Ruby pro začátečníky - 8 (soubory, výjimky, kontakt s OS)

14. 5. 2007 | Jaromír Hradílek | Programování | 8330×

V závěrečném dílu seriálu si ukážeme, jakým způsobem se v Ruby pracuje se soubory, jak ošetřit výjimky, a jak své skripty propojit se systémem.

Obsah

1. Práce se soubory
  1.1 Nutné základy
  1.2 Metoda gets
  1.3 Metoda getc
  1.4 Metoda read
  1.5 Metoda readlines
  1.6 Metoda each (each_line)
  1.7 Metoda each_byte
  1.8 Metoda lineno
  1.9 Zápis do souboru
2. Ošetření výjimek
  2.1 O co se jedná
  2.2 begin...rescue...ensure...end
3. Kontakt s operačním systémem
  3.1 Standardní vstup a výstup
  3.2 Návratová hodnota skriptu
  3.3 Spuštění s parametry
  3.4 Název skriptu
  3.5 Proměnné prostředí
  3.6 Spouštění externích příkazů
4. Závěr

1. Práce se soubory

1.1 Nutné základy

Píšeme-li program nebo skript, vyskytnou se situace, kdy budeme potřebovat pracovat s externími textovými soubory a klasické přesměrování vstupu a výstupu nám přestane stačit.

Příkaz File.open(soubor, mód) vrací objekt typu File a jako parametry jsou mu předány název souboru a mód. Mód udává to, co se souborem zamýšlíme dělat:

zápis:	význam:
r	Otevře soubor pro čtení, ukazatel je na začátku souboru. Pokud soubor neexistuje, je vyvolána výjimka (viz dále).
r+	Otevře soubor pro čtení i zápis, ukazatel je na začátku souboru. Pokud soubor neexistuje, je vyvolána výjimka.
w	Otevře soubor pro zápis, ukazatel je na začátku souboru. Pokud soubor existuje, je jeho obsah vymazán, pokud neexistuje, je vytvořen nový.
w+	Otevře soubor pro čtení i zápis, ukazatel je na začátku souboru. Pokud soubor existuje, je jeho obsah vymazán, pokud neexistuje, je vytvořen nový.
a	Otevře soubor pro zápis na konec souboru, pokud soubor neexistuje, je vytvořen nový. Ukazatel je na konci souboru.
a+	Otevře soubor pro čtení a zápis na konec souboru, pokud soubor neexistuje, je vytvořen nový. Ukazatel pro čtení je na začátku souboru, ukazatel pro zápis je vždy na jeho konci.

Kdybychom tedy chtěli otevřít soubor pohadka.txt pro čtení, použili bychom následující zápis:

fin = File.open("pohadka.txt", "r")

Jakmile je naše práce se souborem hotova, je vhodné jej zase zavřít a uvolnit tak místo v paměti počítače. To provedeme pomocí metody close:

fin.close

1.2 Metoda gets

Ke čtení ze souboru poskytuje jazyk Ruby hned několik užitečných metod, z nichž jako první si ukážeme gets. Ta slouží k načítání jednotlivých řádků.

Pro názornost si v pracovním adresáři vytvoříme soubor pokus.txt s následujícím obsahem:

export PS1='\u@\h:\w\$ '
alias ls='ls --color'
alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'

V tomto adresáři spustíme nám již dobře známý interpretr irb a podíváme se, jak to vlastně funguje:

irb(main):001:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):002:0> bashrc.gets
=> "export PS1='\\u@\\h:\\w\\$ '\n"
irb(main):003:0> bashrc.gets
=> "alias ls='ls --color'\n"
irb(main):004:0> bashrc.gets
=> "alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'\n"
irb(main):005:0> bashrc.gets
=> nil
irb(main):006:0> bashrc.close
=> nil

Z příkladu vidíme, že jakmile narazíme na konec souboru, vrátí gets prázdnou hodnotu nil. Jelikož je tato považována za false, lze toho s výhodou využít. Jednoduchý program pro vypsání obsahu souboru na obrazovku by pak mohl vypadat třeba takto:

irb(main):007:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):008:0> while radek = bashrc.gets
irb(main):009:1>   print radek
irb(main):010:1> end
export PS1='\u@\h:\w\$ '
alias ls='ls --color'
alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'
=> nil
irb(main):011:0> bashrc.close
=> nil

