Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Jako zaměstnanec společnosti, která tvoří konkureční distribuci, a navíc uživatel KDE, jsem asi nejhorší možná osoba pro recenzi Ubuntu - zaujatý, neobjektivní a vůbec absolutně nedůvěryhodný. Proto raději od začátku říkám, že je můj celkový dojem z Ubuntu kladný, a přestože se hodně zmiňuji o nedostatcích, které jsem při používání objevil, jedná se vesměs o věci, které souvisí s odlišnou filozofií Ubuntu. Zároveň děkuji Davidu Jašovi za to, že, jako uživatel Ubuntu, text prolétl a opravil nesrovnalosti, které jsem napáchal.
Tento článek není primárně recenzí novinek v Ubuntu 7.10 (o těch se můžete dočíst třeba v recenzi Martina Picka (freshmouse), ale spíše souhrn mých poznatků, které jsem získal při jeho zkoušení. Ale nebojte, novinky budou představeny také.
Žádný pořádný článek o distribuci nemůže pominout instalaci, a ačkoliv o ní většinou není moc co říct, objevuje se často hromada screenshotů instalátoru. Nevím proč, když k instalaci většiny moderních distribucí je potřeba obligátní slepice a zrní (kterou jsem ovšem nedisponoval, proto jsem ji musel pro účely recenze zastoupit sám). Standardní instalátor Ubuntu je uložen na live CD, což by nebylo nic divného, protože instalátory ostatních distribucí jsou uloženy tamtéž. Základním rozdílem je, že live CD Ubuntu obsahuje plný systém; stejný, jaký se objeví po instalaci.
Instalátor Ubuntu:
Daleko více screenshotů instalátoru a celého prostředí naleznete na webu phoronix.com.
Instalátor je skutečně přehledný a jednoduchý. Poněkud kontroverzně může působit nemožnost vybrat instalovaný software, ale filozofie Ubuntu je just works - s čímž souvisí i to, že do systému není možné vrtat tolik, kolik by jistí recenzenti chtěli. Bohužel instalátor Ubuntu neumí jednu, sice pokročilou, ale pro mě poměrně běžnou věc (kterou umí instalátor Debianu, Mandrivy, OpenSUSE a tuším, že i Fedory) - oddělený /boot
. Respektive, proti samotnému oddělenému /boot
neprotestuje, ale potom trvá na jeho zformátování, což by pro mě znamenalo ztrátu jádra z mého hlavního systému, a to se mi pochopitelně vůbec nelíbí.
Instalace na kořenový XFS potom vyvolala upozornění, že se Grub na XFS může zaseknout (a proto používám ten oddělený /boot
), což jsem nakonec vyřešil naformátováním /
na ext3. Ubuntu má rovněž pro "náročné" uživatele i Alternate Install CD, jehož instalátor je totožný s textovým instalátorem Debianu. Kubuntu 6.06, které jsem kdysi tímto způsobem testoval, proti tomuto rozdělení disků neprotestovalo.
Idea plného LiveCD, z něhož se teprve spouští instalátor, se mi líbí. Během nezábavné instalace je možné hrát hry, prohlížet web nebo provozovat jinou, podobně povznášející, činnost, namísto sledování progress baru či reklamních nápisů, které nabízí konkurence. K live systému bych měl jedinou výtku, a to, že automaticky nepřipojí nalezené disky alespoň v režimu pro čtení.
Migraci nastavení z Windows jsem nemohl vyzkoušet, protože je nemám. Poněkud vtipné mi přišlo, že mi nástroj nabídl migraci nastavení ze systému Debian GNU/Linux, přičemž data pocházela pouze ze systému OpenSUSE (přičemž Debian se na počítači už nevyskytoval). V tomto případě bych použitou distribuci vůbec nespecifikoval, protože se z dat na odděleném /home
nedá poznat vůbec nic.
Během toho mála času, který jsem strávil v konzoli (protože jsem se snažil k systému přistupovat jako uživatel konzole neznalý) jsem narazil na zajímavou vychytávku, která, ač není novinkou této verze, stojí za zveřejnění. Jde o command-not-found
, což je skript, který při neexistenci zadaného příkazu nabídne instalaci příslušného balíku. Použití je jednoduché:
$ import The program 'import' can be found in the following packages: * imagemagick * graphicsmagick-imagemagick-compat Try: sudo apt-get install <selected package> bash: import: command not found
Hlášení jsou pochopitelně lokalizována, ale osobně jsem v konzoli raději za anglické locales, tudíž jsem si neprozřetelně uložil výpis pouze v angličtině.
