OpenSUSE 11.2 – screenshotová recenze

12. 11. 2009 | David Ježek | Recenze | 7680×

Podzim je plný nových verzí linuxových distribucí. Nedávno jsme tu měli Ubuntu 9.10 a také Mandrivu 2010, za pár dní přijde Fedora 12. Dnes je pravý čas na OpenSUSE 11.2. (Instalace. Prostředí KDE 4.3. Compiz. Další programy. Instalace a aktualizace. GNOME. Další prostředí. Dojmy z používání.)

Obsah

• Instalace
• Prostředí KDE 4.3
  • Compiz
  • Další programy
• Instalace a aktualizace
• GNOME
• Další prostředí
• Dojmy z používání

REKLAMA

openSUSE 11.2 za mimořádnou cenu Objednejte již nyní openSUSE 11.2 za jedinečnou cenu 290 Kč a obdržíte českou tištěnou příručku spolu s DVD openSUSE 11.2

Instalace

Instalační proces se nese v duchu toho, který známe z OpenSUSE 11.1. Jedná se o jednoduchý klikací postup, který vás v základu přinutí pouze vybrat, jaký desktop chcete. Pochopitelně je zde ale výběr až po jednotlivé balíčky. 11.2 již také využívá jako výchozí souborový systém Ext4.

Prostředí KDE 4.3

OpenSUSE se drží osvědčené zelené a chameleonka ve znaku.

Stejně tak i nabídky kickoff.

Připojená zařízení zpřístupňuje jednoduchý applet v hlavní liště.

Jednou z nosných aplikací KDE je bezpochyby neustálým vývojem procházející správce fotografií digiKam. KDE 4 si poradí s digitálními negativy (DNG) a samozřejmě s fotoaparáty připojovanými jako USB Mass Storage. Obrovské množství pluginů zjednoduší třeba odesílání fotografií na Facebook, Picasu, Filckr a další služby, stejně jako export z RAW a export do iPodu. Podporuje i správu barevných profilů (nezkoušel jsem).

Bittorrentový klient KTorrent též roste s každou verzí. Nejsem primárně zabydlen v KDE, takže nedovedu říci, kdy přesně se v programu objevila podpora pro filtraci dle seznamu IP adres z PeerGuardianu, ale pro české uživatele je to bezpochyby skutečně vynikající možnost, kterak od sebe odfiltrovat IP adresy různých protipirátských čmuchalů a podobných existencí (samozřejmě ale doporučuji se při stahování filmů či hudby držet českých zákonů a využívat služby typu Rapidshare).

Amarok skutečně jen krátce pro představení výchozího vzhledu, pokud vás Amarok 2.2 zajímá blíže, přečtěte si recenzi: Amarok 2.2 – o krok blíže k dokonalosti.

Jako další z aplikací KDE 4 pod OpenSUSE 11.2 musím pochválit Kaffeine a jeho podporu DVB-T. Moji kartu s tunerem Philips TDA10046H a grabovacím čipem Philips SAA7134 systém zprovoznil hned při instalaci kompletně, což nevídám vždy. Vadou na kráse OpenSUSE 11.2 však je, že v systému není standardně obsažena potřebná kodeková výbava, zejména MPEG-2, a ani Kaffeine sám nenahodí nějaký dialog pro doinstalování kodeků, tak jak to umí třeba Ubuntu. Ale naladění stanic proběhlo v pořádku, z mého pohledu chvalitebný výsledek s potřebnou jen drobnou ruční úpravou (přidání kodeků).

Sympatický prográmek s názvem „Zametač“ umí po uživateli vyčistit vše, co nechce, aby se o něm okolí dozvědělo.

Compiz

Nastavení akcelerovaného desktopu, asi netřeba nic dodávat.

Další programy

Monitor systému, zdá se mi, se více podobá tomu z GNOME.

Natavení systému jsou přehledná a dobře utříděná, vše potřebné naleznete i bez předchozí znalosti velmi rychle.

Přehledná stránka s celou konfigurací počítače. Velmi pěkné.

Instalace a aktualizace

Z repozitářů se určitě hodí přidat Wine, VLC, Hry, případně třeba další věci jako prostředí XFCE.

Instalace mohou na první pohled působit trochu nepřehledně, například pro VLC se vyrojí tak velký seznam, že hlavní aplikaci, která si k sobě natáhne i závislé balíčky, můžete chvíli hledat. Ale toto závisí na tom, jaké všechny repozitáře jste si do systému přidali.