1.3 Metoda getc

Ne vždy se nám hodí čtení souboru po celých řádcích. Pro načítání jednotlivých znaků můžeme použít metodu getc. Ta vrací celé číslo, které reprezentuje ASCII hodnotu načteného znaku. Chceme-li mít na výstupu znaky samotné, musíme na ně nejprve převést celočíselné hodnoty pomocí metody chr:

irb(main):012:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):013:0> while znak = bashrc.getc
irb(main):014:1>   print znak.chr
irb(main):015:1> end
export PS1='\u@\h:\w\$ '
alias ls='ls --color'
alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'
=> nil
irb(main):016:0> bashrc.close
=> nil

1.4 Metoda read

Na rozdíl od getc vrací metoda read řetězec znaků typu String, jejichž počet můžeme explicitně určit:

irb(main):017:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):018:0> bashrc.read(6)
=> "export"

Uvedeme-li více znaků než soubor ve skutečnosti obsahuje, načtou se znaky do konce souboru a zbytek je vynechán:

irb(main):019:0> bashrc.read(100)
=> " PS1='\\u@\\h:\\w\\$ '\nalias ls='ls --color'\nalias vlna='vlna -v KkS
sVvZzOoUuAaIi'\n"
irb(main):020:0> bashrc.close
=> nil

Konečně vynecháme-li parametr úplně, dojde k načtení celého souboru.

1.5 Metoda readlines

Metoda readlines se od předchozích zásadně odlišuje. Nevrací totiž jednotlivé znaky nebo řetězce znaků, ale celé pole řádků v souboru:

irb(main):021:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):022:0> radky = bashrc.readlines
=> ["export PS1='\\u@\\h:\\w\\$ '\n", "alias ls='ls --color'\n", "alias vln
a='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'\n"]
irb(main):023:0> bashrc.close
=> nil

Další zajímavou vlastností je, že nám umožňuje zadat řetězec, který má sloužit jako oddělovač pro načítání jednotlivých položek pole (implicitně je jím konec řádku '\n'):

irb(main):024:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):025:0> cucky = bashrc.readlines(" ")
=> ["export ", "PS1='\\u@\\h:\\w\\$ ", "'\nalias ", "ls='ls ", "--color'\na
lias ", "vlna='vlna ", "-v ", "KkSsVvZzOoUuAaIi'\n"]
irb(main):026:0> bashrc.close
=> nil

1.6 Metoda each (each_line)

O metodě each (popř. jejím synonymu each_line) jsme již jednou hovořili v 5. díle našeho seriálu, kde jsme ji použili pro procházení řetězce po jednotlivých řádcích. Nejinak je tomu se soubory. Stejného výsledku jako cyklus z části 1.2 tedy můžeme dosáhnout následujícím způsobem:

irb(main):027:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):028:0> bashrc.each { |radek| print radek }
export PS1='\u@\h:\w\$ '
alias ls='ls --color'
alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):029:0> bashrc.close
=> nil

Podobně jako u tomu bylo u metody readlines, i zde je možné specifikovat oddělovač.

1.7 Metoda each_byte

Také metodu each_byte jsme již probírali v souvislosti s prací s řetězci. Omezím se proto jen na příklad, který je pro změnu ekvivalentem ukázky z části 1.3:

irb(main):030:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):031:0> bashrc.each_byte { |znak| print znak.chr }
export PS1='\u@\h:\w\$ '
alias ls='ls --color'
alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):032:0> bashrc.close
=> nil

1.8 Metoda lineno

Metoda lineno vrací vždy aktuální číslo řádku, který je právě zpracováván. To se hodí v řadě případů, my si to ukážeme na jednoduchém číslování řádků na výstupu:

irb(main):033:0> bashrc = File.open("pokus.txt", "r")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):034:0> bashrc.each {
irb(main):035:1*   |radek|
irb(main):036:1*   printf "%4d %s", bashrc.lineno, radek
irb(main):037:1> }
   1 export PS1='\u@\h:\w\$ '
   2 alias ls='ls --color'
   3 alias vlna='vlna -v KkSsVvZzOoUuAaIi'
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):038:0> bashrc.close
=> nil

S drobnými úpravami bychom si takto mohli generovat například HTML soubory s výpisy našich zdrojových kódů.

