Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Všechny zápisy v blogu jsou pod licencí Creative Commons BY-SA 3.0 CZ
OSA vydává magazín Allegro pro své zastupované umělce. V jeho posledním čísle na straně 2 napsal Roman Strejček, předseda představenstva OSA, krátký názor na pirátské strany. Na poslední dva odstavce tohoto článku bych chtěl reagovat.
Začneme citací oněch dvou odstavců:
Důkaz nepochopení práv autorů nebo možná záměrné manipulace veřejného mínění lze nalézt i v základní argumentaci České pirátské strany. Kromě vymezování se vůči nahrávacím společnostem a ochranným organizacím, burcují její představitelé veřejnost pod heslem „zabraňme omezování svobody občana“. Neplatí snad heslo, že „svoboda jednoho jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého“? Na svobodu autorů se nějak zapomíná… záměrně?
Prý autorský zákon neodpovídá realitě Internetu. Má být zásahem do autorského zákona autorovi odepřeno právo svobodně se rozhodnout, jakým způsobem a za jakých podmínek udělí souhlas s užitím svého díla? Z jakého titulu se snaží představitelé této strany zpochybnit legitimní nároky autorů? Doba, kdy všechno patřilo všem, zde již byla. Doufám, že je daleko doba, kdy si někdo ke mně přijde (v lepším případě) vypůjčit například auto jen z titulu, že on žádné nemá a já jej v danou chvíli nepoužívám.
Ano, autorský zákon hrubě neodpovídá realitě Internetu. Současný autorský zákon vychází z předpokladu, že co není explicitně povoleno, je automaticky zakázáno. Před více než 100 lety, kdy autorský zákon vznikal, to byl korektní předpoklad. Tenkrát bylo nepředstavitelné, že by někdo mohl autorská díla kopírovat a nechtít za to peníze. Technologie kopírování byla drahá a těžkopádná. To vytvářelo přirozené limity šíření děl a dávalo vydavatelům obrovskou moc nad autory. Proto vznikl autorský zákon.
Jaká je situace dnes? Jakékoliv dílo může během několika minut po dokončení obletět celý svět. Dnes má každý školák k dispozici tvůrčí nástroje, které si ještě před 10 lety mohla dovolit jen velká filmová studia. A co je nejhorší, tvůrci už nejsou závislí na libovůli vydavatelů.
Vydavatelé si musí moc dobře uvědomovat, že v době Internetu už nejsou potřeba. Nejen že se jejich dvorní umělci mohou přesunout na Internet a mít podstatně větší podíl z každé prodané kopie. Komerční tvorbě ještě ke všemu začíná tvrdě konkurovat tvorba nekomerční, která už dávno kvalitou dohnala komerční produkci. Boj proti "pirátství" není zaměřen jen proti "zlodějům tvůrčího vlastnictví". Vítaným vedlejším účinkem nových zákonů a restrikčních technologií bude i to, že se zákazníci vrátí kam patří — zpátky do křesla před televizi. O myslící a tvořící zákazníky v mediálním průmyslu nikdo nestojí.
Co by se tedy stalo, kdyby se autorský zákon liberalizoval a konečně začal fungovat podle principu co není výslovně zakázáno, je automaticky povoleno? Z pohledu komerčního umělce nic významného. Povinné komerční licence nechtějí zrušit ani ty nejradikálnější pirátské strany. Možná by přibyla trocha papírování s licencemi pro koncové zákazníky, kde budou stanoveny podmínky užívání (o které se Roman Strejček tolik bojí), ale to je věc hlavně vydavatelů. Z pohledu zákazníka a amatérského tvůrce se ale stane hodně. Zmizí tím veškerá nejistota spojená s šířením děl neznámého původu, tak i od nich odvozené vlastní tvorby.
Americký autorský zákon celých 180 let podmiňoval ochranu autorských práv viditelným označením díla symbolem ©. Je na čase, aby se tahle podmínka vrátila. Teď žijeme v době, kdy veškerá tvorba patří mediálním korporacím, dokud někdo u soudu neprokáže opak. A já narozdíl od pana Strejčka doufám, že už brzy to tak nebude.
Tiskni
Sdílej:
Doufám, že je daleko doba, kdy si někdo ke mně přijde (v lepším případě) vypůjčit například auto jen z titulu, že on žádné nemá a já jej v danou chvíli nepoužívám.Oblíbený pseudo-argument, který pohodlně zapomíná přiznat, že auta není možné digitálně kopírovat s téměř nulovými náklady...
26.10.2009 21:51
David Ježek | skóre: 83
| blog: Mostly_IMDB
27.10.2009 22:19
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Můžeš si samozřejmě opatřit kreditní (platební) kartu ze zahraničí, ale není to legální.
Jakto? Pokud je to v souladu s podmínky vydavatele karty, tak to snad není problém ne? Já mám taky několik platebních karet z ČR přestože tam nežiju, ve smlouvě si nepamatuju, že by bylo cokoliv o tom, že musím v ČR žít.
Ono se tuším předpokládá, že v zemi, ve které ti kartu vystavili, i žiješ.
*Se* předpokládá?
*Se* předpokládá?Nepredpokladá. Vyplňuje sa adresa, ale nijak sa neoveruje, či tam aj žijem, takže stačí nahodiť google, nájsť si nejakú adresu reštiky v LA, zadať a pohoda.
O myslící a tvořící zákazníky v mediálním průmyslu nikdo nestojí.Hřebíček na hlavičku.
26.10.2009 21:16
Michal Fecko | skóre: 31
| blog: Poznámkový blog
Tenkrát bylo nepředstavitelné, že by někdo mohl autorská díla kopírovat a nechtít za to peníze.V době vzniku autorského práva bylo naopak naprosto normální díla kopírovat, takže autoři byli závislí na darech od mecenášů – a na nich pak záleželo, jak s dílem naloží. Copyright vznikl proto, aby se autoři od tohohle osvobodili a mohli svá díla nabídnout všem. Současné autorské právo nebrání postupu, který by fungoval i bez něj – autor má pořád možnost dílo zveřejnit k volnému použití bez poplatků. Takže p. Strejček má pravdu – „piráti“ sice mají plnou pusu svobody, ale jejich program je současnou svobodu omezit.
Pravdu má pan Strejček, mýlíte se vy.... a nechtít za to peníze. LOL, skvělá argumentace, ocitovat větu, a pak tu její podstatnější část z úvahy vynechatTenkrát bylo nepředstavitelné, že by někdo mohl autorská díla kopírovat a nechtít za to peníze.V době vzniku autorského práva bylo naopak naprosto normální díla kopírovat, ...
Ale přesně to byl hlavní důvod, proč autorský zákon vznikl. Vydavatelé vesele tiskli knihy a prodávali, ale když mělo dojít na vyplacení odměn autorům, tak se kroutili víc než BSA, když měla zaplatit odškodné Digisysu. Proto vznikl autorský zákon. Autorský zákon v původní podobě byl velký klacek na vydavatele v rukou autorů, který říkal následující: Pokud někdo prodává kopie mého díla, mám nárok na podíl ze zisku. O mecenáše vůbec nešlo.
V době vzniku autorského práva bylo naopak naprosto normální díla kopírovat, takže autoři byli závislí na darech od mecenášů – a na nich pak záleželo, jak s dílem naloží. Copyright vznikl proto, aby se autoři od tohohle osvobodili a mohli svá díla nabídnout všem.I předtím mohli svá díla nabádnout všem.
I předtím mohli svá díla nabádnout všem.V nabídce samozřejmě není problém. Problém je, jak si tím vydělat aspoň na pokrytí nákladů na vytvoření autorského díla.
A tenhle termín "osvobodit autory" je neuvěřitelně blbej. Autory nikdo neomezoval ani předtím, nebyli nesvobodní. Dnes je naopak snaha sebrat svobodu lidem, aby na tom mohli vydavatelé/autoři vydělat.Ne, ten termín není blbej, blbej se zdá pouze lidem, kteří používají newspeak. Dříve měl autor možnost dílo tajit, nebo jej dát veřejnosti k dispozici zadarmo. Dnes má možnost dílo tajit, dát jej k dispozici veřejnosti zadarmo, a dát jej k dispozici veřejnosti za peníze (nebo s jinou podmínkou). vedle dvou možností, které zde byly před autorským právem, přibyla s autorským právem třetí (a první dvě zůstaly v plné míře zachovány). Nazývat to omezením svobody chce hodně velkou zaslepenost.
V nabídce samozřejmě není problém. Problém je, jak si tím vydělat aspoň na pokrytí nákladů na vytvoření autorského díla.A proč by něco takového mělo být možné? Proč by mělo být možné vydělat si uměním jinak, než přes mecenášství? Kde je nějaký alespoň trochu rozumný důvod?
Dnes má možnost dílo tajit, dát jej k dispozici veřejnosti zadarmo, a dát jej k dispozici veřejnosti za peníze (nebo s jinou podmínkou).Ta třetí možnost je ale pouze fiktivní.
vedle dvou možností, které zde byly před autorským právem, přibyla s autorským právem třetí (a první dvě zůstaly v plné míře zachovány). Nazývat to omezením svobody chce hodně velkou zaslepenost.Tak zaprvé, ta možnost nepřibyla, stačí se kouknout na rapidshare.com a podobné, aby člověku došlo, že přibyla jen na papíře, teoreticky.
Digitální watermarking se běžně používá. Pokud se mediální korporace budou chtít se svým obsahem vrátit na stromy, tak ať. Nezávislí umělci je s radostí nahradí. Mediální korporace jsou dnes co se týče množství tvorby v menšině a s kvalitou na tom také nejsou nijak zvlášť dobře, ale díky svým penězům jsou nejvíc vidět. Spousta nezávislých umělců tvoří líp a autorský zákon v současné podobě je pro ně spíš překážkou než přínosem.
Doporučuji přečíst si otevřený dopis Ricka Falkvingeho hudebnímu průmyslu. Ve zkratce: hudební průmysl není jediný zdroj kvalitní hudby, ale je jediný, který pro svoje přežití potřebuje porušovat základní lidská práva svých zákazníků.
Spousta nezávislých umělců tvoří líp a autorský zákon v současné podobě je pro ně spíš překážkou než přínosem.Autorský zákon nijak neomezuje možnosti, které zde byly před autorským zákonem, jen přidává nové. Jak může přidání možností někoho omezovat?
Ve zkratce: hudební průmysl není jediný zdroj kvalitní hudby, ale je jediný, který pro svoje přežití potřebuje porušovat základní lidská práva svých zákazníků.Která základní lidská práva?
Autorský zákon nijak neomezuje možnosti, které zde byly před autorským zákonem, jen přidává nové. Jak může přidání možností někoho omezovat?
Jednoduše. Většina těch možností má přímo za cíl někoho omezovat. Původně měly omezovat svévoli vydavatelů. Teď omezují především možnost autorů svobodně navazovat na díla minulosti a přístup k tvorbě, která už není komerčně dostupná. Ať se ti to líbí nebo ne, veškerá kultura za poslední 5000 let je jen navazováním na kulturu starší. Hudebníci občas vtipkují, že poslední originální skladatel byl Mozart. Autorský zákon teď dává mediálním korporacím právo nárokovat si autorská práva ke každému dílu, kde se byť jen omylem objeví nějaké jejich dílo (třeba písnička z rádia v pozadí domácího videa). A na spoustě blogů se živě diskutuje o tom, že například YouTube taková domácí videa automaticky převádí pod účty mediálních korporací nebo je rovnou maže.
Která základní lidská práva?
Právo na soukromí a svobodu slova. Stačí se podívat na úvahy vlád různých zemí o povinném spyware v každém počítači, filtrování Internetu nebo odpojování uživatelů.
Právo na soukromí a svobodu slova.Autorské právo nijak neomezuje právo na soukromí ani svobodu slova.
To ale neomezuje autorský zákon, ale to, jak jej autoři využívají. Jinými slovy tvrdíte, že autoři autorského práva využívají špatně a mělo by se jim nakázat, jak jej mají využívat. To je to vaše pojetí svobody – ať si autoři svobodně dělají, co chtějí, pokud budou dělat to, co chcete vy.
Vývoj technologie změnil význam zákona tak, že místo ochrany skutečně oprávněných nároků autorů se teď autorský zákon zneužívá v konkurenčním boji a jako páka na zákazníky, aby museli nakupovat jen ty technické zmetky, které mediální průmysl nabízí. Čert vem přání zákazníka, budete kupovat co vám my laskavě nabídneme a budete za to rádi!
Problém je, že spousta lidí už ani zneužití autorského zákona nevnímá jako zneužití. Málokdo se pozastavuje nad tím, jaký byl původní smysl zákona. Reforma autorského zákona je potřeba, musí se co nejvíc omezit možnost jeho zneužití při zachování hlavních práv autora: Autor má oprávněný nárok na odměnu, když na jeho díle někdo vydělává.
Autorské právo nijak neomezuje právo na soukromí ani svobodu slova.
Já také neřekl že soukromí a svobodu slova omezuje přímo autorský zákon, ale že se jejich omezení prosazuje ve jménu autorských práv. A to ještě jen ve jménu autorských práv mediálních korporací. Nikdo jiný to nepotřebuje.
Autor má oprávněný nárok na odměnu, když na jeho díle někdo vydělává.To je jak z programu KSČ. Proč nemá mít autor právo rozhodovat o jakémkoli užití díla, které vytvořil?
Já také neřekl že soukromí a svobodu slova omezuje přímo autorský zákon, ale že se jejich omezení prosazuje ve jménu autorských práv. A to ještě jen ve jménu autorských práv mediálních korporací. Nikdo jiný to nepotřebuje.Protože se to posouvá opět zpátky ke stavu, který byl před vznikem autorského práva – každý si kopíruje, co chce, takže pokud z toho chce autor něco mít, musí co nejvíc omezit šíření svého díla. Samozřejmě, že se mediální korporace snaží dosáhnout podpory svých zájmů zákony. Když se jim to nepodaří, přestanou díla prostě vydávat, když se jim to nevyplatí, a vrátí se zpět k předvádění autorských děl – v kinech, na koncertech, na výstavách. Podle mne to bude krok zpět, protože možnost poslechnout si něco nebo shlédnou něco i doma je podle mne dobrá, spousta lidí to využívá – ale když obránci svobody chtějí docílit toho, aby tato možnost prakticky zanikla (resp. týkala se jen těch, na jejichž koncert by nikdo nešel), je to jejich problém. Jenom nečekejte, že je v té jejich snaze o omezování budu podporovat.
Před pár lety něčím podobným prošel i Paul McCartney kvůli písni, u které si byl absolutně jistý, že ji napsal sám. A ejhle, melodie té písně byla prakticky totožná s písní, kterou před 30 lety zpívala úplně jiná skupina, která už 20 let nehraje. Odškodné ho stálo pár milionů liber.hm, a když si Hansard vypůjčí kus starší písně, tak za to dostane ocenění i proti pravidlům (porušen požadavek na originalitu a na nezveřejnění písně před premiérou filmu), a chudák Smokey Robinson akorát tak utře hubu ... :-/
Autorsky zakon je privilegium garantovane statem ,stejne jako patenty. V obou pripadech jsem za to aby byli tyto privilegia zmenseny.Zapomínáte ovšem, že copyright je privilegium dané uživatelům, ne autorům. Autor má přirozené právo rozhodovat o svém díle – ukáže je jenom těm, kterým bude chtít, postará se, aby je nemohli šířit dál. Copyright ale přišel s nabídkou autorům – zveřejněte svá díla, dejte je k dispozici všem, a my vám za to zaručíme, že si je nebudou moci kopírovat úplně libovolně, ale podle pravidel, která určíte vy, autoři. Pokud autorům tohle právo seberete, nebudou mít žádný důvod dávat svá díla k dispozici všem – dají je jenom těm, u kterých se postarají, aby dílo dál nešířili.
A porad jsi mne nerekl, proc by zednik nemel mit stejna prava jako hudebnikVám nestačí, že chcete omezit práva hudebníků, ještě byste chtěl omezit i práva zedníkům? Měli by stavět bez nároku na odměnu a doufat, že když se někomu bude líbit, co postavili, třeba jim i dá nějakou odměnu? Já bych tohle raději nezkoušel, přeci jen stavby potřebujeme.
Dokud nevznikl autorský zákon, měl autor přirozené právo jen zamknout svoje dílo do šuplíku.Ano, a tohle vy chcete obnovit.
a stejně vznikala spousta děl už dávno předtímVznikala. O tom není sporu. Jde o to, kdy ta díla mohl užívat.
Je tu spousta dalších, kteří rádi zaujmou jejich místo.Jistě, bude tu spousta autorů, kteří si budou díla vytvářet jako svůj koníček. A vedle toho se budou živit něčím jiným. A kdyby se narodil třeba druhý Beethoven, bude normálně přes den makat v kanceláři, a večer si pak klidně může skládat, když ho to baví.
Autor má přirozené právo rozhodovat o svém díle – ukáže je jenom těm, kterým bude chtít, postará se, aby je nemohli šířit dál.
To určitě.Leda že by tvůrci začali tvořit jen proto, aby se proslavili.
Ty znáš nějakého tvůrce, který začínal tvořit jen pro peníze? Takoví obvykle s tvorbou skončí dřív než doopravdy začnou.
Takže to vyjde nastejno, jako byste to zakázal.Vyjde to nastejno, ale je to něco jiného.
Omezit je může snadno – nedá jim možnost vytvořit kopii díla.
To určitě.Necháš-li jim ale co největší svobodu filmy kopírovat (tedy mít možnost podvádět), najde se dostatek lidí, kteří za ně dobrovolně zaplatí.To je zajímavé, že s tímhle argumentem přijde vždy nějaký ne-autor. Vy tedy chcete, aby na sebe vzali autoři to riziko, že budou tvořit díla, ale nenajde se dostatek lidí, kteří jim zaplatí. Proč to riziko na sebe nevezmete sám? Co vám brání vykoupit od autorů práva, dát jejich díla k dispozici lidem zadarmo a práva splácet z toho, co vám lidi dobrovolně zaplatí? Podle toho, jak to popisujete, je to úžasný byznys a ten, kdo to spustí, na tom náramně zbohatne, a nahrávací společnosti do roka zkrachují. Tak proč se do toho nepustíte sám? Proč se do toho už dávno nepustil někdo jiný, když je to tak báječné?
Čistě jen z toho důvodu, že budou mít svobodnou možnost, že je nikdo nebude nutit. To, že jim dáš svobodu, totiž znamená, že jim dáš důvěru. A hodně lidí dokáže důvěru ocenit.Zajímavé je, že to nechcete zkoušet sám na sobě, ale na jiných. Proč tohle neprovozujete už dávno? Nemusíte hned nakupovat autorská práva, stačí třeba koupit rohlíky v supermarketu, dát je na stánek, kde je nabídnete zadarmo, a vedle postavíte kasičku, kam budou moci lidé dobrovolně přispět. Podle vaší teorie budete za chvíli milionářem. Proč to tedy neděláte?
Nemusíte hned nakupovat autorská práva, stačí třeba koupit rohlíky v supermarketu, dát je na stánek, kde je nabídnete zadarmo, a vedle postavíte kasičku, kam budou moci lidé dobrovolně přispět. Podle vaší teorie budete za chvíli milionářem.
Proč někteří stále zaměňují držení fyzické věci a myšlenky? U myšlenky se nepřenáší hmota, u rohlíku ano.
Takže vy považujete za lepší nějaká filmy, tak prostě lidi budou chodit do kina na ně, jiné film přece nemá co kdo chtít vidět.To v žádném případě. Každý ať si chodí kam se mu zlíbí. Zas oblíbená disciplína vkládání slov do úst?
Vy tedy chcete, aby na sebe vzali autoři to riziko, že budou tvořit díla, ale nenajde se dostatek lidí, kteří jim zaplatí. Proč to riziko na sebe nevezmete sám?Podaří-li se mi něco vytvořit, to riziko na sebe vezmu.
Co vám brání vykoupit od autorů práva, dát jejich díla k dispozici lidem zadarmo a práva splácet z toho, co vám lidi dobrovolně zaplatí?Nemám kapitál.
Podle toho, jak to popisujete, je to úžasný byznys a ten, kdo to spustí, na tom náramně zbohatne...Eh? Zase vkládání do úst. Nikde jsem neřekl, že je to úžasný byznys.
Zajímavé je, že to nechcete zkoušet sám na sobě, ale na jiných. Proč tohle neprovozujete už dávno?Bohužel neprovozuju, rád bych ale. Snad v budoucnu.
Nemusíte hned nakupovat autorská práva, stačí třeba koupit rohlíky v supermarketu, dát je na stánek, kde je nabídnete zadarmo, a vedle postavíte kasičku, kam budou moci lidé dobrovolně přispět.Rohlík není umělecké dílo. To jen ty vnímáš jídlo a umělecká díla jako to samé. Respektive chceš, aby to tak bylo.
Podle vaší teorie budete za chvíli milionářem. Proč to tedy neděláte?Jsi s tím vkládáném slov do úst otravný. Prej milionář
Nemám kapitál.Jistě, oblíbená výmluva.
Na tom byznysu, jak ho popisuju já, nejspíš umělec zbohatne méně, než za současného stavuTakže jste se konečně přiznal. Chcete dostávat umělecká díla zadarmo, a zaplatit to mají autoři. To je celkem pochopitelná lidská vlastnost, ale pak to neschovávejte za řečičky o svobodě.
Rohlík není umělecké dílo.A jaký je pro tento případ mezi nimi rozdíl?
Jistě, oblíbená výmluva.Ne, to je tvrdá realita. Pokud na tom budeš trvat, pošlu ti nějaké údaje o sobě, na kterých si to budeš moct ověřit.
Takže jste se konečně přiznal. Chcete dostávat umělecká díla zadarmo, a zaplatit to mají autoři. To je celkem pochopitelná lidská vlastnost, ale pak to neschovávejte za řečičky o svobodě.No jo, to by nebyl tvůj příspěvek, aby nedošlo k nějakému vkládání slov do úst. Bravo
A jaký je pro tento případ mezi nimi rozdíl?Pro tebe žádný, to už víme.
Ne, to je tvrdá realita. Pokud na tom budeš trvat, pošlu ti nějaké údaje o sobě, na kterých si to budeš moct ověřit.To nebylo myšleno konkrétně na tebe. Přesně takhle měl fungovat komunismus – lidé si budou brát podle svých potřeb a dávat podle svých možností. Jenom se s tím pořád nějak nemohlo začít. Ono totiž na takový experiment není nutné mít žádný velký kapitál. Stačí nakoupit dvacet CDček, a můžeš rozdávat ta. Na to se myslím dá třeba na brigádě vydělat. Akorát by mi přišlo zbytečné to zkoušet, protože to vyzkoušeli už mnozí před tebou – a v celé společnosti to nefunguje. Resp. aby to zafungovalo, musí ta změna proběhnout nenápadně, a nikdo pořádně neví, jak to zařídit, aby k něčemu takovému došlo. Některé podmínky jsou známé – třeba že ta společnost musí být dlouhodobě stabilní, pěstovat svůj vztah k právu a morálce atd. Pak se jednou může stát, že najednou zjistíme (tedy my asi už ne), že patří ke společenskému bontonu přispívat nějakým způsobem na autorská díla, a autoři dávají svoje díla volně k dispozici. Ale myslím, že u autorských děl tohle stejně nikdy nenastane – protože každý má jiný vkus, co se líbí jednomu, to se druhému hnusí. Takže by si každý říkal „proč já přispívám na tohle, já budu přispívat jenom tomu svému autorovi“, a to by pak asi nefungovalo.
Řekl jsem, že na tom nevydělají tolik, ne, že na tom nevydělají nic.Ale na tom přece nezáleží. Jde o to, že vydělají méně, takže ty na tom ušetříš. A to pak vždycky vypadá jako snaha obohatit se na úkor někoho druhého. Aby s tím mohl člověk obstát, musí umět zatraceně dobře vysvětlit, proč by se ti druzí měli něčeho vzdát v jeho prospěch.
Za dobrá umělecká díla rád zapltím (a už se taky tak mnohokrát stalo a jistě stane).A to já taky za leccos dobrého rád zaplatím – ale neodvažoval bych se těm, kdo mi to prodávají, tvrdit, že to mají nabídnout zadarmo, a že se najde určitě dost těch, kteří jim dají nějaký dar. Pokud si myslím, že je to tak správné, měl bych na sebe to riziko vzít já sám, ne k tomu přesvědčovat jiné.
A prosil bych nevykat.Pokusím se, vykání není nci osobního proti tobě, ale prostě jsem zvyklý všem vykat, pokud se nějak víc neznáme a nedohodneme se nebo nepřejdeme na tykání.
Pro mně je důležité, že jedno jde replikovat a jedno ne.Pro mne to důležité není. Co si s tím může dělat vlastník práv, to se mne netýká. Já něco chci, tak musím být ochoten se pro to něčeho vzdát. A jestli se to, čeho se vzdávám, přibližně rovná nákladům druhé strany, nebo jestli druhá strana má náklady prakticky nulové a je to pro ni děsnej vejvar, do toho mi nic není. Pokud si myslím, že na tom ten druhý vydělává, můžu se pokusit usmlouvat nižší cenu. Ale nebudu to hodnotit nebo dokonce něco požadovat.
Jde o to, že vydělají méně, takže ty na tom ušetříš.
<sarkasmus>Tak teda zákonem nařídíme, že každý občan ČR starší 15 let musí povinně každý rok nakoupit aspoň 12 CD s hudbou a 3 filmy na DVD. Pokud svojí roční kvótu nesplní, dostane pokutu 10 000Kč. Jak k tomu chudáci umělci přijdou, že lidé šetří a nenechají je vydělat?</sarkasmus>
Ono totiž na takový experiment není nutné mít žádný velký kapitál. Stačí nakoupit dvacet CDček, a můžeš rozdávat ta.Já bych na to šel trochu jinak.
Ale na tom přece nezáleží. Jde o to, že vydělají méně, takže ty na tom ušetříš. A to pak vždycky vypadá jako snaha obohatit se na úkor někoho druhého. Aby s tím mohl člověk obstát, musí umět zatraceně dobře vysvětlit, proč by se ti druzí měli něčeho vzdát v jeho prospěch.Mně nejde o to, abych ušetřil. Nechci nakupovat CDčka za nehorázné ceny.
Pokud si myslím, že je to tak správné, měl bych na sebe to riziko vzít já sám, ne k tomu přesvědčovat jiné.Já o tom zatím nikoho nepřesvědčuju
Říkám jen, že by to tak bylo (potenciálně) lepší.
A jestli se to, čeho se vzdávám, přibližně rovná nákladům druhé strany, nebo jestli druhá strana má náklady prakticky nulové a je to pro ni děsnej vejvar, do toho mi nic není.Tak tohle mě konkrétně zajímá dost. Protože zaprvé se mi nechce jentak _nevědomky_ někomu cpát peníze za nic (neříkám, že to je případ umělců) a zadruhé to ohrožuje stabilitu ekonomiky. Oni by na tom měli vydělat (pokud budou skutečně dobří), ale ne příliš snadno a ne příliš moc, aby nebyli v přílišné výhodě oproti ostatním zaměstnáním.
Já bych na to šel trochu jinak.Pak ovšem neříkejte, že problém je v tom, že nemáte kapitál. Udělat v malém to jde a jde tak prokázat, že ten model může fungovat.
Při dobré komunikaci mezi umělci a jeho vyznavači by se jistě obě strany dohodli na nějakých rozumných podmínkáchAby se mohli dohadovat na nějakých podmínkách, musí platit současné autorské právo nebo nějaká jeho obdoba. Pokud bude platit volné kopírování, dohadování na žádných podmínkách se nekoná – jednou dá umělec kopii svého díla z ruky, a dílo se bude šířit dál samo, dohody nedohody.
Nechci nakupovat CDčka za nehorázné ceny.Zatím nebyla zavedena všeobecná povinnost nákupu CD, takže je nakupovat nemusíte.
Tak tohle mě konkrétně zajímá dost. Protože zaprvé se mi nechce jentak _nevědomky_ někomu cpát peníze za nic (neříkám, že to je případ umělců) a zadruhé to ohrožuje stabilitu ekonomiky. Oni by na tom měli vydělat (pokud budou skutečně dobří), ale ne příliš snadno a ne příliš moc, aby nebyli v přílišné výhodě oproti ostatním zaměstnáním.Stabilitu ekonomiky to neohrožuje, ba právě naopak, tohle je jeden z pilířů tržní ekonomiky. Když na tom budou vydělávat moc, přijdou jiní, kteří nabídnou nižší cenu, nebo si to lidé prostě nebudou kupovat. Vždy to bude směřovat k rovnováze mezi tím, co (jak mnoho) jsou kupující ochotni zaplatit a tím, za kolik (za jak málo) to prodávající jsou ochotni prodat. Tedy dokud bude trh fungovat – pokud bude pro kupujícího výhodnější kopii díla si někde stáhnout, nebude samozřejmě ochoten za něj zaplatit nic.