Při instalaci openSUSE nabídne také seznam změn, který musíte potvrdit. VLC má oproti standardní instalaci potřebu natahat do systému opravdu hodně balíčků.

Nakonec systém vše stáhne a nainstaluje.

Takto vypadá program v akci.

Kopete, opět bez komentáře.

K3b vypadá již léta stejně.

GNOME

Hlavní nabídka je i v GNOME značně upravena.

Po kliknutí na „Více aplikací“ se zobrazí takřka nekonečný, přesto však přehledný, seznam všeho nainstalovaného.

Nastavení prostředí ničím nepřekvapí.

Compiz lze pod GNOME poladit velmi detailně.

Další prostředí

V XFCE, stejně jako v GNOME, používá OpenSUSE 11.2 pouze spodní lištu.

IceWM využívá referenční vzhled, zde Suse žádné úpravy nemá.

Dojmy z používání

Úvodem musím přiznat, že OpenSUSE 11.2 není linuxová distribuce mého srdce, obvykle osciluji mezi OS Ubuntu, Mandriva a Windows. I v OpenSUSE 11.2 nadále přetrvávají věci, kvůli kterým jej já osobně nepoužívám. Zaprvé je to celková pomalost systému. Na mém poměrně rychlém dvoujádru s 2 GB RAM a GeForce GTX 260 (ta pochopitelně není podstatná v tomto kontextu) jsou odezvy na kliknutí velmi pomalé. Například menu s připojenými zařízeními se zobrazí znatelný zlomek vteřiny poté, co na něj kliknu, a tak je to s většinou věcí. Ono by se dalo říci, že těch pár desítek až stovek milisekund by člověk neměl poznat, ale když je těchto prodlev 50 za minutu, tak to skutečně obtěžuje. Osobně bych přirovnal nesvižnost OpenSUSE 11.2 k Windows Vista Ultimate x64 na stejném PC. Další drobnost, která je velmi subjektivní, je to, že mně osobně se jeví zvolený font a zvolené nastavení vyhlazování v OpenSUSE až příliš agresivní, jakoby jiskřivé a mé oči rychle unavuje. Přirovnal bych to k tomu, když v GIMPu přeženete nastavení filtru „Maskování rozostření“.

Z kladů však určitě musím zmínit bezproblémové zprovoznění TV tuneru, to opravdu často nevídám. OpenSUSE 11.2, zejména pod KDE 4.3, je velmi líbivé, přehledné, menu a položky oken jsou dle mého dobře strukturované a se systémem se snadno a intuitivně pracuje. KDE se chovalo zcela stabilně, žádné problémy jsem nezaznamenal. Metody instalace programů a upgrade systému, tak jak jsou v OpenSUSE implementovány, se mi líbí. Celkově považuji OpenSUSE 11.2 za solidní linuxovou distribuci a pokud se na vás nevztahují mé dvě výtky, určitě bych ji doporučil ke zvážení. Nejsem však dlouhodobým uživatelem OpenSUSE, takže pokud mi něco uniklo, případně pokud se v budoucnu objeví nějaké problémy s touto verzí, bude to již jen na vás.

       

Komentáře

[Prcek]

Jak se dostanu k té obrazovce sysinfo? Pokud dám do konqueroru adresu "sysinfo:/", tak se vyhledá ten výraz googlem. Myslel jsem si, že je to v nějakém balíku kioslaves, ale vidím k dispozici jen kdesdk, kdepim a kdemultimedia. Nebo je to nějaká vychytávka openSUSE? Mám Gentoo.

[Vin]

Vychytávka openSUSE to (už) není, mělo by to fungovat i na ostatních distrech.

[Rezza]

Jednu dobu to bylo trosku na ostudu, kdyz to bylo v OpenSUSE a ne ve Fedora a pritom Lukas na ni ted dela :D

[pushkin]

Na to je potřeba mít nainstalované kio_sysinfo a pak to funguje.

[Nuphar]

Pak je tu ještě ksysguard

[Luk]

Přihřeju si polívčičku

[Vin]

Ohledně sysinfo:/ - takže teď zobrazuje cestu k připojenému oddílu / zařízení? Dřív ukazoval jen velikost paměti u daného zařízení. Nevíte někdo, jak je to s protokolem media:/, jestli je to tam tak stejně?