1.9 Zápis do souboru

O nic složitější než čtení není ani zápis do souboru. K tomuto účelu přitom můžeme využívat všech nám dosud známých metod, jakými jsou puts, print, nebo printf. Jeden příklad za všechny:

irb(main):039:0> fout = File.open("pokus.txt", "w")
=> #<File:pokus.txt>
irb(main):040:0> fout.puts "Zapsano prikazem puts."
=> nil
irb(main):041:0> fout.print "Zapsano prikazem print.\n"
=> nil
irb(main):042:0> fout.printf "PI=%4.2f\n", 3.141592
=> nil
irb(main):043:0> fout.close
=> nil

Soubor pokus.txt by měl nyní obsahovat následující text:

Zapsano prikazem puts.
Zapsano prikazem print.
PI=3.14

2. Ošetření výjimek

2.1 O co se jedná

Zvláště při práci s uživatelskými daty nastávají situace, kdy hrozí, že při nesprávné kombinaci zadaných hodnot se náš program v důsledku vzniklé chyby zhroutí. Představte si program, který od uživatele přijímá dvě číselné hodnoty a vypisuje jejich podíl. Dojde-li v takovém programu na dělení nulou, vyvolá interpretr výjimku, vypíše chybové hlášení a program se předčasně ukončí:

~$ ruby
puts "Zde budeme delit nulou: "
puts 3/0
puts "Tato cast programu se uz ale neprovede. :'("
^D
Zde budeme delit nulou:
-:2:in `/': divided by 0 (ZeroDivisionError)
        from -:2

Příkazy za místem vzniku chyby tak nebudou nikdy provedeny. Podobný problém může nastat i při pokusu otevřít neexistující soubor pro čtení:

~$ ruby
fin = File.open("levektekadruzab", "r")
puts "Tento text nikdy nikdo nespatri."
fin.close
^D
-:1:in `initialize': No such file or directory - levektekadruzab (Errno::EN
OENT)
   from -:1:in `open'
   from -:1

Toto chování je nejen nepříjemné pro uživatele, ale dělá také špatnou vizitku autorovi programu. Ruby proto nabízí nástroje k ošetření výjimek, které by měl každý slušný programátor využívat.

2.2 begin...rescue...ensure...end

Víme-li, že v určité části kódu hrozí předčasné ukončení v důsledku vzniku chyby, můžeme tento „nebezpečný“ blok označit a v případě vyvolání výjimky na něj patřičným způsobem zareagovat. K tomuto účelu nabízí Ruby následující konstrukci:

begin
  potenciálně nebezpečný kód
rescue [SeznamVýjimek, …]
  kód vykonaný v případě vyvolání výjimky
ensure
  kód vykonaný za každou cenu
end

Vyskytne-li se v části za begin výjimka, vykoná se kód v bloku za klíčovým slovem rescue. Můžeme se tak sami rozhodnout, jak zareagovat – zda vypsat varovné hlášení, zapsat událost do logu, ukončit program nebo se z chyby nějakým způsobem zotavit.

Jednoduché zachycení výjimky v praxi ilustruje následující příklad:

irb(main):044:0> a = 42; b = 0
=> 0
irb(main):045:0> begin
irb(main):046:1*   puts a / b  # nebezpecna cast
irb(main):047:1> rescue
irb(main):048:1>   puts "Chyba, pokus o deleni nulou!"
irb(main):049:1> end
Chyba, pokus o deleni nulou!
=> nil

Pokud za klíčovým slovem neuvedeme konkrétní typ výjimky, je použit implicitní StandardError. Chceme-li ale reagovat na různé výjimky rozdílným způsobem, můžeme použít bloků rescue i více:

irb(main):050:0> begin
irb(main):051:1*   puts a / c  # c neni definovano
irb(main):052:1> rescue ZeroDivisionError
irb(main):053:1>   puts "Chyba, pokus o deleni nulou!"
irb(main):054:1> rescue NameError
irb(main):055:1>   puts "Chyba, pouziti nedefinovane promenne."
irb(main):056:1> end
Chyba, pouziti nedefinovane promenne.
=> nil