Další podstatný rozdíl vedle replikovatelnosti je věcná hodnota. Třeba nějaká písnička prakticky nemá žádnou skutečnou hodnotu, pouze virtuální. Nepřinese mi prakticky žádnej užitek. Jenom jakejsi blíže nespecifikovatelnej a neměřitelnej příjemnej pocit z poslouvání hudby. "Umělecký zážitek". Kdežto rohlík, ten má skutečnou použitelnou hodnotu, je to profit. Můžu se ho najíst a pozná se to na mě - že nehladovím. Má určitej počet kalorií. Nemůžu si prostě místo večeře pustit hudbu.Jenže ten umělecký zážitek, příjemný pocit z poslouchání hudby je právě ten užitek, který z ní máte. Užitek je právě ten termín, který označuje, že „z toho něco máte“ – ať je to užitek z rohlíku, který vás zasytí, užitek z poslechu hudby nebo třeba užitek z dovolené. Užitek není nic objektivního, je to hodnota, kterou vy sám přiřazujete tomu, že něco máte, můžete nebo něco uděláte. Kdybyste z poslouchání hudby žádný užitek neměl, tak ji poslouchat nebudete.
Stabilitu ekonomiky to neohrožuje, ba právě naopak, tohle je jeden z pilířů tržní ekonomiky. Když na tom budou vydělávat moc, přijdou jiní, kteří nabídnou nižší cenu, nebo si to lidé prostě nebudou kupovat. Vždy to bude směřovat k rovnováze mezi tím, co (jak mnoho) jsou kupující ochotni zaplatit a tím, za kolik (za jak málo) to prodávající jsou ochotni prodat. Tedy dokud bude trh fungovat – pokud bude pro kupujícího výhodnější kopii díla si někde stáhnout, nebude samozřejmě ochoten za něj zaplatit nic.
Jenže v tomhle případě trh nefunguje. Mediální korporace mají efektivní monopol. Vlastní 90% světové komerční tvorby a spolu s ní přes exkluzivní smlouvy i jejich tvůrce. Když chtějí být autoři komerčně úspěšní, musí se v začátcích na desítky let upsat a po poslední změně amerického autorského zákona zůstává mediálním korporacím tvorba amerických autorů i po vypršení jejich smlouvy. A kdyby snad nějaký distributor autorům nabídl lepší podmínky než mediální korporace, tak ho mediální korporace doženou k bankrotu pomocí soudních sporů o "autorská práva".
Je to kus kultury, na který nikdo mimo tu korporaci nesmí příštích 100 let svojí tvorbou navázat.Na to jste zase přišel jak? Všechny vyjmenované alternativní modely lze provozovat i dnes. Pořád jste ale ještě nenapsal, proč chcete prakticky zakázat model „autor prodává kopie“.
Na to jste zase přišel jak?To přímo říká autorský zákon.
Všechny vyjmenované alternativní modely lze provozovat i dnes. Pořád jste ale ještě nenapsal, proč chcete prakticky zakázat model „autor prodává kopie“.Model "Radiohead" a s trochou fantazie i model "výkupné" jsou varianty modelu "autor prodává kopie", takže jaké zakazování? A ve využívání alternativních distribučních modelů obvykle komerčním umělcům brání smlouvy s nahrávací společností. Typicky se v nich píše něco takového, že pokud chce autor něco vydat, tak to musí jít skrz nahrávací společnost.
To přímo říká autorský zákon.Myslíte třeba citace nebo tvůrčí zpracování jiného autorského díla? Na to autorský zákon pamatuje.
Model "Radiohead" a s trochou fantazie i model "výkupné" jsou varianty modelu "autor prodává kopie"S vaší úpravou autorského práva by každý sehnal snáz kopii díla někde zadarmo než v elektronickém obchodě přímo od autora. Takže by ty modely nefungovaly, protože by vedly k narůstajícímu počtu černých pasažérů, který by postupně dosáhl téměř sta procent.
A ve využívání alternativních distribučních modelů obvykle komerčním umělcům brání smlouvy s nahrávací společností. Typicky se v nich píše něco takového, že pokud chce autor něco vydat, tak to musí jít skrz nahrávací společnost.Vám ta smluvní volnost opravdu musí hodně ležet v žaludku. Jak by tohle vaše úprava změnila? Buď by lidé dál dobrovolně platili za něco, co si mohou snadněji a zdarma stáhnout z internetu – pak by ale dál fungovaly nahrávací společnosti. Nebo by za to neplatily, pak by ale nefungovaly ani žádné distribuční modely postavené na placení kopií.
Myslíte třeba citace nebo tvůrčí zpracování jiného autorského díla? Na to autorský zákon pamatuje.Ano, §2 odstavec 4 říká, že autorská práva na odvozené dílo patří tobě. Ale už jaksi nespecifikuje podmínky šíření odvozeného díla. Jinak řečeno, navazovat sice můžeš, ale dokud nezaplatíš tučný licenční poplatek, nesmíš svůj výtvor zveřejnit. A českým příkladem na toto téma mohou být slova "upeč... třeba zeď", která soud ocenil na 200 000Kč (odškodné pro Zdeňka Svěráka za tvůrčí využití tří slov z jeho písně na reklamním billboardu).
S vaší úpravou autorského práva by každý sehnal snáz kopii díla někde zadarmo než v elektronickém obchodě přímo od autora. Takže by ty modely nefungovaly, protože by vedly k narůstajícímu počtu černých pasažérů, který by postupně dosáhl téměř sta procent.Proč tedy celých 38% lidí, co si stáhli album In Rainbows z webu Radiohead, zaplatili? Proč prostě nezadali jako cenu 0? Pro srovnání, podle statistik RIAA se v roce 2003 legálně prodalo jen 28% kopií a ten poměr údajně pořád klesá. A v případě modelu "výkupné" tohle chování nefunguje. Když dost lidí nezaplatí, tak další dílo prostě nebude. Pokud to první stálo za to, tak se zaručeně najde dost lidí, kteří zaplatí.
Vám ta smluvní volnost opravdu musí hodně ležet v žaludku. Jak by tohle vaše úprava změnila? Buď by lidé dál dobrovolně platili za něco, co si mohou snadněji a zdarma stáhnout z internetu – pak by ale dál fungovaly nahrávací společnosti. Nebo by za to neplatily, pak by ale nefungovaly ani žádné distribuční modely postavené na placení kopií.Mimo jiné omezila smluvní zákazy šíření vlastní tvorby jen na komerční využití. Když se nahrávací společnost rozhodne tvůrci bránit ve vydávání pomocí smlouvy (což už se několika hudebníkům stalo), bude mít autor ze zákona právo svojí tvorbu dál šířit nekomerčně. A ano, nahrávací společnosti budou fungovat dál. Jen budou muset respektovat fakt, že platící zákazník spolu se zakoupenou kopií získává k dílu i určitá uživatelská práva. Dokud se nahrávací společnosti nenaučí tenhle fakt respektovat, bude se stahovat dál.
Ale už jaksi nespecifikuje podmínky šíření odvozeného díla.Je tam ponechána smluvní volnost. Je to pro vás opravdu velký problém?
Proč tedy celých 38% lidí, co si stáhli album In Rainbows z webu Radiohead, zaplatili? Proč prostě nezadali jako cenu 0? Pro srovnání, podle statistik RIAA se v roce 2003 legálně prodalo jen 28% kopií a ten poměr údajně pořád klesá. A v případě modelu "výkupné" tohle chování nefunguje. Když dost lidí nezaplatí, tak další dílo prostě nebude. Pokud to první stálo za to, tak se zaručeně najde dost lidí, kteří zaplatí.Tohle ale můžete udělat už dnes. Proč tedy pořád chcete ostatní možnosti prakticky zakázat?
Mimo jiné omezila smluvní zákazy šíření vlastní tvorby jen na komerční využití. Když se nahrávací společnost rozhodne tvůrci bránit ve vydávání pomocí smlouvy (což už se několika hudebníkům stalo), bude mít autor ze zákona právo svojí tvorbu dál šířit nekomerčně.Což udělá jednou, a příště už s ním žádná společnost nic nepodepíše. Pořád ale nechápu, proč chcete podivným deformováním zákona upravovat smluvní vztahy mezi autory a nahrávacími společnostmi. U takovéhle podivné deformace máte téměř jistotu, že povede k něčemu jinému, než co vy si plánujete. Navíc pořád rozlišujete nějaké komerční a nekomerční šíření, což oddělit nelze.
A ano, nahrávací společnosti budou fungovat dál. Jen budou muset respektovat fakt, že platící zákazník spolu se zakoupenou kopií získává k dílu i určitá uživatelská práva.Nahrávací společnosti tento fakt respektují už dávno, ono to jaksi vychází z principu licenční smlouvy – těžko můžete uzavřít smlouvu o užívání, ze které bude plynout, že dílo užívat nesmíte.
Je tam ponechána smluvní volnost. Je to pro vás opravdu velký problém?Ne. Je tam jednostranná volnost nadiktovat si libovolné podmínky nebo rovnou bez udání důvodu zcela zakázat šíření. Tomu já neříkám smluvní volnost.
Proč tedy pořád chcete ostatní možnosti prakticky zakázat?Opakovaná lež se pravdou nikdy nestane.
Což udělá jednou, a příště už s ním žádná společnost nic nepodepíše.Lepší to než 10 let efektivního zákazu tvořit.
Pořád ale nechápu, proč chcete podivným deformováním zákona upravovat smluvní vztahy mezi autory a nahrávacími společnostmi. U takovéhle podivné deformace máte téměř jistotu, že povede k něčemu jinému, než co vy si plánujete. Navíc pořád rozlišujete nějaké komerční a nekomerční šíření, což oddělit nelze.Zákon je deformovaný v současné podobě. Já ho chci narovnat. Smluvních vztahů se to přímo dotkne jen minimálně, daleko větší efekt bude mít vytvoření skutečného konkurenčního prostředí na mediálním trhu.
Nahrávací společnosti tento fakt respektují už dávno, ono to jaksi vychází z principu licenční smlouvy – těžko můžete uzavřít smlouvu o užívání, ze které bude plynout, že dílo užívat nesmíte.Respektují ho tak důkladně, že je často rychlejší stáhnout pirátskou kopii HD filmu přes 56k modem než donutit počítač přehrát originální nosič v plné kvalitě.
Ne. Je tam jednostranná volnost nadiktovat si libovolné podmínky nebo rovnou bez udání důvodu zcela zakázat šíření. Tomu já neříkám smluvní volnost.To je smluvní volnost, protože nikdo nikoho nenutí na nějaké autorské dílo navazovat.
Opakovaná lež se pravdou nikdy nestane.Jenže vy jste za celou dobu nebyl schopen dokázat, že jde o lež. Vždy skončíte u toho, že existují jiné způsoby distribuce, ale nejste schopen vyvrátit tvrzení, že tento způsob distribuce nebude prakticky použitelný.
Zákon je deformovaný v současné podobě. Já ho chci narovnat. Smluvních vztahů se to přímo dotkne jen minimálně, daleko větší efekt bude mít vytvoření skutečného konkurenčního prostředí na mediálním trhu.Smluvních vztahů se to samozřejmě dotkne, protože to, co je dnes řízeno smluvními vztahy by podle vašich úprav bylo najednou stanoveno zákonem. Na mediální trh to bude mít nepředvídatelné důsledky, jako všechny snahy řídit trh tím, že regulujete něco jiného, než co chcete ovlivnit, a předpokládáte, že trh bude fungovat jako průhledný strojek, který váš impuls nejkratší přímou cestou převede na výstup.
Respektují ho tak důkladně, že je často rychlejší stáhnout pirátskou kopii HD filmu přes 56k modem než donutit počítač přehrát originální nosič v plné kvalitě.A vy byste chtěl stahování z internetu ještě mnohem více usnadnit. Jak by to asi dopadlo?
Jenže vy jste za celou dobu nebyl schopen dokázat, že jde o lež. Vždy skončíte u toho, že existují jiné způsoby distribuce, ale nejste schopen vyvrátit tvrzení, že tento způsob distribuce nebude prakticky použitelný.Důkaz: Model Radiohead. Q.E.D.
Smluvních vztahů se to samozřejmě dotkne, protože to, co je dnes řízeno smluvními vztahy by podle vašich úprav bylo najednou stanoveno zákonem. Na mediální trh to bude mít nepředvídatelné důsledky, jako všechny snahy řídit trh tím, že regulujete něco jiného, než co chcete ovlivnit, a předpokládáte, že trh bude fungovat jako průhledný strojek, který váš impuls nejkratší přímou cestou převede na výstup.Daleko důležitější vztahy dnes stanovené zákonem se naopak stanou smluvně zcela volné. Veškeré změny smluvních vztahů, které nově podle mého návrhu stanoví zákon, se týkají jen a pouze vztahu autor-distributor, ve kterém je dnes autor znevýhodněn, a změna zákona toto znevýhodnění změní ve prospěch autorů.
A vy byste chtěl stahování z internetu ještě mnohem více usnadnit. Jak by to asi dopadlo?Dvěma možnými způsoby. A v obou nakonec autoři na stahování budou vydělávat.
Důkaz: Model Radiohead. Q.E.D.To není důkaz. Chybí vám vedle toho druhý e-shop, kde budou moci lidé to samé dostat stejně snadno úplně zadarmo.
Daleko důležitější vztahy dnes stanovené zákonem se naopak stanou smluvně zcela volné.Které?
Veškeré změny smluvních vztahů, které nově podle mého návrhu stanoví zákon, se týkají jen a pouze vztahu autor-distributor, ve kterém je dnes autor znevýhodněn, a změna zákona toto znevýhodnění změní ve prospěch autorů.Jak je autor autorským zákonem znevýhodněn vůči distributorovi?
Dvěma možnými způsoby. A v obou nakonec autoři na stahování budou vydělávat.Jak autoři vydělají na tom, když všichni budou jen stahovat a nikdo nebude platit?
Pak ovšem neříkejte, že problém je v tom, že nemáte kapitál.To stále platí - nemám na to finanční, časový a snad ani energetický kapitál. Vždyť je to jen vize, ani nemám konkrétní implementaci té vize.
Aby se mohli dohadovat na nějakých podmínkách, musí platit současné autorské právo nebo nějaká jeho obdoba.Ne. Lidé se mezi sebou mohou dohodnout jen tak. Nemusí dohodu zakládat na již existujících dohodách.
Zatím nebyla zavedena všeobecná povinnost nákupu CD, takže je nakupovat nemusíte.No však já je taky nekupuju
Jen vysvětluju, proč je nekupuju.
Stabilitu ekonomiky to neohrožuje, ba právě naopak, tohle je jeden z pilířů tržní ekonomiky. Když na tom budou vydělávat moc, přijdou jiní, kteří nabídnou nižší cenu...Ne. Přijdou jiní, a ti to nabídnou za stejnou cenu. Je pro ně totiž lepší to provdávat za víc než za míň.
Jenže ten umělecký zážitek, příjemný pocit z poslouchání hudby je právě ten užitek, který z ní máte.Zážitek != nutně užitek. Tento "umělecký zážitek" či "příjemný pocit z poslouchání hudby" je hóódně vágní pojem. Nedá se nijak spolehlivě určit, nedá se nikdy říct, že člověk má z hudebního cd požitek, protože to prostě nemusí být pravda. Navíc i když to zrovna u někoho pravda je, tento požitek je prchavý, neměřitelný, nestálý, nejistý,...
Kdybyste z poslouchání hudby žádný užitek neměl, tak ji poslouchat nebudete.Však já už v podstatě hudbu neposlouchám (když pominu případy kdy třeba v hospodě hrajou, koncerty apod.). To si raději sednu ke klavíru a něco si zabrnkám...
Jen čekám, až zbytek populace přijde na to, že z poslouchání hudby člověk skutečně mnoho nemá...
Ne. Lidé se mezi sebou mohou dohodnout jen tak. Nemusí dohodu zakládat na již existujících dohodách.Pokud si něco můžu vzít zadarmo bez nějaké dohody, není důvod dohodu uzavírat.
Zážitek != nutně užitek.To není pravda, umělecký zážitek patří pod to, čemu se v ekonomii říká užitek. Užitek je všechno, co člověku působí dobrý pocit, pro co je tedy ochoten něco jiného obětovat.
Nvzdory tomu, že je tento pojem tak chabě uchopitelný/definovatelný, máme tu okolo tohoto celej autorskej zákon, celej průmysl, spoustu firem, vydavatelů, obchodníků atd. Ačkoli jde pouze o tento blíže nespecifikovatelný a neprokázatelný "užitek", chtějí za něj firmy poměrně slušné peníze, podobně jako za jídlo, které je ovšem uchopitelné/definovatelné o mnoho lépe. Takový stav je přinejmenším divný.Užitek nemusí být nijak uchopitelný nebo definovatelný. Vedle výše uvedené vlastnosti má ještě jednu vlastnost – člověk dokáže užitky srovnávat a porovnat třeba to, že užitek z knedla-zela-vepřa je větší, než užitek z gumového rohlíku. To je vše. Takže ta vaše divnost pramení pouze z toho, že špatně chápete ekonomický pojem užitek.
Jen čekám, až zbytek populace přijde na to, že z poslouchání hudby člověk skutečně mnoho nemá...Zbytek populace má možná z poslouchání hudby větší užitek, než vy.
Pokud si něco můžu vzít zadarmo bez nějaké dohody, není důvod dohodu uzavírat.Stejně tak si můžeš houby nasbírat zadarmo v lese, vykrmit si vlastní prase nebo vypěstovat vlastní zeleninu. A kupuješ si zeleninu, maso nebo houby v obchodě? A proč, když je můžeš mít zadarmo?
Kdo by provozoval obchod, v němž by se neplatilo?Kde kdo, protože by to byl zlatý důl. Nasázíte si kolem reklamu, a je to.
placením (umělcům) z reklamyCož vede ke smluvnímu vztahu mezi e-shopem a umělcem. A jsme zase na začátku, že? I tyto služby již dnes existují.
Zde jde IMHO především o dekriminalizaci toho "méně legálního" zdroje.Aha. Takže až se začne ve velkym rabovat, tak to taky zlegalizujeme? Chlape, ty vole, už to nehul.
přesvědčit svoje fanoušky, že zaplatit za kopie znamená získat oproti bezplatnému stažení něco navícCo navíc? A mají také pekaři zapojit marketingovou invenci a přesvědčovat své fanoušky, že oproti krádeži rohlíku má jeho nákup něco navíc?
Co navíc?Plakát kapely, tričko, účast v losování o volné vstupenky na koncert... Fantazii se meze nekladou.
Pokud si něco můžu vzít zadarmo bez nějaké dohody, není důvod dohodu uzavírat.Jistě. O takové situaci ale nemluvím. Mluvím třeba o tom, že se umělec nějak dohodne s fanoušky ještě než dílo veřejnosti nabídne...
To není pravda, umělecký zážitek patří pod to, čemu se v ekonomii říká užitek.Ne. Umělecký zážitek zaprvé vůbec nemusí znamenat užitek (byl-li špatný, byla to spíš ztráta času), a "ekonomický užitek" to už vůbec není. Tím, že tu začneš operovat se slovíčkem "ekonomický" a "ekonomie" chabou podstatu tohoto "užitku" nijak nevylepšíš.
Užitek nemusí být nijak uchopitelný nebo definovatelný.Aha? Takže klidně může člověk vypláznout spoustu peněz za něco, co je neuchopitelné/nedefinovatelné... no pěkně děkuju.
Vedle výše uvedené vlastnosti má ještě jednu vlastnost – člověk dokáže užitky srovnávat a porovnat třeba to, že užitek z knedla-zela-vepřa je větší, než užitek z gumového rohlíku.Jo, u knedla-vepřa-zela a gumového rohlíku je to celkem jasné. Ale co takhle třeba srovnání metal a hip-hop? Já ti řeknu, že metal je mnohem mnohem lepší, hip-hop stojí za starou belu a není to pořádná hudba. Jiný člověk ti ale řekne přesný opak. A zase jiný člověk ti řekne, že umění není ani jedno z toho, že pravým uměním je olejomalba. Atd, atd...
Zbytek populace má možná z poslouchání hudby větší užitek, než vy.Jasně. Zbytek populace si stáhne pár giga hudby z rapidsharu a poslouchá to během těch 20 nudných minut při cestě šalinou/busem/apod.
Jistě. O takové situaci ale nemluvím. Mluvím třeba o tom, že se umělec nějak dohodne s fanoušky ještě než dílo veřejnosti nabídne...Taky se může umělec nějak dohodnout s holuby, aby mu lítali pečení do úst. Pak už se ani nebude muset domlouvat s veřejností. Pořád chcete, aby riskovali umělci. Není to trochu nefér házet riziko na někoho jiného, jenom kvůli vlastnímu pohodlí?
Ne. Umělecký zážitek zaprvé vůbec nemusí znamenat užitek (byl-li špatný, byla to spíš ztráta času), a "ekonomický užitek" to už vůbec není. Tím, že tu začneš operovat se slovíčkem "ekonomický" a "ekonomie" chabou podstatu tohoto "užitku" nijak nevylepšíš.Pokud nevěříte mně, třeba budete věřit Wikipedii: užitek
Aha? Takže klidně může člověk vypláznout spoustu peněz za něco, co je neuchopitelné/nedefinovatelné... no pěkně děkuju. V tom případě můžu za tyhle neuchopitelné/nedefinovatelné "užitky" platit taky něčím neuchopitelným/nedefinovatelným, aby to bylo fér. Třeba vdečnostíPlatit tím klidně můžete, ovšem jedině v případě, kdy s tím bude druhá strana souhlasit. Protože jde o užitek na obou stranách, a užitek druhé strany může být úplně jiný, než váš. Zbytek vizte výše uvedený výklad na Wikipedii.
Jo, u knedla-vepřa-zela a gumového rohlíku je to celkem jasné. Ale co takhle třeba srovnání metal a hip-hop? Já ti řeknu, že metal je mnohem mnohem lepší, hip-hop stojí za starou belu a není to pořádná hudba. Jiný člověk ti ale řekne přesný opak. A zase jiný člověk ti řekne, že umění není ani jedno z toho, že pravým uměním je olejomalba. Atd, atd...To pouze potvrzuje moje tvrzení, že užitek není nijak objektivně definovatelný, ale záleží na subjektivním hodnocení každého jednotlivce.
Chtěl bych vidět, jak lidi kvůli tomuhle kupují drahou "legální" hudbu.Tak ať jí nekupují. To, že pro ně nemá žádnou hodnotu jim nedává právo brát si ji jak se jim zachce, bez svolení autora.
Taky se může umělec nějak dohodnout s holuby, aby mu lítali pečení do úst. Pak už se ani nebude muset domlouvat s veřejností.Jasně. Záleží na tom, jestli chce umělec tvořit umění, nebo vydělávat těžký prachy. Dnešní "umělci" spíš to druhý, že...
Pořád chcete, aby riskovali umělci. Není to trochu nefér házet riziko na někoho jiného, jenom kvůli vlastnímu pohodlí?Ne to rozhodně nefér není. Proč bych já měl nést riziko toho, že někdo se chce pustit do "velkýho umění"? Když já půjdu do podnikání, taky si ponesu riziko sám. Nechápu, proč by zrovna umělci, tedy spíš "umělci", měli mít nějaký výhody. Ať si nesou riziko sami.
Pokud nevěříte mně, třeba budete věřit Wikipedii: užitekTam se nic o umění nepíše. Umělecký zážitek != užitek.
Platit tím klidně můžete, ovšem jedině v případě, kdy s tím bude druhá strana souhlasit.Samozřejmě že nebudou, dnešní zákon jim totiž dává moc, díky které mohou z lidí vytřískat mnohem víc než jen vděčnost, takže co udělají? Správně.
To pouze potvrzuje moje tvrzení, že užitek není nijak objektivně definovatelný, ale záleží na subjektivním hodnocení každého jednotlivce.Pak je tedy ok, když někdo autorům za díla nic neplatí...
Tak ať jí nekupují. To, že pro ně nemá žádnou hodnotu jim nedává právo brát si ji jak se jim zachce, bez svolení autora.Tak to autor neměl publikovat, jestli nechtěl, aby to lidi poslouchali.
Jasně. Záleží na tom, jestli chce umělec tvořit umění, nebo vydělávat těžký prachy. Dnešní "umělci" spíš to druhý, že...Co vám je pořád do toho, proč to umělec dělá? Pokud se vám to nelíbí, tak od něj autorská díla nekupujte.
Ne to rozhodně nefér není. Proč bych já měl nést riziko toho, že někdo se chce pustit do "velkýho umění"? Když já půjdu do podnikání, taky si ponesu riziko sám. Nechápu, proč by zrovna umělci, tedy spíš "umělci", měli mít nějaký výhody. Ať si nesou riziko sami.Co je to za nesmysly? Jaké riziko nesete jako uživatel? Pokud se vám nějaké autorské dílo nelíbí, tak ho prostě nekupujte.
Samozřejmě že nebudou, dnešní zákon jim totiž dává moc, díky které mohou z lidí vytřískat mnohem víc než jen vděčnost, takže co udělají? Správně.Takovou moc dává ale zákon pekařům, výrobcům automobilů, truhlářům, stavebníkům… V čem je problém? Pokud na něco nemáte, nekupujte to. Tak je to jednoduché.
Tam se nic o umění nepíše. Umělecký zážitek != užitek.Píše se tam o „subjektivním pocitu uspokojení“. Jestli hudbu posloucháte pro to, že vás po tom rozbolí břicho, jste asi případ pro odbornou péči. jestli ji jako všichni ostatní posloucháte proto, že je to pro vás příjemné, máte z poslechu hudby užitek.
Pak je tedy ok, když někdo autorům za díla nic neplatí...To ale jedině v případě, kdy ta díla neužívá. Pokud je užívá, pak ať za užití platí, jako za cokoli jiného.
Tak to autor neměl publikovat, jestli nechtěl, aby to lidi poslouchali. Jestliže to publikuje, tak se pak nemá divit, že to lidi poslouchajTo je stejné, jako kdybyste prodavači řekl, že se nemá divit, že mu lidi kradou zboží, když ho vystavil na pult.
Co vám je pořád do toho, proč to umělec dělá? Pokud se vám to nelíbí, tak od něj autorská díla nekupujte.Však já je taky nekupuju.
Co je to za nesmysly? Jaké riziko nesete jako uživatel? Pokud se vám nějaké autorské dílo nelíbí, tak ho prostě nekupujte.Jakože ho vrátím nebo jak?
Takovou moc dává ale zákon pekařům, výrobcům automobilů, truhlářům, stavebníkům… V čem je problém? Pokud na něco nemáte, nekupujte to. Tak je to jednoduché.Poněkolikátý říkám, že to nekupuju.
Píše se tam o „subjektivním pocitu uspokojení“. Jestli hudbu posloucháte pro to, že vás po tom rozbolí břicho, jste asi případ pro odbornou péči. jestli ji jako všichni ostatní posloucháte proto, že je to pro vás příjemné, máte z poslechu hudby užitek.Jo jo jo, takže jsme si nadefinovali slovo "užitek" tak aby do toho seděla i hudba, no to je supr. Že hudba je ale něco úplně jinýho, na to už se kašle... Prostě se z toho udělá artikl, podobně jak jídlo nebo uhlí a je to. Geniální.
To je stejné, jako kdybyste prodavači řekl, že se nemá divit, že mu lidi kradou zboží, když ho vystavil na pult.Jasně, jakmile jednou nadefinuješ, že hudba = jídlo, tak je všecko křišťálově jasné.
Pokud ale jde "umělci" o peníze, raději se s fanoušky vůbec nebaví a schová se za distribuční společnost. Což je dnes běžná praxe...No a co? Není to jeho věc? Vám taky nikdo nemluví do toho, jestli chodíte do práce jen vydělávat peníze, nebo to děláte s láskou.
Jakože ho vrátím nebo jak? Podle tebe bych se k němu před koupí vůbec neměl dostat...Jako že si ho třeba vůbec nekoupíte.