[Vin]

OpenSUSE 11.2 však je, že v systému není standardně obsažena potřebná kodeková výbava, zejména MPEG-2, a ani Kaffeine sám nenahodí nějaký dialog pro doinstalování kodeků, tak jak to umí třeba Ubuntu

Safra, a já měl dojem, že to něco vyplivne. Alespoň K3B (v KDE 3 verzi) otravuje s tím, že mu chybí podpora pro MP3.

[Marek]

Uvazuji o instalaci Linuxu na desktop, ale uprimne mne desi rychlost s jakou se vydavaji nove a nove verze. Kterou distribuci zvolit, aby slo snadno updatovat na nejnovejsi verzi? Zatim jsem se docetl o openSUSE a Fedora, ze je lepsi provest cistou instalaci pro kazdou novou verzi, ze update muze prinest problemy. Na strankach Ubuntu je, ze je mozne provest snadno update primo ze systemu bez nutnosti stahovani instalacnich DVD. Chtel by distribuci, ktera je nova (takze ne CentOS), ale zaroven takovou, kde budu mit jistotu, ze nebudu muset kazdy rok reinstalovat a znova nastavovat system a ze budu moci snadno udrzovat system bezbecny a updatetovany alespon 5 let. Ted to neberte jako flame, ale mam laptop, kde mam XP se service packy uz 7 let bez reinstalace. Ted mi ten pocitac hardwarove odchazi a tak mam na ceste Lenovo T400, ale Win7 nechci, odmitl jsem platit za licenci a pocitac budu mit s DOSem a rad bych instaloval Linux, ale porad se nedokazu rozhodnou, kterou distribuci ... Dekuji za rady a komentare ...

[pushkin]

Mě osobně docela vyhovuje právě openSUSE. Doteď provozuji openSUSE 10.3, pro kterou jsou stále ještě updaty a je stará téměř tři roky. Předtím jsem stejně provozoval SUSE 10.0 - prakticky až do ukončení podpory (něco přes dva roky). Pokud Ti ale i tři roky na reinstalace připadá moc krátká doba, pak sáhni po Ubuntu LTS, získáš další rok navíc.

Co se týče nastavení - stačí překopírovat domovský adresář a máte vše nastaveno stejně jako v minulé verzi. Většina programů staré nastavení skousne - jediné, co se v poslední době objevilo vyloženě nového, je KDE4 a s tím si holt je třeba vyhrát.

Jinak existují samozřejmě i volby Debian / Gentoo, které se aktualizují průběžně, ne až s vydáváním nových verzí, ale to už je zase vyšší uživatelský level (čti: na to jsem příliš pohodlný).

Ale stejně si neodpustím malé rýpnutí ... Windows XP a 7 let bez reinstalace? Většině známých se po roce rozpadají (pomalé, problémy s aplikacemi a pod.) ... jak se ti to povedlo?

[kkaarreell]

Doma tatikovi bezi win98 uz osm let bez reinstalace, provozuje na nem nejake obskurni "trochu win, trochu dos" ucetnictvi.

[Marek]

Diky za rady ... Windows mam na notebooku od prvni instalace XP prof pred asi 6-7 lety od te doby jen update. Pocitac mam jenom na Office, Internet a mail plus obcas nejake programy na statistiku, fotky a pod, ale vlastne zadne hry, protoze je to stary srot Pentium III na 1 Ghz (Acer). Nikdy s tim nebyly problemy az ted odeslo par klaves a tak se stal notebook nepouzitelny (nebo tezce pouzitelny). Sem tam nejake problemy byly se softem, ale nikdy s Windows. Asi mam stesti nebo do toho moc nerejpu Marek

[Luk]

Problémy Windows bývají často způsobeny ovladači dodanými výrobci zařízení. Vzpomínám například, jak mi před pár lety ovladač televizní karty totálně zlikvidoval instalaci WinXP (přitom bez toho ovladače karta nefunguje; v Linuxu nebyl problém ji používat, potřebné ovladače jsou v jádře už hodně dlouho). Čili kdo si tam nedává ani ovladače od pochybných výrobců, ani nějaké obskurní rootkity obsažené na CD s hrami, ani všelijaká "vylepšovátka" systému, poběží mu Windows vcelku stabilně. Na notebooku jsem s nimi také dlouho neměl problémy (na rozdíl od desktopů, kde jsem musel přeinstalovávat), ty začaly až po instalaci ovladače pro CDMA modem, kdy se systém občas poroučel do modré obrazovky. Ale asi byla chyba i ve Windows, protože po nějakém updatu to ustalo.

