Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Americká společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem ChatGPT, by měla zájem o webový prohlížeč Chrome, pokud by jeho současný majitel, společnost Google, byl donucen ho prodat. Při slyšení u antimonopolního soudu ve Washingtonu to řekl šéf produktové divize ChatGPT Nick Turley.
Po roce vývoje od vydání verze 1.26.0 byla vydána nová stabilní verze 1.28.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.28.
Byla vydána nová verze 10.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 211 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 800 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy.
Ubuntu vzniklo v roce 2004 s cílem dostat svobodný software i k běžným uživatelům. Vyšlo z Debianu (zakladatel Ubuntu Mark Shuttleworth pro něj dříve dělal balíčky) a už v prvopočátcích mělo jasně daná svá specifika, kterými se od mateřské distribuce lišilo (a jsou to také důvody, proč bylo nutné vytvořit novou distribuci).
Nejdůležitějším rozdílem je pevně daný vývojový cyklus – půlroční (každý půlrok vychází nová verze). Další odlišností od Debianu byla nutnost výběru výchozího pracovního prostředí – Debian nemá žádné prostředí výchozí.
Přestože z počátku bylo Ubuntu opravdu spíše jen hezkým instalátorem Debianu, podařilo se mu prorazit a hlavně: vytvořit komunitu. V takové míře se to nepodařilo ani distribucím, které byly v té době špičkami pro obyčejné uživatele: Mandrivě (tehdy Mandrake) a SuSE.
Od prvopočátků a vtipů, že ubuntu je africké slovo pro „neumím nakonfigurovat Slackware”, ale uplynul nějaký čas a dnes je Ubuntu nejspíš nejpopulárnější distribucí Linuxu. Ubuntu prorazilo všude. Dostalo se do francouzského parlamentu, na servery, k obyčejným uživatelům i k lidem, jako je E. S. Raymond nebo Donald Knuth. Vedle distribucí od Red Hatu a Novellu se Ubuntu stává dalším hráčem, kterému se dostává komerční podpory od významných výrobců softwaru.
Ubuntu také udává trendy. Nástup půlročního vývojového cyklu napříč distribucemi, popularita GNOME nebo živé a zároveň instalační médium jsou evidentně zapříčiněny jeho vlivem.
V této recenzi se pokusím shrnout a zhodnotit novinky, které přineslo Ubuntu 8.04 Hardy Heron LTS, tedy vydání s dlouhodobou podporou. Přestože se pod výrazem Ubuntu skrývá hned několik jeho edicí, já budu mluvit zejména o edici s GNOME.
Nejprve bych rád probral „vnitřnosti” nového Ubuntu.
PulseAudio je velmi zajímavý projekt. Jedná se o relativně nový zvukový server, který nabízí mnoho pěkných a zcela nových funkcí a také vylepšené již dříve používané funkce. Například:
PulseAudio se drží trendu, který je možné poslední dobou vidět: nadstavby, frameworky, stále vyšší míra abstrakce… Podle mne je to dobrá cesta, pokud se to drží v rozumné míře. A PulseAudio dle mého názoru míru rozhodně nepřekračuje.
Kdo má o PulseAudio zájem, ať navštíví stránky pulseaudio.org. V sekci What is it je i pěkný diagram popisující práci PulseAudio, který rozhodně doporučuji k nahlédnutí.
Již před nějakou dobou začalo Ubuntu podporovat AppArmor. AppArmor je, ve velmi malé kostce řečeno, software, pomocí něhož lze nastavit práva citlivěji než v „běžném linuxovém systému”. Konkrétně se jedná o poskytování modelu mandatory access control (MAC), tedy jakéhosi povinného řízení přístupu. Bližší popis tohoto systému by byl nad rámec článku, a tak hloubavé čtenáře odkazuji na vyhledávač; materiálu je na Internetu mnoho.
AppArmor nicméně není jediným softwarem svého druhu. Dalším takovým je například SELinux (Security-Enhanced Linux), který vznikl dokonce před AppArmor. Oba systémy se liší nejen technicky, ale i „politicko-obchodně”. AppArmor je výrobkem společnosti Novell, SELinux je dílem americké Národní bezpečnostní agentury (NSA). AppArmor je tedy k nalezení v distribucích jako SLED a SLES a dále například v Mandrivě; na SELinux sází především firma Red Hat s RHEL, Fedorou atd.