Pekaři pečou chleba, automobilky vyráběj auta, truhláři nábytek,.... a umělci písničky. Jestliže umělcům dáme stejnou moc jako těm ostatním, bude z hudby (atd.) jen další průmysl podobný těm ostatním. Mrkněte se do stavebnicví, a jiných odvětví... Každej, komu trochu záleží na umění (a ne jen na prachách a "ekonomii"), nechce, aby to v umění vypadalo tak jak jinde. Průmysl. Konzum. Tak by umění vypadat nemělo.Jo jo, škoda že zanikly ty kulturní komise. To by se mělo obnovit. Komise by rozhodla, co je dostatečně kvalitní umění na to, aby to smělo na veřejnost a bylo by.
Jo jo jo, takže jsme si nadefinovali slovo "užitek" tak aby do toho seděla i hudba, no to je supr. Že hudba je ale něco úplně jinýho, na to už se kašle... Prostě se z toho udělá artikl, podobně jak jídlo nebo uhlí a je to. Geniální.To jsme si nenadefinovali „my“, takovýhle význam má to slovo v ekonomii odjakživa.
Jasně, jakmile jednou nadefinuješ, že hudba = jídlo, tak je všecko křišťálově jasné.Nic takového jsem nikde nenadefinoval. Pouze se vám snažím vysvětlit, že užitek ve významu, který se normálně v ekonomii používá, má člověk z jídla i z hudby.
No a co? Není to jeho věc? Vám taky nikdo nemluví do toho, jestli chodíte do práce jen vydělávat peníze, nebo to děláte s láskou.Samozřejmě, že to je jeho věc. To ale neznamená, že bych to nemohl kritizovat. A taky to neznamená, že to tak je správně.
Jako že si ho třeba vůbec nekoupíte.Pak se ale nedozvím, jestli je dobré nebo špatné.
Jo jo, škoda že zanikly ty kulturní komise. To by se mělo obnovit. Komise by rozhodla, co je dostatečně kvalitní umění na to, aby to smělo na veřejnost a bylo by.Byl bych poslední, kdo by byl pro něco takového. Ale jako zazdění argumentu to je dobré, chápu...
To jsme si nenadefinovali „my“, takovýhle význam má to slovo v ekonomii odjakživa.Jo, v ekonomii má kdeco význam "odjakživa", proto to je taky taková "věda".
Nic takového jsem nikde nenadefinoval. Pouze se vám snažím vysvětlit, že užitek ve významu, který se normálně v ekonomii používá, má člověk z jídla i z hudby."se normálně v ekonomii používá"
ok. Tak budem uznávat nějakou definici, je jedno, že je úplně blbá, hlavně když se "se normálně v ekonomii používá"Samozřejmě, že to je jeho věc. To ale neznamená, že bych to nemohl kritizovat. A taky to neznamená, že to tak je správně.Kritizovat to můžete, můžeme se i shodnout na tom, že to nepovažujeme za dobré. Ale někteří tady kvůli tomu chtějí měnit zákony.
Pak se ale nedozvím, jestli je dobré nebo špatné.Můžete si poslechnout demo, slyšet to v rádiu, nebo si to můžete poslechnout přímo v obchodě.
Mně je jedno, kdo to nadefinoval, ale dávat "užitek" z hudby na roveň užitku z jídla je... přnejmenším poněkud nepovedené.A jaký je tedy rozdíl mezi užitkem z dortíku a užitkem z hudby? Ve spoustě případů bude užitek z hudby daleko větší než z toho dortíku.
"se normálně v ekonomii používá"Z jídla má člověk taky tak maximálně blíže nespecifikovaný dobrý pocit. Stejně tak ze sauny, z dovolené nebo z bydlení. A ze všeho ostatního.
Kritizovat to můžete, můžeme se i shodnout na tom, že to nepovažujeme za dobré. Ale někteří tady kvůli tomu chtějí měnit zákony.No tak zákony se změní až se shodne dost lidí. Proč ale podporuješ obchodní model, který podporuje lidi, kteří produkují hudbu způsobem, na kterém jsme se shodli, že ho nepovažujeme za dobrý?
Můžete si poslechnout demo, slyšet to v rádiu, nebo si to můžete poslechnout přímo v obchodě.Tak to buďto uslyším jenom malý kus a pořád nebudu vědět, nebo to uslyším celý a nač to pak kupovat...
A jaký je tedy rozdíl mezi užitkem z dortíku a užitkem z hudby? Ve spoustě případů bude užitek z hudby daleko větší než z toho dortíku.Právě v tom, že jedno je užitek z dortíku a druhé z hudby. Mimochodem, o kolik bude ten užitek z hudby větší?
Z jídla má člověk taky tak maximálně blíže nespecifikovaný dobrý pocit. Stejně tak ze sauny, z dovolené nebo z bydlení. A ze všeho ostatního.Když nebudu jíst, zemřu. A sauna, dovolená atd. to patří ke zdravému životu, takže když nebudu takové věci dělat, budu na tom zdravotně hůř, možná i špatně. A co se stane, když přestanu poslouchat hudbu? Vůbec nic.
No tak zákony se změní až se shodne dost lidí. Proč ale podporuješ obchodní model, který podporuje lidi, kteří produkují hudbu způsobem, na kterém jsme se shodli, že ho nepovažujeme za dobrý?Protože není důvod to omezovat, pokud to nikomu neškodí. Pokud někdo chce takový obchodní model praktikovat, ať to dělá.
Tak to buďto uslyším jenom malý kus a pořád nebudu vědět, nebo to uslyším celý a nač to pak kupovat...Třeba abych si to mohl poslechnout podruhé.
Právě v tom, že jedno je užitek z dortíku a druhé z hudby. Mimochodem, o kolik bude ten užitek z hudby větší?To záleží případ od případu. Někomu se po dortíku dělá špatně a užitek z něj bude mít záporný a za hudbou klidně vyrazí na koncert berlínské filharmonie, což ho bude stát nemalou částku.
Když nebudu jíst, zemřu.Nemusíte ale jíst dorty, můžete taky jíst suchý chleba.
A sauna, dovolená atd. to patří ke zdravému životu, takže když nebudu takové věci dělat, budu na tom zdravotně hůř, možná i špatně. A co se stane, když přestanu poslouchat hudbu? Vůbec nic.Nepatří hudba také ke zdravému životnímu stylu, stejně jako dovolená? Ono i to, že jste na tom zdravotně lépe či hůře, není nic jiného, než takový blíže nespecifikovaný dobrý pocit.
Protože není důvod to omezovat, pokud to nikomu neškodí. Pokud někdo chce takový obchodní model praktikovat, ať to dělá.Jenže ono to škodí - to je právě ten problém.
Třeba abych si to mohl poslechnout podruhé.Zajdu si podruhé do obchodu..?
To záleží případ od případu. Někomu se po dortíku dělá špatně a užitek z něj bude mít záporný a za hudbou klidně vyrazí na koncert berlínské filharmonie, což ho bude stát nemalou částku.Ále jó, já uznávám, že dortík je hudbě velmi podobný. Nicméně dortík má stále výhodu, že se snadno určí rozumná pordejní cena.
Nemusíte ale jíst dorty, můžete taky jíst suchý chleba.No to není tak docela pravda, když budu jíst jen chleba bude mi chybět spousta důležitých látek a buď zemřu nebo na tom budu hodně špatně. Třeba dostanu kurděje apod... Chce to zdravou, vyváženou stravu.
Nepatří hudba také ke zdravému životnímu stylu, stejně jako dovolená? Ono i to, že jste na tom zdravotně lépe či hůře, není nic jiného, než takový blíže nespecifikovaný dobrý pocit.Neřekl bych... hudba je spíš kultura/umění, a to to zdravého životního stylu patřit vůbec nemusí.
Zavádí se kvůli tomu zákony na špiclování lidí, OSA-mafie, omezuje se internet,... atd..To je ale problém těch zákonů na špiclování lidí, OSA nebo omezování internetu, ne autorského práva.
Dalším problémem je, že tito umělci k sobě přelejvají peníze ze společnosti, které představují materiální hodnoty, ale sami nevracejí společnosti nic než hudbu - hudba je sice fajn, ale nikdo se jí nenají. Pokud tedy dosáhne tento průmysl nějakých větších obrátek, budou umělci společnost vysávat víc, než si ona může dovolit. (a teď v krizi už vůbec)Já chápu, že jste se s ničím jiným než s materialismem nesetkal, ale zkuste přemýšlet o tom, jestli neexistují i jiné hodnoty, než jen majetek. On se člověk nenají ani auta, ani služeb kadeřníka, ani softwaru, a aby se najedl, nepotřebuje ani spoustu produktů zemědělství. Takže těch, kteří společnosti dávají to, aby měla co jíst a pít, je opravdu velmi velmi málo.
No to není tak docela pravda, když budu jíst jen chleba bude mi chybět spousta důležitých látek a buď zemřu nebo na tom budu hodně špatně. Třeba dostanu kurděje apod... Chce to zdravou, vyváženou stravu.To si musíte vybrat. Buď vám jde jen o přežití, nebo o plnohodnotný život. V prvním případě vám ten chleba stačí, v druhém případě do toho patří i ta hudba (pro někoho třeba ne, ale pro hodně lidí ano).
Neřekl bych... hudba je spíš kultura/umění, a to to zdravého životního stylu patřit vůbec nemusí.Nepatří to do fyzického životního stylu, ale do psychického či společenského zcela určitě.
To je ale problém těch zákonů na špiclování lidí, OSA nebo omezování internetu, ne autorského práva.A proč se ty zákony zavádějí? Protože za ně lobují mediální korporace a ohánějí se autorským zákonem.
Já chápu, že jste se s ničím jiným než s materialismem nesetkal, ale zkuste přemýšlet o tom, jestli neexistují i jiné hodnoty, než jen majetek. On se člověk nenají ani auta, ani služeb kadeřníka, ani softwaru, a aby se najedl, nepotřebuje ani spoustu produktů zemědělství. Takže těch, kteří společnosti dávají to, aby měla co jíst a pít, je opravdu velmi velmi málo.Vzhledem k tomu, že tu celou dobu prosazuješ striktně materialistické pojetí autorských práv, to od tebe vážně sedí
A proč se ty zákony zavádějí? Protože za ně lobují mediální korporace a ohánějí se autorským zákonem.Tak se mají mediální korporace klepnout přes prsty a vysvětlit jim, že to s autorským zákonem nemá nic společného. Nebo když se mediální korporace začnou ohánět pravidly silničního provozu, raději je zrušíme?
Vzhledem k tomu, že tu celou dobu prosazuješ striktně materialistické pojetí autorských práv, to od tebe vážně sedíJá? Já tu prosazuju, že má mít autor možnost rozhodovat o tom, co se bude dít s dílem, které vytvořil. To nemá s materialismem nic společného.
Tak se mají mediální korporace klepnout přes prsty a vysvětlit jim, že to s autorským zákonem nemá nic společného. Nebo když se mediální korporace začnou ohánět pravidly silničního provozu, raději je zrušíme?Reforma autorského zákona je přesně takové klepnutí přes prsty. U pravidel silničního provozu také nikdo netrvá na jejich striktním dodržování. Jen se přiměřeně hlídá, aby se neporušovala moc.
Já? Já tu prosazuju, že má mít autor možnost rozhodovat o tom, co se bude dít s dílem, které vytvořil. To nemá s materialismem nic společného.Ty prosazuješ, aby měl autor nad dílem absolutní moc, dokud se jí milostivě v licenci nevzdá. To je materialismus jako prase. Já prosazuji, aby autor měl nějakou základní omezenou moc, která bude jeho dílo chránit před "zneužitím", ale mohl si připlatit za další privilegia, pokud to pro něj bude ekonomicky výhodné. Autorský zákon je v první řadě kompromis mezi veřejným zájmem na co nejširší dostupnosti děl a právem autora na odměnu. Absolutní volnost při používání díla znamená omezení tvorby, protože komerční uživatelé nebudou muset platit a autoři budou mít problém se uživit (paradoxně "piráti" budou tvořit jediný příjem autora). Absolutní a trvalá moc autora nad dílem zase znamená, že tvorba nebude dostupná široké veřejnosti. A autorský zákon teď stojí moc daleko od bodu rovnováhy směrem k absolutní moci nad dílem.
To je ale problém těch zákonů na špiclování lidí, OSA nebo omezování internetu, ne autorského práva.Autorský zákon je ovšem bez nich k ničemu. Tedy takhle: není k ničemu, to určitě ne, ale nedají se ním rejžovat těžký prachy bez těchto zákonů, takže to dopadne tak jak to dopadne, že...
Já chápu, že jste se s ničím jiným než s materialismem nesetkal...Jó jasně, ty "chápeš" spoustu věcí... Kdybys mě jen trochu znal, veděl bys, že materialismus není zrovna můj šálek čaje...
On se člověk nenají ani auta, ani služeb kadeřníka, ani softwaru, a aby se najedl, nepotřebuje ani spoustu produktů zemědělství.Autem jezdí do práce - vydělává si na jídlo. Kadeřník je taky potřeba, jinak by člověk zdredovatěl a dostal blechy atd.
To si musíte vybrat. Buď vám jde jen o přežití, nebo o plnohodnotný život. V prvním případě vám ten chleba stačí, v druhém případě do toho patří i ta hudba (pro někoho třeba ne, ale pro hodně lidí ano).Chleba člověku k životu nestačí. Rozhodně ne dlouhodobě. Ale vím co chceš říct a dá se s tím i souhlasit, tvoje vnímání je ovšem jako obvykle extremizované... Ona hudba do jakéhosi řekněme plnohodnotného života patří, ale je až na samém konci žebříčku priorit. Pokud půjde o přežití (půjde do tuhého, jak se říká), půjde hudba stranou, narozdíl od jídla a dalších věcí. Umění je prostě až to poslední (nebo skoro poslední) co člověk k životu potřebuje. Dá se oželit mnohem snadněji než jídlo, auta, atd. (ikdyž mají někteří pocit, že hudbu k životu "fakt potřebují")
), mám hodně rád metal, rock, folk, jazz, klasiku,... rád zajdu na kdejaký koncert/fesťák. Možná právě proto, že jsem (považuji se za) celkem hudebního člověka, mi tenhle průmysl vadí.
Kdybys mě jen trochu znal, veděl bys, že materialismus není zrovna můj šálek čaje...To ti tady ta přetvářka musí dát hodně práce...
Materialismus je filosofický směr, který tvrdí, že jediná věc, která existuje, je hmota.Což já rozhodně netvrdím. Tím, že říkám, že tu máme jídlo a pak ještě něco navíc, se od materialismuv naopak odkláním. Protože tvrdím, že umění je něco víc /něco jiného/ než hmota (jídlo, a tak...). Umění je něco víc ve smyslu kulturních či intelektuálních hodnot (nevím, jak to líp říct), nicméně z hlediska přežití má velmi nízkou prioritu - ono to spolu souvisí.
To ale není materialismus, to je pragmatismus.Záleží na tom, jak definujete to "prospěšné" či "užitečné". A vy ho definujete stejně, jako materialismus.
Lépe řečeno, je to logické.Logické to není. To byste nejprve musle umět definovat, kdo je produktivní a kdo neproduktivní. Pak byste taky možná zjistil, že procento umělců je i v těch nejchudších společnostech stejné, jako v bohatých (jestli není dokonce vyšší). A taky byste zjistil, že západní civilizace je už několik století "za vodou", tedy rozhodně není ve stavu, kdy by lidé neměli co jíst. Takže ono oddělování toho, co je nutné k pouhému přežití, a toho, co je "nutné" k plnohodnotnému životu (tedy ta šlehačka na dortu), nedává v naší civilizaci žádný smysl, protože už několik století žijeme v té šlehačce.
Tvůj postoj je mnohem více materialistícký, protože dáváš umění na roveň jídlu (a dalším věcem), tedy hmotě [něčemu "nižšímu"].Tak si to řekněte opačně, že dávám jídlo na roveň umění, a hned ze mne máte idealistu.
tedy hmotě [něčemu "nižšímu"]Že je hmota něco nižšího či základního podle mne ale opravdu tvrdí materialismus a ne pragmatismus.
Logické to není. To byste nejprve musle umět definovat, kdo je produktivní a kdo neproduktivní. Pak byste taky možná zjistil, že procento umělců je i v těch nejchudších společnostech stejné, jako v bohatých (jestli není dokonce vyšší).Áááchjo, ty mě ale fakt vůůůůůbec nečteš. Vždyž jsm povídal, že umění může člověk provozovat kdykoli, na umění je čas za jekékoli ekonomické situace. Takže jasně že je i v těch nejchudších společnostech umělců hodně. Ale řekni mi - jak v těch chudých společnostech lidi umělce platí? Mají tam taky "umělecký průmysl" jako my?
Takže ono oddělování toho, co je nutné k pouhému přežití, a toho, co je "nutné" k plnohodnotnému životu (tedy ta šlehačka na dortu), nedává v naší civilizaci žádný smysl, protože už několik století žijeme v té šlehačce.To je neuvěřitelně naivní. Možná, že právě proto jsme v krizi. Je jedno, jestli žijeme ve šlehačce nebo ne, lidi prostě musej něco jíst, jinak zemřou. To platí vždy.
Tak si to řekněte opačně, že dávám jídlo na roveň umění, a hned ze mne máte idealistu.To je eufemismus pro magora?
Že je hmota něco nižšího či základního podle mne ale opravdu tvrdí materialismus a ne pragmatismus.Máš v tom guláš...
Ale řekni mi - jak v těch chudých společnostech lidi umělce platí?Vzhledem k tomu, že umělci přežijou, tak je asi nějak platí nebo živí. Myslím, že různí šamani můžou být dokonce ti nejbohatší.
To je neuvěřitelně naivní. Možná, že právě proto jsme v krizi. Je jedno, jestli žijeme ve šlehačce nebo ne, lidi prostě musej něco jíst, jinak zemřou. To platí vždy. Krom toho, já neoddšluju věci, které jsou nutné k přežití a věci, které jsou šelhačkou, jen jsem schopen vnímat prioritu věci z hlediska přežití (narozdíl od tebe nejspíš).Jenže v západním světě mají z hlediska přežití všechny věci stejnou prioritu, protože nic z toho, co používáme, není k přežití nutné.
To je eufemismus pro magora?Můžete mi vysvětlit, co podle vás znamená "je rovno"? pro mne je překvapivá informace, že podle vás může být A rovnou B, ale B není rovno A.
Duchovní kultura je určována ekonomickými faktory. To také rozhodně netvrdím, veděl bys to, kdybys četl co píšu.
jsem schopen vnímat prioritu věci z hlediska přežitíPíšete, akorát jinými slovy.
Vzhledem k tomu, že umělci přežijou, tak je asi nějak platí nebo živí.Asi. No takže nevíš, akorát plácáš. A odkaz taky nikde. Sem si myslel.
Jenže v západním světě mají z hlediska přežití všechny věci stejnou prioritu, protože nic z toho, co používáme, není k přežití nutné.Ani jídlo?
Můžete mi vysvětlit, co podle vás znamená "je rovno"? pro mne je překvapivá informace, že podle vás může být A rovnou B, ale B není rovno A.Řekl si, že jídlo dáš na roveň umění. Z toho logicky umění je rovno jídlu. Takže mohl bys prosímtě odteď měsíc jíst jen hudbu? Já se pak přijedu podívat, jak nejseš mrtvej, ok?
Píšete, akorát jinými slovy.Nepíšu, zřejmě nechápeš, co píšu. To, že duchovní kultura tu je s námi vždycky za každých okolností nijak nerozporuje fakt, že různé věci mají různou prioritu z hlediska přežití.
Asi. No takže nevíš, akorát plácáš. A odkaz taky nikde. Sem si myslel.Jestli si myslíte, že žijou ze vzduchu, tak si to klidně myslete.
Ani jídlo?Ani jídlo v té podobě a množství, jaké si dopřáváme. K přežití by nám stačilo tak málo, že je to pod naši rozlišovací schopnost.
Řekl si, že jídlo dáš na roveň umění.Neřekl. To jen vy tvrdíte, že já něco takového tvrdím. On je totiž rozdíl v tom, když je něco z určitého pohledu srovnatelné (což tvrdím já), a tím, že něco se rovná něčemu jinému (což mi neustále vkládáte do úst). Můžete třeba tvrdit, že rychlost cestování autobusem a vlakem je srovnatelná, což ale je jiné tvrzení, než že autobus a vlak je to samé.
To, že duchovní kultura tu je s námi vždycky za každých okolností nijak nerozporuje fakt, že různé věci mají různou prioritu z hlediska přežití.Pro nás neexistuje rozlišování věcí podle jejich priority z hlediska přežití, protože se nesetkáváme s tím, že bychom museli řešit, co k přežití potřebujeme a co ne. Když všechno, s čím se kdy setkáte, můžete z hlediska přežití oželet, nedokážete to srovnávat. Navíc je nesmysl vůbec termín "priorita z hlediska přežití", tam není žádná škála, to je buď ano, nebo ne. Nebo snad můžete přežít víc nebo míň? Můžete to rozlišovat, ale to už pak nejde o přežití či nepřežití, ale o kvalitu života. A to už je průběžná škála, tam můžete srovnávat, že hladovému zvýšíte kvalitu života jídlem víc než hudbou – ale není tam nikde žádný zlom, je to plynulá škála.
Jestli si myslíte, že žijou ze vzduchu, tak si to klidně myslete.Ne, to si nemyslím, ale uhýbáš zkušeně. Takže nějaký příklad takové společnosti, o jaké byla řeč, by asi nebyl co?
Ani jídlo v té podobě a množství, jaké si dopřáváme. K přežití by nám stačilo tak málo, že je to pod naši rozlišovací schopnost.Možná pod tvou rozlišovací zchopnost, ta totiž skutečně není buhvíjaká.
Klidně tě odcituju:Řekl si, že jídlo dáš na roveň umění.Neřekl. To jen vy tvrdíte, že já něco takového tvrdím.
Tak si to řekněte opačně, že dávám jídlo na roveň umění, a hned ze mne máte idealistu.No ale možná to "neplatilo", nebo to bylo myšleno jinak...
Pro nás neexistuje rozlišování věcí podle jejich priority z hlediska přežití, protože se nesetkáváme s tím, že bychom museli řešit, co k přežití potřebujeme a co ne.Zřejmě si žiješ v dost slušných poměrech... jsi rentiér?
Navíc je nesmysl vůbec termín "priorita z hlediska přežití", tam není žádná škála, to je buď ano, nebo ne.Plácáš, jasně že tam škála je. Respektive není škála v přežití, tam to skutečně je ano/ne, ale je škála v míře, ve které některé věci zvyšují tvoji šanci přežít víc a některé méně.
Ne, to si nemyslím, ale uhýbáš zkušeně. Takže nějaký příklad takové společnosti, o jaké byla řeč, by asi nebyl co? Předpokládám, že informace o tom, jak to tam je s placením za umění, asi taky nebudou na skladě, což...Kterýkoli kmen, který má šamana nebo něco podobného. Pokud vím, v historii už byly takové úkazy zaznamenány.
Co nám teda stačí k přežití? Pouhý chleba to rozhodně není, jak se bláhově domníváš...Už jste definoval, co je to přežití? Třeba lidé držící hladovku přežívají, a to nejí ani ten chleba.
Klidně tě odcituju:To já jsem o sobě netvrdil. Pouze jsem se vám tím snažil naznačit, jak nesmyslný argument používáte, když vyvozujete něco jenom z toho, že jste to dal do věty až na druhé místo. Takže jsem vám tu větu otočil, abych na druhé místo dostal jiné slovo.
Zřejmě si žiješ v dost slušných poměrech... jsi rentiér?Můžete mi prozradit, kdy jste naposledy řešil, že něco nemáte a potřebujete to proto, abyste nezemřel? Neměl jste třeba několik týdnů co jíst? Byl jste několik dnů bez vody?
Plácáš, jasně že tam škála je. Respektive není škála v přežití, tam to skutečně je ano/ne, ale je škála v míře, ve které některé věci zvyšují tvoji šanci přežít víc a některé méně.Co to je "šance přežít"? Mám větší šanci přežít, když žiju ve městě, než kdybych žil v džungli? Mám. A budete snad tvrdit, že město je nutné k přežití člověka? To, čím se zabýváme v západní civilizaci je kvalita života, ne přežití.
Řekni mi jednu věc: Tobě teda připadjí hudba a jídlo z hlediska důležitosti pro život naprosto rovnocenné? Jen abych se ujisil...Z hlediska důležitosti pro život to tady neřešíme, a z hlediska kvality života může být určitá hudba lepší než určité jídlo -- prostě z toho důvodů, že třeba máte rád Beethovena a nemáte rád halušky.
Kterýkoli kmen, který má šamana nebo něco podobného. Pokud vím, v historii už byly takové úkazy zaznamenány.Šaman != umělec. Respektive umění je jen jedna z mnoha zaměstnání šamana, on toho měl na starosti ještě mnohem víc. Šaman je naprosto něco jiného než dnešní umělci, takže to jako příklad neprojde.
Už jste definoval, co je to přežití? Třeba lidé držící hladovku přežívají, a to nejí ani ten chleba.Ne na dlouho. Definovat přežití bych v diskusi s inteligentním člověkem nepovažoval za nutné, ale když jinak nedáš: přežití je, že nezemřeš.
Můžete mi prozradit, kdy jste naposledy řešil, že něco nemáte a potřebujete to proto, abyste nezemřel? Neměl jste třeba několik týdnů co jíst? Byl jste několik dnů bez vody?Jo, třeba třeba dneska jsem řešil, že nemám oběd, tak jsem si šel nějakej sehnat. Když nebudu dost obědy a tekutiny vynechávat, zemřu. To je jednoduchý fakt, znaž se ho prosím vstřebat.
Co to je "šance přežít"? Mám větší šanci přežít, když žiju ve městě, než kdybych žil v džungli? Mám. A budete snad tvrdit, že město je nutné k přežití člověka? To, čím se zabýváme v západní civilizaci je kvalita života, ne přežití.Ve městě je větší šance na přežití než v džungli? To teda bych chtěl vidět ten výpočet...
Z hlediska důležitosti pro život to tady neřešíme, a z hlediska kvality života může být určitá hudba lepší než určité jídlo -- prostě z toho důvodů, že třeba máte rád Beethovena a nemáte rád halušky.To nic nemění na tom, že bez hudby se v pohodě obejdeš, ale bez jídla ne.
Ne na dlouho. Definovat přežití bych v diskusi s inteligentním člověkem nepovažoval za nutné, ale když jinak nedáš: přežití je, že nezemřeš.Mohl jste se po napsání vrátit zase na začátek, a zjistil byste, že jste zapomněl napsat, pro jak dlouho dobu to platí. Po omezenou dobu se dá totiž vystačit bez jídla, bez pití a dokonce i bez přísunu kyslíku. Takže by bylo dobré tu definici doplnit.
To nic nemění na tom, že bez hudby se v pohodě obejdeš, ale bez jídla ne.Bez drtivé většiny jídla se člověk obejde, přežívají lidé, kteří mají evidentně mnohem méně a horšího jídla, než máme my.
A kvalita života? To je co za heslo? To se dá nějak spočítat? Jak poznáš, že tvůj život "má kvalitu"?Zkuste se něčím pořádně praštit do ruky a pak sníst jablko. Myslím, že poznáte, že je v tom jistý kvalitativní rozdíl.
Mohl jste se po napsání vrátit zase na začátek, a zjistil byste, že jste zapomněl napsat, pro jak dlouho dobu to platí. Po omezenou dobu se dá totiž vystačit bez jídla, bez pití a dokonce i bez přísunu kyslíku. Takže by bylo dobré tu definici doplnit.Jj, když nebudeš bez kyslíku moc dlouho, přežiješ. Nezemřeš. Když zemřeš, nepřežils, když nezemřeš, přežils. Nejde být mrtvý jen chvíli. Jakmile jdnou zemřeš, je to definitivní. Takže doplňovat nějaké časové intervaly netřeba.
Bez drtivé většiny jídla se člověk obejde, přežívají lidé, kteří mají evidentně mnohem méně a horšího jídla, než máme my.No a? To stále ještě nemění nic na tom, že bez jídla ani tito "úsporní" lidé nepřežijí. Což o hudbě neplatí.
Zkuste se něčím pořádně praštit do ruky a pak sníst jablko. Myslím, že poznáte, že je v tom jistý kvalitativní rozdíl.éé... takže kvalita života je, že místo přastění do ruky snim jabko? Já jabka moc nemusim, takše pokud se nepřaštim do ruky moc, je to pro mně jako prasť nebo udeř
Takže doplňovat nějaké časové intervaly netřeba.Dobře, tak já si doplním časový interval sám – přežít znamená být naživu v následujícím okamžiku. Takže k přežití bezprostředně nepotřebujete, jídlo, vodu ani kyslík. Když zadržíte dech, přežijete.
