvky v diskusi.Nelíbí se text, kde ujede při zvýrazňování ruka? Tak doufám, že už od tebe nikdy neuvidím takovéhle úlety. :-P
Stejně tak se mi zdá mnohem vhodnější použít k instalaci DVD namísto Live-CD. Instalační DVD je nejen více otestované, ale obsahuje také proprietární software, jako je Adobe Flash plug-in. Stejně jako český překlad prostředí. Ten není na Live-CD zahrnut, navíc neexistuje Live-CD s KDE3.
disabled: 3501Jedná se o poček balíčků v projektu, takže to není počet RPMek. Jak je to s wishlistem to nevím.
torent je pretizenej.Tak to by to mělo jet naopak dobře, ne?
Tak ted si hraju s kompizem, mimochodem neví někdo, jak vypnout kompozitní efekty a vrátit se zpátky do metacity? Jsem v těchto kravinkách nováček, a ještě jsem na to nepřišel .V KDE i GNOME mi to šlo zapnout a vypnout přes volbu Enable desktop effects v nástroji Aplikace - Efekty pracovního prostředí. A doporučuji vyzkoušet různé profily, od malých efektů přes příjemné na oči (používám já, neruší to a přitom užitečně pomáhá) po střední nebo velmi náročné. Ty jdo pak doladit pomocí dalších nastavení (viz odkázaný článek s obrázky).
Nyní může být prostřednictvím systému LUKS zašifrován i kořenový oddílMohl by mi někdo prosím poradit jak? Ať dělám co dělám, ta potvora instalátor řve, že na root e-e
/boot
oddíl?
takže zase můžu všem kamarádů doporučit nové SUSE, ale nesmí chtít 3D od ATIMi to funguje...
a nesmí chtít spouštět žádnou aplikaci co není v repozitáři ...
marek@mantisha:~> maple |\^/| Maple 11 (IBM INTEL LINUX) ._|\| |/|_. Copyright (c) Maplesoft, a division of Waterloo Maple Inc. 2007 \ MAPLE / All rights reserved. Maple is a trademark of <____ ____> Waterloo Maple Inc. | Type ? for help. >Očividně je něco v nepořádku, protože mi aplikace, které nejsou v repositáři fungují, Jestli to nebude tím, že ELF binárky se nespouštějí žádným ELF, ale třeba ./binarka případně jen pomocí binarka pokud je adresář s binárkou v proměnné $PATH.
kernel(vmlinux)=1f623d7fcfa1b112 needed by madwifi-kmp-pae 0.9.4_2.6.25_26-i586
Keď dám uname -r
tak výsledok je:
2.6.25.5-1.1-pae
Že by som mal zlú verziu jadra? No neviem, veľmi sa do toho nevyznám, postupoval som podľa návodu na opensuse.org. Budem vďačný každému, čo mi poradí alebo ma aspoň trochu usmerní :))
modprobe -r ath5k
.
modprobe ath_pci
blacklist ath5kv souboru
/etc/modprobe.d/blacklist
.
Hlášení bugů prudce zvedá pravděpodobnost, že na ně vyjde updateNeviem ako je na tom opensuse s opravovanim chyb, ale napr. pri ubuntu by som si tymto vyrokom taky isty nebol (samozrejme vynimkou su bezpecnostne chyby)
Zvýšení z nuly na jakékoliv kladné číslo je prudké zvýšení pravděpodobnosti.Prudke zvysenie pravdepodobnosti, ze sa o danej chybe dozvedia, ak o nej nevedeli. Avsak nie prudke zvysenie pravdepodobnosti, ze sa dockame opravy
DVD, nebo síťová instalace.No právě…a co teď? Má cenu stahovat 4GB a čekat než se to stáhne a pak po instalaci zastaralé balíčky hned aktualizovat a mít na DVD nějaké balíčky, které třeba v životě nenainstaluji? A co když bude SuSE opravdu takové jak se o něm mluví a budu ho chtít nainstalovat i jinde? A navíc jsem slyšel, že DVD má pěkný instalátor. Nezávidění hodná to situace.
a pak po instalaci zastaralé balíčky hned aktualizovat
Ono se o tom oficiálně moc nemluví, ale pokud vás trápí tohle, lze update repository přidat hned na začátku instalace jako add-on, takže budete instalovat rovnou aktualizované verze.
/etc/sysconfig/network/ifcfg-*
) použijte proměnnou ETHTOOL_OPTIONS
(viz ifcfg.template
).
ethtool
přesně to, co potřebujete. Jen nesmíte zapomenout zároveň vypnout autonegotiation (autoneg off
).
Je to neuvěřitelná sračka. Po instalaci jsem se ani nedostal do grafického režimu, protože ten "skvělý" openSUSE nedokázal při instalaci detekovat ani moji grafickou kartu (GeForce7600GS!) a to se za poslední dva roky nepodařilo žádné jiné distribuci!Asi ta GeForce7600GS! bude jen nějaký starý nepodporovaný krám. Doporučuji vyhodit do koše a zkusit něco normálního.
Dokonce i po nainstalování oficiální driveru od Nvidie se v ovládacím centru zobrazuje framebuffer!Eh?
3d se skoro nedá pracovat, protože s nvidia ovladači dává glxgears nějakých 1000fps, zatímco pclinuxos,ubuntu kolem 4500fps a fedora dokonce 5200fps. Hrůza, jsem těžce sklamán, zítra to jde z disku pryč.IHMO, pes bude zakopaný asi někde jinde než v distribuci.
Ne, GeForce7600GS opravdu není starý nepodporovaný krám.
Tak že by nový nepodporovaný krám? :-)
Totem na mě vyhodí, že nemá kodeky, ale absolutně se nedozvím, kde je mám vzít.Co to meleš? V mém článku to je!
Já jsem už před časem pochopila, že jsou i uživatelé, které žádná komunita nepotřebujePřipadá mi, že se tito uživatelé přesunují k té vaší distribuci. Tady na Abíčku třeba Petr Tomeš a extender.