Od verze 8.04 Hardy Heron se Ubuntu mimo AppArmor zaměřilo také na SELinux a poskytovány budou oba systémy. Kromě technických důvodů může být podnětem zájmu o SELinux také možná nejistá budoucnost konkurenčního systému, nicméně je to jen moje spekulace.
V každém případě si správci systémů mohou vybrat to, co jim nejvíce vyhovuje, a to nikdy není na škodu.
O zobrazování oken se v novém Ubuntu stará systém X.org 7.3. Ten měl být původně zařazen již v minulém vydání, ale nakonec se to kvůli krátkému času na testování nestihlo, takže se uživatelé Gutsy Gibbon museli spokojit s verzí 7.2.
X.org 7.3 by měl přinést hlavně lepší automatickou konfiguraci, podporu změn na zařízeních za běhu a mnoho dalších dobrých zpráv. Více informací je třeba na oficiálních stránkách: www.x.org/wiki/Releases/7.3.
Těžko mohu nezmínit samotné linuxové jádro. To se v Ubuntu nachází ve verzi 2.6.24 a je v něm tedy obsažen i nový plánovač CFS.
Za zmínku stojí též přítomnost firewallu ufw (Uncomplicated Firewall) a možnost zařazení Ubuntu do sítě Active Directory. Nakonec jedno upozornění: symbolický odkaz /bin/sh
nyní odkazuje na DASH (namísto BASH).
Trochu kontroverzním se stalo zařazení Firefoxu řady 3 na místo výchozího webového prohlížeče. Vzhledem k tomu, že zatím nebylo uspokojivě vysvětleno, rád bych na toto téma řekl pár slov.
Diskutovaným problémem je, že se nejedná o stabilní vydání, ale vývojové, což indikuje přesné označení verze – 3.0 beta 5. To je v kontrastu s tím, že by Ubuntu 8.04 jako vydání s dlouhodobou podporou mělo být vysoce stabilní.
Osobně se stavím jednoznačně na stranu příznivců zařazení Firefoxu 3 mezi výchozí nainstalovaný software. Mé důvody jsou následující:
Pomineme-li potenciální nestabilitu, existuje ještě minimálně jeden další důvod hovořící proti nasazení: rozšíření (extensions).
Bohužel, ne všechna rozšíření ve vývojových verzích (už) fungují. Naštěstí se to však netýká těch nejpoužívanějších, takže by u většiny uživatelů neměl být problém. Ostatní si na svá rozšíření musejí počkat.
Nicméně je v repozitářích k mání i druhá řada Firefoxu, což řeší problémy jak se stabilitou, tak s rozšířeními. Spokojeni by tedy měli být všichni.
Firefox 3 není jedinou změnou v řadách výchozích aplikací; vlastně došlo k mnoha modifikacím.
Kdo četl mou recenzi Ubuntu 7.10, možná si pamatuje tato má slova:
…Ubuntu instaluje Eye of GNOME, GThumb a F-Spot…
Podle mě by se množství těchto aplikací měl snížit na maximálně dvě…
…Co se týče vypalovacích programů, je situace přesně opačná. Instalován je Nautilus CD Burner (přídavný modul Nautilu) a Serpentine. První zmíněná aplikace je jednoduchý vypalovací program integrovaný do prostředí; Serpentine je hezký program pro tvorbu hudebních CD. Obojí pracuje hezky, ale nenaplňuje potřeby náročnějšího uživatele. Já bych se přikláněl k instalaci programu jménem Brasero a vyřazení Serpentine.
(…) Ubuntu instaluje Eye of GNOME, GThumb a F-Spot…
Evidentně se jednalo o proroctví, neboť nyní:
Aplikace pro práci s obrázky již nebudu dále komentovat. Daleko zajímavější to je na půdě softwaru pro vypalování. V této oblasti totiž GNOME trpí problémem „všichni dělají všechno a nikdo nic”. Vypalovat a přepalovat zvládá Nautilus (respektive jeho modul CD Burner), hudební CD umí tvořit např. Rhythmbox nebo Serpentine, tu a tam se vyskytnou další aplikace, ovšem velmi funkčně omezené.