No a? To stále ještě nemění nic na tom, že bez jídla ani tito "úsporní" lidé nepřežijí. Což o hudbě neplatí.Právě jsme si nadefinovali, že "přežít" se vztahuje k okamžiku, a bez jídla vydrží lidé týdny.
No jasně, takhle si můžeš nadefinovat třeba celej vlastní logickej systém, novou algebru - hernajs, třeba celej novej vesmír. Bude sice vnitřně naprosto konzistentní, ale nebude ani v nejmenším aproximovat realitu.Definice přežití, tak aby odpovídala realitě, když už teda do toho nutně musíš mít nacpanej nějakej interval, je nezemřít tak dlouho, jak to jen jde. Tedy ten interval je nejdelší možný - o to lidem jde a bez toho už bychom tu nebyli.Myslím, že té vaší definici je blíž právě termín „kvalita života“, termín „přežít“ se opravdu používá pouze pro relativně krátký čas. Ale dobře, konečně jsme se dohodli na tom, co termínem „přežít“ myslíte. Pak je ale pro „přežití“ potřeba i ta hudba nebo jiné umění.
Myslím, že té vaší definici je blíž právě termín „kvalita života“, termín „přežít“ se opravdu používá pouze pro relativně krátký čas.Neřekl bych.
Ale dobře, konečně jsme se dohodli na tom, co termínem „přežít“ myslíte. Pak je ale pro „přežití“ potřeba i ta hudba nebo jiné umění.
Hudba pro toto přežití potřeba není, nebo o mnoho méně než jídlo.Umění je k tomu potřeba úplně stejně, jako jídlo. Když nebudete mít umění, nebude člověk mít jak se odreagovat nebo z čeho mít radost, bude víc ve stresu, a to mu rozhodně život neprodlouží.
"Kvalitu života" bych do toho neplet, zaprvý s touto definicí nemá co dělat a za druhý mi pořád není jasný, co to ta zatracená "kvalita života" teda je, zatím to nikdo uspokojivě nevysvětlil, což je blbý vzhledem k tomu, že se tím dost lidí ohání a schovávají za to kde co.Obsahem je to skoro to samé, co jste vy označil termínem „přežít“. Psal jsem to v minulém komentáři. Sice oba použité termíny to popisují z jiné výchozí pozice, „kvalita života“ znamená, že je člověk spokojen, ale spokojený člověk bude nepochybně žít déle.
Umění je k tomu potřeba úplně stejně, jako jídlo. Když nebudete mít umění, nebude člověk mít jak se odreagovat nebo z čeho mít radost, bude víc ve stresu, a to mu rozhodně život neprodlouží.Zaprvé k užívání umění je spousta alternativ (jak se odreagovat). Například může člověk umění sám vytvářet
Ale je i spousta jiných odreagovávacích činností. Takže obchod uměním v tomto ohledu nepostradatelný není.Obsahem je to skoro to samé, co jste vy označil termínem „přežít“. Psal jsem to v minulém komentáři. Sice oba použité termíny to popisují z jiné výchozí poziceOk, tak dejme tomu, že dobrá kvalita života výrazně napomáhá přežití...
„kvalita života“ znamená, že je člověk spokojenDíky, to je rozumná definice.
Jídlo (oproti umění) alternativy nemá (pominu kapačky atd.) a život nade vší pochybnost prodlužuje (zdravé jídlo).Ale samozřejmě, že alternativy má. Nemusíte jíst denně kaviár a zapíjet ho šampaňským, můžete si dát třeba něco obyčejnějšího – to je ta alternativa. Možná si tím, že budete jíst něco méně zdravého, zkrátíte život statisticky o jeden den, ale stejný vliv bude mít i ta absence umění. Resp. obojí je tak špatně uchopitelné s měřítkem „přežití“, že to vychází stejně. Samozřejmě je pravda, že absolutně bez jídla člověk vydrží několik týdnů, bez umění může vydržet dýl (někdo třeba celý život), ale naše civilizace se nepohybuje v těchto extrémních hodnotách, že by šlo člověku skutečně o život. My se pohybujeme v oblasti, zda radši dáte 300 Kč za CD, za benzín do auta nebo za Coca-Colu místo za obyčejnou vodu. A v téhle oblasti už to nejde hodnotit z hlediska přežití (protože nezjistíte, zda vám pití Coca-Coly život o pár dnů prodlouží nebo zkrátí), ale můžete to hodnotit jen podle toho, jaký z toho má člověk užitek, jak to přispěje jeho spokojenosti.
K tomu bych rád řekl, že si nemyslím, že naše západní civilizace by měla lepší kvalitu života než jakákoli jiná.To máte pravdu. Ale většina lidí žijících v západní civilizaci by přesun do jiné civilizace vnímala jako výrazné snížení kvality života.
Ale samozřejmě, že alternativy má. Nemusíte jíst denně kaviár a zapíjet ho šampaňským, můžete si dát třeba něco obyčejnějšího – to je ta alternativa.Není.
... A v téhle oblasti už to nejde hodnotit z hlediska přežití (protože nezjistíte, zda vám pití Coca-Coly život o pár dnů prodlouží nebo zkrátí), ale můžete to hodnotit jen podle toho, jaký z toho má člověk užitek, jak to přispěje jeho spokojenosti.To, že v naší splečnosti nikomu nejde o život, na úloze jídla a hudby nic nemění. Nejdřív jídlo (a podobně důležité věci), pak méně důležité věci jako hudba atd., takhle se člověk rozhoduje, když utrácí peníze. Jen blázen utratí peníze za CDčko, když by měl nejdřív zaplatit nájem a nakoupit potraviny.
To máte pravdu. Ale většina lidí žijících v západní civilizaci by přesun do jiné civilizace vnímala jako výrazné snížení kvality života.Jenže stejně tak by většina lidí žijících v jiných civilizacích nejspíš vnímala přesun do naší civilizace jako výrazné snížení kvality života.
Já napsal "alternativy k jídlu", ne "alternativy ke kaviáru".Kaviár je tedy základní životní potřeba a je nutný k přežití?
Nejdřív jídlo (a podobně důležité věci), pak méně důležité věci jako hudba atd., takhle se člověk rozhoduje, když utrácí peníze. Jen blázen utratí peníze za CDčko, když by měl nejdřív zaplatit nájem a nakoupit potraviny.Takhle se chovají ti, co jsou odchovaní komunistickým materialismem. Ostatní budou třeba aspoň přemýšlet o tom, zda si neodpustí chipsy nebo kolu a nekoupí si místo toho raději nějaké CD. Ti, co o tom nepřemýšlí, pak totiž kupují jenom samé životně důležité věci – nejdřív jídlo, pak barák, pak auto, pak video a satelit, pak značkové oblečení, pak druhé auto, pak dovolenou na Kanárech, pak jachtu… A o všem budou přesvědčeni, že jsou to samé důležité věci potřebné k přežití.
Kaviár je tedy základní životní potřeba a je nutný k přežití?eh? Nikdy jsem nic takového neřekl. Řekl jsem, že jídlo je potřeba pro přežití a není k němu alternativa (kromě kapaček atd, ale to radši nechme stranou...).
Takhle se chovají ti, co jsou odchovaní komunistickým materialismem.No jasně, nazvi mě komunistickým materialistou, jistě
Ostatní budou třeba aspoň přemýšlet o tom, zda si neodpustí chipsy nebo kolu a nekoupí si místo toho raději nějaké CD.chipsy a kola nejsou důležité.
)
Ti, co o tom nepřemýšlí, pak totiž kupují jenom samé životně důležité věci – nejdřív jídlo, pak barák, pak auto, pak video a satelit, pak značkové oblečení, pak druhé auto, pak dovolenou na Kanárech, pak jachtu… A o všem budou přesvědčeni, že jsou to samé důležité věci potřebné k přežití.No vidíš, a přitom by si měli koupit hudbu, ta je totiž mnohem důležitější, že
Nikdy jsem nic takového neřekl. Řekl jsem, že jídlo je potřeba pro přežití a není k němu alternativaAle k jídlu, které si tady běžně kupujeme, alternativa je.
No jasně, nazvi mě komunistickým materialistou, jistěJá jsem tak nazval popsaný typ chování, a stojím si za tím, že je to nazvání správné. Pokud se tak chováte vy a ten název se vám nelíbí, není to ani k smíchu ani k pláči, ale spíš k zamyšlení, ne?
chipsy a kola nejsou důležité.A co z jídla, které si kupujete, je důležité?
Ne vážně, překucuješ to sice velice zkušeně, nicméně to jídlo a barák ještě důležité jsou, ale to video, satelit atd. už méně.To právě záleží na tom, podle čeho to posuzujete. Pokud to totiž hodnotíte měřítkem „základních potřeb“ a „méně důležitého“ (nebo v jiné terminologii základny a nadstavby), najde se vždycky dost věcí, které patří ještě do těch základních potřeb nebo-li základy, které ještě nemáte, a které tedy mají přednost před onou nadstavbou.
Ale k jídlu, které si tady běžně kupujeme, alternativa je.Znovu docházím k tomu, že se máš fakt dobře - jestli si běžně kupuješ kaviár.
Já jsem tak nazval popsaný typ chování, a stojím si za tím, že je to nazvání správné.Stůj si za tím jak chceš, pravdou se to stejně nestane. Nerozumíš totiž ani jednomu ani druhému. Ale jestli ti dělá dobře nazývat mě materialistou, klidně si mě tak nazývej, já už se nad tím od teď rozčilovat nebudu, protože vím, že to je naprostá ptákovina.
A co z jídla, které si kupujete, je důležité?Já jsem v této diskusi nerozlišoval, které jídlo je důležité a které ne (což ti asi uniklo), ono to totiž je jedno. Je důležité, že nějaké jídlo kupuješ a že tě to jídlo zasytí, jaké konkrétně položky tu stravu tvoří je fuk, dokud tě to drží při životě. Důležité je, že nějaké jídlo člověk prostě koupit musí (v dlouhodobém měřítku), což o hudbě rozhodně neplatí.
Pokud to totiž hodnotíte měřítkem „základních potřeb“ a „méně důležitého“ (nebo v jiné terminologii základny a nadstavby)Prosímtě si ještě jednou (či spíš pětkrát) přečti, o co v nástavbě a základně jde, protože takhle seš naprosto mimo mísu.
najde se vždycky dost věcí, které patří ještě do těch základních potřeb nebo-li základy, které ještě nemáte, a které tedy mají přednost před onou nadstavbou.Proč máš neustále nutkání všechny věci zařazovat do dvou skupin? To je dost omezené vnímání světa, a upřímně řečeno, setkávám se s tímhle v diskusi s tebou dost často.
) skupin. Byl by větší počet skupin/kategorií problém? A co lineární škála, ta už by asi neprošla, že? (další možnost je, že to děláš schválně blbě, abys zazdil moje argumenty, ale upřímně, je mi to jedno, vyjde to nastejno)Nerozumíš totiž ani jednomu ani druhému.To je skutečně pádný argument…
Já jsem v této diskusi nerozlišoval, které jídlo je důležité a které ne (což ti asi uniklo), ono to totiž je jedno. Je důležité, že nějaké jídlo kupuješ a že tě to jídlo zasytí, jaké konkrétně položky tu stravu tvoří je fuk, dokud tě to drží při životě. Důležité je, že nějaké jídlo člověk prostě koupit musí (v dlouhodobém měřítku), což o hudbě rozhodně neplatí.Používáte naprosto nesmyslné dělení kategorií. Proč pro to, co člověk mít musí, používáte zobecňující kategorii „jídlo“? Proč to nezobecníte ještě víc, třeba že člověk musí mít něco hmotného? Nebo ještě víc, že člověk musí vůbec něco mít/kupovat? Jenže do téhle poslední kategorie by se vám najednou dostala i hudba, což by pro vás byl problém, že.
Prosímtě si ještě jednou (či spíš pětkrát) přečti, o co v nástavbě a základně jde, protože takhle seš naprosto mimo mísu.Jde tam o to,že jsou dva druhy věcí – ty, které jsou potřeba, a ty, které jsou nějak navíc, na které se dostane, až když jsou zabezpečeny ty první. Já k tomu dodávám, že je problém určit tu hranici – lidé, kteří tohle rozdělení vyznávají, zpravidla mají tu hranici vždy za tím, co si právě mohou dovolit – takže všechno, co si momentálně kupují, patří do toho, co je nutné, takže o tom přece nemusí přemýšlet. Pokud ale na tohle rozdělení přistoupím, je potřeba si přiznat, že prakticky celá západní civilizace žije v té nadstavbě a to hodně daleko od oné dělící čáry, takže používat tohle dělení v naší civilizaci nemá žádný smysl.
Proč máš neustále nutkání všechny věci zařazovat do dvou skupin? To je dost omezené vnímání světa, a upřímně řečeno, setkávám se s tímhle v diskusi s tebou dost často.Aha, takže já jsem začal s rozdělováním na věci nutné k životu a na věci ostatní? Tak v tom případě tohle tvrzení odvolávám, souhlasím s tím, že tohle rozdělení je nesmyslné, a tím pádem asi nemáme o čem se dál bavit.
Používáte naprosto nesmyslné dělení kategorií. Proč pro to, co člověk mít musí, používáte zobecňující kategorii „jídlo“? Proč to nezobecníte ještě víc, třeba že člověk musí mít něco hmotného? Nebo ještě víc, že člověk musí vůbec něco mít/kupovat? Jenže do téhle poslední kategorie by se vám najednou dostala i hudba, což by pro vás byl problém, že.Protože není důvod to více zobecňovat. Jídlo je v této kategorii nejméně obecné pojmenování pro to, bez čehož člověk nepřežije. Podobná pojmenování jsou např. pití, domov/přístřeší, atd.
Jde tam o to,že jsou dva druhy věcí – ty, které jsou potřeba, a ty, které jsou nějak navíc, na které se dostane, až když jsou zabezpečeny ty první.To je jednak dost zobecněné a zadruhé to není názor, který já zastávám.
Aha, takže já jsem začal s rozdělováním na věci nutné k životu a na věci ostatní? Tak v tom případě tohle tvrzení odvolávám, souhlasím s tím, že tohle rozdělení je nesmyslné, a tím pádem asi nemáme o čem se dál bavit.Zřejmě máš pravdu - s někým, kdo není schopen vnímat věci komplexněji než jako rozdělené na několik málo kategorií nebo nerozdělené vůbec, si asi já moc nepodiskutuju.
Protože není důvod to více zobecňovat. Jídlo je v této kategorii nejméně obecné pojmenování pro to, bez čehož člověk nepřežije. Podobná pojmenování jsou např. pití, domov/přístřeší, atd.Francouzské sýry, kaviár, dortíky a spousta a spousta dalšího – je to jídlo? A dá se bez toho přežít?
Jestli si to chceš víc zobecnit, tak prosím, proč ne, umožní ti to danou skutečnost zkreslit a jako bonus navíc do toho nacpeš i hudbu, což bylo nejspíš cílem.Cílem bylo ukázat, že jste si to příliš zevšeobecnil vy, když řadíte kaviár mezi věci, bez kterých nelze přežít.
Kdyby se ti povedlo nějak vstřebat tu část o lineární škále, mohli bychom pokračovat, ale samozřejmě není to nutné...Já jsem jí vstřebal dávno před vámi. Takže už můžeme pokračovat s tím, že nejsou věci nutné k přežití a pak ten zbytek, který není nutný?
Francouzské sýry, kaviár, dortíky a spousta a spousta dalšího – je to jídlo? A dá se bez toho přežít?Bez Francouzských sýrů, kaviáru a dotíků se přežít dá, bez jídla se přežít nedá. Opravdu to není složité.
Cílem bylo ukázat, že jste si to příliš zevšeobecnil vy, když řadíte kaviár mezi věci, bez kterých nelze přežít.Neřadím, to jsi to krapet překroutil.
Já jsem jí vstřebal dávno před vámi. Takže už můžeme pokračovat s tím, že nejsou věci nutné k přežití a pak ten zbytek, který není nutný?Aha, takže koncept rozdělení na dvě skupiny opustíme a nebudeme nijak dělit, rozdíly nebudem vůbec vnímat. Ne, to by nešlo. Pokračovat můžeme pouze s lineární škálou, na které jsou seřazeny věci podle toho, jak moc na nich závisí přežití člověka. Například jídlo bude dost blízko konci, kde jsou věci pro přežití velmi zásadní, hudba a podobné věci budou spíše blíže druhému konci. Samozřejmě záleží taky na okolnostech...
Bez Francouzských sýrů, kaviáru a dotíků se přežít dá, bez jídla se přežít nedá. Opravdu to není složité.Takže ty sýry ani kaviár nejsou jídlo?
Aha, takže koncept rozdělení na dvě skupiny opustíme a nebudeme nijak dělit, rozdíly nebudem vůbec vnímat. Ne, to by nešlo. Pokračovat můžeme pouze s lineární škálou, na které jsou seřazeny věci podle toho, jak moc na nich závisí přežití člověka. Například jídlo bude dost blízko konci, kde jsou věci pro přežití velmi zásadní, hudba a podobné věci budou spíše blíže druhému konci. Samozřejmě záleží taky na okolnostech...A podle čeho to budete řadit? Právě jste se dobře naobědval, a před sebou máte krajíc chleba, čokoládu a CD. Na čem závisí vaše přežití víc?
Takže ty sýry ani kaviár nejsou jídlo?
dobrej logickej klam, slušně využívá nedokonalosti jazyka... no nic, tak jsme se zasmáli, teď vážně:A podle čeho to budete řadit?Odcituji se: ...na které jsou seřazeny věci podle toho, jak moc na nich závisí přežití člověka.... Stačí číst
Právě jste se dobře naobědval, a před sebou máte krajíc chleba, čokoládu a CD. Na čem závisí vaše přežití víc?Na chlebu (nebo možná čokoládě, nevim co má víc živin) samozřejmě závisí moje přežití více, protože až dostanu zase hlad, najim se toho. CDčka se nenajim ani teď ani nikdy potom.
dobrej logickej klam, slušně využívá nedokonalosti jazyka... no nic, tak jsme se zasmáli, teď vážně: Ty sýry a kaviár nejsou jídlo. Tedy takhle; jsou jídlo ve smyslu že patří do skupiny věci zvané "jídlo", ale nesjou jídlo v tom smyslu, že "kaviár" a "jídlo" označujou něco jiného, nejsou to synonyma. Slovní obrat "X je jídlo" (kde x je nějaký druh jídla) je tedy dvojznačný. Na wikipedii bohužel o tomto druhu logického klamu moc nepíšou, jen zmiňujou, že existuje...To není žádný logický klam. To je normální konstatování, že třeba kaviár je prvek množiny jídlo. Vy pak o množině jídlo tvrdíte, že každý její prvek je nutný k přežití. Zkoušel jsem vám pomoci, že to neplatí pro každý prvek této množiny, ale pouze pro určitou velmi malou podmnožinu – a jedině v případě, kdy jíme i jiné jídlo, dokáže tuhle podmnožinu nahradit. Jinými slovy, můžeme denně pořádat obědy za 1000 Kč na jednoho, a pak už nemusíme jíst suchý chleba, ale ten oběd za 1000 Kč nemůžeme označit za nutný k přežití. vy jste ale tohle odmítl.
Odcituji se: ...na které jsou seřazeny věci podle toho, jak moc na nich závisí přežití člověka.... Stačí čísttakže když jste se právě najedl, vaše přežití nezávisí ani na jídle, ani na hudbě, takže jídlo i hudba jsou na tom co se důležitosti týče stejně. Okamžik, kdy kdybyste se v nejbližší chvíli nenajedl, ohrožovalo by vás to na životě, jste ve svém životě pravděpodobně nikdy nezažil, takže po celý váš život jsou jídlo a hudba stejně důležité.
Na chlebu (nebo možná čokoládě, nevim co má víc živin) samozřejmě závisí moje přežití více, protože až dostanu zase hlad, najim se toho. CDčka se nenajim ani teď ani nikdy potom.Myslím, že když po vydatném obědě do sebe budete rvát ještě další jídlo, život si tím spíš zkracujete, než prodlužujete.
Vy pak o množině jídlo tvrdíte, že každý její prvek je nutný k přežití.Ále houby, nic takového netvrdim. Tvrdím, že k přežití je potřeba alespoň nějaké (pro každého individuální) množství jídla.
takže když jste se právě najedl, vaše přežití nezávisí ani na jídle, ani na hudbě, takže jídlo i hudba jsou na tom co se důležitosti týče stejně.Máš pravdu - ovšem tohle platí jen po omezenou dobu, a sice než dostanu zase hlad
Jak chcete něco porovnávat na škále, když chleba stavíte na roveň kaviáru?Nestavím chleba na roveň kaviáru.
Úplně to samé se dá říct o hudbě – že ji nepotřebujete jenom v okamžiku, kdy zrovna nějakou dobrou hudbu posloucháte. Takže to s tím průměrováním asi tak jasné nebude.Hudbu nepotřebuješ ani v okamžiku, kdy žádnou neposloucháš. Jednoduše řečeno neposlouchat hudbu neznamená zemřít, nejíst jídlo znamená zemřít.
Nestavím chleba na roveň kaviáru. Máš asi základní matematické nedostatky. Jesliže mám množinu od 1 do N a řeknu, že minimálně něco z té množiny je potřeba pro život, tak to neznamená, že jsem řekl, že 1 = 2 = ... = N. Ke vztahu jednotlivých prvků (jejich porovnávání mezi sebou atd.) se tento výrok vůbec nevyjadřuje.Porovnával jste hudbu s jídlem. Porovnáváte ji tedy s kaviárem nebo s chlebem?
Hudbu nepotřebuješ ani v okamžiku, kdy žádnou neposloucháš.Jídlo také ne.
Jednoduše řečeno neposlouchat hudbu neznamená zemřít, nejíst jídlo znamená zemřít.Nejíst jídlo neznamená zemřít. Pořád nerozlišujete mezi okamžikem a delším obdobím. Představte si, že někdo má dostatečný přísun nějakého základního jídla, takže hlady nezemře. Pak mu k tomu začnete něco přidávat – bu lepší jídlo, nebo hudbu. vy tvrdíte, že bude jednoznačně radši za to jídlo, a že ho můžete zlepšovat donekonečna, a nikdy si dotyčný neřekne, že kvalita jídla už mu stačí, a že teď chce něco jiného, třeba hudbu. To je to komunisty tolik propagované vidění světa. Druhá varianta je, že se o kvalitnější jídlo bude zajímat stejně jako o tu hudbu, resp. někdo třeba víc o to a druhý o druhé, ale v průměru to bude vycházet zhruba tak stejně.
Porovnával jste hudbu s jídlem. Porovnáváte ji tedy s kaviárem nebo s chlebem?Porovnávám ji s jídlem.
Jídlo také ne.Jídlo ano, protože bez něj zemřeš.
vy tvrdíte, že bude jednoznačně radši za to jídlo, a že ho můžete zlepšovat donekonečna, a nikdy si dotyčný neřekne, že kvalita jídla už mu stačí, a že teď chce něco jiného, třeba hudbu.Nic takového netvrdím. Ať si klidně sežene hudbu, mně to je jedno.
Představte si, že někdo má dostatečný přísun nějakého základního jídla, takže hlady nezemře. Pak mu k tomu začnete něco přidávat – bu lepší jídlo, nebo hudbu.Jsem rád, že jsi dal to jídlo na první místo do té první věty, ne hudbu. Tak nějak to objasňuje moji pointu.
Pokud bys touto obrácenou větou nesouhlasil, či by ti připadala na hlavu postavená nebo nesmyslná nebo nepravdivá, došli bychom ke shodě, páč něco takového se snažím říct...A já se celou dobu snažím vysvětlit, že předpoklad té věty je v naší civilizaci už hezkou řádku let splněn prakticky pro každého. A pokud bychom „má“ nahradili za „může mít“, pak úplně pro každého. Takže pokud se bavíme o naší civilizaci, můžeme ten předpoklad klidně vynechat.
Tak je ten předpoklad splněn, no a? Nemám pocit, že by to na celé věci něco měnilo. To že jídla máme dostatek nic nemění na tom že a)se to může kdykoli rapidně změnit b)na jídle jsme pořád stejně závislí, je jedno, kolik ho máme.Mění to podstatně. Protože při rozhodování volíte mezi dvěma rovnocennými věcmi. To, že někde jinde nebo někdy jindy mají jídla nedostatek vaše rozhodování nijak neovlivňuje, protože vy se rozhodujete tady a teď.
Tak se teď naládujte jídlem na devadesát let dopředu, a už nemusíte mít z hladu strach – když si myslíte, že to jde.To si nemyslím. Já si právě myslim, že to nejde. Proto je jídlo potřeba průběžně a je na něm člověk závislý.
Ta opačná věta smysl nedáváTak fajn...
ale už jsme se snad shodli na tom, že v naší civilizaci problém nedostatku jídla není a že to nikdo nemusí řešit a nerozhoduje se „raději se dnes hodně najím, co když zítra jídlo nebude“.Jo, s tím určitě můžu souhlasit... (nicméně nemám pocit, že by z toho plynulo něco zásadního pro naši diskusi)
To si nemyslím. Já si právě myslim, že to nejde. Proto je jídlo potřeba průběžně a je na něm člověk závislý.Aha. Takže když máte dnes jídla dostatek, stejně nebudete při svém rozhodování brát v úvahu to, že třeba za rok dost jídla mít nebudete, protože to nijak neovlivníte.
nicméně nemám pocit, že by z toho plynulo něco zásadního pro naši diskusiAle plyne. Protože to při rozhodování neberete v úvahu. Můžete se na to tedy z pohledu rozhodování dívat, jako by nějaké jídlo nutné k přežití vůbec neexistovalo.
Aha. Takže když máte dnes jídla dostatek, stejně nebudete při svém rozhodování brát v úvahu to, že třeba za rok dost jídla mít nebudete, protože to nijak neovlivníte.Dnes mám jídla dostatek, protože jsem ho nakoupil. Nenakoupil jsem totiž hudbu, ale jídlo.
Ale plyne. Protože to při rozhodování neberete v úvahu. Můžete se na to tedy z pohledu rozhodování dívat, jako by nějaké jídlo nutné k přežití vůbec neexistovalo.Takže mám místo jídla začít kupovat hudbu, když to je z pohledu rozhodování jedno?
Takže mám místo jídla začít kupovat hudbu, když to je z pohledu rozhodování jedno?Můžete, z hlediska přežití na tom nezáleží. Takže záleží jenom na tom, zda dáváte přednost plnému břichu, nebo hudbě.
Můžete, z hlediska přežití na tom nezáleží. Takže záleží jenom na tom, zda dáváte přednost plnému břichu, nebo hudbě.Takže když budu teď rok kupovat jen hudbu a žádné jídlo, tak je všecko ok? No poteš pánbůh...
Takže když budu teď rok kupovat jen hudbu a žádné jídlo, tak je všecko ok? No poteš pánbůh..Za předpokladu, že jídlo nutné k přežití máte zajištěno (na čemž jsme se snad už shodli, že máte), pak je to v pořádku, nevím, co se vám na tom pořád nezdá.
Takže asi nemůžu dost dobře kupovat rok jen hudbu, což...Pokud nákup považujete za jediný možný způsob obstarání, pak nemůžete – protože pak nebude splněna podmínka, na které jsme se dohodli, a která je jinam splněna v naší společnosti takřka stoprocentně. Nebo snad máte pocit, že je v západní společnosti masovým jevem, že má někdo jen na to nejnutnější jídlo a pití, a na víc nemá (a mít nemůže)?
Pokud nákup považujete za jediný možný způsob obstarání, pak nemůžete.Jsou jiné způsoby, ale nevím, který máš na mysli. Např. že mi někdo jídlo dává zdarma, nebo...?
Tady se můžeme vrátit k tomu podstatnému – z celkového příjmu dáte stranou zlomek, který potřebujete na jídlo a pití, abyste přežil.Zlomek, jo? Kde žiješ? Víš jak je dneska jídlo drahý? Aha, ty si asi myslíš, že je možný přežít na chlebu za 4.50, hm tak to je těžký...
Můžeme se konečně shodnout na tom, že to, co si zrovna vyberete, závisí na vašich preferencích, a není tam už nic označené jako „nutné k přežití“?Ne, na tom se neshodneme, protože je to blbost. Sám jsi to dokázal touhle větou:
Zbytek můžete investovat do lepšího jídla, do auta, do dovolené, do hudby…Takže do lepšího jídla, auta, hudby atd. investuju až ten zbytek, až co mi zbyde po zajištění nutností.