Po instalaci nabídne instalátor restart:
Pak se objeví hotový systém. Tedy skoro hotový. Spousta lidí by desktopový systém bez kodeků nebo přehrávače Flashe za hotový nepovažovala. Jenže kodeky a přehrávací pluginy jsou obecně horké zboží na to, aby byly na placce přímo, takže skutečně významným rozdílem mezi distribucemi je to, jak se poperou s poinstalačním nastavení ne-úplně-volně-distribovatelného (ale velice žádaného) softwaru.
Takže správné je říct, že se objeví sice plný, ale multimediálně očesaný systém, do nějž je nutné nejprve přidat jisté věci. Starší možností je zjistit repozitář s nesvobodným obsahem a kodeky, přídat jej do /etc/sources.list
a napsat sudo apt-get update
a sudo apt-get install <seznam balíků>
. Ubuntu už od verze Feisty Fawn nabízí možnost automatické doinstalace patřičného pluginu, pokud dojde k pokusu o přehrání, což rozhodně nechává velice kladný dojem. Takže po prvním navštívení youtube.com se objeví okno nabízející instalaci Flash pluginu, po pokusu o přehrání QuickTime videa se objeví okno nabízející instalaci patřičného kodeku, atd.
Velice šikovným nástrojem je Správce nesvobodných ovladačů, který pomáhá s instalací ovladačů, které jsou opět z nejrůznějších důvodu příliš horké pro přidání na CD. Pokud systém rozpozná podporovaný hardware bez opensource ovladače, nabídne jeho instalaci, což ocení především majitelé výkonných grafických karet typu nVidia nebo AMD (dříve ATI), pro jejichž typ není opensource ovladač k dispozici.
Systém automatické instalace kodeků je uživatelsky přítulný. Instalaci flash pluginu jsem zkoušel na serveru youtube.com, kde fungovala na jedničku, dokonce i bez restartu Firefoxe (který ovšem vtipně nabízel instalaci znovu, jak je vidět na screenshotu). U kodeků pro videa jsem tolik štěstí neměl. Na testovací stránce ct24.cz se u wmv streamu nezobrazilo nic a teprve RealPlayer stream aktivoval instalaci kodeků.
Dále jsem navštívil avc-cvut.cz, konkrétně přednášku Pavla Machka o software suspend, a použil videa z přednášky. Ogg vorbis byl logicky přímo podporován, zatímco QuickTime nastartoval onen automatický instalátor. Bohužel se mi nepodařilo tímto způsobem nainstalovat kodek pro WMV, který, ač byl nabízen, tak místo videa ukazoval pouze grafické efekty totemu.
Na(ne)štěstí obsahuje můj notebook nejen hardware od fy. Intel, ale i wifi kartu od Broadcomu, která má sice zbrusu nový ovladač v jádře, ale i tak vyžaduje firmware, kterýžto v jádře není, a je nutné jej kuchat a instalovat pomocí bcm43xx-fwcutter
. Ne tak v Ubuntu. Ihned po startu mě Správce nesvobodných ovladačů upozornil na daný stav a na dvě kliknutí (a zadání hesla, ale kdo to má pořád psát) mi příslušný firmware stáhnul a nainstaloval.
Dalším rozdílem mezi distribucemi je rozhoditelnost na nejrůznějším obskurním hardwaru (tím nemyslím Alpha procesory, ale spíše různé webkamery, desky s pochybným ACPI a podobně), což jsem otestovat nemohl, protože (až na wifi kartu) žádný takový nemám. Ubuntu, stejně jako jakákoli jiná distribuce s jádrem 2.6.22, šlapalo bez problémů.
Pokud funguje, jsou tyto způsoby instalace velice pohodlné a pro majitele připojení k Internetu jde o, troufám si říct, daleko pohodlnější metodu instalace, než nabízí konkurenční Windows (viz bug #1).
Barva Ubuntu osciluje mezi hnědou až oranžovou - současné téma Human se obrací od trendu zesvětlování a nynější verze je tak o něco tmavší než předchozí. A až na pár chybiček, které jsou bohužel v kvalitně graficky sladěném systému velice vidět, je vzhled Ubuntu profesionální a unifikovaný.
Máte-li podporovaný hardware (Intel), automaticky se zapne Compiz, který má na starosti efekty pro ohromování okolí. Nemáte-li, je nutné použít Správce nesvobodných ovladačů popsaný výše. Ač se o použitelnosti efektů vedou spory, pravdou zůstává, že si je dav žádá a distributoři mu podléhají. Nicméně vzhled prodává a proč má být kvalitní unixoidní systém schovaný za škaredým zevnějškem, že? Nemluvě o tom, že nový zoom plugin od Davida Revemana, který je momentálně v Compiz Fusion, je asi nejužitečnější aplikací Compizu, která existuje. Na rozdíl od ostatních zvětšovátek, která pouze zobrazí bitmapu, umí tento plugin zachovat aktivitu prostředí i při zvětšení.
A gumová okýnka avizovaná v nadpise? Ty patří mezi Extra efekty, které jsou k dipozoci na nové kartě Nastavení/Vzhled/Efekty.