Jediným uživatelsky příjemným programem zvládajícím univerzální práci s vypalováním byl po nějakou dobu GNOME Baker – ten je ale již několik let mrtev.
Žádaným zbožím se tedy stalo právě Brasero, které splňuje schopnost univerzálně pracovat s vypalovačkou a uživatelskou příjemnost. Přestože nedosahuje kvalit například K3b, má dobře našlápnuto a jistě o něm ještě uslyšíme. Jelikož tento článek není věnován vypalovacímu softwaru, ale novému Ubuntu, nebudu jej dále rozpitvávat. Vězte však, že pracuje s projekty, vypaluje datová i hudební CD, umí kopírovat a že je velmi příjemné k používání. Navíc je možné do něj přidat další moduly.
Z důvodu úspory místa byly z CD vyřazeny některé části OpenOffice.org: Base (práce s databází) a Math (editace matematických vzorečků). Pro OpenOffice.org též chybí podpora Javy (poznámka: navzdory častému mýtu většina modulů OO.o Javu nepotřebuje, takže instalované moduly normálně poběží).
Osobně bych klidně oželel i OpenOffice.org Draw, protože, stejně jako aplikace vyjmenované výše, není pro většinu uživatelů podstatné.
Naopak se lze těšit ze tří zcela nových aplikací.
Vinagre je VNC klient, takže se s jeho pomocí lze připojovat ke vzdáleným pracovním prostředím. Dříve tomuto účelu sloužil program xvnc4viewer.
Vinagre je novinkou GNOME 2.22 (do verze 2.20 se mohlo GNOME pouze nechat samo prohlížet, ale neumělo si prohlížet) a jedná se o velmi pěkně zpracovanou aplikaci. Lze v něm tvořit záložky, lze si prohlížet více počítačů najednou a konfiguraci je možné nechat na Avahi.
Navzdory tomu všemu bych Vinagre na CD nezařadil (uživatelů, kteří jej využijí, je minimum) a naopak se poohlédl po jiné novince GNOME 2.22 – aplikaci Cheese. Ta totiž umí dělat fotografie a filmové sekvence z webové kamery, a to už je o poznání běžnější činnost než práce s VNC.
Novinkou je též program jménem Transmission. Jedná se o relativně vyspělého klienta sítě BitTorrent, který nahrazuje jeho předchůdce GNOME BitTorrent, jenž byl de facto provizoriem (neboli neměl téměř žádné funkce). Přestože osobně BitTorrentu neholduji, jeho přítomnost mohu jen a jen pochválit.
A konečně, na CD přibyla také aplikace Seahorse, což je správce šifrovacích klíčů a systémová klíčenka zároveň.
Důvodem zařazení Seahorse není ani tak potřeba běžných uživatelů skladovat SSH a OpenPGP klíče, jako spíš to, že z GNOME byla vyřazena původní systémová klíčenka (GNOME Keyring) a byla nahrazena právě programem Seahorse. Jinými slovy: Ubuntu nechtělo a nemohlo zůstat bez klíčenky.
Nyní již jen heslovitě: GNOME 2.22 (novinky o něm budou brzy shrnuty v článku), GIMP, OpenOffice.org a Pidgin všechny ve verzi 2.4 (nejspíš nějaké znamení…), Tracker 0.6, Ekiga 2.0.
Dříve byly na CD s Ubuntu dostupné svobodné aplikace určené pro systém Microsoft Windows, které měly uživatelům (alespoň prozatím) nejpoužívanějšího operačního systému dokázat, že svobodný software je kvalitní a přípravený k používání. Nyní od toho Ubuntu upustilo a microsoftímu produktu nabídlo trošku jiný „dárek”.