Zlomek, jo? Kde žiješ? Víš jak je dneska jídlo drahý? Aha, ty si asi myslíš, že je možný přežít na chlebu za 4.50, hm tak to je těžký...Tak co je podle vás nutné k přežití a kolik to stojí?
Tak co je podle vás nutné k přežití a kolik to stojí?Víc než jen chleba, páč chleba neobsahuje spoustu důležitých látek.
Proč ale podporuješ obchodní model, který podporuje lidi, kteří produkují hudbu způsobem, na kterém jsme se shodli, že ho nepovažujeme za dobrý?Já bych byl ještě ostřejší. Proč zákonem dotujeme obchodní model, na kterém jsme se shodli, že není optimální?
Jako že si ho třeba vůbec nekoupíte.
Ale přece když si ho nekoupím, nebudu vědět, jestli se mi líbí!
To je zajímavé, že s tímhle argumentem přijde vždy nějaký ne-autor. Vy tedy chcete, aby na sebe vzali autoři to riziko, že budou tvořit díla, ale nenajde se dostatek lidí, kteří jim zaplatí. Proč to riziko na sebe nevezmete sám? Co vám brání vykoupit od autorů práva, dát jejich díla k dispozici lidem zadarmo a práva splácet z toho, co vám lidi dobrovolně zaplatí? Podle toho, jak to popisujete, je to úžasný byznys a ten, kdo to spustí, na tom náramně zbohatne, a nahrávací společnosti do roka zkrachují. Tak proč se do toho nepustíte sám? Proč se do toho už dávno nepustil někdo jiný, když je to tak báječné?
Podle českého autorského zákona jsou autorská práva nepřevoditelná. A mimochodem, já autor jsem. Svoje programy šířím zásadně pod GNU GPL a jiné výtvory pod Creative Commons.
Zajímavé je, že to nechcete zkoušet sám na sobě, ale na jiných. Proč tohle neprovozujete už dávno? Nemusíte hned nakupovat autorská práva, stačí třeba koupit rohlíky v supermarketu, dát je na stánek, kde je nabídnete zadarmo, a vedle postavíte kasičku, kam budou moci lidé dobrovolně přispět. Podle vaší teorie budete za chvíli milionářem. Proč to tedy neděláte?
Jistý Paul Feldman už to zkusil. A výsledky jeho experimentu jsou opravdu zajímavé.
Podle českého autorského zákona jsou autorská práva a majetková práva z autorských práv vyplývající nepřevoditelná. Autor může jen uzavřít smlouvu o zastupování při výkonu práv.
140 firem a přes 1600 lidí už je podle mě dost velká veřejnost.
... autor má pořád možnost dílo zveřejnit k volnému použití bez poplatků.
Tak to se pěkně pletete. Např. napíšete skladbu a dáte ji volně k použití. Přesto, pokud ji bude vysílat rádio nebo ji někdo hrát na koncertě, odvede za ni autorským svazům poplatek. Nebo napíšete text dáte ho někomu volně k okopírování na kopírce a automaticky ho autorský svaz skásne. A kdepak ty peníze skončí?
Takže budu pořádat koncerty, kde se zaplatí celkem vysoké vstupné, a před vstupem do sálu každého prošacuju, jestli nemá nějaké nahrávací zařízení. Takže to bude fungovat jako před vznikem autorského práva. MP3 přehrávače a další budeme moct zahodit, nebude co na nich přehrávat. A to bude vítězství „svobody“ uživatelů autorských děl.
Naprosté vítězství. Aby totiž někdo na ten koncert šel, musel by o dotyčném hudebníkovi vědět. Jakpak by se o něm dozvěděl? Ha, bingo! Zveřejněním nahrávek!
Zveřejněním plných nahrávek? To by byl dotyčný autor blázen, pak by na koncert nikdo nepřišel.
Protože koncert je něco jiného, než poslouchat doma.
Něco mi tu nehraje.
Pokud chce kapela dostat na koncert i ty, kteří by se jinak spokojili s nahrávkou (a ve vašem systému jinou možnost výdělku nemá)…
Pokud chce kapela dostat na koncert i ty, kteří by se jinak spokojili s nahrávkou...
Jak to spolu souvisí? Studiová nahrávka a koncert jsou dvě různé věci.
(a ve vašem systému jinou možnost výdělku nemá)
Co to je zase za lež?
Tím dávám najevo jen to, že z tvojí logiky by se zatočila hlava i právníkům a ekonomům. Návštěvnost koncertu je přímo úměrná slávě kapely a nepřímo úměrná ceně vstupenky. Pokud chce kapela na koncertu vydělat, tak prostě nahrávky zveřejnit musí. A ne jen jednu.
A když to nepůjde dobrovolně, tak se na to udělá zákon.Ale na to se přece nemusí dělat zákon. Na to stačí některé zákony naopak nedělat
Mně se chce za nahrávky platit tehdy, když já chci.To platí už dnes – máte možnost nahrávku si nekoupit. Jenže vy chcete mít možnost nahrávku získat vždy, ale zaplatit za ní jenom tehdy, když vy chcete. A s rizikem, že chtít nebudete, ať si žije autor. Ale proč skončit u nahrávek? Proč to neaplikovat i na jiné věci? Třeba půjdete do autosalonu, odvezete si auto – a když budete chtít, tak zaplatíte. Nebo půjdete do práce – a když bude zaměstnavatel chtít, tak vám zaplatí. No nebylo by to báječné? Bylo, to věděli už soudruzi v SSSR. Ale nějak jim to nefungovalo.
Akce pro AbcLinuxu: obsah cédéčka zdarma při koupi licence na Windows 7*.
Už vidím to hořekování o vázaném prodeji a zástupy před Bontonlandem.
Hoši, hoši. Na vás se musí vašimi zbraněmi. Nabídka je to dobrá, ne? Máš obsah zdarma? Máš. Akorát nevím, jak ti ten obsah předám. Stačí v pytlíku? Nebo v krabičce?
*) Náhradu za nevyužitou licenci nelze uplatnit. Znění licence je k dispozici na webových stránkách společnosti Microsoft.
Chápu-li vaši představu správně, rodinný dům přímo pro majitele by museli postavit zadarmo.majitel nemá z rodinného domu přinejmenším nepřímý finanční zisk? - ale jdi ty brepto ... takže když bydlím v domě a nejsem jeho majitelem, platím nájemný, a když jsem majitelem toho domu, tak platím tu samou částku (komu?), abych z toho neměl nepřímý zisk = uspořené peníze za nájem?
„zabraňme omezování svobody občana“. Neplatí snad heslo, že „svoboda jednoho jedince končí tam, kde začíná svoboda druhého“? Na svobodu autorů se nějak zapomíná… záměrně?K obmedzovaniu slobody občana rozhodne dochádza. Ja ho vidím predovšetkým v obmedzovaní súkromia a anonymity, ktoré považujem za nutnú podmienku slobody. Vzniklo by ČNP/SNP, keby všetku komunikáciu mohol sledovať štát? Zaniknú zákony nabúravajúce súkromie, ak sa dostanú k moci ľudia ako Kotleba, Heider, strana Jobik (láskavý čitateľ doplní adekvátnych ultraXY známych v Česku)? Interpretácia, že Pirátska strana chce umožniť bezuzdné kopírovanie, nie je pravdivá. Nech to p. Strejček niečím doloží. Autorský zákon rozhodne nezodpovedá realite, pretože ochrana autorských práv desiatky rokov po smrti vlastníka autorských práv (,ktorým môže byť nesmrteľná právnická osoba) neplní účel podnecovania inovácií v dobe, kedy autorské dielo napr. v oblasti SW je v priebehu 5 rokov (od vydania) beznádejne zastaralé. Počet autorov narástol explozívnym spôsobom. Stačí sa pozrieť rovno pred seba - každý z nás je autor. Stará sa OSA o naše práva?
Má být zásahem do autorského zákona autorovi odepřeno právo svobodně se rozhodnout, jakým způsobem a za jakých podmínek udělí souhlas s užitím svého díla?Kto mu to dal právo, o ktoré ho údajne ČPS chce pripraviť? Prečo mu ho dal a čo za to očakáva? Ja myslím, že mu ho dala spoločnosť. A tá za to niečo chce. Svoju demagógiu si p. Roman Strejček môže strčiť za klobúk. Nech povie konkrétny bod programu ČPS, ktorý považuje za nesprávny. Neostalo by mu iné, len chodiť kanálmi, keby povedal, že bojuje proti ochrane súkromia, že nechce transparentnosť vo verejnej správe, že autorské zväzy majú právo chcieť peniaze za médiá, na ktoré robím backup vlastných dát, že nechce ušetriť elektronizáciou a odbúraním papierovania, atď atď.
27.10.2009 11:44
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
§ 34 Úřední a zpravodajská licence
Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užijev případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.
- v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,
- dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,
- v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,
- politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno;
© 2009 CET 21 spol. s r. o., Jakékoliv užití obsahu, včetně převzetí článků je bez souhlasu CET 21 spol. s r.o. zapovězeno.
Štve mě, že toto nezmizí ani u Televizních Novin, takže vlastně člověk nemá právo užít něco na co by měl mít ze zákona právo. A proč by to mělo být divné? Schválně bych chtěl vidět jak by to vypadalo, kdyby někdo něco podobného použil např. u novinových výstřižků a novin obecně. Zvláště když připomeneme, že celé je to ještě pod Flashovou verzí DRM(skoro), bez Flashe nepřehratelné. Jo a už jsem se zmínil, že o nějakém embedování a naseekování na konkrétní reportáž si též můžete nechat zdát? Stejnětak že se zbavíte při přehrávání nějaký debilních Nováckých fotbálků, které vyžerou druhé jádro procesoru. A jakékoliv použití jiných nástrojů než Flashe je Evropskou obdobou DMCA zapovězeno též. Nádhera, že? Zlatá veřejnoprávní televize. Formáty sice od Novy nic moc zato vše ostatní úplně naopak.
A všeobecní podmínky doporučuju též. Tam pomalu uživatel uzavírá licenci na zaprodání své duše při zanechání jednoho jediného komentáře. Existuje vůbec něco co by chránilo uživatele a ne jen poskytovatele, vydavatele,…?
takže vlastně člověk nemá právo užít něco na co by měl mít ze zákona právo.Ocitoval jsi zákon, který jasně definuje, že právo nemáš.
Stejnětak že se zbavíte při přehrávání nějaký debilních Nováckých fotbálků, které vyžerou druhé jádro procesoru.Pozor. Jsou mezi námi lidé, kteří mají o debilní Novácké fotbálky zájem na Slunci.
27.10.2009 21:39
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Ocitoval jsi zákon, který jasně definuje, že právo nemáš.No vždyť jo. Zmiznout by mělo jedno nebo druhé. Když spadne atomovka, tak člověk ani nemůže šířit dál reportáž o tom, protože…já nevím proč. Snad protože by spadla druhá nebo co.
27.10.2009 14:01
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
27.10.2009 14:39
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
.
27.10.2009 20:35
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
Zkus si to treba v ktorrentu a vsimnes si, ze od tebe lide tahaji ikdyz uploadujes.Právě tam po stáhnutí 100% se stav změní ze Stahuji na Seeding. Jo řekl bych, že to je jen problém názvosloví.
27.10.2009 19:58
mkoubik | skóre: 5
| blog: lorem_ipsum
| Praha 8 - Bohnice
27.10.2009 21:00
belisarivs | skóre: 22
| blog: Psychobláboly
29.10.2009 19:58
default | skóre: 22
| Madrid
Ale hovna s Kolibáčem litujete. Litujete tak maximálně vlastní šrajtofle.
To CD stojí pětikilo, protože:
Mezi ty další výlohy patří třeba právníci, či nepřímé výdaje — třeba řešení neplatících koncových prodejců. A když prodejce nebo kdokoli v řetězci neplatí, tak jsem z těhdle peněz nepřímo placenej zrovna i já osobně. A to se přeci musí započítat. Přece nebudu kvůli tobě, Kolibáči a dalším vám podobným vohladu, že?
Jo. A když už jsme u toho. Kolikrát jsem placený i přímo, když nějaký ten design pro CD dělám.
a teď prosím vyčísli ty "další výlohy"
protože těch prvních devět položek, to rozhodně to pětikilo neospravedlňuje - spousta kapel to zvládne třeba za polovic, a to vydává v menších nákladech
30.10.2009 11:48
default | skóre: 22
| Madrid
spousta kapel to zvládne třeba za polovic, a to vydává v menších nákladechVšak to taky podle toho vypadá.
30.10.2009 12:01
default | skóre: 22
| Madrid
a teď prosím vyčísli ty "další výlohy"
Já jsem vždycky říkal: Palte, palte, živý koncert nevypálíš a živé koncerty a Internet je to co je v současné době to nejnádhernější. Jsem moc rád, že jsem se této doby dožil...
31.10.2009 17:19
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
K čemu druhý eshop, když to jde už v tom prvním?Důkaz: Model Radiohead. Q.E.D.To není důkaz. Chybí vám vedle toho druhý e-shop, kde budou moci lidé to samé dostat stejně snadno úplně zadarmo.
Například ze zákona povinný výběr výpalného pro OSA za vysílání nahrávek i nezastupovaných autorů v rádiu, televizi a na Internetu. OSA má právo vybírat výpalné, ale nemá povinnost autorům vyplatit podíl, pokud je nezastupuje. Navíc autor nemůže povinnosti platit výpalné zbavit vysílatele ani tím, že mu podepíše doložku o vypořádání vysílacích poplatků.Daleko důležitější vztahy dnes stanovené zákonem se naopak stanou smluvně zcela volné.Které?
Nauč se číst.Veškeré změny smluvních vztahů, které nově podle mého návrhu stanoví zákon, se týkají jen a pouze vztahu autor-distributor, ve kterém je dnes autor znevýhodněn, a změna zákona toto znevýhodnění změní ve prospěch autorů.Jak je autor autorským zákonem znevýhodněn vůči distributorovi?
Jak autoři vydělají na tom, když všichni budou jen stahovat a nikdo nebude platit?Tvoje tvrzení je ve sporu s funkčností modelu Radiohead. Buď ho dokaž, nebo se omluv všem lidem, kteří jsou ochotní za dobrou tvorbu dobře zaplatit.
K čemu druhý eshop, když to jde už v tom prvním?K tomu, že v prvním bude autor požadovat zaplacení, ve druhém budou díla volně ke stažení.
Například ze zákona povinný výběr výpalného pro OSA za vysílání nahrávek i nezastupovaných autorů v rádiu, televizi a na Internetu. OSA má právo vybírat výpalné, ale nemá povinnost autorům vyplatit podíl, pokud je nezastupuje. Navíc autor nemůže povinnosti platit výpalné zbavit vysílatele ani tím, že mu podepíše doložku o vypořádání vysílacích poplatků.To ale ty vaše úpravy vůbec neřeší. Naopak, pokud by vaše úprava prošla, bude to jedině v takové variantě, že všechno půjde přes OSA a podobné organizace.
Provedeno, a vychází mi to pořád stejně. Píšete o změnách v autorském zákoně, které by napravily to, že dnes je ve vztahu autor–distributor znevýhodněn autor.Nauč se číst.Veškeré změny smluvních vztahů, které nově podle mého návrhu stanoví zákon, se týkají jen a pouze vztahu autor-distributor, ve kterém je dnes autor znevýhodněn, a změna zákona toto znevýhodnění změní ve prospěch autorů.Jak je autor autorským zákonem znevýhodněn vůči distributorovi?
Tvoje tvrzení je ve sporu s funkčností modelu Radiohead. Buď ho dokaž, nebo se omluv všem lidem, kteří jsou ochotní za dobrou tvorbu dobře zaplatit.Vy máte jeden příklad. Celý komunismus je protipříklad, že to někde nefungovalo. Já netvrdím, že to v některých výjimečných případech fungovat nebude. Jenže postupovat takhle mají autoři možnost už dnes. Takže není žádný důvod ke změně zákona. Vy pořád chcete přenášet na autory to riziko, že nikdo nebude chtít platit a všichni si to stáhnou zadarmo. Proč je pořád chcete do tohohle rizika nutit, když mají dnes možnost do tohohle rizika jít, a nebo zvolit konzervativní cestu a nechat si platit za každou kopii?
K tomu, že v prvním bude autor požadovat zaplacení, ve druhém budou díla volně ke stažení.Měl by sis pořádně přečíst, jak vlastně model Radiohead funguje. Nejlíp v tom článku, na který jsem odkazoval.
To ale ty vaše úpravy vůbec neřeší. Naopak, pokud by vaše úprava prošla, bude to jedině v takové variantě, že všechno půjde přes OSA a podobné organizace.Pokud všechno půjde přes OSA, protože všichni autoři s OSA dobrovolně uzavřou smlouvu o zastupování, pak proti tomu nemám námitky. Teď ale OSA ze zákona vybírá peníze i za lidi, které nezastupuje, a nemá povinnost jim jejich podíl vyplatit. Navíc silně pochybuji, že by třeba hudebníci ze Svazu nezávislých autorů hned po změně zákona vyrazili do kanceláře OSA s vyplněnou smlouvou o zastupování...
Provedeno, a vychází mi to pořád stejně. Píšete o změnách v autorském zákoně, které by napravily to, že dnes je ve vztahu autor–distributor znevýhodněn autor.Předtím jsi psal něco jiného. Vkládal jsi mi do úst, že autorský zákon je příčinou toho znevýhodnění.
Vy máte jeden příklad. Celý komunismus je protipříklad, že to někde nefungovalo. Já netvrdím, že to v některých výjimečných případech fungovat nebude.Ano, v případě hmotného majetku je zavedení podobného systému podstatně těžší než v případě nehmotných děl. Celý open source je ale příklad, že v případě nehmotného majetku takový systém může fungovat podstatně líp než absolutní proprietarismus, na kterém trvají nahrávací společnosti.
Vy pořád chcete přenášet na autory to riziko, že nikdo nebude chtít platit a všichni si to stáhnou zadarmo. Proč je pořád chcete do tohohle rizika nutit, když mají dnes možnost do tohohle rizika jít, a nebo zvolit konzervativní cestu a nechat si platit za každou kopii?Proč musí všechny ostatní firmy každý den podstupovat riziko, že si jejich produkty nikdo nekoupí? Protože je to nutí svoje produkty pořád zlepšovat, aby o ně zákazníci neztratili zájem. CD a DVD plné DRM a podobného svinstva možná po změně autorského zákona budou neprodejné, ale dobrý umělec, který má svoje fanoušky rád a bude jim to dávat jasně najevo, nebude mít nejmenší problém se uživit.
Měl by sis pořádně přečíst, jak vlastně model Radiohead funguje. Nejlíp v tom článku, na který jsem odkazoval.Pokud jde o tu zásadní odlišnost, že ani v prvním obchodě není nutné platit, pak to z mého pohledu na věci nic nemění – od neplatícího zákazníka autor žádnou kompenzaci nedostane, úplně stejně, jako kdyby si to dotyčný zdarma stáhnul odjinud.
Pokud všechno půjde přes OSA, protože všichni autoři s OSA dobrovolně uzavřou smlouvu o zastupování, pak proti tomu nemám námitky.Ne, všechno by šlo přes OSA proto, že by se vše platilo z poplatků za média nebo internetové připojení. Protože nikdo nebude takový blázen, aby schválil zákon, který bude počítat s tím, že lidé budou dobrovolně platit za něco, co mohou mít snáz zadarmo.
Předtím jsi psal něco jiného. Vkládal jsi mi do úst, že autorský zákon je příčinou toho znevýhodnění.Píšu pořád to samé. Pokud změny v autorském zákoně něco opraví, znamená to, že autorský zákon je příčinou těch chyb.
Ano, v případě hmotného majetku je zavedení podobného systému podstatně těžší než v případě nehmotných děl. Celý open source je ale příklad, že v případě nehmotného majetku takový systém může fungovat podstatně líp než absolutní proprietarismus, na kterém trvají nahrávací společnosti.Na čem trvají nahrávací společnosti je mi jedno. Celý opensource je příklad toho, co všechno se dá dělat se současným autorským právem. Taková GPL by po vašich změnách byla neplatná a nebylo by možné napsat takovou licenci, která by zabraňovala uzavření zdrojového kódu.
Proč musí všechny ostatní firmy každý den podstupovat riziko, že si jejich produkty nikdo nekoupí? Protože je to nutí svoje produkty pořád zlepšovat, aby o ně zákazníci neztratili zájem. CD a DVD plné DRM a podobného svinstva možná po změně autorského zákona budou neprodejné, ale dobrý umělec, který má svoje fanoušky rád a bude jim to dávat jasně najevo, nebude mít nejmenší problém se uživit.Jenže ty firmy si konkurují s ostatními firmami, které mají podobné náklady. Kdyby měly konkurovat někomu, kdo by jejich výrobky rozdával zadarmo, samozřejmě by to už dávno zabalily. Dobrý umělec své fanoušky moc dlouho mít rád nebude, protože čím dál víc fanoušků bude zjišťovat, že ostatní mají to samé, jako oni, ale neplatí za to. Příjem autora se bude pořád snižovat, bude se muset věnovat něčemu jinému nebo zaplatit levnější nahrávací studiu, kvalita půjde dolů a další fanoušci si řeknou, že za tohle tedy platit nebudou. Pořád nechápu, proč chcete nějakou změnu. Pokud chcete platit autorovi dobrovolné příspěvky, můžete to přece dělat už dnes. Tak proč to neděláte?
Pokud jde o tu zásadní odlišnost, že ani v prvním obchodě není nutné platit, pak to z mého pohledu na věci nic nemění – od neplatícího zákazníka autor žádnou kompenzaci nedostane, úplně stejně, jako kdyby si to dotyčný zdarma stáhnul odjinud.A proč tedy skoro polovina lidí byla ochotná zaplatit, když mohli neplatit všichni? A proč průměr celkový průměr poplatku překračuje průměrnou výplatu za jednu kopii od nahrávacích společností? A proč jí průměr přes platící zákazníky překračuje víc než třikrát?
Píšu pořád to samé. Pokud změny v autorském zákoně něco opraví, znamená to, že autorský zákon je příčinou těch chyb.Podle téhle logiky by šlo dokázat, že policie způsobuje kriminalitu.
Taková GPL by po vašich změnách byla neplatná a nebylo by možné napsat takovou licenci, která by zabraňovala uzavření zdrojového kódu.GPL by platila dál a naprosto stejně. GPL nijak neomezuje komerční ani nekomerční šíření programu. Jen šiřiteli ukládá povinnost přiložit zdrojové kódy a kopii licence. Navíc u software nedává smysl počítat vypršení autorských práv od začátku vývoje, ale až od jeho ukončení. Pokud tedy chceš uzavřít kus kódu programu pod GPL, budeš se muset spokojit s 10 let starou verzí.
Dobrý umělec své fanoušky moc dlouho mít rád nebude, protože čím dál víc fanoušků bude zjišťovat, že ostatní mají to samé, jako oni, ale neplatí za to. Příjem autora se bude pořád snižovat, bude se muset věnovat něčemu jinému nebo zaplatit levnější nahrávací studiu, kvalita půjde dolů a další fanoušci si řeknou, že za tohle tedy platit nebudou.Krásný příklad šikmé plochy.
Pořád nechápu, proč chcete nějakou změnu. Pokud chcete platit autorovi dobrovolné příspěvky, můžete to přece dělat už dnes. Tak proč to neděláte?Protože dnes už nedává smysl, aby každý blábol, ke kterému není přilepená explicitní licence povolující volné šíření, byl na víc než 100 let chráněn autorským zákonem. Dnes naopak dává smysl, aby každý blábol, u kterého si autor přeje ochranu autorským zákonem, byl šířen spolu s licenčním ujednáním. Schválně si projdi obchod s CD/DVD a prohlídni si obaly. Na všech do jednoho najdeš nějakou zkrácenou verzi licence typu "© Distribuční moloch, All rights reserved".
A proč tedy skoro polovina lidí byla ochotná zaplatit, když mohli neplatit všichni? A proč průměr celkový průměr poplatku překračuje průměrnou výplatu za jednu kopii od nahrávacích společností? A proč jí průměr přes platící zákazníky překračuje víc než třikrát?V kolika případech? V jednom? Co je to proti těm milionům případů, kdy lidé nebyli ochotni platit?
Podle téhle logiky by šlo dokázat, že policie způsobuje kriminalitu.Pokud se má něco opravovat, musí to být nejprve špatně. Pokud se má opravit autorský zákon, je ta chyba asi v autorském zákonu. Nevím, jak byste podle této logiky chtěl dokazovat, že policie způsobuje kriminalitu. Přístupu „auto funguje, tak je potřeba opravit sekačku“ se neříká logika, ale kameňák.
GPL by platila dál a naprosto stejně. GPL nijak neomezuje komerční ani nekomerční šíření programu. Jen šiřiteli ukládá povinnost přiložit zdrojové kódy a kopii licenceAno, GPL je stanovuje podmínky, za jakých je možné autorské dílo užít. A tohle vy chcete zrušit, aby si každý mohl autorská díla používat, jak se mu zachce.
Dnes naopak dává smysl, aby každý blábol, u kterého si autor přeje ochranu autorským zákonem, byl šířen spolu s licenčním ujednáním.Přesně takhle to dnes funguje. takže enní potřeba nic měnit.
Na všech do jednoho najdeš nějakou zkrácenou verzi licence typu "© Distribuční moloch, All rights reserved".To není žádná zkrácená licence, to je značka pro země, kde platí copyright. V EU nemá žádný význam.
V kolika případech? V jednom? Co je to proti těm milionům případů, kdy lidé nebyli ochotni platit?Určitě mi aspoň dva z těch milionů příkladů můžeš doložit nějakým novinovým článkem nebo blogem.
Pokud se má něco opravovat, musí to být nejprve špatně. Pokud se má opravit autorský zákon, je ta chyba asi v autorském zákonu.Autorský zákon je potřeba změnit, protože se změnily podmínky ve společnosti. Zákon nemusí být příčinou problému, aby jeho změna mohla být řešením.
A tohle vy chcete zrušit, aby si každý mohl autorská díla používat, jak se mu zachce.Ne.
Přesně tak to dnes funguje, proto bude mít změna zákona na již existující komerční tvorbu jen omezený účinek. Pro nekomerční tvorbu to ale bude znamenat velký skok kupředu, a proto ta změna potřeba je.Dnes naopak dává smysl, aby každý blábol, u kterého si autor přeje ochranu autorským zákonem, byl šířen spolu s licenčním ujednáním.Přesně takhle to dnes funguje. takže enní potřeba nic měnit.
To není žádná zkrácená licence, to je značka pro země, kde platí copyright. V EU nemá žádný význam.Model copyrightu přestal existovat před skoro 30 lety. Prakticky všechny země světa (až na pár banánistánů, které autorský zákon nemají vůbec) jsou signatáři Bernské úmluvy o autorských právech, která zakazuje požadavek na formality při udělování autorských práv. Bernská úmluva je základ autorského práva kontinentální Evropy a bohužel vznikl před 100 lety. Dnes by naopak systém copyrightu byl daleko lepší.
Určitě mi aspoň dva z těch milionů příkladů můžeš doložit nějakým novinovým článkem nebo blogem.Komunismus.
Autorský zákon je potřeba změnit, protože se změnily podmínky ve společnosti. Zákon nemusí být příčinou problému, aby jeho změna mohla být řešením.V takovém případě je podle mne příčinou problému zákon, protože neodpovídá situaci ve společnosti. Ale asi to nemusíme dál rozebírat, snad už oba chápeme, co tím ten druhý myslí.
Ne.Vy nechcete zrušit to, že užití autorského díla je vázáno na uzavření licenční smlouvy s autorem? Celou dobu ale píšete o tom, že tohle chcete – přesně tohle totiž znamená volné šíření autorských děl.
Přesně tak to dnes funguje, proto bude mít změna zákona na již existující komerční tvorbu jen omezený účinek.Změna zákona by na to vliv samozřejmě měla, protože by nově pro šíření nebyla potřeba žádná licenční smlouva.
Pro nekomerční tvorbu to ale bude znamenat velký skok kupředu, a proto ta změna potřeba je.Nekomerční tvorba dneska nemá s autorským zákonem žádné problémy, takže jeho změna pro ni nemůže znamenat skok kupředu. maximálně ji může nevhodná změna přibrzdit nebo znemožnit.