[David Ježek]

jóóó ovladače tv tunerů a windows, to je kapitola sama o sobě (zejména v dobách bt878 a win98)

[m;)]

problem s opensuse je ten, ze nema (poriadne) vyrieseny upgrade. vsade na webe som sa docital odporucania na reinstalaciu. nakoniec som to riskol a upgradeoval, ale nedopadlo to dobre. toto vidim ako hodne velky problem a nebudem preto spominat tie dalsie mensie. na desktop mozno, ale ani to by som uz asi nerobil a na server uz nikdy. bohuzial.

[m;)]

jednalo sa o prechod z 10.3 na 11.0 (ak si dobre spominam)

[miso]

Nieco starsie by sa nenaslo? Bavime sa o 11.2

[jozka]

Zas tak davno to neni...

[miso]

Je to dooost davno - pocitane v clovekomesiacoch

[jozka]

Je to vloni. V tunokilometrech.

[miso]

problem s opensuse je ten, ze nema (poriadne) vyrieseny upgrade

Nie je to pravda.

V tunokilometrech

to ma byt akoze co?

[jozka]

Nie je to pravda.

To nebyl muj vyrok. Ale kdyz uz jsme u toho, pri minulych dvou upgradech 10.3->11.0 a 11.0->11.1 jsem mel problem s tim, ze pocitac nenajel. Proste nenasel ten spravny disk. Tu prvni jsem resil cistou instalaci, pri te druhe jsem si vsiml, ze staci v fstab prohodit disky (mam 80GB se swapem a rootem a do nej pripojeny 500GB s /home, na 80GB je reiser, na 500GB ext3 - historicka zalezitost, disky plynule prechazi z pocitace do pocitace). Predevcirem jsem delal upgrade 11.1 -> 11.2 a jaka byla ma radost, kdyz po ni komp najel! A jak nizko byla ma celist, kdyz druhy den, po dvou rebootech (pocitac vypinam) najednou nenajel, nastesti uz jsem ho prokoukl, zeditoval fstab a vse je zatim jak se zda v poradku. Ale co se mu delo v palici fakt netusim...

to ma byt akoze co

Stejne irelevantni bejkarna jako clovekomesice.

[alblaho]

Rozumná volba asi bude Ubuntu LTS, to má na desktopu podporu 3 roky (což v porovnání s Windows je pořád míň). Update v Ubuntu je celkem v pohodě, zvláště mezi LTS verzemi by to mělo být odladěné. Takže když přežiješ jeden update, máš 6 let.

Debian Stable mívá podporu kolem 4 let? Upgrade bývá taky funkční, jsou lidi, co to updatují od dob Woodyho.

Jak je to s tím CentOS na desktopu by mě docela zajímalo, jádro a třeba GNOME je tam velice staré, na druhou stranu do jádra backportují ovladače a Firefox normálně aktualizují. Takže by to nemusela být tak špatná volba.

A ano, souhlasím, vývoj distribucí je brutálně rychlý. Osobně to řeším tak, že se vždycky zaseknu na nějakém náhodném vydání Ubuntu, na kterém mi všechno funguje (např. grafiky Intel) a až mě to přestane bavit (nebo projde podpora) a vyjde verze, která nic zásadního nerozbíjí, udělám čistou instalaci.

[Heron]

CentOS na workstejšně mi vydržel cca rok (a to bylo před rokem). Na toto opravdu není stavěný, vše je staré, nefunguje rdesktop oproti novým Windows, pochopitelně nulová podpora mutlimédií, FF 3.0 (neaktualizují hlavní verze). Sice si tam můžeš "dodat" nové verze, ale pak už to zase není CentOS . Staré jádro ani gnome nejsou tou hlavní překážkou. Tuto skvělou distribuci nechte pokojně pracovat na serveru a na desktop si dejte třeba Fedoru.

[pedro]

Na CentOS mi nesahej, jede na nem cela moje familie. Ja s tim mam nulove starosti, jim to funguje. Tresky plesky, ze je to stare. I ja sam s bidou poznam rozdil (Gnome), oni nepoznaji uz vubec nic. Firefox 3.0 nebo 3.5, koho to zajima, hlavne ze slouzi. Cloveku, co chce 7 let nepretrzite pouzivat a bez starosti bych CentOS doporucil urcite vic, nez Fedoru (a chran jej buh pred Ubuntu).

