Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Na úvod musím upozornit: S ohledem na to, že finální verze vyjde za dva dny, je článek pochopitelně založen na verzi release candidate staré pár dní.
V textu je několik zmínek o dojmech z Ubuntu, mějte tedy na paměti, že recenze vznikala na 32bitové instalaci na tomto PC: Athlon X2 5200+, 2 GB DDR2, 500GB 7200rpm SATA, DVDRW SATA, GeForce GTX 260-216 (za tu děkuji českému zastoupení MSI), LCD 1920×1200, Pentax K200D D-SLR.
K instalaci nejde nic zásadního říci, je to obvyklá „proklikávačka“ přes jednotlivá okna. Pokud nemáte potřebu měnit nastavení klávesnice či časové zóny, obejdete se prakticky bez zásahu, vše závisí na tom, jak budete řešit dělení disku. Ubuntu 9.10 již souborový systém Ext4 používá jako výchozí, což je patrně v této fázi hlavní novinka.
Prvotní nastavení, co se týče čisté instalace distribuce, si ukážeme od repozitářů. V základu je přítomno to, co ve verzích minulých. Já osobně přidávám repozitář týmu Nvidia VDPAU, a to kvůli hardwarové akceleraci videa na GeForce GTX 260-216.
Ihned po instalaci je k dispozici řada aktualizací.
Ukázka nastavení klávesnice, myši a vzhledu. Výchozí skin prostředí je nový, musím přiznat, že mi se líbí. Samozřejmě je přítomen v základu i skin předchozí a několik dalších, úpravám se meze nekladou.
Ubuntu 9.10 využívá Pulse Audio.
Automaticky po startu spouštěné aplikace nám, řekl bych, pomalu přibývají.
Důvěrně známé nastavení preferovaných aplikací.
Jeden z po startu spouštěných programů upozorní majitele grafik na nesvobodné ovladače. Instalace pro GeForce je otázkou jednoho kliknutí a od té chvíle lze (po instalaci například MPlayeru) vedle Compizu a hraní 3D her také přehrávat video přes knihovnu VDPAU.
Nastavení pro GeForce, shodné pro všechny distribuce, jde o aplikaci od Nvidie. Ubuntu od té chvíle doporučuje ignorovat interní panel z GNOME a spouštět místo něj tento nástroj.
Úprava hlavní nabídky, povšimnout si můžete položky „Centrum softwaru pro Ubuntu“, za chvíli se na něj podíváme blíže.
Nastavení indexace pro vyhledávač. Standardně indexuje /home.
Sledování systému, aplikace GNOME, stále stejné.
Program Palimpsest má na starosti disky a diskové oddíly.
Novinka Ubuntu One je cloud odkladištěm dat a nástrojem pro synchronizaci mezi více počítači, kde vám Canonical poskytuje 2 GB prostoru zcela zdarma. Vkládat lze soubory, poznámky, ale podrobněji si to neukážeme, pořád mi to hází „Internal Server Error“ (pokud se toho někdo chopíte třeba v rámci blogu, budu jen rád). Možný je i placený upgrade na 50GB schránku (10 USD/měsíc).
Po aktivaci se do horní lišty umístí malá ikonka obláčku, která nese toto nastavení.
Nové instalační centrum Ubuntu si ukážeme na ufraw. Software je roztříděn do kategorií, lze jej pochopitelně i vyhledávat dle názvu.
Programy jsou tříděny abecedně, u každého je krátký popisek. Po kliknutí na ikonu se zobrazí podrobnější obrazovka, pak již stačí pouze kliknout a program se stáhne a nainstaluje. Během toho lze dát instalovat i další programy, postupně se řadí do fronty.
Samozřejmě nemá cenu si ukazovat, jak vypadá webový prohlížeč (Firefox), e-mailový klient (Evolution) či grafický editor (GIMP) apod. To vše je důvěrně známé, takže se společně podíváme na několik programů určených k práci s multimédii.
F-spot je standardní GNOME program pro správu fotografií. V Ubuntu je samozřejmě shodný s Mandrivou.
RAW Studio zná řada příznivců D-SLR jako sympatický nástroj pro vyvolávání fotek. Nedosahuje sice podrobnosti nastavení a možností práce v RAW Therapee, ale má některé jiné sympatické aspekty. V Ubuntu stejně snadno z repozitářů nainstalujete ufraw, který jsme si ukázali v článku o Mandrivě 2010.
Legendární MPlayer dnes umí plnohodnotně akceleraci videa na kartách GeForce přes VDPAU (to jsme si předvedli v recenzi platformy Nvidia ION), takže vytížení mého Athlonu X2 5200+ se kvůli videu prakticky ani nehne. Ubuntu používá vlastní jednoduché GUI pro MPlayer.
Hudba je svěřena standardnímu programu Rhythmbox. Malý applet v pravé horní části obrazovky informuje o změně skladby.
Na závěr editor videa Avidemux. Implementace x264 je zde poměrně čerstvá, podporuje prakticky všechny novinky poslední doby, takže uživatelé Ubuntu 9.10 nepřijdou nijak zkrátka. Skin rozhraní programu se mi osobně velmi líbí.