Vy nechcete zrušit to, že užití autorského díla je vázáno na uzavření licenční smlouvy s autorem? Celou dobu ale píšete o tom, že tohle chcete – přesně tohle totiž znamená volné šíření autorských děl.Už jsem tu jednou psal, že sám za sebe chci následující:
Nekomerční tvorba dneska nemá s autorským zákonem žádné problémy, takže jeho změna pro ni nemůže znamenat skok kupředu. maximálně ji může nevhodná změna přibrzdit nebo znemožnit.Měl by sis přečíst Svobodnou kulturu.
To už pomalu vypadá, že by měl ten e-shop provozovat stát, nebo rovnou OSN, aby to bylo mezinárodní.Amazon není dostatečně mezinárodní, když ho neprovozuje stát ani OSN? iTunes nemají potenciál být dostatečně mezinárodní, když je neprovozuje stát ani OSN? Amazonu chybí jen větší nabídka bez DRM a nabídku iTunes mimo USA zase nesmyslně omezují distribuční molochy.
Nevím, kterou nedostupnou a na prach se rozpadající tvorbu myslíte – nebyl by nějaký příklad?Příklad z první ruky je popsaný v kapitole 13 Svobodné kultury. Doporučuji číst anglickou verzi, česká ještě neprošla korekturou a mohou v ní být významové chyby.
Váš návrh má spoustu nejasností, a sám ani nevíte, zda by to vůbec nějak fungovalo? K čemu to pak je?Podobný systém fungoval přes 180 let v USA a přes 300 let v Anglii. To je v obou případech mnohem delší doba, než po jakou existuje autorský zákon v kontinentální Evropě. A kdyby USA v 70., respektive Anglie v 80. letech pod tlakem distribučních molochů nepřistoupili k Bernské úmluvě, nejspíš by fungoval dodnes.
Amazon není dostatečně mezinárodní, když ho neprovozuje stát ani OSN? iTunes nemají potenciál být dostatečně mezinárodní, když je neprovozuje stát ani OSN? Amazonu chybí jen větší nabídka bez DRM a nabídku iTunes mimo USA zase nesmyslně omezují distribuční molochy.To jako budeme mít v zákoně, že každý autor musí povinně prodávat přes Amazon? To je čím dál tím lepší…
Podobný systémTo nebyl podobný systém, ale úplně jiný systém.
To jako budeme mít v zákoně, že každý autor musí povinně prodávat přes Amazon? To je čím dál tím lepší…
Kde jsem napsal, že uvedení eshopu v registru bude povinné ze zákona? Povinné bude jen uvedení kontaktu na nějakého lokálního distributora, od kterého se dá dílo koupit. Je jedno v jaké podobě.
To nebyl podobný systém, ale úplně jiný systém.
Vážně? Tak se podíváme na vlastnosti amerického copyright systému:
1) Ochrana autorským zákonem byla vázaná na registraci díla do státního registru, uložení kopie do státního archivu, zaplacení registračního poplatku a viditelného označení díla symbolem ©
2) Dílo, které tyto náležitosti ke dni prvního zveřejnění nesplnilo, bylo automaticky volné
3) Ochrana původně trvala 14 let a bylo možné ji o dalších 14 let prodloužit, celkem tedy maximálně 28 let. Doba ochrany byla ve dvou krocích (první v roce 1831, druhý v roce 1909) prodloužena na 28+28 let od zveřejnění, což je ještě pořád rozumná doba. Další prodlužování začalo až v 60. letech 20. století a přechod na Bernskou úmluvu proběhl v 70. letech.
4) Vzhledem k technologickým omezením nemělo smysl omezovat nekomerční využití
Srovnání se 3 podmínkami, které jsem uvedl výše, jistě zvládneš sám.
Kde jsem napsal, že uvedení eshopu v registru bude povinné ze zákona? Povinné bude jen uvedení kontaktu na nějakého lokálního distributora, od kterého se dá dílo koupit. Je jedno v jaké podobě.Pořád nechápu, k čemu bude nějaký národní registr, když je možné stahovat odkudkoli.
Tak se podíváme na vlastnosti amerického copyright systému:Bylo v té době možné vytvářet kopie jedním kliknutím myši? Připadá mi mnohem lepší ponechat autorské právo ve smluvní oblasti, než do toho tahat nějaké státní registry. Představa, že třeba Linus registruje v ČR Linux a platí za to poplatek, aby jej zde mohl vydat pod GPL, je – no nedovedu si to představit. Jak by se vůbec zjišťovalo, zda jde o stejné dílo, jako je uvedeno v registru?
Pořád nechápu, k čemu bude nějaký národní registr, když je možné stahovat odkudkoli.Ale ne všude je legální sdílet. Kromě toho je u nás už teď zcela legální stahovat bez ohledu na původ zdroje.
Bylo v té době možné vytvářet kopie jedním kliknutím myši?A jak na tom záleží?
Připadá mi mnohem lepší ponechat autorské právo ve smluvní oblasti, než do toho tahat nějaké státní registry.Co jiného je registrace díla než smlouva mezi státem a autorem? Autor platí státu za to, že mu stát zaručí privilegium dočasného monopolu na šíření jeho díla. Pokud autorovi dílo nestojí za zaplacení registračního poplatku, tak dílo nemá žádnou komerční hodnotu a nemá smysl vynucovat monopol na šíření díla.
Představa, že třeba Linus registruje v ČR Linux a platí za to poplatek, aby jej zde mohl vydat pod GPL, je – no nedovedu si to představit.A proč by to měl dělat? Stačí v zákoně umožnit, aby autor mohl i bez registrace díla v licenci určit povinnosti spojené se šířením svého díla. Jen to šíření nebude smět zakázat.
Jak by se vůbec zjišťovalo, zda jde o stejné dílo, jako je uvedeno v registru?Porovnáním s kopií díla ze státního archivu.
Kromě toho je u nás už teď zcela legální stahovat bez ohledu na původ zdroje.Není, na původ zdroje musíte brát ohled.
Co jiného je registrace díla než smlouva mezi státem a autorem?Myslel jsem soukromoprávní smlouvy.
Pokud autorovi dílo nestojí za zaplacení registračního poplatku, tak dílo nemá žádnou komerční hodnotu a nemá smysl vynucovat monopol na šíření díla.Že by autor chtěl rozhodovat i o jiném než komerčním užití díla vás nenapadlo? Co třeba taková GPL?
Stačí v zákoně umožnit, aby autor mohl i bez registrace díla v licenci určit povinnosti spojené se šířením svého díla. Jen to šíření nebude smět zakázat.Zakazování netřeba. Stačí, když jako povinnost uvede zaplatit mu částku 101010 EUR, otočit rotaci Země nebo přivézt upomínkový předmět ze středu naší galaxie.
Porovnáním s kopií díla ze státního archivu.Jak si takové porovnání představujete? Stáhnu si zašuměnou a useklou MP3 přes P2P, pak si stáhnu (podle jména?) totéž ze státního archivu v bezeztrátovém formátu s šestikanálovým zvukem, budu si to pouštět po 10sekundových úsecích a porovnávat? Systémy na správu verzí softwaru se rozšíří o další funkcionalitu, takže commit se zároveň bude paralelně provádět i do státního archivu?
Není, na původ zdroje musíte brát ohled.Už nějaký ten pátek platí soudní precedent, že nemusíme.
Že by autor chtěl rozhodovat i o jiném než komerčním užití díla vás nenapadlo? Co třeba taková GPL?Napadlo. Proto ta možnost dát do licence další povinnosti pro šiřitele jeho díla.
Zakazování netřeba. Stačí, když jako povinnost uvede zaplatit mu částku 101010 EUR, otočit rotaci Země nebo přivézt upomínkový předmět ze středu naší galaxie....což je v tuto chvíli ekvivalentní se zákazem šíření. Přesnou definici, jaké podmínky je a jaké není možné do nekomerční licence dát, ale nechám na právnících. Základní myšlenka ale může být, že veškeré povinnosti uložené licencí v tomto případě mohou být jen vůči příjemci, ne vůči autorovi.
Jak si takové porovnání představujete? Stáhnu si zašuměnou a useklou MP3 přes P2P, pak si stáhnu (podle jména?) totéž ze státního archivu v bezeztrátovém formátu s šestikanálovým zvukem, budu si to pouštět po 10sekundových úsecích a porovnávat? Systémy na správu verzí softwaru se rozšíří o další funkcionalitu, takže commit se zároveň bude paralelně provádět i do státního archivu?Zvukové nahrávky nemusíš poslouchat. Už dávno existuje software, který spočítá zvukový otisk nahrávky a dokáže zjistit shodu pro libovolné dvě poslouchatelné nahrávky. Používá ho například YouTube. Ten "commit" do státního archivu stačí udělat jednou za major verzi (a pak až za dalších 10 let, pokud se software aktivně vyvíjí). Pokud někdo použije tvůj kód ve svém programu bez licence, skoro jistě v jeho programu najdeš nějakou netriviální shodu (například svoje jméno schované v nějakém zdrojovém souboru) s kopií díla v archivu.
Už nějaký ten pátek platí soudní precedent, že nemusíme.Od kdy může soudní precedent změnit zákon?
Přesnou definici, jaké podmínky je a jaké není možné do nekomerční licence dát, ale nechám na právnících.Co takhle kdybyste to nechal na autorech? Proč do toho pořád chcete autorům kecat?
Základní myšlenka ale může být, že veškeré povinnosti uložené licencí v tomto případě mohou být jen vůči příjemci, ne vůči autorovi.Vzhledem k tomu, že ty podmínky stanovuje autor, je asi zbytečné určovat, že jsou to podmínky vůči uživateli a ne vůči autorovi. Nebo že by si autor dal do licenční smlouvy, že pokaždé, když dílo užijete, on musí udělat 10 dřepů?
Zvukové nahrávky nemusíš poslouchat. Už dávno existuje software, který spočítá zvukový otisk nahrávky a dokáže zjistit shodu pro libovolné dvě poslouchatelné nahrávky. Používá ho například YouTube.A když jedna nahrávku bude nekvalitní nebo nebude kompletní? A co audiovizuální díla, sochy, programy…
Ten "commit" do státního archivu stačí udělat jednou za major verzi (a pak až za dalších 10 let, pokud se software aktivně vyvíjí). Pokud někdo použije tvůj kód ve svém programu bez licence, skoro jistě v jeho programu najdeš nějakou netriviální shodu (například svoje jméno schované v nějakém zdrojovém souboru) s kopií díla v archivu.Jak pak budu porovnávat ten program s verzí uloženou v archivu? Stáhnu si binárku, v archivu budou zdrojáky od deset let staré verze… Pokud třeba někdo stáhne zdroják, odstraní všechny komentáře a začne jej šířit dál, jak zjistím, že je to dílo ve skutečnosti uložené v archivu? To se bude dělat diff proti všem uloženým programům (jak?), a když se zjistí, že jsou si programy podezřele podobné, vyhodnotí se to jako shoda?
Od kdy může soudní precedent změnit zákon?Nemůže. Soudní precedent vytváří jen závazný výklad zákona. A vzhledem k tomu, že autorský zákon povoluje kopírování pro osobní potřebu fyzické osoby (§30 zákona 121/2000 Sb. v aktuálním znění) a neříká nic o předpokládané povaze zdroje, je výklad platný.
Co takhle kdybyste to nechal na autorech? Proč do toho pořád chcete autorům kecat?Spousta autorů si podobnou změnu přeje, hlavně ti nekomerční. A i spousta komerčních autorů je proti postihům za nelegální sdílení. Například členové Featured Artists' Coaltion.
Vzhledem k tomu, že ty podmínky stanovuje autor, je asi zbytečné určovat, že jsou to podmínky vůči uživateli a ne vůči autorovi. Nebo že by si autor dal do licenční smlouvy, že pokaždé, když dílo užijete, on musí udělat 10 dřepů?A vůči komu tedy ukládá povinnosti třeba GPL, he? Nikde v celé licenci není klauzule, která by říkala "při každém vytvoření kopie musíte autorovi...". Naopak se celá licence točí kolem toho, že šiřitel má nadstandardní povinnosti vůči příjemci, například povinnost dodat mu program včetně zdrojových kódů, a to se vztahuje i na rozšíření programu vytvořená šiřitelem.
A když jedna nahrávku bude nekvalitní nebo nebude kompletní? A co audiovizuální díla, sochy, programy…Vůči nekvalitě a nekompletnosti je ten algoritmus odolný, jinak by byl k ničemu. Pro audiovizuální díla stačí opět zkontrolovat zvukovou stopu stejným algoritmem, a pokud se liší (třeba je film předabovaný), tak teprve je třeba zkontrolovat obrazovou stopu. A to určitě zvládne každý, kdo nemá nějakou závažnou vadu zraku. Na sochy tento požadavek nemá smysl aplikovat, protože jsou to fyzické předměty.
Jak pak budu porovnávat ten program s verzí uloženou v archivu? Stáhnu si binárku, v archivu budou zdrojáky od deset let staré verze… Pokud třeba někdo stáhne zdroják, odstraní všechny komentáře a začne jej šířit dál, jak zjistím, že je to dílo ve skutečnosti uložené v archivu? To se bude dělat diff proti všem uloženým programům (jak?), a když se zjistí, že jsou si programy podezřele podobné, vyhodnotí se to jako shoda?Stejným způsobem, jako je už dnes porovnává třeba organizace GPL violations.
A vzhledem k tomu, že autorský zákon povoluje kopírování pro osobní potřebu fyzické osobyJenže tam jsou nějaké podmínky.
Spousta autorů si podobnou změnu přeje, hlavně ti nekomerční.Proč kvůli tomu potřebují změnit zákon, kterým je donutí změnit licenční smlouvy? nebylo by jednodušší, kdyby smlouvy změnili sami od sebe?
A i spousta komerčních autorů je proti postihům za nelegální sdílení.Opět, tak ať sdílení povolí ve svých licenčních smlouvách. V čem je problém?
A vůči komu tedy ukládá povinnosti třeba GPL, he?Uživateli, jako všechny licenční smlouvy.
Nikde v celé licenci není klauzule, která by říkala "při každém vytvoření kopie musíte autorovi...". Naopak se celá licence točí kolem toho, že šiřitel má nadstandardní povinnosti vůči příjemci, například povinnost dodat mu program včetně zdrojových kódů, a to se vztahuje i na rozšíření programu vytvořená šiřitelem.U autorských děl existuje autor a uživatel. Nevím, čemu říkáte šiřitel a příjemce.
Vůči nekvalitě a nekompletnosti je ten algoritmus odolný, jinak by byl k ničemu.nebude pak jednodušší stahovat si to rovnou z toho archivu?
Na sochy tento požadavek nemá smysl aplikovat, protože jsou to fyzické předměty.Kopie soch je také možné vytvářet, stejně jako kopie obrazů, architektonických děl…
Stejným způsobem, jako je už dnes porovnává třeba organizace GPL violations.Takže místo dnešního stavu, kdy si přečtu licenci a stáhnu program (nebo v opačném pořadí), nově bych stáhnul program, pak jej nechal nějakou organizací posoudit, a pak bych jej mohl začít používat? A nebo taky ne, protože by se ukázalo, že se na něj vztahu nějaká licence, se kterou nesouhlasím? To mi tedy připadá mnohem jednodušší ten způsob, kdy ke každému užití autorského díla musím mít licenci – dohledávat ji v nějakém registru je mnohem složitější a náchylnější na chyby.
Jenže tam jsou nějaké podmínky.A soud je samozřejmě při stanovení precedentu vzal v potaz.
Proč kvůli tomu potřebují změnit zákon, kterým je donutí změnit licenční smlouvy? nebylo by jednodušší, kdyby smlouvy změnili sami od sebe?Změnit licenční smlouvy? Proč a jak?
Opět, tak ať sdílení povolí ve svých licenčních smlouvách. V čem je problém?V tom, že dnes dává naopak smysl mít sdílení paušálně povolené a v licenci pro konkrétní díla ho zakazovat. Stejně se už dnes do všech licencí automaticky píše, co všechno vlastně uživatel nesmí, než naopak.
Styď se, nerozumíš ani svému mateřskému jazyku.A vůči komu tedy ukládá povinnosti třeba GPL, he?Uživateli, jako všechny licenční smlouvy.
U autorských děl existuje autor a uživatel. Nevím, čemu říkáte šiřitel a příjemce.A co z toho jsou tedy nahrávací společnosti a další distributoři?
nebude pak jednodušší stahovat si to rovnou z toho archivu?Když to autor povolí...
Takže místo dnešního stavu, kdy si přečtu licenci a stáhnu program (nebo v opačném pořadí), nově bych stáhnul program, pak jej nechal nějakou organizací posoudit, a pak bych jej mohl začít používat? A nebo taky ne, protože by se ukázalo, že se na něj vztahu nějaká licence, se kterou nesouhlasím? To mi tedy připadá mnohem jednodušší ten způsob, kdy ke každému užití autorského díla musím mít licenci – dohledávat ji v nějakém registru je mnohem složitější a náchylnější na chyby.Ne, proč? Pokud hledáš konkrétní dílo, tak se podíváš do registru a když ho tam najdeš, zároveň zjistíš, kde ho koupit. Když ho nenajdeš, tak je legální ho sdílet a můžeš s čistým svědomím jít hledat odkaz na stažení. Když ti někdo nabídne ke stažení něco, co neznáš, tak je jeho povinností tě předem pravdivě informovat o licenčních podmínkách. Když to neudělá, zákon porušuje on a ne ty. Porovnávání s kopií z archivu bude třeba jen u soudu, když bude autor někoho žalovat za šíření díla v rozporu s licenčním ujednáním.
Změnit licenční smlouvy? Proč a jak?Vy píšete, že autoři sami chtějí zákonem omezit to, co si mohou nebo musí dát do licenčních podmínek. Tak se ptám, proč to potřebují omezit zákonem, proč to neudělají rovnou sami.
V tom, že dnes dává naopak smysl mít sdílení paušálně povolené a v licenci pro konkrétní díla ho zakazovat.Až to bude ve většině licenčních smluv, pak ano. Ale zatím to nevypadá, že by to tak bylo.
Mým mateřským jazykem je čeština. Asi jsem tedy neodhadl správně, co mělo znamenat spojení „ukládat povinnost vůči komu“ – přeložil jsem si to do češtiny jako „ukládat povinnost komu“. Jak to tedy mělo být správně?Styď se, nerozumíš ani svému mateřskému jazyku.A vůči komu tedy ukládá povinnosti třeba GPL, he?Uživateli, jako všechny licenční smlouvy.
Když ti někdo nabídne ke stažení něco, co neznáš, tak je jeho povinností tě předem pravdivě informovat o licenčních podmínkách. Když to neudělá, zákon porušuje on a ne ty.Takže by se užití pro osobní potřebu zrušilo (nebo omezilo tak, aby stahování z internetu nebylo legální). S tím souhlasím. Ten centrální registr je tam pak zbytečný (nepotřebuju registr, který bude odkazovat na nějaký privilegovaný e-shop, když si to můžu najít rovnou v e-shopu, kterými i zobrazí potřebnou licenci).
Vy píšete, že autoři sami chtějí zákonem omezit to, co si mohou nebo musí dát do licenčních podmínek. Tak se ptám, proč to potřebují omezit zákonem, proč to neudělají rovnou sami.Protože do licencí pro 90% současné komerční tvorby nemohou sami autoři vůbec mluvit. Proto například letos na jaře vzniklo sdružení Featured Artists' Coalition.
Až to bude ve většině licenčních smluv, pak ano. Ale zatím to nevypadá, že by to tak bylo.Najdi mi jedinou komerční licenci, kde se něco takového nepíše. Komerčních licencí už jsem viděl hodně, a seznam zákazů pro koncového uživatele byl v každé, včetně trivialit dnes platných ze zákona.
Mým mateřským jazykem je čeština. Asi jsem tedy neodhadl správně, co mělo znamenat spojení „ukládat povinnost vůči komu“ – přeložil jsem si to do češtiny jako „ukládat povinnost komu“. Jak to tedy mělo být správně?"Uložit tobě povinnost zaplatit" znamená, že ty budeš něco platit. "Uložit vůči tobě povinnost zaplatit" znamená, že někdo jiný tobě zaplatí.
Takže by se užití pro osobní potřebu zrušilo (nebo omezilo tak, aby stahování z internetu nebylo legální).A to z mého příspěvku vyplývá jak? Uvědom si, co všechno pojem "užití pro osobní potřebu" obsahuje. Jsou to i veškerá práva vyplývající z řádně zakoupené licence.
Ten centrální registr je tam pak zbytečný (nepotřebuju registr, který bude odkazovat na nějaký privilegovaný e-shop, když si to můžu najít rovnou v e-shopu, kterými i zobrazí potřebnou licenci).Pokud víš, který eshop dané dílo nabízí, pak se do registru dívat nemusíš. A co když ten eshop neznáš?
Protože do licencí pro 90% současné komerční tvorby nemohou sami autoři vůbec mluvit.Což žádná úprava zákona nezmění.
Najdi mi jedinou komerční licenci, kde se něco takového nepíše. Komerčních licencí už jsem viděl hodně, a seznam zákazů pro koncového uživatele byl v každé, včetně trivialit dnes platných ze zákona.Bavíme se ještě pořád o povolení sdílení? Pokud tedy všechny komerční licence podle vás sdílení povolují, nevím, co tady řešíme.
"Uložit tobě povinnost zaplatit" znamená, že ty budeš něco platit. "Uložit vůči tobě povinnost zaplatit" znamená, že někdo jiný tobě zaplatí.Já jsem si to speciálně před odesláním minulého komentáře hledal ve slovníku, a slovník takovou vazbu nezná. Ale budiž. Licenční smlouva je uzavřena vždy mezi autorem (nebo držitelem majetkových autorských práv) a uživatelem.
A to z mého příspěvku vyplývá jak?Tak, že to donutí stahujícího uživatele zajímat se o licenci stahovaného díla, a jednat v souladu s tou to licencí.
Uvědom si, co všechno pojem "užití pro osobní potřebu" obsahuje.Vypálení záložní kopie CD, nahrání filmu z televize, okopírování pár stránek knížky a podobné věci.
Jsou to i veškerá práva vyplývající z řádně zakoupené licence.No to ani náhodou, práva vyplývající z licence plynou (logicky) právě z té licence.
Pokud víš, který eshop dané dílo nabízí, pak se do registru dívat nemusíš. A co když ten eshop neznáš?A co když neznám e-shop, kde se prodávají lednice. Neměl by se taky zřídit státní registr lednic? Nebo se raději vy naučíte používat internetové vyhledávače?
Přímo možná ne, ale důsledkem změny zákona bude přesun peněz od distribučních molochů k samotným autorům. Distribuční molochy tak ztratí svoje dominantní postavení na trhu s hudbou a vyjednávací pozice umělců se zlepší.Protože do licencí pro 90% současné komerční tvorby nemohou sami autoři vůbec mluvit.Což žádná úprava zákona nezmění.
Bavíme se ještě pořád o povolení sdílení? Pokud tedy všechny komerční licence podle vás sdílení povolují, nevím, co tady řešíme.Zase nerozumíš svému mateřskému jazyku?
Licenční smlouva je uzavřena vždy mezi autorem (nebo držitelem majetkových autorských práv) a uživatelem.To ale nevylučuje, že licenční smlouvu může za autora nebo majitele práv uzavřít někdo v zastoupení. A pokud je u díla povolené nekomerční šíření, tak tím zástupcem může být kdokoliv, jen se při tom musí řídit povinnostmi uvedenými v licenci.
Tak, že to donutí stahujícího uživatele zajímat se o licenci stahovaného díla, a jednat v souladu s tou to licencí.A proč by to mělo k něčemu nutit stahující uživatele? Autorský zákon se týká jen toho, kdo dílo šíří. Příjemce nemůže být vázán smlouvou, kterou nikdy neuzavřel.
A co když neznám e-shop, kde se prodávají lednice. Neměl by se taky zřídit státní registr lednic? Nebo se raději vy naučíte používat internetové vyhledávače?A co jiného bude ten registr než specializovaný internetový vyhledávač? Google zrovna eshopy moc neindexuje a když zadáš název nějaké horké filmové novinky, vypadne na tebe oficiální web a 100 000 odkazů na blogy a zprávy.
Přímo možná ne, ale důsledkem změny zákona bude přesun peněz od distribučních molochů k samotným autorům. Distribuční molochy tak ztratí svoje dominantní postavení na trhu s hudbou a vyjednávací pozice umělců se zlepší.To je ale pouze vaše zbožné přání a není vůbec žádný důvod, proč by k takovému přesunu mělo se změnou zákona dojít.
Zase nerozumíš svému mateřskému jazyku?Svému rozumím, ale tomu vašemu asi ne.
A proč by to mělo k něčemu nutit stahující uživatele? Autorský zákon se týká jen toho, kdo dílo šíří. Příjemce nemůže být vázán smlouvou, kterou nikdy neuzavřel.Autorský zákon se týká každého uživatele. Pokud stahujícího uživatele z působnosti zákona vyjmete, nepotřebujete zase žádný registr, protože nebude žádný důvod v něm něco kontrolovat. Prostě jakmile někde najdu autorské dílo, budu ho moci užít, a žádná licence nebo registr mne nezajímá. Buď stahujícího uživatele licence a/nebo registr zajímá, nebo ne – obě avrianty najednou nemohou platit.
A co jiného bude ten registr než specializovaný internetový vyhledávač?A proč má takový vyhledávač provozovat stát?
To je ale pouze vaše zbožné přání a není vůbec žádný důvod, proč by k takovému přesunu mělo se změnou zákona dojít.Jedním z důvodů je i to, že přestanou platit některé zákazy pro umělce vyplývající z nahrávací smlouvy. Ten tak získá větší nezávislost na distribučních korporacích při šíření své tvorby. Další důvod má dvě možné varianty. První variantou je, že distribuční molochy kvůli povolení nekomerčního sdílení přitvrdí s DRM a svoje zákazníky znechutí natolik, že zkrachují (svojí vlastní vinou). Druhá varianta pak je, že distribuční molochy nesmyslnou válku proti pirátství vzdají a vyjdou zákazníkům vstříc s online prodejem. Tím odpadne spousta režie na průmyslové svazy a lisování CD/DVD a aspoň část ušetřených peněz dostanou i autoři.
Svému rozumím, ale tomu vašemu asi ne.Tak si ten odstavec přečti ještě jednou. Píše se tam, že všechny dnešní komerční licence, které znám, explicitně zakazují jakékoliv sdílení.
Autorský zákon se týká každého uživatele. Pokud stahujícího uživatele z působnosti zákona vyjmete, nepotřebujete zase žádný registr, protože nebude žádný důvod v něm něco kontrolovat. Prostě jakmile někde najdu autorské dílo, budu ho moci užít, a žádná licence nebo registr mne nezajímá. Buď stahujícího uživatele licence a/nebo registr zajímá, nebo ne – obě avrianty najednou nemohou platit.Autorský zákon se sice vztahuje na každého, ale licenční ujednání se vztahuje jen na toho, kdo licenci řádně uzavřel. Stahující uživatel je §30 a soudním precedentem z působnosti zákona vyňat už teď. Zajistit řádné uzavření licenční smlouvy autora s příjemcem je povinností šiřitele. Pokud k tomu není oprávněn, nesmí dílo šířit. Když nikdo nesdílí, není co stahovat. Uživatele registr zajímá jako zdroj informací o díle, především kde ho získat z oficiálního zdroje a za jakých podmínek. A stát ho má provozovat proto, protože na jeho základě budou soudy rozhodovat autorskoprávní spory.
Jedním z důvodů je i to, že přestanou platit některé zákazy pro umělce vyplývající z nahrávací smlouvy.Proč ten umělec tu smlouvu podepisoval, když tam je něco, co v ní nechce?
Ten tak získá větší nezávislost na distribučních korporacích při šíření své tvorby.Pokud chce nezávislost, může ji mít už dnes. Uzavření smlouvy s velkým distributorem není povinné.
První variantou je, že distribuční molochy kvůli povolení nekomerčního sdílení přitvrdí s DRM a svoje zákazníky znechutí natolik, že zkrachují (svojí vlastní vinou). Druhá varianta pak je, že distribuční molochy nesmyslnou válku proti pirátství vzdají a vyjdou zákazníkům vstříc s online prodejem.Třetí variantou je, že přitvrdí s DRM, ale nebude žádná alternativa, takže zákazníkům nezbyde, než se podřídit. Čtvrtá varianta je, že díky dobrým právníkům dokážou „nekomerční sdílení“, což je už z principu vágní pojem, otočit ve svůj prospěch a proti sdílečům.
Tím odpadne spousta režie na průmyslové svazy a lisování CD/DVD a aspoň část ušetřených peněz dostanou i autoři.Pokud je to tak výhodné tuhle režii odstranit, proč už to dávno spousta autorů neudělala?