[TM]

Pane kolego, to je takový problém si v CentOS přidat třeba do konfigurace yumu repozitář RPMforge a z něj třeba vše potřebné kolem multimédií doinstalovat?
CentOS funguje na desktopu velmi dobře. Za zbavení se té pakárny s neustále novými nekompatibilními verzemi distribuce to rozhodně stojí. Škoda toho... OpenSUSE 11.2 kupodivu nevypadá špatně, ale ta jepičí životnost už mě totálně otrávila. Po roce, roce a půl zase řešit upgrade, protože na distribuci už všichni kašlou se mně již opravdu nechce.

[HuHu]

Ubuntu moc dobrá volba nebude. Pravidelne je dost zabugované, a nové aplikace se nebackportují. Pokud pouzije Opensuse, muze systém pouzivat dlouho a zaroven pridavat aktualni aplikace z buildservice.

[alblaho]

Ano, v Ubuntu jsou bugy, jako ve všem. V porovnání s Fedorou, OpenSUSE a Mandrivou si myslím ale nestojí špatně. Samozřejmě, zkušenosti mohou být silně individuální.

[HuHu]

Spíše proti dlohodobému užívání hovoři to, že nainstaluje Ubuntu, a pak zustane po celou dobu užívání trčet na stejných verzích programů. Například vyjde OO 4.0, ale v Ubuntu zůstane trčet řčlověk se starou verzí, pokud nechce využívat neoficiální zdroje.

[alblaho]

Na tom nevidím vůbec nic špatného. Mám rád vyladěnou skladbu programů. Ale je to otázka osobní preference, někdo se nespokojí ani s backporty a bude chtít rovnou rolling updates.

Ale uznávám, že oficiálním backportům věcí jako FF (možná OOo) bych se v Ubuntu nebránil. Nerad přidávám repozitáře třetích stran, tím si to člověk leda tak rozbije.

Nevím jak je na tom OpenSUSE, jsou ty backporty opravu "oficiální"? Ubuntu má zase launchpad a buildservice umí vyrábět i balíky pro Ubuntu.

[HuHu]

Tohle má opensuse vychytané dobře. Projekty, které běžný člověk upgradovat potřebuje, jako je zmíněné OO nebo Firefox, mají (stejně jako všchno ostatní) oficiální repozitáře v buildservice. Aktuálně jsou takto podporovány minimálně 4 verze 10.3, 11.0 a 11.1 (+ factory a dnes vycházející 11.2). Takže můžu používat vyladěnou 10.3 a na ní důležiý SW v aktuální verzi. O ubuntu z doby Openuse 10.3 už nikdo ani neví, natož aby se do něj komplexně backportovalo.

[alblaho]

To nezní vůbec špatně. Na OpenSuse se mi líbí, že když člověk chce, může být hodně bleeding edge, ale není to takové maso jak Fedora.

[m;)]

na toto by mohlo byt dobre PC-BSD a jeho PBI balickovaci system -- aplikacie ani kniznice sa vzajomne neovplyvnia a clovek moze instalovat podla lubovole.

[Vin]

Já osobně to řeším tak, že i když vyjde nová verze distribuce (jako např. openSUSE, které používám), tak neupgraduji hned, ale později, až když jsou chyby vychytány (také volím odladěné prostředí - KDE 3, ne KDE 4, i když teď už nevypadá zle, pořád mi nic moc nenabízí navíc oproti staré verzi). Je pravda, že při upgrade na 11.1 z 11.0 jsem dělal čistou instalaci, ale to bylo spíš mou vlastní blbostí, a tak jsem pro jistotu začal od začátku.

Teď by snad mělo jít openSUSE upgradovat stejně jednoduše jako Ubuntu (dříve to šlo také, ale nemělo to oficiální podporu) z běžícího systému. (Ale ani dřív to nebylo složité - jen se prostě muselo stáhnout iso a při instalaci zvolit upgrade stávajícího systému).

Na openSUSE se mi líbí YaST a one-click install balíků, který mi dodatečně přidá repozitáře, takže nainstalovaný rpm balík získává i updaty. Potíž je s tím, že takhle těch repozitářů může být hodně, občas je nutné si dávat pozor, pokud instaluješ nestabilní software, abys nestahoval updaty ze stejného "bleeding-edge" repozitáře (většinou to vede k nestabilitě systému) a občas mohou nastat různé konflikty, když jedna aplikace potřebuje novější verzi knihovny a druhá starší (tím ale myslím, že na to upozorní balíčkovač při výběru balíků, nepřijde se na to až po instalaci). U ostatních distribucí těch repozitářů je možná míň, ale zas prý je dobré mít více repozitářů pro odlišení určitých verzí (stabilních, nejnovějších) jednotlivých projektů (jako je třeba KDE).