Ubuntu 9.10 jsem v RC verzi používal po dobu několika dní a musím přiznat, že platí to, co píši v blogu posledních pár verzí. Tento systém se mi zkrátka líbí víc a víc. Změny, které tvůrci provádí, jdou téměř vždy směrem, kterým bych se vydal i já. Přesunutí komunikátoru Empathy a poštovního klienta Evolution pod jednu společnou ikonku do lišty je sympatické, pouze mi na něm kazí dojem to, že zatímco Empathy se do té ikonky umí minimalizovat, Evolution nikoli.
Prozatím je pro mne příliš brzy hodnotit Ubuntu One, ale jeho potenciál je velmi slušný, zejména pokud přecházíte mezi více počítači a na všech máte právě Ubuntu. Nový instalátor aplikací je zajímavý počin, jehož praktické důsledky si budete ale muset zhodnotit sami. Prvotní várka instalace mnoha aplikací může být nepříjemná, program má tendenci ukousnout si poměrně dost výkonu počítače ve chvílích, kdy by to člověk nečekal, ale nic, co by se nedalo přežít. Žádné problémy s instalací ani odinstalací aplikací jsem nezaznamenal.
Nakonec mi zbývá pochválit všechny standardní součásti Ubuntu, jako je instalátor ovladačů grafických karet, velice snadné zprovoznění VDPAU v MPlayeru. Z čistě subjektivních částí si dovolím pochválit novou startovací obrazovku, vzhled grafického prostředí a vůbec celkový pocit z práce se systémem. Canonical možná téměř nepřispívá k vývoji kernelu a klíčových částí linuxové architektury, ale jeho počiny na poli použitelnosti Linuxu na desktopu považuji osobně za dostatečné vyvážení toho, co Greg Kroah-Hartman na Ubuntu nemá rád.
Ubuntu 9.10 vyšlo 29. října. V ten den vyšla na AbcLinuxu.cz „klasická“ recenze, tj. taková, kde hraje hlavní roli text, nikoliv obrázky (i když i těch je dost): Ubuntu 9.10 Karmic Koala – jednodušší už Linux být nemůže.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
setxkbmap -layout 'us,cz' -option 'grp:alt_shift_toggle'
CZ qwertz, alt-shift prepina na US:
setxkbmap -layout 'cz,us' -option 'grp:alt_shift_toggle'
CZ qwertz, bez prepinani:
setxkbmap -layout 'cz'
Spustit v shellu, overit ze je to to, co chci a pak nacpat nekam do ~/.xinitrc
, ~/.Xsession
nebo tak nejak.
Myslim ze kazdy kdo bude potrebovat delat rucni zmeny, rychle naistaluje stary grub.Zkoušel jsem si to jednou ve VirtualBoxu na Ubuntu 9.04 - nainstalovat a zprovoznit Grub2 a pak vrátit Grub. S instalací nebyl problém, ale zprovoznit to tak, aby se bootovalo pomocí původního Grubu, to se už nezdařilo, chyběly nějaký soubory ve složce /boot/grub (teď už nevím co přesně), takže nic triviálního to taky není.
scarab@Ugly-Elf: ~ $ eix partition
* sys-block/partitionmanager
Available versions: (~)1.0.0 [M]**9999[1]
Pokud si to chces jen otestovat je to na livedvd gentoo (kupodivu sem to tam strcil).A to se snazis o co. Vzdycky kdyz je nekde zminka o KDE4 tak se tam ukazes se slovy ze ti to nefunguje nebo se ti neco nelibi, i kdyz dana vlastnost kterou chces je davno ozkousena i celkem funkcni...Tak to sis me musel s nekym splest. Pokud tedy sva slova nemuzes potvrdit citaci. Nepopiram, ze jsem si obcas nad necim mohl povzdechnout, ale sam jsem spise spokojen.
Pokud si to chces jen otestovat je to na livedvd gentoo (kupodivu sem to tam strcil).V Ubuntu je to taky. Takze nainstaluju a otestuju.
Rekl bych ze verze 1.0.0 celkem vypovida o tom ze to asi bude stable.
3) to ze je to v trunku neni zadnej problem. Vyvojar pouziva svn.kde.org jako repo. To neveris ani amaroku (blbej priklad) nebo jakekoliv jine extragear aplikaci co jich je? Vetsina znich vyuziva pouze trunk, protoze se nebranchujou se zbytkem KDE. Tady mas tagy. Ne kazdej citi potrebu ocivinde byt zaclenen do zakladnich KDE modulu :]Tohle je dobra poznamka. Paklize byl program dobre testovan nemam problem. Jenom jsem specialne u tohoto proste opatrny. Nic vic. Skrooge neni v KDE svn (kam mam commit access). Cili k nemu nemam primy pristup. Vypada to na docela rozsahlou aplikaci s aspon 1000 retezci. Za chvili asi budu mit plne ruce prave s KDE 4.4. takze se pak uvidi.
Těším se na kopmpletnější recenziJá taky
To je tak těžké dělat screenshoty i s horním rámem okna, aby bylo poznat, co to je za aplikaci? Shutter.