S tím souvisí i další novinka Ubuntu - nástroj pro nastavení obrazovky a grafické karty:
Ubuntu jako výchozí prostředí používá Gnome. Jak uživatel KDE proto nejsem asi ten nejlepší recenzent, ale pravdou je, že jsem byl na Gnome zvědavý, protože poslední používanou verzí byla ta z CentOS 4. Po grafické stránce se mi systém velice líbil (dokonce přiznávám, že více než "moje" KDE) a z hlediska použitelnosti jsem neměl žádné velké výhrady.
Gumová okénka jsou veskrze neužitečný, ale efektní trik, který se mi osobně velice líbí. V recenzi se o něm zmiňuji především proto, že mi to umožňuje velice hezky přejít k nástroji pro nastavení grafických efektů a grafické karty, což je novinka této verze Ubuntu. Ostatní věci jako suspend či hibernace nebo použitelnost na to či ono jsou spíše produktem použité verze jádra, respektive softwaru, takže mohu říct - ano, suspend i hibernace fungovaly (ale za to nechci připisovat kladné body Ubuntu, nýbrž chytrému chlapíkovi, který notebook kupoval, a daleko chytřejším lidem, kteří to do jádra implementovali).
Tento článek jsem pojal spíše jako test použitelnosti systému. Poněkud nepatřičně jsem vynechal věci jako verze jádra či dodaných programů, protože mě osobně nic z toho při recenzi nezajímá. Pokud vás ano, tak potřebné informace najdete v poznámkách k vydání či na webu Phoronix.com.
Filozofií distribuce je just works - po instalaci získáte použitelný systém (respektive za pár kliknutí použitelný) - a ta se projevuje jak na instalátoru, tak třeba na bootovací obrazovce, kterou není možné přepnout do ukecaného režimu (protože se mi při jednom vypnutí systém zasekl, nemohl jsem zjistit, co se děje). Takže, i když je Ubuntu jenom převlečený Debian (po pár zásazích v příslušných konfigurácích jej od Debianu nepoznáte), právě touto filozofií se od něj odlišuje.
Jediné, co mi v Ubuntu, jako v distribuci cílené pro méně zkušené uživatele, chybělo, jsou grafické konfigurační nástroje. Na rozdíl od takové Mandrivy nebo OpenSUSE totiž Ubuntu skoro žádné vlastní neobsahuje, a tak je většina návodů pro konfiguraci Ubuntu stylem - otevřete konzoli a napište sudo ...
. Na druhou stranu aspoň mohou uživatelé tvrdit, že nepoužívají klikací distribuci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
ono by toho bylo vic, ale ma cenu na to upozornovat? (nema)Samozřejmě, že má.
skoda, ze tu nefunguje jazykova korektura.Škoda, že lidé jsou jen lidé, kteří pod časovým tlakem občas dělají chyby (v tomto případě "přehlédnou chyby").
Škoda, že se nepoužila kontrola gramatiky od společností Lingea nebo Microsoft, která by řadu takových zbytečných chyb odhalila. Otázkou je, zda by je bylo vůbec možné spustit na Linuxu nebo by šlo o další učebnicový příklad slabého místa při používání Linuxu v praxi.skoda, ze tu nefunguje jazykova korektura.Škoda, že lidé jsou jen lidé, kteří pod časovým tlakem občas dělají chyby (v tomto případě "přehlédnou chyby").
Dalším rozdílem mezi distribucemi je rozhoditelnosts/rozhoditelnost/rozchoditelnost/ Obě slova dávají smysl, ale asi to druhé bude lepší ;)
- instalak som musel spustit v safe grafickom mode, inak zatuhol alebo uplne 'rozbil obraz', zjavne vesa driver nepodporuje atihd2600xt
- to iste ostre ixy
- po nainstalovani fglrx 8.42 problemy zmizli, ale odvtedy ked prehravam video tak vzdy obrazovka scerna aj na zaciatku aj na konci prehravania, to iste pri spustani opengl aplikacii, takze mam pocit ze to fglrx nove si z ubuntu 7.10 nejak dobre nerozumie
- pidgin (ex-gaim) sa nedokaze pripojit na icq na prvy pokus, a pri castom opakovani sa zrube
- ked som si nastavil weather applet zobrazovat kosice (ako mam v kazdom ubuntu od 5.10) tak mi to ukazovalo nejaky kazachstan..v podstate ho neviem prinutit zobrazovat to co ma
doteraz som mal z ubuntu vzdy velmi dobry pocit, strasne ma sklamali :-/ a na dorazenie v 64bit verzii ktoru som nahodil ako prvu chybaju balicky, ako palmos developer je pre mna uplne nepouzitelny, musel som nahodit 32bit
verim ze dalsie updaty to poopravuju
Tak si nastavím jiný, ale abych tam dal nějakou napodobeninu MacOS s nekvalitně vykreslenýma gradientama na tlačítkách, špatně vykreslovaný scrollbar, něco s kostrbatýma obrázkama s nedomyšleným alpha-blendingem (čti 1bit průhlednost). Ta textura na scrollbaru v MacOS "zůstává stát na místě" a "nepohybuje se" se změnou jeho pozice. Totálně podělaný toolbary ... v MacOS jsou tlačítka na toolbaru ve "skupinkách" vzájemně spojená a pouze postranní jsou zaoblená. Takového efektu nedocílíte nastavením snad v žádného enginu (v Qt (KDE) to jde).