Těžko rozhodnout. A to je v linuxu u více věcí - RPM nebo DEB (nebo něco jiného), KDE nebo GNOME (nebo něco jiného), MPlayer nebo VLC (nebo něco jiného), vim nebo emacs (nebo ... ale to asi už znáte ).

[Let_Me_Be]

> nestahoval updaty ze stejného "bleeding-edge"

U OpenSuSe tohle prave nehrozi. Balicky jsou locknute vuci repu a pri update pres repa zypper vzdy velmi vyrazne protestuje.

[Let_Me_Be]

Navic pokud to clovek chce udelat, tak to jde velmi jednoduse (hlavne v GUI).

[Vin]

No jo, ale když člověk chce jednu aplikaci z factory a nechá repozitář zaplý, tak mu při updatu najednou začne protestovat tolik věcí... Balíčky locklé vůči repu? To jako, že nejsou zamknuté globálně, ale že mi nenabídne upgrade z daného repa? Jak jde tohle nastavit?

[miso]

Pri pridavani repozitara treba nastavit nizsiu prioritu

[Let_Me_Be]

Tohle by to delat nemelo. Pokud das upgrade tak to hleda globalne podle priorit, ale pri update by to nemelo prehazovat balicky mezi repozitari.

[miro]

Možná zkuste mrknout na PCLinuxOS. Podle toho, co o něm vím, by mohl umět to, co požadujete. Ale osobní zkušenost nemám, takže nemůžu ani doporučit, ani nedoporučit.

[Kupec]

PCLinuxOS je dobrý,rychlý do té doby než přidáte česky odkaz,a update pak to ani nenaskočí.Asi nějaká chyba repu.Nevím

[Jarda]

S temi upgrady na vyssi verze OpenSUSE nemate pravdu. Drive toto pravidlo melo sve opodstatneni a sam jsem taky vzdy radsi preinstaloval (SUSE pouzivam od verze 6.3). Dnes uz upgrade je velice primitivni a lze ho udelat i na bezicim serveru pres sit (uz je i oficialni podpora, ale slo to i driv), bezne to tak delam od verze 10.3. Jeste mam jeden server na 10.2, na ten se chystam po novem roce.

HOWTO

[srigi]

Osobne by som šiel práve do toho distra. Vývoj trval takmer rok a nová verzia nebude o nič skôr. Verzie 11.0 a 11.1 získali relatívne zlé hodnotenie a tak sa v openSUSE snažili touto verziou reputáciu napraviť. Okrem toho zypper patrí k tomu najlepšiemu medzi správcami balíčkov. openSUSE má aj pridanú hodnotu v podobe YAST

[Nicky726]

Pokud chceš aktuální systém s aktuálními aplikacemi, pak to splňují rolling-release distribuce. Takže Arch Linux, nebo Debian Testing/Unstable. Obojí ale vyžaduje, aby se uživatel byl ochoten učit nové věci.

Pokud jen nechceš, každého půl roku aktualizovat distribuci a je ti jedno, že nebudeš mít poslední verzi programů, pak může být dobrá volba Ubuntu-LTS, Možná i Debian Stable, nebo tohle SUSE.

Jinak "update" na vyšší verzi distribuce je teoretický problémový všude, protože je to velmi složitá věc a těžko testovatelná věc. Ubuntu tohle nabízí už nějakou dobu, a osobně mi některé upgrady vyšly, jiné zas nevyšly tak úplně.

[Vin]

Rolling-release distribuce jsou třeba taky PCLinuxOS nebo Sabayon linux, a ty celkem jednoduché jsou (nebo se mýlím?).

[pavel]

Zdravím, i když to Suse vypadá docela dobře, šel bych do Mandrivy 2010. Je na to už několik recenzí v angličtině a jsou veskrze velmi kladné. Sám ten systém mám a vypadá velmi dobře. Co se týče aktualizace na novější verzi nemusíte to dělat nějak extra často (i když se doporučuje aktualizace z verze poslední nebo předposlední), ale je to jednoduché 2 -3 příkazy a jeden restart s tím, že jak tady už někdo napsal, veškeré nastavení je v domovském adresáři a zůstane k dispozici i v aktualizovaném systému. A pokud nebudete vědět co a jak tak je k Mandrivě skvělá knížka od I. Bíbra. Případně bych volil Ubuntu. Dost uživatelů a solidní fóra s podporou v češtině. Zrovna dnes jsem něco řešil a během dvou hodin jsem problém s pomocí znalejších uživatelů vyřešil. Úžasné. Kam se hrabe podpora Microsoftu. Šťastnou ruku při výběru distribuce.