Tak si ten odstavec přečti ještě jednou. Píše se tam, že všechny dnešní komerční licence, které znám, explicitně zakazují jakékoliv sdílení.
V tom, že dnes dává naopak smysl mít sdílení paušálně povolené a v licenci pro konkrétní díla ho zakazovat.„Paušálně povolené sdílení“ znamená, že je zakázané? Nebo „dnes dává smysl“ znamená „nikdo to tak nepoužívá“?
Stahující uživatel je §30 a soudním precedentem z působnosti zákona vyňat už teď.Stahujícího uživatele se týká také §29 (2) a soudní rozhodnutí těžko může tento paragraf zrušit.
Uživatele registr zajímá jako zdroj informací o díle, především kde ho získat z oficiálního zdroje a za jakých podmínek.proč to bude uživatel zjišťovat v nějakém registru, když podle vás může legálně stáhnout cokoli odkudkoli? Co má tedy podle vás platit? Narazím na webové stránce na nějakou empétrojku: a) neřeším žádnou licenci, stahuju, poslouchám a posílám dál b) hledám, zda v registru není to samé nebo něco podobného, pokud ne, tak urychleně stahuju a vkládám do registru pod svým jménem a s odkazem na svůj e-shop.
Proč ten umělec tu smlouvu podepisoval, když tam je něco, co v ní nechce?Protože podpisem té smlouvy něco málo získal. Kdyby nepodepsal, nezíská nic. Háček je ale v tom, že ta smlouva platí třeba na 30 let nebo na 10 alb a umělec se jí jen tak nezbaví. Jako běžný zaměstnanec si po pár letech můžeš říct o vyšší plat nebo změnit zaměstnavatele, ale řadový umělec si po pár letech, kdy se z neznámé nuly stane úspěšná hvězda, která distributorovi vydělává stovky milionů ročně, o žádnou změnu smlouvy říct nemůže. Může ji jen vypovědět a zaplatit několik milionů dolarů na sankcích. Pro začínající nulu je ta smlouva výhodná. Pro známou hvězdu je to ale přítěž.
Pokud chce nezávislost, může ji mít už dnes. Uzavření smlouvy s velkým distributorem není povinné.Ale až donedávna (do nástupu Internetu) to byla jediná možnost, jak na hudbě vydělávat, a drtivá většina komerčních hudebníků má uzavřené smlouvy na dalších 20 let. A těch smluv se nemůže zbavit. Mimochodem, ty největší hvězdy obvykle po vypršení nahrávací smlouvy další neuzavírají a svojí novou tvorbu nahrávacím společnostem jen licencují (ta stará jim kvůli nahrávací smlouvě nepatří). Ale to se týká jen hvězd typu Madonna.
Třetí variantou je, že přitvrdí s DRM, ale nebude žádná alternativa, takže zákazníkům nezbyde, než se podřídit.Když přitvrdí moc, tak DRM bude blokovat většinu přehrávačů a zákazníci přestanou kupovat. Nikdo nevyhodí 300 korun za CD, které s velkou pravděpodobností ani nepůjde přehrát.
Čtvrtá varianta je, že díky dobrým právníkům dokážou „nekomerční sdílení“, což je už z principu vágní pojem, otočit ve svůj prospěch a proti sdílečům.To bych chtěl vidět jak.
Pokud je to tak výhodné tuhle režii odstranit, proč už to dávno spousta autorů neudělala?Protože o tom nerozhodují autoři, ale úředníci a manažeři v distribuční korporaci.
„Paušálně povolené sdílení“ znamená, že je zakázané? Nebo „dnes dává smysl“ znamená „nikdo to tak nepoužívá“?Mícháš dohromady dva různé příspěvky.
Stahujícího uživatele se týká také §29 (2) a soudní rozhodnutí těžko může tento paragraf zrušit.Ano, ale §29 (2) platí jen do premiéry díla. Po premiéře/zahájení prodeje platí §30 v plném rozsahu dle precedentu.
proč to bude uživatel zjišťovat v nějakém registru, když podle vás může legálně stáhnout cokoli odkudkoli? Co má tedy podle vás platit? Narazím na webové stránce na nějakou empétrojku: a) neřeším žádnou licenci, stahuju, poslouchám a posílám dál b) hledám, zda v registru není to samé nebo něco podobného, pokud ne, tak urychleně stahuju a vkládám do registru pod svým jménem a s odkazem na svůj e-shop.Situace 1: Chceš si prohlédnout film, znáš název a autora/rok vzniku, nevíš kde ho sehnat. Máš dvě možnosti: Vyhledáš film podle jména v registru, vypadne ti odkaz na eshop, tam zaplatíš 100 korun a stahuješ v plné kvalitě během 2 minut. A nebo zkusíš štěstí u pirátů, budeš půl hodiny lovit funkční odkaz a po hodině stahování zjistíš, že si z tebe autor odkazu udělal srandu. Místo hledaného filmu jsi stáhl nějakou nechutnost a můžeš začít hledat znova. Situace 2: Na webu najdeš MP3, u které není uvedený ani název, ani autor, ani licence. V tom případě nese veškerou právní odpovědnost za porušení autorských práv ten, kdo ji tam nahrál, a ty můžeš klidně stahovat. Když si zkusíš zaregistrovat nahrávku, která ti nepatří, tak jednak musíš zaplatit registrační poplatek, a pak ještě riskuješ pobyt ve vězení za podvod, pokud se přihlásí skutečný autor.
Protože podpisem té smlouvy něco málo získal. Kdyby nepodepsal, nezíská nic. Háček je ale v tom, že ta smlouva platí třeba na 30 let nebo na 10 alb a umělec se jí jen tak nezbaví. Jako běžný zaměstnanec si po pár letech můžeš říct o vyšší plat nebo změnit zaměstnavatele, ale řadový umělec si po pár letech, kdy se z neznámé nuly stane úspěšná hvězda, která distributorovi vydělává stovky milionů ročně, o žádnou změnu smlouvy říct nemůže. Může ji jen vypovědět a zaplatit několik milionů dolarů na sankcích. Pro začínající nulu je ta smlouva výhodná. Pro známou hvězdu je to ale přítěž.To si každý musí rozmyslet včas. Podpis žádné smlouvy není povinný. Pokud má někdo pocit, že za 30 let pro něj ta smlouva bude nevýhodná, nemá ji podepisovat.
To bych chtěl vidět jak.Vzhledem k tomu, že pod „nekomerční sdílení“ můžete s trochou šikovnosti napasovat všechno nebo naopak nic, tak snadno.
Mícháš dohromady dva různé příspěvky.To byla jedna vaše věta.
Situace 1: Chceš si prohlédnout film, znáš název a autora/rok vzniku, nevíš kde ho sehnat. Máš dvě možnosti: Vyhledáš film podle jména v registru, vypadne ti odkaz na eshop, tam zaplatíš 100 korun a stahuješ v plné kvalitě během 2 minut. A nebo zkusíš štěstí u pirátů, budeš půl hodiny lovit funkční odkaz a po hodině stahování zjistíš, že si z tebe autor odkazu udělal srandu. Místo hledaného filmu jsi stáhl nějakou nechutnost a můžeš začít hledat znova.V této situaci bude naopak daleko lepší hledat to někde na internetu, protože nebude žádný důvod k tomu, aby se registr ovládal nějak pohodlně a hledal dobře. Naopak „piráti“, jejichž činnost bude legalizována, budou mít naopak dobrou motivaci k tomu, abyste stahoval právě od nich, protože na tom vydělají.
Situace 2: Na webu najdeš MP3, u které není uvedený ani název, ani autor, ani licence. V tom případě nese veškerou právní odpovědnost za porušení autorských práv ten, kdo ji tam nahrál, a ty můžeš klidně stahovat.Takže ten registr je vlastně úplně k ničemu a celé to bude úplně stejně nefungovat i bez něj.
Když si zkusíš zaregistrovat nahrávku, která ti nepatří, tak jednak musíš zaplatit registrační poplatek, a pak ještě riskuješ pobyt ve vězení za podvod, pokud se přihlásí skutečný autor.To bude muset ale autor nejdřív dokázat, že je on skutečným autorem. Což bude dokazovat dost těžko, protože všechno důležité už budou mít zaregistrované velké distribuční společnosti – situace bude stejná, jako dnes u patentů (vyplatí se registrovat každou hloupost, jenom aby to při porovnávání s registrem další díla ukazovalo jako shodná s mým dílem), jenomže tím, že díla bude porovnávat automat, nebude potřeba k té prvotní registraci ani nic vytvářet – prostě se nechá jiný automat vygenerovat co nejvíce různých „uměleckých děl“ k registraci.
To si každý musí rozmyslet včas. Podpis žádné smlouvy není povinný. Pokud má někdo pocit, že za 30 let pro něj ta smlouva bude nevýhodná, nemá ji podepisovat.A tím se vracíme k argumentu typu "když se ti nelíbí, že po roce ti majitel domu bezdůvodně zvýší nájemné na desetinásobek, nemáš si co stěžovat, máš právo se jen odstěhovat někam do jeskyně". Jenže mám pro tebe překvapení. Dneska už i každá jeskyně někomu patří a v tom lepším případě po tobě bude chtít nájemné taky. V tom horším nájemné chtít nebude a čeká tě jen vyhlídková jízda policejním antonem zakončená dlouhou rekreací ve státním zařízení známém jako vězení.
Vzhledem k tomu, že pod „nekomerční sdílení“ můžete s trochou šikovnosti napasovat všechno nebo naopak nic, tak snadno.Pod "nekomerční" možná. Ale pod "neplyne z toho žádný přímý ani nepřímý finanční zisk" už ne. A vzhledem k tomu, že tahle pasáž se bude vztahovat na sdílení a ne stahování...
Mícháš dohromady dva různé příspěvky. První:Mícháš dohromady dva různé příspěvky.To byla jedna vaše věta.
V tom, že dnes dává naopak smysl mít sdílení paušálně povolené a v licenci pro konkrétní díla ho zakazovat.Druhý:
Komerčních licencí už jsem viděl hodně, a seznam zákazů pro koncového uživatele byl v každé, včetně trivialit dnes platných ze zákona.V prvním píšu, že zákon má plošně povolit sdílení a nechat možnost zakázání na konkrétní licence. Ve druhém píšu, že všechny dnešní komerční licence explicitně sdílení zakazují a po změně zákona by je nebylo třeba měnit. Takže se laskavě nauč číst.
V této situaci bude naopak daleko lepší hledat to někde na internetu, protože nebude žádný důvod k tomu, aby se registr ovládal nějak pohodlně a hledal dobře. Naopak „piráti“, jejichž činnost bude legalizována, budou mít naopak dobrou motivaci k tomu, abyste stahoval právě od nich, protože na tom vydělají.Motivace se dá vždycky zařídit. A co bude v registru zapsané jako chráněné, to nebude legální sdílet.
To bude muset ale autor nejdřív dokázat, že je on skutečným autorem. Což bude dokazovat dost těžko, protože všechno důležité už budou mít zaregistrované velké distribuční společnostiCož se většinou prokázat dá. Jinak by autorskoprávní spory nebylo možné rozhodnout.
nebude potřeba k té prvotní registraci ani nic vytvářet – prostě se nechá jiný automat vygenerovat co nejvíce různých „uměleckých děl“ k registraci.V tom případě pořádně nakrmíš státní rozpočet bez šance získat peníze zpátky. A jako vedlejší produkt možná zařídíš i to, že do 30 let nebude možné zaregistrovat už vůbec nic.
A tím se vracíme k argumentu typu "když se ti nelíbí, že po roce ti majitel domu bezdůvodně zvýší nájemné na desetinásobek, nemáš si co stěžovat, máš právo se jen odstěhovat někam do jeskyně". Jenže mám pro tebe překvapení. Dneska už i každá jeskyně někomu patří a v tom lepším případě po tobě bude chtít nájemné taky. V tom horším nájemné chtít nebude a čeká tě jen vyhlídková jízda policejním antonem zakončená dlouhou rekreací ve státním zařízení známém jako vězení.Tak raději zrušíme soukromé vlastnictví, a každý si bude brát, co ho zrovna napadne. Proč ne, zviřátka s tím taky přežijí…
Pod "nekomerční" možná. Ale pod "neplyne z toho žádný přímý ani nepřímý finanční zisk" už ne. A vzhledem k tomu, že tahle pasáž se bude vztahovat na sdílení a ne stahování...Když se za to bude platit v naturáliích, něco se tím výrazně změní?
Mícháš dohromady dva různé příspěvky.Nemíchám. Toto jste napsal v příspěvku 264:
Píšete, že dnes dává smysl mít sdílení paušálně povolené, a v licenci jej zakazovat – tedy je logické dnes mít paušálně povolené sdílení, a výjimky ošetřovat v licencích. To celé jako reakce na to, proč to nepovolovat v licencích při současném zákonu. Jediné odůvodnění, proč to tedy dnes dává smysl, které dává smysl v tomhle kontextu, je zdůvodnění, že už to stejně všichni v těch licencích mají, tak ať se z toho udělá default a výjimkou nutnou uvedení v licenci ať je zákaz sdílení. Nebo jste tím „dnes dává naopak smysl“ myslel „všichni zakazují sdílení, tak ať je natruc v zákoně povolené, ať to musí všichni explicitně do smlouvy napsat“?Opět, tak ať sdílení povolí ve svých licenčních smlouvách. V čem je problém?V tom, že dnes dává naopak smysl mít sdílení paušálně povolené a v licenci pro konkrétní díla ho zakazovat.
A co bude v registru zapsané jako chráněné, to nebude legální sdílet.Takže když objevím autorské dílo, které nebude v registru – šup tam s ním, a hned poslat fakturu tomu, kde jsem dílo objevil.
Což se většinou prokázat dá. Jinak by autorskoprávní spory nebylo možné rozhodnout.Jenže se to nedá rozhodnout, pokud o původnosti díla rozhoduje automat, který by to porovnával v tom registru.
V tom případě pořádně nakrmíš státní rozpočet bez šance získat peníze zpátky.Jak to, že nezískám peníze zpátky? Všichni ostatní autoři budou muset platit za užití mnou registrovaného díla.
Když se za to bude platit v naturáliích, něco se tím výrazně změní?Ano. Platbu v naturáliích lze považovat za nepřímý finanční zisk.
Nebo jste tím „dnes dává naopak smysl“ myslel „všichni zakazují sdílení, tak ať je natruc v zákoně povolené, ať to musí všichni explicitně do smlouvy napsat“?Autorský zákon dnes považuje za autorské dílo skoro cokoliv, bez ohledu na to, jestli k tomu autor přilepil nějakou licenci. A drtivá většina "autorských děl" (dle zákona), které na Internetu jejich autor dobrovolně vystavil k volnému užití, žádnou licenci nemá. Proto dává smysl sdílení paušálně povolit.
Takže když objevím autorské dílo, které nebude v registru – šup tam s ním, a hned poslat fakturu tomu, kde jsem dílo objevil.A vrátí se ti předvolání k soudu.
Jenže se to nedá rozhodnout, pokud o původnosti díla rozhoduje automat, který by to porovnával v tom registru.O původnosti díla rozhoduje soudce. Automat rozhoduje jen o tom, jestli je co soudit.
Jak to, že nezískám peníze zpátky? Všichni ostatní autoři budou muset platit za užití mnou registrovaného díla.Prostor všech korektních zvukových souborů v pevném datovém formátu je nekonečný spočetný. A pravděpodobnost, že náhodně vybraný zvukový soubor z tohoto prostoru je poslouchatelná hudba, je rovna nule. Drtivou většinu celého prostoru totiž zabírá šum a odporné skřeky, které si nikdo nekoupí. A pokud tohle všechno chceš registrovat, tak zaplatíš na registračních poplatcích víc, než máš šanci vydělat na prodeji těch pár věcí, které se poslouchat dají.
Ano. Platbu v naturáliích lze považovat za nepřímý finanční zisk.Takže za nepřímý finanční zisk lze vlastně považovat cokoliv – i to, že já něco zveřejním, aby ostatní taky něco zveřejnili. Takže zveřejnit dílo, aniž by z toho plynul přímý či nepřímý finanční zisk nebude možné. V tom případě bych tu nereálnou možnost rovnou i škrtnul ze zákona. Co tam máte dál?
Autorský zákon dnes považuje za autorské dílo skoro cokoliv, bez ohledu na to, jestli k tomu autor přilepil nějakou licenci. A drtivá většina "autorských děl" (dle zákona), které na Internetu jejich autor dobrovolně vystavil k volnému užití, žádnou licenci nemá. Proto dává smysl sdílení paušálně povolit.Taková díla je možné užít pouze pro osobní potřebu. To ale ještě není důvod povolovat jejich další šíření.
O původnosti díla rozhoduje soudce. Automat rozhoduje jen o tom, jestli je co soudit.Každý musí být schopen předem si zjistit, zda je jeho jednání v souladu se zákonem či nikoli – proto je třeba nepřípustná retroaktivita zákonů. Takže pokud já najdou nějakou MP3 na internetu a zjistím, že v registru není, není možné, aby se později vyhodnocení změnilo a moje stažená MP3 najednou odpovídala něčemu, co v registru je. A je jedno, zda by k té změně došlo změnou algoritmu vyhodnocování, nebo rozhodnutím soudu.
Prostor všech korektních zvukových souborů v pevném datovém formátu je nekonečný spočetný. A pravděpodobnost, že náhodně vybraný zvukový soubor z tohoto prostoru je poslouchatelná hudba, je rovna nule. Drtivou většinu celého prostoru totiž zabírá šum a odporné skřeky, které si nikdo nekoupí. A pokud tohle všechno chceš registrovat, tak zaplatíš na registračních poplatcích víc, než máš šanci vydělat na prodeji těch pár věcí, které se poslouchat dají.Taky bych neregistroval kdejaký šum, ale jenom melodie. Podle vás by registr dokázal určit, že je ta melodie zahraná v jiném tempu, na jiné nástroje nebo v jiné orchestraci a vyhodnotit to pořád jako tutéž skladbu.
Taková díla je možné užít pouze pro osobní potřebu. To ale ještě není důvod povolovat jejich další šíření.A je důvod ho zakazovat? Stojí o to jejich autor?
Každý musí být schopen předem si zjistit, zda je jeho jednání v souladu se zákonem či nikoli – proto je třeba nepřípustná retroaktivita zákonů. Takže pokud já najdou nějakou MP3 na internetu a zjistím, že v registru není, není možné, aby se později vyhodnocení změnilo a moje stažená MP3 najednou odpovídala něčemu, co v registru je. A je jedno, zda by k té změně došlo změnou algoritmu vyhodnocování, nebo rozhodnutím soudu.Ano. A to s mým příspěvkem souvisí jak?
Taky bych neregistroval kdejaký šum, ale jenom melodie. Podle vás by registr dokázal určit, že je ta melodie zahraná v jiném tempu, na jiné nástroje nebo v jiné orchestraci a vyhodnotit to pořád jako tutéž skladbu.Nahrávky stejné písně od dvou různých kapel se podle autorského práva považují za různá díla. Jejich interpreti nemají žádné závazky vůči sobě, jen vůči skladateli a textaři.
A je důvod ho zakazovat? Stojí o to jejich autor?Autor o to stojí, jinak by to nezakazoval.
Ano. A to s mým příspěvkem souvisí jak?Tak, že to, co ten registr jednou posoudí jako dvě odlišná díla nemůže příště posoudit jako jedno a totéž dílo, a naopak.
Nahrávky stejné písně od dvou různých kapel se podle autorského práva považují za různá díla. Jejich interpreti nemají žádné závazky vůči sobě, jen vůči skladateli a textaři.Jak se s tím popasuje ten váš registr?
Autor o to stojí, jinak by to nezakazoval.Ale autor sám nic nezakázal. "Jen" neuvedl licenci, takže to za něj zakázal zákon. Navíc často zákon definující zcela jiné podmínky než platí v zemi původu autora.
Tak, že to, co ten registr jednou posoudí jako dvě odlišná díla nemůže příště posoudit jako jedno a totéž dílo, a naopak.Ano. A to s mým příspěvkem souvisí jak?
Jak se s tím popasuje ten váš registr?A jak by se s tím měl podle tebe registr popasovat?
Ale autor sám nic nezakázal. "Jen" neuvedl licenci, takže to za něj zakázal zákon.A autor není svéprávný, aby uvedl do licence takové podmínky, jaké pro šíření svého díla chce stanovit?
Ano. A to s mým příspěvkem souvisí jak?Tak, že ten systém neumožňuje přehodnocení. Jakmile registr jednou určí shodu nebo odlišnost, nedá se to měnit – i kdyby se dodatečně ukázalo, že díla jsou různá resp. stejná.
A jak by se s tím měl podle tebe registr popasovat?Asi by to měl nějak rozlišovat, ne? Když se všechno bude řídit tím, co na autorské dílo řekne registr…
A autor není svéprávný, aby uvedl do licence takové podmínky, jaké pro šíření svého díla chce stanovit?Jak s autorovou svéprávností souvisí fakt, že se na psaní licence může vykašlat a o dílo se dál nestarat? Takový osud dnes na Internetu potkává obrovské množství děl, a proto je paušální zákaz sdílení v zákoně špatný.
Tak, že ten systém neumožňuje přehodnocení. Jakmile registr jednou určí shodu nebo odlišnost, nedá se to měnit – i kdyby se dodatečně ukázalo, že díla jsou různá resp. stejná.
Asi by to měl nějak rozlišovat, ne? Když se všechno bude řídit tím, co na autorské dílo řekne registr…Registr chráněných děl není nějaká všemocná svatá kráva, která vyléčí nemocné a nakrmí hladové. Je to jen nástroj pro státní správu, autory i uživatele. Nic víc, nic míň. Poslední slovo má vždy soudce.
Jak s autorovou svéprávností souvisí fakt, že se na psaní licence může vykašlat a o dílo se dál nestarat? Takový osud dnes na Internetu potkává obrovské množství děl, a proto je paušální zákaz sdílení v zákoně špatný.Autor se na psaní licence může vykašlat právě proto, že je sdílení zákonem zakázáno. Pokud chce sdílení povolit, může si vybrat z mnoha licencí, které už jsou hotové, a které sdílení povolují.
Registr chráněných děl není nějaká všemocná svatá kráva, která vyléčí nemocné a nakrmí hladové. Je to jen nástroj pro státní správu, autory i uživatele. Nic víc, nic míň. Poslední slovo má vždy soudce.Takže si něco stáhnu z internetu a pak se budu muset obrátit na soud, aby rozhodl, zda je to legální? To tedy bude prima...
Autor se na psaní licence může vykašlat právě proto, že je sdílení zákonem zakázáno. Pokud chce sdílení povolit, může si vybrat z mnoha licencí, které už jsou hotové, a které sdílení povolují.A nebo se na psaní licence vykašle prostě protože ho další osud díla nezajímá. Zákon pak s jeho dílem dělá něco, o co autor vůbec nestojí.
Takže si něco stáhnu z internetu a pak se budu muset obrátit na soud, aby rozhodl, zda je to legální? To tedy bude prima...Chápeš rozdíl mezi "stáhnout" a "sdílet"?
A nebo se na psaní licence vykašle prostě protože ho další osud díla nezajímá. Zákon pak s jeho dílem dělá něco, o co autor vůbec nestojí.Troufám si tvrdit, že drtivá většina autorů, kteří se o svoje dílo dál nezajímají, je s automatickou ochranou ze zákona spokojeno. Myslím, že autorky všech těch blogísků a autoři komentářů atd. nechtějí, aby si někdo jejich text v plném znění vzal a dělal s ním cokoli dalšího -- vystavil na svůj web, upravil a někam poslal...
Chápeš rozdíl mezi "stáhnout" a "sdílet"?Pardon, tak se budu muset obrátit na soud kdykoli budu chtít něco sdílet. Nechápu ale, proč chcete vedle současné možnosti dát licenční ujednání přímo s dílem zavádět nějaký registr licencí, když přikládání licencí vůbec není problém dnešního autorského práva. Problém je pouze to, že užití pro osobní potřebu se vztahuje na libovolný zdroj autorského díla, ne jen na legální. Když to vzniklo, tak nebylo potřeba legálnost zdroje řešit, protože nelegálních zdrojů bylo zanedbatelně málo. Dneska, když jich je víc než těch nelegálních, už by se to řešit mělo.
Troufám si tvrdit, že drtivá většina autorů, kteří se o svoje dílo dál nezajímají, je s automatickou ochranou ze zákona spokojeno. Myslím, že autorky všech těch blogísků a autoři komentářů atd. nechtějí, aby si někdo jejich text v plném znění vzal a dělal s ním cokoli dalšího -- vystavil na svůj web, upravil a někam poslal...Jsou tu tři skupiny děl. U první skupiny jejich majitelé (zdůrazňuji, že to není vždy to samé jako autoři) chtějí, aby se nesdílela vůbec, proto je u nich komerční licence. U druhé skupiny autoři chtějí, aby se sdílela co nejvíc, proto je u nich copyleft licence. A u poslední skupiny, která obě předchozí svou velikostí převyšuje o několik řádů, je to autorům jedno, proto se s licencí vůbec neobtěžovali. Nějaký průnik poslední skupiny s těmi ostatními (co se týče úmyslů autora) určitě bude. Ale bude zanedbatelně malý.
Pardon, tak se budu muset obrátit na soud kdykoli budu chtít něco sdílet.Ne. To musíš teď. Kdyby existoval registr, bude ti stačit notářský zápis (vyřízeno maximálně za pár hodin a pár stokorun), že dané dílo v registru není uvedeno jako chráněné. I kdyby pak přišel autor s tím, že soud rozhodl o zařazení díla do registru, tak po tobě nemůže chtít žádné odškodné. Může ti jen nařídit se sdílením přestat. A protože máš v ruce úředně platný dokument povolující sdílení, musí o změně v registru informovat on tebe. Dnes oproti tomu musíš podat žalobu na určení vlastnictví, která se potáhne měsíce nebo roky a může stát i několik stovek tisíc na soudních výdajích, než soud rozhodne, že autor o dílo evidentně nejeví zájem a tedy se stává volným.
Nechápu ale, proč chcete vedle současné možnosti dát licenční ujednání přímo s dílem zavádět nějaký registr licencí, když přikládání licencí vůbec není problém dnešního autorského práva. Problém je pouze to, že užití pro osobní potřebu se vztahuje na libovolný zdroj autorského díla, ne jen na legální. Když to vzniklo, tak nebylo potřeba legálnost zdroje řešit, protože nelegálních zdrojů bylo zanedbatelně málo. Dneska, když jich je víc než těch nelegálních, už by se to řešit mělo.Protože stát musí nějak evidovat, kdo splnil všechny náležitosti pro udělení nadstandardních autorských práv. Bez splnění těch náležitostí nebudou licence zakazující sdílení platné.
A u poslední skupiny, která obě předchozí svou velikostí převyšuje o několik řádů, je to autorům jedno, proto se s licencí vůbec neobtěžovali. Nějaký průnik poslední skupiny s těmi ostatními (co se týče úmyslů autora) určitě bude. Ale bude zanedbatelně malý.To, že vám by nevadilo, kdybych teď vzal váš článek a pověsil jej na svůj blog, neznamená, že by to nevadilo nikomu. Právě naopak. Už jsem viděl mnoho stížností na to, že někdo nějaké dílo bez svolení okopíroval, ale ještě žádnou na to, že někdo něco napsal a lidé si to nekopírují na své stránky. Ostatně, proč když jste takový zastánce volného šíření, nezveřejnil jste váš příspěvek v blogu pod nějakou licencí umožňující volné šíření, a nešel tak příkladem?
Ne. To musíš teď. Kdyby existoval registr, bude ti stačit notářský zápis (vyřízeno maximálně za pár hodin a pár stokorun), že dané dílo v registru není uvedeno jako chráněné. I kdyby pak přišel autor s tím, že soud rozhodl o zařazení díla do registru, tak po tobě nemůže chtít žádné odškodné. Může ti jen nařídit se sdílením přestat. A protože máš v ruce úředně platný dokument povolující sdílení, musí o změně v registru informovat on tebe.No to je ohromné zjednodušení proti dnešku. Dnes stačí mít smlouvu s autorem, a nově mi bude stačit za pár hodin a stokorun vyřídit notářský zápis.
Protože stát musí nějak evidovat, kdo splnil všechny náležitosti pro udělení nadstandardních autorských práv. Bez splnění těch náležitostí nebudou licence zakazující sdílení platné.A není než tenhle složitý a děravý systém lepší současná praxe, kdy se prostě k autorskému dílu přidá licence?