Každopádně je to vaše volba. Chcete-li to tak mít, nebráním vám. Jen vyjadřuji svůj názor na daný styl.
Trochu pofoukám bolístku.
PDA je problém i v MS-WinXX, které jsou jen trochu zabezpečené. Mám zkušenost s iPAQ od HP. Užíval jsem si. a dodnes to není ono.
onovy@lajka:~$ cat /etc/apt/sources.list deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ feisty-updates main restricted universe multiverse deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ feisty universe main restricted multiverse deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ feisty-security universe main restricted multiverse deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ feisty-backports universe main multiverse restricted onovy@lajka:~$ blender Program 'blender' není v současné době nainstalován. Můžete jej nainstalovat napsáním: sudo apt-get install blender Ujistěte se, že máte zapnutou komponentu 'universe' bash: blender: command not found
Během toho mála času, který jsem strávil v konzoli (protože jsem se snažil k systému přistupovat jako uživatel konzole neznalý) jsem narazil na zajímavou vychytávku, která, ač není novinkou této verze, stojí za zveřejnění. Jde o command-not-found, což je skript, který při neexistenci zadaného příkazu nabídne instalaci příslušného balíku.
/dev/hda1 /media/hda1 ntfs-3g defaults 0 2Důležité je, aby před mountováním byl nahrán jaderný modul "fuse", což by snad být mohl, a vytvořeno zařízení /dev/fuse... když ne, tak ho zapište někam do /etc/modprobe. O zařízení by se měl postarat udev
Ubuntu používá Network-Manager. Ten trošku zlobí, pokud toho od něj chcete více, jako třeba častá změna IP adres, přechod mezi Wifi a LAN apod. Stalo se i že úplně zatuhnul a bylo třeba restartovat počítač. Nicméně po poslední aktalizaci Network-Manageru, (asi před týdnem) zatím problém nenastal. Síťová karta měla občas konflikty s USB - vyřešil parametr irqpoll při bootu.Network-Manager je peklo. Na první pohled pěkná a jednoduchá věcička, ale při čemkoliv složitějším (např. zmiňované přechody mezi WiFi a LAN, použití Cisco VPN clienta apod.) totálně selhává a pak se dost komlikuje situace, kterou bych na méně klikacím systému vyřešil jednoduchým skriptem.
Uspávání - Funguje jak suspent-to-ram, tak suspend-to-disk. STR využívám denně, notebook klasicky téměř nevypínám. Asi 1-2x za měsíc se stane, že se notebook neprobudí. To asi spraví až nové jádro.Já jsem na tom přesně opačně, ani jeden suspend mi na Toshiba Tecra M9 nefunguje, ale s tim notebookem je problémů víc, takže tohle mě zatím tolik netrápí. Blbé třeba je to, že kernel obsahuje dost staré iwlwifi, které s mojí iwl4965 prostě nefunguje. A zkompilovat si vlastní kernel není jednoduché, tak, aby fungovaly věci jako restricted-drivers. Nejvíc mi asi vadí to, že hlavní zdroj informací má být Ubuntu forum, které je zaplevelené spoustou nesmyslných diskuzí od BFU a polofunkčních návodů, ale najít nějaké informace od kompetentních lidí dá dost práce. Např. pro to iwlwifi jsem našel jakýsi commit do nějakého git stromu, takže to asi někdo hodlá aktualizovat, ale bližší popis moc k nalezení není.
/etc/X11/xorg.conf
(např. editorem vim
, nebo pro vás spíše třeba nano
). Najděte v něm tento řádek: driver fglrx
a změňte ho na driver vesa
. Rebootujte pomocí příkazu reboot
.
Pro vyřešení problému s instalací fglrx ovladače vámi zmíněný popis nestačí. Prohledejte fórum a pak případně napište do zdejšího diskuzního fóra (! nikoliv pod tento nebo jiný článek !).
ale tato instalace kodeků NENÍ záležitostí systému, ale daného prohlížeče, v tomto případě Firefox.No protože každá distribuce Firefox upravuje tak, aby pracoval s jejím balíčkovacím systémem, tak to není čistě záležitost ff.