[ra100]

V oboch pracovnych prostrediach mas pocit, ze odozva systemu je pomalsia? Trochu viac informacii by to chcelo.

[Nuphar]

Já s rychlostí nemám problémy. I na obstarožním líném stroji...

[Let_Me_Be]

Muj notebook jede s 11.2 krasne (KDE). Perfektni odezvy a vsechno (dokonce i 3d efekty jedou jako po masle).

[tricqster]

nemam obstarozny stroj (dufam), mam Thinkpad T400, ale bezi to na nom velmi pekne, som dost prekvapeny. subjektivne je to velmi rychle a bez problemov, nevidim ziadne spomalenie, skor naopak - poslednych par tyzdnov som tu mal ubuntu 9.10. asi si to tu necham. vzdy sa cudujem, preco na tuto distribuciu niekde frflu, ako na nieco, co je "preplacane", alebo "moloch". myslim, ze je to jeden z mytov, ktory pretrvava bez toho, aby si to dotycny uzivatel overil - nemyslim tym tento clanok. alebo niekedy ide o uzivatelov archlinuxu (nic v zlom ).

[OndraZX]

Na OpenSuse mi vadila vzdy neskutecna preplacenost, proto se ptam, byla pouzita defautni instalace u prostredi Gnome, nebo byla upravovana?

Protoze ja vidim:

3x aplikace typu prohlizec obrazku

2x aplikace na upravu foto

2x aplikace vektorovy editor

2x aplikace scanovani

Takze zacinajici uzivatel ma fakt "jasnou" volbu co pouzit.

I to nastaveni GPM mysi zacatecnika fakt potesi - kdyz je ten Yast tak skvely pro zacinajici uzivatele. To je jen priklad, ale i ja uzivatel pouzivacici SuSE 5 let do verze cca 10 jsem na urcite volby (hlavne sprava programu) cumel jak puk - opravdu velmi "easy". Jen tak dal kluci, trend mate skvely, jde videt ze uzivatele umi vasi praci ocenit.

[Vin]

Podle mně je to kvůli tomu, že autor potřeboval odzkoušet více prostředí.

[Vin]

Ad myš: to je hloupé... na 11.1 to je myslím přeložené.

[mapim]

božínku, to gnome je tak krásné :)

[HuHu]

Proč někdo používá Compiz v KDE4?

[Nuphar]

Tak nějak přemýšlím, co jsem se z této recenze vlastně dozvěděl a docházím k závěru, že vlastně nic... Není to trochu škoda mít jen obrázkovou recenzi? Proč pak chybí třeba LXDE, na jehož vyzkoušení se docela těším?

[stopelman]

dakujem pekna recenzia...prave som hodil dcere tento system na ntb a je to zatial v pohode...skoda ze jeden odstavec sa nevenoval aj ako je to s pripojenim mobilov...by ma zaujimalo ako sa to riesi u tych mobilov ktore nie su "klasicke USB"...napr. k750 od ericsonu...daju sa tam nahrat pesnicky na kartu ked to asi nema linux ovladac...dik

[kolemjdouci]

Tak napriklad k750 (stejne jako ostatni modernejsi SE) podporuje mass storage, takze ovladace opravdu potreba nejsou. Vnitrni pamet i pametova karta se hlasi jako normalni pripojena flashka. S prenosem souboru pres BT taky neni zadny problem.

[loisa]

K750i mass storage neumí, zkuste si ho připojit k XPeckam ;) ale i tak mně na Ubuntu funguje od verze 7.04 (od začátku co mám linux) Teda zobrazí se jen paměťová karta, ale vzhledem k tomu že má vnitřní paměť 64MB :) tak to úplně stačí.

[Václav HFechs Švirga]

No k750i je zvláštní, o připojení zařízení se stará jaderný ovladač právě pro storage... Ale je nějaké zmršené, protože v XP to opravdu bez ovladačů nejde... Asi to kluci od jádra ošetřili :). Interní paměť jsem řešil tak, že SE ve správci souborů umí data z paměti na kartu překopírovat. Navíc ani ve windows jsem do interní paměti nemohl.