Už jsem viděl mnoho stížností na to, že někdo nějaké dílo bez svolení okopíroval, ale ještě žádnou na to, že někdo něco napsal a lidé si to nekopírují na své stránky.Že můžeš dílo volně kopírovat ještě neznamená, že ho může vydávat za svoje. Stížnosti na kopírování bez svolení jsou vesměs stížnosti na nepravdivou informaci o autorství. A právo na uvedení autora zůstane i po reformě.
Ostatně, proč když jste takový zastánce volného šíření, nezveřejnil jste váš příspěvek v blogu pod nějakou licencí umožňující volné šíření, a nešel tak příkladem?Creative Commons BY-SA 3.0 CZ ti nestačí?
No to je ohromné zjednodušení proti dnešku. Dnes stačí mít smlouvu s autorem, a nově mi bude stačit za pár hodin a stokorun vyřídit notářský zápis.V tom případě zkus dohledat třeba dědice práv J. M. Trosky, jestli tě nechají digitalizovat jeho knihy a vydat je ke stažení na Internetu (jejich ochrana vyprší nejdříve v roce 2031). Najednou to uzavírání smluv s autorem nevypadá tak jednoduše, co? A ten notářský zápis je nejtěžší kalibr, jaký by teoreticky mohl být potřeba. Dodatečná změna registru autorských děl nařízená soudem by automaticky měla zbavovat autora finančních nároků vůči sdílečům, pokud vyhoví autorově žádosti na ukončení sdílení.
A není než tenhle složitý a děravý systém lepší současná praxe, kdy se prostě k autorskému dílu přidá licence?Pro nahrávací společnosti určitě. Pro nikoho jiného ne.
Že můžeš dílo volně kopírovat ještě neznamená, že ho může vydávat za svoje. Stížnosti na kopírování bez svolení jsou vesměs stížnosti na nepravdivou informaci o autorství.Nikoli, to bývá až výsledek – když už to někdo zkopíroval, ať aspoň uvede autora.
Creative Commons BY-SA 3.0 CZ ti nestačí?Prve jsou uvedení licence nikde nenašel. A ani tato licence mi nestačí, protože omezuje šíření – a vy přece chcete zákonem povolit naprosto volné šíření.
V tom případě zkus dohledat třeba dědice práv J. M. Trosky, jestli tě nechají digitalizovat jeho knihy a vydat je ke stažení na Internetu (jejich ochrana vyprší nejdříve v roce 2031). Najednou to uzavírání smluv s autorem nevypadá tak jednoduše, co?Proč J. M. Troska nevydal svoje díla pod licencí umožňující jejich volné šíření? Pokud se vám nelíbí, že autoři vydávají svá díla pod podle vás špatnými licencemi, řešte to s autory, ne změnami v zákoně. Kdybyste místo požadavku na změny v zákoně začal obcházet autory a vysvětlovat jim výhody volného šíření, bude vaše činnost záslužnější. Takhle to pořád vypadá, že chcete autory zákonem donutit k něčemu, k čemu byste je nedokázal přesvědčit.
Prve jsou uvedení licence nikde nenašel.Otevři si hlavní stránku mého blogu nebo libovolný zápisek a podívej se do pravého horního rohu stránky hned pod menu. Licence je tam už od napsání posledního zápisku do blogu.
A ani tato licence mi nestačí, protože omezuje šíření – a vy přece chcete zákonem povolit naprosto volné šíření.Ne.
Proč J. M. Troska nevydal svoje díla pod licencí umožňující jejich volné šíření?Protože už je 48 let po smrti. Přesto ale s jeho díly dalších 22 let nikdo nesmí nic dělat bez svolení dědiců.
Pokud se vám nelíbí, že autoři vydávají svá díla pod podle vás špatnými licencemi, řešte to s autory, ne změnami v zákoně. Kdybyste místo požadavku na změny v zákoně začal obcházet autory a vysvětlovat jim výhody volného šíření, bude vaše činnost záslužnější. Takhle to pořád vypadá, že chcete autory zákonem donutit k něčemu, k čemu byste je nedokázal přesvědčit.Jaké licence používají autoři je mi jedno. To je jejich věc. Mně vadí, že zákon se snaží autory chránit i proti jejich vůli.
Otevři si...Není třeba, psal jsem "prve", napodruhé jsem ji už našel. Ale uznávám, že to "jsou" místo "jsem" bylo matoucí.
Vámi použitá licence omezuje šíření. Vy chcete zákonem "ve výchozím nastavení" povolit neomezené šíření. K čemu se tedy vztahuje vaše "ne"?A ani tato licence mi nestačí, protože omezuje šíření – a vy přece chcete zákonem povolit naprosto volné šíření.Ne.
Protože už je 48 let po smrti.Svoje díla ale pravděpodobně vydával ještě za živa, ne? Proč tedy tenkrát nezvolil licenci umožňující volné šíření (nebo volné šíření třeba 40 let po své smrti).
Jaké licence používají autoři je mi jedno. To je jejich věc. Mně vadí, že zákon se snaží autory chránit i proti jejich vůli.Vůle autora je vyjádřena licenční smlouvou. Zákon je tedy nechrání proti jejich vůli. To jen vy si pořád myslíte, že víte líp než autoři, pod jakou licencí chtějí dílo vydat.
Vámi použitá licence omezuje šíření. Vy chcete zákonem "ve výchozím nastavení" povolit neomezené šíření. K čemu se tedy vztahuje vaše "ne"?Omezit a podmínit povinnostmi vůči příjemci jsou dvě různé věci. A já v reformovaném autorském zákoně možnost podmínit šíření povinnostmi vůči příjemci chci.
Svoje díla ale pravděpodobně vydával ještě za živa, ne? Proč tedy tenkrát nezvolil licenci umožňující volné šíření (nebo volné šíření třeba 40 let po své smrti).V době jeho smrti byla autorská ochrana podstatně kratší. Nebýt prodlužování ochrany, jeho díla už mohla být 20 let volná. Aneb krásný příklad ochrany proti vůli autora.
Vůle autora je vyjádřena licenční smlouvou. Zákon je tedy nechrání proti jejich vůli. To jen vy si pořád myslíte, že víte líp než autoři, pod jakou licencí chtějí dílo vydat.Ano. Vůle autora je vyjádřena licenční smlouvou. Proto nechme omezení šíření na licenčních smlouvách a zákon ať ho povoluje, pokud v platné licenci není řečeno jinak.
Ano. Vůle autora je vyjádřena licenční smlouvou. Proto nechme omezení šíření na licenčních smlouvách a zákon ať ho povoluje, pokud v platné licenci není řečeno jinak.Pak ale stačí vzít dílo, odstranit licenci, a už jeho šíření nikdy nikdo nezastaví – a kdo to odstranění udělal taky nezjistíte.
Pak ale stačí vzít dílo, odstranit licenci, a už jeho šíření nikdy nikdo nezastaví – a kdo to odstranění udělal taky nezjistíte.Od toho bude registr autorských děl. Když někdo licenci odstraní, tak tím ostatní nezbaví povinnosti najít si jí v registru a řídit se jí.
Když někdo licenci odstraní, tak tím ostatní nezbaví povinnosti najít si jí v registru a řídit se jí.
Licence je záležitost toho, kdo sdílí.Jednou píšete, že se licencí musí zabývat každý uživatel, podruhé, že jen sdílející. Tak jak to je?
Když někdo licenci odstraní, tak tím ostatní nezbaví povinnosti najít si jí v registru a řídit se jí.Takže tahle vaše věta neplatí?
A neodpověděl jsi na otázku.Pokud u těch rohlíků bude evidentní, že jsou kradení, tak samozřejmě i ty kupující. Představte si to třeba na bazaru nebo sběrně surovin. kdyby to fungovalo podle vašeho modelu, prodá zloděj ukradenou věc do bazaru nebo do sběru, a nic mu nehrozí, protože on u sebe přece kradenou věc nemá. Bazar takovou věc koupí, a nic mu nehrozí, protože on ji přece jen od někoho koupil, a nemusí vědět, od koho. No a případně můžete rovnou bazar vynechat, a může rovnou zloděj tvrdit, že danou věc poctivě od někoho koupil. Právě proto je autorský zákon postaven na tom principu, že ke každému užití díla je potřeba licence – tím se z uživatele snímá velká část zodpovědnosti za zjišťování legálnosti původu, a uživatel ví, že musí mít pokaždé licenci od autora.
Takže tahle vaše věta neplatí?Co jiného než šíření má podle tebe licence omezovat? Autorský zákon by měl uživateli automaticky a bez výjimky dávat právo dělat si s dílem cokoliv, co nezahrnuje šíření kopií. Když si uživatel bude pro vlastní potřebu nějaké dílo tisknout na toaleťák (a že by se našlo dost děl, pro která je to jediné smysluplné použití), tak autor do toho nemá co kecat.
Pokud u těch rohlíků bude evidentní, že jsou kradení, tak samozřejmě i ty kupující. Představte si to třeba na bazaru nebo sběrně surovin. kdyby to fungovalo podle vašeho modelu, prodá zloděj ukradenou věc do bazaru nebo do sběru, a nic mu nehrozí, protože on u sebe přece kradenou věc nemá. Bazar takovou věc koupí, a nic mu nehrozí, protože on ji přece jen od někoho koupil, a nemusí vědět, od koho. No a případně můžete rovnou bazar vynechat, a může rovnou zloděj tvrdit, že danou věc poctivě od někoho koupil.Tak u nás zákon nefunguje. Zloděje je možné potrestat bez ohledu na to, jestli u sebe ukradenou věc v době zadržení ještě má nebo ne. Jen je nutné dokázat, že jí opravdu ukradl. A případný kupující kradené věci není trestně postižitelný, protože nevěděl, že je kradená. Jen musí věc vrátit původnímu majiteli bez náhrady. Náhradu pak může vymáhat po zloději v občanskoprávním sporu.
Právě proto je autorský zákon postaven na tom principu, že ke každému užití díla je potřeba licence – tím se z uživatele snímá velká část zodpovědnosti za zjišťování legálnosti původu, a uživatel ví, že musí mít pokaždé licenci od autora.Nesnímá. Čas od času se najde nějaký vykuk, který prodává nelegální kopie Windows jako originálky. Uživatelé žijí v domnění, že mají platnou licenci, pak přijde policie a řádně zaplacenou kopii Windows jim nechá smazat, protože prodejce nebyl oprávněn prodávat licence.
Co jiného než šíření má podle tebe licence omezovat?Užití díla.
Autorský zákon by měl uživateli automaticky a bez výjimky dávat právo dělat si s dílem cokoliv, co nezahrnuje šíření kopií.Proč? Je jedno, jakým způsobem uživatel dílo užívá, jestli ej to zrovna šíření nebo něco jiného.
A případný kupující kradené věci není trestně postižitelný, protože nevěděl, že je kradená.Jenže my se tady bavíme o případu, kdy věděl nebo měl vědět.
Nesnímá. Čas od času se najde nějaký vykuk, který prodává nelegální kopie Windows jako originálky. Uživatelé žijí v domnění, že mají platnou licenci, pak přijde policie a řádně zaplacenou kopii Windows jim nechá smazat, protože prodejce nebyl oprávněn prodávat licence.Aha, takže odvoláváte, co jste odvolal, a platí, že uživatel se musí zabývat licencí?
Užití díla.
Zareaguji na tvůj výše uvedený způsob argumentace: Co je komu (autorovi) do toho?
Autor vám to užití umožňuje.
Podstata technologie mi to umožňuje, s autorem to nesouvisí. Jsem prostě držitelem nějaké posloupnosti symbolů a najednou mi někdo určuje, co s ní můžu dělat.
Myšlenkový experiment: Nechám počítač vygenerovat podle určitých (jazykových/...) pravidel vygenerovat určitou množinu děl a vyházím z nich ta, která se mi nelíbí (pomiňme, že jich bude mnoho). Mohou být totožná s díly, která někdo vědomě a cíleně vytvořil (u popíku nebo elektronické hudby to nemusí být těžké). Jaké právo má ten autor na mé dílo vytvořené naprosto nezávisle na něm počítačem?
Podstata technologie mi to umožňuje, s autorem to nesouvisí.S autorem to souvisí, on to dílo vytvořil.
Jsem prostě držitelem nějaké posloupnosti symbolů a najednou mi někdo určuje, co s ní můžu dělat.Nejste držitelem posloupnosti symbolů. Autor vám umožnil užití jeho díla za nějakých stanovených podmínek. Nevím, co je pořád tak těžkého pochopit na tom, že vy něco chcete, někdo jiný vám to může umožnit, a dohodnete se, za jakých podmínek vám to umožní. A nebo se nedohodnete, pak ale nemáte žádné právo umožnit si to sám proti jeho vůli.
Myšlenkový experiment…Autorem takového díla jste vy. Pravděpodobnost, že někdo jiný vytvořil stejné dílo už před vámi, je takřka nulová. Pokud k užití umění původního autora nepotřebujete, tak jeho díla nijak neužívejte, poslouchejte si třeba
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
27.10.2009 18:59
27.10.2009 21:03
28.10.2009 13:48
29.10.2009 12:59
27.10.2009 13:30
/dev/urandom, když vám to vyhovuje.
Nejste držitelem posloupnosti symbolů.
Já ti ty jedničky a nuly klidně za pivo vytisknu na stoh papíru a přinesu ukázat. Jsou celé moje.
Pravděpodobnost, že někdo jiný vytvořil stejné dílo už před vámi, je takřka nulová.
To je otázkou pouze výkonu toho stroje a kontrolou na výstupu. S hypotetickým obrovským výkonem a dostatkem času ti vytvořím všechna díla, která kdy (ne)vznikla.
Autorem takového díla jste vy.
Hypoteticky tedy může být každý autorem všech děl.
Pokud k užití umění původního autora nepotřebujete, tak jeho díla nijak neužívejte, poslouchejte si třeba /dev/urandom, když vám to vyhovuje.
Ale prosím, už se k tomu delší dobu chystám, jenom ještě nebyl čas. Ale ať se pak nikdo neopovažuje považovat vzniklé dílo za své jenom proto, že ho vytvořil nezávisle na tomto... a důvod není podstatný, stejně jako peníze nemají jméno.
Já ti ty jedničky a nuly klidně za pivo vytisknu na stoh papíru a přinesu ukázat. Jsou celé moje.Jak jste na to přišel, že jsou vaše? Jenom proto, že držíte v ruce nějaké médium, na kterém jsou zaznamenané? Pořád zapomínáte na to, že v naší společnosti se respektuje soukromé vlastnictví, a dávno neplatí, že moje je právě to, co dokážu fyzicky obsáhnout a ubránit před ostatními. Takže když sáhnete na kliku od auta nebo sedíte v křesle, ještě to vůbec neznamená, že byste byl majitelem auta nebo křesla. Když k vám někdo přijde umýt okna, neznamená to, že se stal vaším otrokem a nepatří vám ani jeho nářadí. Prostě je uzavřena nějaká dohoda, kterou mají obě strany dodržovat. Takže uzavřete třeba dohodu o zapůjčení auta,která vám dává právo autem den jezdit, ale už ne právo vymontovat z něj motor a odnést si ho. Stejně tak uzavřete dohodu o užití autorského díla, která vám umožňuje vytvářet kopie pro osobní potřebu, ale už ne dílo šířit. Pokud chcete mít možnost z toho auta vymontovat motor nebo šířit autorské dílo, musíte uzavřít jinou smlouvu.
Hypoteticky tedy může být každý autorem všech děl.Vždyť ta vaše hypotetická díla klidně můžete prodávat nebo sdílet, prostě k nim máte jako autor veškerá práva. Nevím, v čem je problém.
Jak jste na to přišel, že jsou vaše?
No a nejsou? Kdo vlastní abecedu? Číslice? Nikdo a každý.
Vždyť ta vaše hypotetická díla klidně můžete prodávat nebo sdílet, prostě k nim máte jako autor veškerá práva. Nevím, v čem je problém.
A když se budou náhodou shodovat s tím, co vytvořil někdo jiný někde jinde... Už vidím ten řev, žaloby atd.
No a nejsou?Nejsou.
Kdo vlastní abecedu? Číslice? Nikdo a každý.Je rozdíl mezi abecedou a románem napsaným pomocí abecedy.
A když se budou náhodou shodovat s tím, co vytvořil někdo jiný někde jinde... Už vidím ten řev, žaloby atd.Až ta náhoda nastane, bude se to řešit.
Je rozdíl mezi abecedou a románem napsaným pomocí abecedy.
Román není nic jiného než posloupnost písmen a dalších symbolů. Jestliže ty symboly nikomu nepatří, nepatří nikomu ani jejich posloupnost.
Až ta náhoda nastane, bude se to řešit.
Takovou náhodu, že dva lidé nezávisle na sobě něco složili, bylo to dost podobné a byly z toho komplikace, už tu někdo odkazoval -- podobně věci se dějí a to dost často.
Jestliže ty symboly nikomu nepatří, nepatří nikomu ani jejich posloupnost.To je ale pěkná hloupost.
Takovou náhodu, že dva lidé nezávisle na sobě něco složili, bylo to dost podobné a byly z toho komplikace, už tu někdo odkazoval -- podobně věci se dějí a to dost často.No a co? Pokud se to stane, tak se to řeší. Konec světa kvůli tomu pokud vím ještě nenastal. Takže se to stejně může řešit i dál, ne?
To je ale pěkná hloupost.
No a dál?
Pokud se to stane, tak se to řeší. Konec světa kvůli tomu pokud vím ještě nenastal. Takže se to stejně může řešit i dál, ne?
Kvůli třeba genocidě taky ne. ~_^
No a dál?Co dál? Prostě je to nesmysl, takže jestli jste na tom stavěl svou argumentaci, tak ji máte postavenou na vodě. Nebo vám musím extra vysvětlovat, že z vlastností nějakých prvků nemůžete jen tak odvozovat vlastnosti vztahů mezi těmito prvky?
Kvůli třeba genocidě taky ne.Ovšem že je to závažný problém si myslí sousta lidí. To, že je někdy nutné rozhodnout o původnosti autorských děl ale považujete za problém pouze vy.
On své dílo vytvořil a má plné právo rozhodovat o tom, co se s ním bude dít.Takže podle tebe by měl třeba výrobce auta mít právo zakázat ti jezdit v koupeném autě mimo okres, kde bydlíš, dokud mu nezaplatíš další peníze?
Takže podle tebe by měl třeba výrobce auta mít právo zakázat ti jezdit v koupeném autě mimo okres, kde bydlíš, dokud mu nezaplatíš další peníze?Půjčovna aut takové právo má (i když se týká spíš třeba hranic státu nebo ujetých kilometrů). Taxikář takové právo taky má. Prodejce auta podmiňuje např. některé záruky podmínkami provozu auta. A nákup auta, jeho půjčení i objednání taxíku jsou jen různé způsoby užití auta. Takže tahle práva, na která se ptáte, platí všude.
Prodej veškerých majetkových autorských práv (vedle toho, že podle českého autorského zákona není možný)Ale, a co tomu v zákoně brání?
Auto si také nekupuješ i s celou výrobní linkou a zásobou surovin na 10 let dopředu.Taky jsem nepsal, že si „kupuju“ autora na deset let dopředu, tedy že ho zaměstnám, budu ho platit a dostanu tak práva ke všem dílům, která za těch deset let vytvoří. Psal jsem o jednom dílu.
Ale, a co tomu v zákoně brání?§12 autorského zákona.
Taky jsem nepsal, že si „kupuju“ autora na deset let dopředu, tedy že ho zaměstnám, budu ho platit a dostanu tak práva ke všem dílům, která za těch deset let vytvoří. Psal jsem o jednom dílu.A já také nepsal, že si kupuješ celý automobilový koncern se všemi továrnami po světě. Jen výrobní linku na výrobu jednoho konkrétního typu auta včetně surovin.
§12 autorského zákona.Tak si ten paragraf nejprve přečtěte, a neskončete hned po prvním odstavci.
A já také nepsal, že si kupuješ celý automobilový koncern se všemi továrnami po světě. Jen výrobní linku na výrobu jednoho konkrétního typu auta včetně surovin.Takže u umění i u aut je celá škála možností, jak dílo užít – od jednorázového užití jednoho díla, až po vlastnictví „výrobních kapacit“. Je jen na vás, jaké užití si vyjednáte.
Tak si ten paragraf nejprve přečtěte, a neskončete hned po prvním odstavci.To jsem také udělal. Druhý odstavec totiž jasně říká, že autor může majetková práva k dílu licencovat, ale nemůže se jich vzdát, což je nutnou podmínkou prodeje nebo převodu.
Takže u umění i u aut je celá škála možností, jak dílo užít – od jednorázového užití jednoho díla, až po vlastnictví „výrobních kapacit“. Je jen na vás, jaké užití si vyjednáte.V teoretické rovině je možností spousta. Díky efektivnímu monopolu vydavatelských korporací ale máš jen možnost nechat se kousek svézt, a to ještě bez záruky, že dojedeš až do cíle.
To jsem také udělal. Druhý odstavec totiž jasně říká, že autor může majetková práva k dílu licencovat, ale nemůže se jich vzdát, což je nutnou podmínkou prodeje nebo převodu.Jenže autorská díla se neprodávají, prodávají se licence k užití.
Díky efektivnímu monopolu vydavatelských korporací…Což s autorským právem stále nijak nesouvisí.
Jenže autorská díla se neprodávají, prodávají se licence k užití.Vždyť říkám, že podle českého autorského zákona autor nemůže prodat ani jinak přenést autorská ani majetková práva k dílu na jinou osobu.
Což s autorským právem stále nijak nesouvisí.Souvisí. Nikdo jiný totiž současnou podobu autorského zákona nechce. Ani zákazníci, ani mnozí autoři. Jen vydavatelské korporace a pár bývalých umělců, kteří už dávno netvoří a žijí jen z prodeje nahrávek pořízených před 20 a více lety.
Vždyť říkám, že podle českého autorského zákona autor nemůže prodat ani jinak přenést autorská ani majetková práva k dílu na jinou osobu.Což ale vůbec nevadí, protože může užití díla licencovat. Navíc výkon majetkových práv nepatří vždy autorovi, ale často třeba zaměstnavateli.
Nikdo jiný totiž současnou podobu autorského zákona nechce.Nepřeceňujte se. Vedle mediálních korporací a vás tady je ještě spousta dalších lidí.
Ani zákazníciAno, mnozí mají pocit, že mají právo dostávat neustále něco „zadarmo“ a zaplatit to za ně má někdo jiný – jednou je to hudba, jindy lékařská péče…
ani mnozí autořiPokud se autoři nutně potřebují vzdát svých práv, ať je přestanou využívat, přeci není nutné jim to rovnou zakazovat zákonem.
Vedle mediálních korporací a vás tady je ještě spousta dalších lidí.A spousta lidí z té spousty dalších lidí nemá na udržení současné podoby autorského zákona žádný zájem.
Pokud se autoři nutně potřebují vzdát svých práv, ať je přestanou využívat, přeci není nutné jim to rovnou zakazovat zákonem.Právě nevyužívání autorských práv je v současném systému ten zásadní problém.
A spousta lidí z té spousty dalších lidí nemá na udržení současné podoby autorského zákona žádný zájem.Ano, prvoplánově, když nepřemýšlí o tom, jaké by byly následky. Mnoho lidí stejným způsobem nemá zájem na udržení zákona, že za zboží se musí zaplatit.
Právě nevyužívání autorských práv je v současném systému ten zásadní problém.Takže když je někdo nevyužívá, je potřeba ta práva všem odebrat?
Ano, prvoplánově, když nepřemýšlí o tom, jaké by byly následky. Mnoho lidí stejným způsobem nemá zájem na udržení zákona, že za zboží se musí zaplatit.Oproti kopiím děl je tu ale jeden zásadní rozdíl: Když si v obchodě vezmeš zboží a nezaplatíš, tak v tom obchodě to zboží bude chybět a nebude si ho moct koupit někdo další. Jaká škoda podle tebe vzniká autorovi nekomerčním kopírováním díla, které se už neprodává?
Takže když je někdo nevyužívá, je potřeba ta práva všem odebrat?Už zase začínáš?
Oproti kopiím děl je tu ale jeden zásadní rozdíl: Když si v obchodě vezmeš zboží a nezaplatíš, tak v tom obchodě to zboží bude chybět a nebude si ho moct koupit někdo další.A co když si ho jen vypůjčím a později vrátím?
Jaká škoda podle tebe vzniká autorovi nekomerčním kopírováním díla, které se už neprodává?Vznikne tím hlavně ta škoda, že se porušuje základní princip společnosti, že se smlouvy dodržují. Pokud mi nějaká smlouva nevyhovuje, můžu si o tom myslet co chci, ale neopravňuje mne to ji porušovat. I když by tím druhé straně třeba nevznikla žádná škoda. O tom totiž nerozhoduju já, ale druhá strana.
Už zase začínáš?Já ne. To je váš argument, že když několik autorů ta práva využívat nechce, tak je potřeba je odebrat zákonem všem.
A co když si ho jen vypůjčím a později vrátím?To nic nemění na tom, že v době, kdy by si to někdo jiný mohl chtít koupit, to v regálu zrovna nebude.
Vznikne tím hlavně ta škoda, že se porušuje základní princip společnosti, že se smlouvy dodržují. Pokud mi nějaká smlouva nevyhovuje, můžu si o tom myslet co chci, ale neopravňuje mne to ji porušovat. I když by tím druhé straně třeba nevznikla žádná škoda. O tom totiž nerozhoduju já, ale druhá strana.Jaká smlouva? Pokud se dílo neprodává, tak o něm nemůžeš uzavřít žádnou smlouvu, kterou bys pak mohl porušit. A pokud neporušuješ žádnou smlouvu, tak se spravedlnost může řídit jen jediným zbývajícím principem - odpovědností za způsobenou škodu. A žádná škoda přece nevznikla. Tak proč to má být nelegální?
To nic nemění na tom, že v době, kdy by si to někdo jiný mohl chtít koupit, to v regálu zrovna nebude.Tak si to "půjčím" třeba přes noc. Nebo si to půjčím jedině v případě, kdy bude v regálu sto stejných věcí, takže se na každého dostane.
Jaká smlouva? Pokud se dílo neprodává, tak o něm nemůžeš uzavřít žádnou smlouvu, kterou bys pak mohl porušit.Licenční smlouva a autorské právo.
A pokud neporušuješ žádnou smlouvu, tak se spravedlnost může řídit jen jediným zbývajícím principem - odpovědností za způsobenou škodu. A žádná škoda přece nevznikla. Tak proč to má být nelegální?Aha, takže když si něco "půjčím" v obchodě, nikdo to zrovna v tu dobu nebude chtít koupit a já to v nezměněném stavu vrátím, žádná škoda nevznikla a vše je v pořádku. Nebo ne? Víte, princip vlastnictví není postaven na tom, že vy, jako nevlastník, rozhodujete o tom, co vlastníkovi uškodí a co mu neuškodí; princip je postaven na tom, že o tom rozhoduje vlastník. Vy si můžete tisíckrát myslet, že mu to nic neudělá, když vám umožní užít to, co má ve vlastnictví, ale nerozhodujete o tom vy, ale on.
Já ne. To je váš argument, že když několik autorů ta práva využívat nechce, tak je potřeba je odebrat zákonem všem.Dokaž to nebo se omluv. Nic takového jsem tu nepsal.
Nikdo jiný totiž současnou podobu autorského zákona nechce. Ani zákazníci, ani mnozí autoři.nebo
Právě nevyužívání autorských práv je v současném systému ten zásadní problém.
V Anglii to fungovalo skoro 300 let a v USA skoro 200 let.V té době se dělaly fotky z dovolené osmimegapixelovým foťákem digitálně (tj. stovky fotek místo desítek filmových)? Točily se filmy v HD kvalitě s prostorovým zvukem? Mohl jste snadno manipulovat s autorskými díly, takže jste si kus textu okopíroval přes schránku do svého dokumentu, udělal výřez z fotky atd.? Nemusíte se ohánět historií, stačí, když popíšete, jak bude vypadat běžná práce s autorským dílem. Někdo se vrátí z dovolené, nahraje desítky giga fotek a videí na Flickr a YouTube a zároveň do registru autorských děl ČR. Někdo na fotku náhodou narazí a bude ji chtít použít, tak prohledá registry všech 164 zemí, které podepíšou Novou bernskou úmluvu, a když fotku nikde nenajde, může ji použít. Registry samozřejmě budou umět rozeznat různé transformace fotky – otočení, výřez, tónování, retuše, přidání vodoznaku.