Již v předchozích vydáních byl na CD s Ubuntu přítomný nástroj, který umožňoval spustit instalaci Ubuntu přímo ze systému Windows. Výraz „spustit instalaci” je třeba brát doslova, jelikož nabízel restartování počítače okamžitě a restartování počítače později, takže se vlastně jednalo o standardní instalaci (předpokládám, že zmíněný nástroj také nastavil automatické spouštění z mechaniky CD).
Ubuntu 8.04 Hardy Heron nabízí o trošku dotaženější systém.
Základem je aplikace umenu (Ubuntu CD Menu), která se spouští automaticky po vložení CD do mechaniky při běžícím sezení Windows. Nabízí totéž, co nabízel minulý systém, tzn. restartování, ale především novinku: možnost instalace Ubuntu jako běžné aplikace.
To je umožněno především díky aplikaci Wubi (viz Mark Shuttleworth vysvětluje význam Wubi). Wubi umožní celé Ubuntu instalovat (nebo odinstalovat) tak, jako se do Windows instalují běžné aplikace. Wubi se také postará o to, aby byl zavaděč Windows obohacen o položku Ubuntu. Jinými slovy: při příštím spuštění počítače najde uživatel v zavaděči nejen Windows, ale i Ubuntu.
Spolu s nástrojem, který umožní importovat nastavení a různá další osobní data z Windows do Ubuntu (ten je v Ubuntu již několik vydání), to je dle mého názoru vynikající způsob, jak přimět lidi migrovat na Linux.
Nevýhodou je jen to, že se instaluje do oddílu s Windows – a tedy na souborový systém NTFS.
A nakonec (doslova exkluzivní) snímek aplikace umenu pořízený na systému Windows 2000:
Stěžoval jsem si na to minule a budu si na to stěžovat i teď (a doufám, že naposledy): Ubuntu neposkytuje takové zázemí, jaké by si produkt jeho formátu zasloužil.
Nevadí mi ani tak to, že chvíli po vydání měly servery s ubuntu.com problémy s dostupností – to se prostě stane a těžko mohu někomu vyčítat, že je o jeho produkt několikanásobně větší zájem, než se čekalo…
Spíše mi vadí takové drobnosti, které by týmu Ubuntu nezabraly mnoho času a přesto by byly světu velmi prospěšné.
Například: stránky s popisem Ubuntu jsou, dle mého názoru, nepoutavé, nezajímavé, esteticky neuspokojující. Poznámky k vydání taktéž, přestože se to od minule trochu zlepšilo. Chybí podstatné informace, naopak přebývají ty neprioritní (ne, informace o novém apletu hodin prostě není prioritní).
Je to velká škoda – firem, které umějí udělat uživatelům svých produktů zázemí, je celá řada a rozhodně je kde se inspirovat.
Musím říci, že se grafická úprava od minule zlepšila. Nicméně ne dostatečně. Sice už ne tak často, ale občas ano – někdy na mne vykoukne jakási prastará ikonka, stále není zpracován vzhled zavaděče atd.
Původně mělo mít Ubuntu 8.04 zcela nový vzhled, nakonec se to ale přesunulo „snad na příště” (Fedora může vyprávět). Absence nového vzhledu by mi ani tak nevadila, hlavní pro mne je, aby byl vzhled jednotný od zavaděče po pracovní prostředí. To se bohužel (opět) nepovedlo.
Někteří možná namítnou, že vzhled není důležitý a že si každý stejně všechno přenastaví. S tím nemohu souhlasit: vzhled prostě prodává, ať se nám to líbí, nebo ne. Příkladem budiž firma Apple, která kdyby nakreslila jablko na popelnici, tak se z ní stane prodejní hit a bude k vidění ve videoklipech a filmech.
Abych však jen nekáral, něco se přeci jen povedlo. V systému se vyskytuje několik nových ikonek, výchozí tapeta je podle mě parádní a vylepšení se dostalo také správci přihlašování (GDM). Takže to není tak hrozné, jak se z předchozích odstavců možná zdálo.
Ubuntu 7.10 mělo „menší” problém s češtinou v GNOME: nástroj obstarávající nejnovější překlady GNOME nezafungoval a překlady byly proto staré nebo chyběly. V této verzi jsem žádný problém nezaznamenal; vše je takové, jak by mělo být.