Je zřejmé, že chybová hlášení v ukázkách jsou značně nepřesná a mnohdy je výhodnější nechat jejich formulaci na interpretru. Naštěstí máme k dispozici proměnnou $!, která uchovává informace o poslední vyvolané výjimce. Příklad s dělením nulou bychom tak mohli přepsat takto:

irb(main):057:0> begin
irb(main):058:1*   puts a / b
irb(main):059:1> rescue
irb(main):060:1>   puts "ERROR: " + $!
irb(main):061:1> end
ERROR: divided by 0
=> nil

Za klíčovým slovem ensure uvádíme úsek kódu, který je třeba vykonat vždy, ať už k výjimce dojde nebo ne. Typickým příkladem je uzavření souboru:

irb(main):062:0> begin
irb(main):063:1*   logfile = File.open("pokus.log", "a")
irb(main):064:1>   puts a / b
irb(main):065:1> rescue
irb(main):066:1>   logfile.puts "ERROR: #{$!}"
irb(main):067:1>   puts "V aplikaci nastala chyba a byla ukoncena."
irb(main):068:1>   exit 1
irb(main):069:1> ensure
irb(main):070:1*   logfile.close
irb(main):071:1> end
V aplikaci nastala chyba a byla ukoncena.
~$

3. Kontakt s operačním systémem

3.1 Standardní vstup a výstup

Při vypisování informací na obrazovku uživatele je vhodné rozlišovat mezi běžnými informacemi a chybovými hlášeními. Ruby proto poskytuje následující konstanty:

konstanta:	význam:
STDIN	Standardní vstup.
STDOUT	Standardní výstup.
STDERR	Standardní chybový výstup.

Ve výchozím nastavení jsou příkazy pro čtení napojeny právě na STDIN a příkazy pro zápis na STDOUT, není proto třeba tyto explicitně specifikovat. Nutné je však uvést, chceme-li text přesměrovat na standardní chybový výstup:

~$ ruby > pokus.txt 2> pokus.err
puts "Vypis na standardni vystup."
STDERR.puts "Vypis na standardni chybovy vystup."
^D
~$ cat pokus.err
Vypis na standardni chybovy vystup.
~$ cat pokus.txt
Vypis na standardni vystup.

3.2 Návratová hodnota skriptu

Stejně jako mají svou návratovou hodnotu metody, tak i jednotlivé programy informují systém o stavu, v jakém skončily. Konvence říká, že při úspěšném splnění úkolu by měly vrátit hodnotu 0, při ukočení v chybovém stavu pak malé kladné nenulové číslo.

Pro vynucení ukončení programu na libovolném místě slouží příkaz exit, který jsem už nenápadně propašoval do příkladu v sekci 2.2. Jako volitelný parametr přijímá celočíselnou hodnotu, která bude vrácena systému. Je-li parametr vynechán, program se ukončí s hodnotou 0.

3.3 Spuštění s parametry

Drtivá většina programů a skriptů se v systémech unixového typu (Linux, *BSD, Solaris aj.) drží zásady, že je lze spouštět i bez nutnosti další interakce s uživatelem, a to předáním potřebných hodnot už při jejich spuštění. Díky tomu je možné práci s nimi automatizovat prostřednictvím skriptů nebo k nim napsat grafickou nástavbu; je proto vhodné tento přístup zachovat.

Při spuštění skriptu jsou všechny zadané parametry uloženy ve speciální proměnné ARGV (synonymně $*) typu Array a práce s ní pro nás tedy nebude ničím novým. V pracovním adresáři vytvořte soubor pokus.rb s následujícím obsahem:

ARGV.each_index {
  |index|
  printf "%2d %s\n", index, ARGV[index]
}

Tento skript vypíše každý zadaný parametr na samostatný číslovaný řádek. Připomínám, že jednotlivé položky jsou v poli číslovány od nuly. Na výstupu tedy dostaneme něco takového:

~$ ruby pokus.rb prvni druhy 'a tady treti'
 0 prvni
 1 druhy
 2 a tady treti

3.4 Název skriptu

Je-li dávkově spouštěno více aplikací, nemusí být z chybových hlášení na první pohled zřejmé, která aplikace je vypsala. Je proto slušné ve výpisu uvést její název.