[Scarabeus IV]

Davide, myslim ze sem te odhalil.
Tebe proste bavi delat screeshoty novejch vecicek :D

[Nicco]

Ide v opensuse 11.2 alebo ubuntu 9.10 skompilovta vmplayer on vmware? Skusal niekto upgradovat opensuse z 11.1 na 11.2? Diky

[s0]

upgade v pohodě. Jen jsem přehodil 11.1 na 11.2 ve všech repozitářích a dal tupě update all v yastu. Už mi to tak jede od pondělka - akorát nebyl repozitář od nvidie, což jak koukám už je.

vmplayer mi zkompilovat nešel - nekompatibilní kernel. VMware workstation 7 šlape jako hodinky. Virtualbox z "virtualization" repa taktéž jede.

[Nicco]

vmplayer nejede a workstation ano? Ake mate verzie prosim? Asi to tak vyzera, ze budem musiet pockat, kym vo vmware zistia, ze kernel 31 vysiel uz davno.

[s0]

kecám, player jsem nezkoušel. Server mi nešel nainstalovat.

[cthulhu]

kvuli rychlosti zustavam na pocitaci (ale nikoliv notebooku) na Debian stable..load 14, cpu utilizace 100%, disky chrasti jak o zivot, desktop porad pekne odpovida. Eye candy je pro decka co s maji cas si s tim hrat..

[Laco]

Nemozem si pomoct, ale KDE 4 sa mi protivy, hlavne kvoli tomu obrovskemu mnozstvu rozmazanych ikon na paneli. Oxygen je hnus..

[leo]

Zase ten imbecil Laco.... Tak už neotravuj.... Nikdo ti nic nenutí.........

[leo]

Tak to si nastav ty Einsteine!

[Laco]

Ty si ale vtipalek. Ako keby to islo nastavit. Bud mozes mat ikony 16x16 alebo velike okolo cca 40pixelov panel. Ale default velkost panelu okolo 24 pixeol pripadne vasia velkost cca 32, tam ikony niesu, takze dostanes vzdy rozmazane svg sracky..

[Jan Grmela]

Naprosto netuším, proč nemůže být na obrazovce Výběr pracovního prostředí u každého prostředí tlačítko "Pro náhled prostředí klikněte sem" a po kliknutí řekněme 5 obrazovek z toho prostředí s nějakým krátkým textem. Když se totiž na tuto obrazovku podíváte okem naprostého BFU, tak uvidíte jen dvě ikonky bez jakéhokoli hintu pro co se má rozhodnout. Ano, může si na druhém PC pustit Google a něco si o těch prostředích najít ale to je jako říkat že balíčkovač nemusí mít popisky balíků protože se dají najít přes rpm.pbone.net (když to přeženu).

[Nicky726]

Bych řekl, že od toho jsou liveCD.

[Michal J.]

Nainstaloval jsem si ho hned jak vyšel a musím říct, že je OK. Akorát nevim jak rozchodit webkameru na netbooku? Ale to je oproti Ubuntu 9.10 malá chyba jelikož Ubuntu mě u netbooku MSI U123 bliká s podsvícením a s tím se nedá pracovat.

[Vin]

Repozitář http://download.opensuse.org/repositories/drivers:/webcam/openSUSE_11.2/ jsi zkoušel?

[tery]

Je potrebne zistit v HCL openSUSE ci je webkamera podporovana. Ja som instalaciu riesil pridanim komunitneho repozitara (ovladace pre webove kamery) a nasledne update.

[jirka]

Tak jsem presel z 11.1 na 11.2, samozrejme pouzivam KDE3, jede to uplne bez chyb, diky kernelu a ext4 velka rychlost, dokonce jsem zkusil i KDE4, uz to porad nepada a funguje dobre, duvod proc zustavam u 3 je ten, ze je to porad jeste moc pomaly, jinak suse zase nezklamalo

[Ccamel]

Taky jsem upgradoval z 11.0 - jen z legrace, měl jsem v plánu to udělat from scratch, ale upgrade proběhlo bez jediného problému a všechno funguje napoprve včetně vychytávek jako ovládání zvuku na mém Asus NB, které dlouho nefungovalo. Navíc bombastický nárust výkonu, KDE4 s akcelerací mi běží dokonale. Jediné co postrádám je ovladač pro mou ATI, který by měl snad brzo vyjít, ale s xorg radeon ovladačem jede akcelerace bez problémů, tak nevím, jestli to vůbec chci.