Co se týče překladů samotného Ubuntu (čímž myslím jeho specifické nástroje), je přeložena většina důležitých aplikací a překlady jsou kvalitní. Nemám, co dodat.
Oficiální stránky Ubuntu mě postrašily upozorněním, že pro instalaci z živého CD budu potřebovat 384 MB paměti RAM (já mám nejvýše 256 MB). Přesto jsem se živé CD pokusil spustit…
Výsledek byl naštěstí pozitivní: nejen, že všechno běželo, ale navíc běželo rychleji než v minulých vydáních.
Osobně bych zrychlení přičetl především novému GNOME 2.22, ve kterém proběhlo mnoho optimalizací, nicméně je fakt, že se zrychlilo například i spouštění. Celkově hodnotím rychlost Ubuntu jako velmi dobrou.
Někdo možná očekává, že na tomto místě řeknu, kolikátá nejlepší distribuce v historii Ubuntu 8.04 Hardy Heron je, kolik z deseti českých žen by jej doporučilo své nejlepší kamarádce, nebo jiné údaje podobného ražení. To neřeknu.
Po světě se povalují stovky zajímavých operačních systémů a já z nich vyzkoušel jen mizivé procento. Komparace tudíž nebude.
Ubuntu používám něco přes dva roky. Mám názor, že kdykoli se najde jiný produkt, který mi bude poměrem výkonu a ceny více vyhovovat, není pro mne problém přejít téměř okamžitě. „Potíž” je, že jsem takový produkt doposud neobjevil…
Jsem rád, že Ubuntu zařadilo nástroj jako PulseAudio. To je podle mě dobrá cesta kupředu. Mile překvapilo také Wubi a vůbec práce na tom, aby přechod z Windows na Linux byl snažší. Jsem také rád, že konečně proběhly změny v oblasti výchozího instalovaného softwaru – i když s některými nesouhlasím (například s Vinagre). Naopak mne mrzí některé drobné nedodělky, jako v případě poskytovaného zázemí nebo grafické úpravy.
Celkově ale všechno šlape, jak má. Zdá se, že Ubuntu není distribucí číslo jedna jen tak náhodou. Děkuji všem, kdo se na Ubuntu podíleli.
A na úplný závěr přidávám snímky výchozího sezení Ubuntu:
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
To improve overall system performance, the /bin/sh shell in Ubuntu 6.10 and later is dash, rather than bash as it was in Ubuntu 6.06 LTS. This may cause compatibility problems for local shell scripts. Please see DashAsBinSh for more information.Jak to mám tedy chápat? DASH (resp. odkaz na něj) byl už v 6.06? To potom nerozumím, proč to tu zmiňují. (Já ve skriptech vždy odkazoval přímo na BASH.) ad SELinux) Cituji z ubuntu.cz:
Jako doplněk k podpoře AppArmor, Ubuntu 8.04 LTS nyní obsahuje podporu pro bezpečnostně obohacený Linux (SELinux). Systémová bezpečnost, zvláště pro trhy s vysokou zárukou, může být poskytována pomocí SELinux - vlastnost jádra umožňující jemné povinné řízení přístupu (např. vynucení typu, autorizace pomocí rolí). SELinux je dostupný ve zdroji Universe a může být nainstalován pomocí balíku "selinux".
(Na ubuntu.com ještě nemají 8.04 Tour, nebo jsem si nevšiml.)
To souhlasím, většinu uživatelů technologicko-ideologické spory moc zajímat nemusí.
Pokud se zrovna netýkají licence dotyčného softwaru, jeho výkonu a tak dále. Takže je zajímat musí.
find
em. Prostě je propastný uživatelský rozdíl mezi založením nové kolekce, nastavením basediru existující kolekce a přidáním nových fotek do existující kolekce a dávat je do jednoho dialogu jenom proto, že se o to interně stará tatáž část programu, je zvrhlost.