Název skriptu uchovává proměnná $0 typu String. Použití si ukážeme na příkladu, který přijímá přesně jeden parametr a při jakémkoli jiném počtu vypíše informace o svém použití:

if ARGV.length != 1
  STDERR.puts "#{$0}: Chybny pocet parametru."
  STDERR.puts "Pouziti: #{$0} RETEZEC"
  exit 1
end

Tento kód opět uložíme do souboru pokus.rb. Spuštění bez parametrů pak proběhne následovně:

~$ ruby pokus.rb
pokus.rb: Chybny pocet parametru.
Pouziti: pokus.rb RETEZEC

3.5 Proměnné prostředí

Proměnné prostředí systému uchovává proměnná ENV typu Hash. Login uživatele tak můžeme vypsat např. takto:

~$ ruby
puts ENV['USER']
^D
blackened

3.6 Spouštění externích příkazů

Ke spouštění externích příkazů poskytuje Ruby hned několik ve svém chování mírně se lišících nástrojů, z nichž některé si nyní ukážeme.

Prvním způsobem je uzavření příkazu mezi zpětné apostrofy. Zadaný příkaz je spuštěn v kopii shellu a jeho standardní výstup je navrácen jako typ String. Výše uvedený příklad se jménem uživatele lze proto napsat také tímto způsobem:

~$ ruby
puts `whoami`
^D
blackened

Příkaz system spustí zadaný příkaz v kopii shellu. V případě, že tento skončí s nulovou návratovou hodnotou, je vráceno true, v ostatních případech false:

~$ ruby
if system("ruby pokus.rb 'Hello, World!'")
  puts "Program probehl v poradku."
else
  puts "Za behu programu nastala chyba."
end
^D
Program probehl v poradku.

Konečně příkaz exec nahradí současný proces zadanou aplikací:

~$ ruby
exec("date")
puts "Tato cast nebude nikdy vykonana."
^D
St dub 11 02:06:51 CEST 2007

4. Závěr

Tento seriál si od začátku kladl dva cíle – být stručný a srozumitelný. Posouzení, nakolik se mi to podařilo, nechám na čtenáři. Text jsem se nicméně snažil bohatě prokládat názornými ukázkami, protože právě a jen praxí se člověk učí nejlépe.

Díky této koncepci se pochopitelně na spoustu věcí nedostalo. Pokud jste se však dočetli až sem, měli byste již být schopni pracovat nejen s jazykem samotným, ale také si další informace dohledat v jiných zdrojích.

       

Komentáře

[aresek]

No a to uz je konec? :( Serial je podle me dobrej pro zacatecniky, ale hodne bych ocenil treba jak napsat v Ruby nejakou QT aplikaci, nebo jak se pracuje se siti :) Jinak na uvod a zaklad je to opravdu dobre.

[kouby]

No já bych zase uvítal práci s vlákny, take ty sokety a nějaký lehký úvod do grafické knihovny (gtk, qt4). Co se týče ruby, tak by možná stálo za zmínku nějaký pohled do vnitřností ruby, jak je na tom s vlákny, co je to yarv - co nabízí, ruby balíčky (gem soubory), unicode a další novinky na kterých se usilovně pracuje...

[aresek]

Co malo o tom vim, tak Ruby mmntalne pouziva vlastni implementaci vlaken a proto je tak pomale, nicmene ve verzi 2 (mam pocit ze na Vanoce) by to melo byt podle nejakeho predpisu. No snad nam autor poskytne nejake Ruby pro pokrocile :)

[botanicus]

Vyborne, parada, ale mozna by neskodilo zminit neco, co je pro Ruby velmi typicke a co se pouziva lepe:

File.open("fajl.txt") do |file|
  file.each do |line|
    xxx
  end
end

Tim se lisi metoda open od new, ktera jinak pracuje stejne, ale nelze ji predat proc objekt. Jinak pointa toho celeho je mj. taky v tom, ze netreba zavirat soubor, zavre se automaticky pri dokonceni bloku.

[botanicus]

BTW pokud se nekomu nelibi, ze File objekt vraci nejakou osklivost, obcas se hodi to predefinovat, aby misto toho vracel string celyho fajlu a sice pres class File ; def to_s ; read ; end ; end ... aneb je krasne mit neuzavrene definice trid ;)

[aresek]

dobrej napad :) neuzavrenost trid je super a pokud nekomu vadi, nic mu nebrani sve tridy zmrazit (.freeze)

[No-name]

Zdá se mi to, nebo tenhle díl není spřažen v sytému se zbytkem seriálu:)