Ideal asi by byl ubuntu + KDE, takze bych mohl spoustet vsecky gnome aplikace, ale defaultni prostredi by bylo KDE. To asi jde, ze?Jasně
Celkom v pohode recenzia, zarazil ma ale jeden fakt : "já mám nejvýše 256 MB" - chapem ze nie kazdy sa zenie za GB pamate ale nebolo by vhodne recenzie robit na pocitaci ktory odpoveda nejakemu priemeru - tj. dajme tomu 512 mozno 1GB ram atd? Takto moze byt napr skutocna rychlost/pomalost skreslena.Kdepak, právě pomalý počítač ukáže slabiny systému, kterých si na rychlém ani nevšimneš.
Takisto by ma zaujimalo napr chovanie na notebooku - uspavanie atd.To už dnes víc závisí na konkrétním hardware než na operačním systému.
rm -rf /
... Hloupý vtip -- a je po systému. Ubuntu ma GNOME jako hlavni desktop proto, ze na rozdil od KDE dokazi garatovat pravidelne pulrocni vydani stable verzi stejne jako ubuntu.Lépe: Ubuntu má GNOME jako hlavní desktop mimo jiné proto, že na rozdíl od KDE dokáže garantovat půlroční vydání...
Toto není rozhodující důvod pro drtivou věštinu uživatelů.To není. Ale hendikepovaní jsou dost dobrým důvodem, aby tam Firefox 3 byl.
Toto také ne.O tom bych dost polemizoval.
Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?
To není pravda."A já mám zase psa, kterej kouše!"
To také není pravda. Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.Osobně nevidím Flashblock a gesta jako nejpopulárnější rozšíření... Jak jsi přišel na to, že jsou nejvíce využívány?
Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.Odkazuješ zrovna na ty lepší stránky (i když s velkými animacemi). Během chvíle přidám do dalšího komentáře snímky o něco horších stránek, moment.
Ideologické a historické rozpravy drtivou většinu lidí nezajímají, ale naopak spíše nudí a zdržují? A nadšenci si to zjistí, pokud chtějí.Textu je i bez toho dost, takže to lze přeskočit a přesto mít dostatek čtení.
Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi.Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?
Vysvětlil jsem to níže.To není pravda."A já mám zase psa, kterej kouše!"
V příspěvku jsem odkazoval na statistiku kompatibility rozšíření podle jejich používanosti, kterou vytvořil vývojář Firefoxu právě pro sledování kompatibility.To také není pravda. Ve Firefoxu 3 beta 5 stále nefunguje více než 40 % z 95 % nejpoužívanějších doplňků včetně například populárního Flashblocku, motivu Noia 2.0 (extreme), All-in-One Gestures, Delicious Bookmarks, Gmail Notifieru...) a vydání RC stále blokuje řada chyb (v rámci betaverze jich je ještě několik set) včetně častých pádů a závažných problémů se záložkami, výjimkami pro certifikáty, nefunkčností atd. Nehledě na spoustu dalších chyb a těch, které byly již po vydání 5. betaverze opraveny. Se zařazením Firefoxu 3 se mělo počkat ještě aspoň na vydání RC verze, která bude vydána nejdříve až v polovině května. Do té doby mohla být výjimka, aby byl standardní prohlížeč Firefox 2, což by většina jistě ocenila (v souladu s doporučením výrobce a situací na trhu, kdy ty vývojové verze používá asi 40x méně lidí - proč asi?) a ostatní si mohli zkoušet betaverzi novější řady.Osobně nevidím Flashblock a gesta jako nejpopulárnější rozšíření... Jak jsi přišel na to, že jsou nejvíce využívány?
Tak naopak přesně tyto stránky patří ke špičce, co jsem kdy u prezentace linuxových distribucí viděl.
Odkazuješ zrovna na ty lepší stránky (i když s velkými animacemi).Co to jsou velké animace? To nějak vadí posunovat stránkou? Malý obrázek je k ničemu.
Textu je i bez toho dost, takže to lze přeskočit a přesto mít dostatek čtení.Právě proto by to tam nemělo být. Viz Jacoba Nielsen o úspěšném textu - první verzi zkrátit na polovinu toho podstatného a potom ještě aspoň jednou. Zjisti si o tom, kde chceš, všude se dozvíš to samé - dlouhý text je téměř vždy skoro k ničemu, většina lidí jej buď rovnou přeskočí, přestanou brzy číst nebo něco podstatného přehlédnou. Koho zajímají podrobnosti, ten si je najde.
Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?
LTS poběží na mnoha místech, aniž by bylo nějak zvláště aktualizováno.
Právě proto by to tam nemělo být. Viz Jacoba Nielsen o úspěšném textu - první verzi zkrátit na polovinu toho podstatného a potom ještě aspoň jednou. Zjisti si o tom, kde chceš, všude se dozvíš to samé - dlouhý text je téměř vždy skoro k ničemu, většina lidí jej buď rovnou přeskočí, přestanou brzy číst nebo něco podstatného přehlédnou. Koho zajímají podrobnosti, ten si je najde.
Ano, Krüg píše něco podobného. Jenže to platí pro komerční stránky jako jsou obchody apod. Publicistické weby jsou něčím jiným. Článek by to všechno (ideologické, historické a nakonec i umělecké kecy) obsahovat měl a to proto, že by to jinak dopadlo jako tvé release notes o openSuSE na Root.cz, což je nechutné.
"Právě proto by měla být nabízena v LTS edici ve stabilní verzi."
"Viz poslední důvod napsaný v článku. Po další tři roky by měl být udržován Firefox 2?"
"Jaký by byl problém přejít po vydání stabilní verze Firefoxu 3 z předchozí verze a nadále ji nepodporovat?"
Tohle jsi nepochopil? Tak věz, že problém by to byl, protože spousta LTS instalací nebývá příliš aktualizována.
...ale za to si zjevně nepochopil, že se tu s freshmousem bavíme o webové prezentaci Ubuntu, ne o nějakých publicistických webech. Příště lépe vnímej, co čteš. Článek o oS 10.3 na Rootu nebyla recenze, ale představení nové verze, jak jsme se dohodli se šéfredaktorem. Pokud se ti to nelíbí, nemusíš to číst. Můžeš klidně napsat recenzi.
Ano, zdá se, že jsem to špatně pochopil, myslel jsem totiž, že se jedná o článek, nikoliv o web Ubuntu. Ovšem to nebylo vnímáním, přečetl jsem si to znova a vnímal jsem to stejně. O tvých openSuSE 10.3 Release notes se nehodlám opět bavit, protože to nemá smysl, odmítáš pochopit, že psát článek opisující Release notes je blbost, každý si to může přečíst na webu distribuce (stačila by zprávička), důležitá je recenze, tedy jaké je to v praxi. To, že jste se s P. Krčmářem domluvili mne nezajímá, neboť bulvár, rubyfanatik Šťastný a dva a až tři články denně bez ohledu na jejich kvalitu jsou jeho dostatečnou profesní vizitkou, je to publicista jak řemen, ale na čtenáře požadující kvalitní matroš kašle.
Já jsem to o Slackware taky nikdy neslyšel a napsal jsem "Debian". Takhle to opravil Robert.Změnil jsem to, protože už v roce 2005 se říkalo: "Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Slackware'." Varianta s instalací Debianu se, pokud vím, objevila mnohem později.
A vítězem je...Vidaubuntu "i can't configure debian"
Podle mě je to tím, že většina dnešních pisatelů téhle hlášky ani neví, co to je Slackware.Také mě to napadlo... (pro PT: není třeba se ohrazovat, tebe tím nemyslím).
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Debian'." (6 200)
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't configure Slackware'." (710)
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't install Debian'." (47)
"Ubuntu is an ancient African word, meaning 'I can't install Slackware'." (3)
"Neumím nakonfigurovat Debian" (9 - vše ve spojení s Ubuntu)
"Neumím nakonfigurovat Slackware" (0)
"Neumím nainstalovat Debian" (5 - vše ve spojení s Ubuntu)
"Neumím nainstalovat Slackware" (1 - tento článek)
Kolokace s Debianem jsou tedy velmi silné a rozhodující, a proto nebyl důvod to v článku měnit na něco, co se v češtině ještě podle Google vůbec nikdyy nepoužilo.