V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
je vlastně nepoužitelné ... Ale používat se to dá.zajimavy zaver. :)
Takže jediná schopná kombinace byla XMMS/MPlayer.sakra, a ze ja takovou dlouhou dobu pouzival(m) bez problemu xine.
Kaffeine sice disponoval složitějším grafickým rozhraním, nicméně se jednalo o všeuměla, pokud šlo o přehrávání filmů.a to je dobre, nebo spatne? z kontextu toho odstavce to nejde poznat.
A musi to nutne byt dobre nebo spatne?no, nemusi... na to jsem stravil(m) na prednaskach z fuzzy logiky vic casu nez je zdravo ;-] nicmene, bez toho mi ta veta nedava smysl.
sakra, a ze ja takovou dlouhou dobu pouzival(m) bez problemu xine.Nojo, na xine jsem zapomněl, ale to bude tím, že mi jeho přehrávač mi k srdci nikdy nepřirostl. Xine používám jenom jako backend pro KDE programy.
Kaffeine sice disponoval složitějším grafickým rozhraním, nicméně se jednalo o všeuměla, pokud šlo o přehrávání filmů.Jak pro koho - mě to nevadí, Daniel Kvasnička by jistě nadával
Kontext v tomto případě tvoří čtenář.
Jak pro koho - mě to nevadí, Daniel Kvasnička by jistě nadávalUz je to par let, co jsem Kaffeine pouzival, ale co se pamatuju, tak byly i o dost horsi kousky
Asi jsem neco dulezite prehlednul. Mp3 taham ze serveru pres sambu (coz je z hlediska amaroku suma-fuk), nacte se mi seznam alb, ale kdyz kliknu na nazev alba, neobjevi se pisnicky a nic nehraje. Samostatne nactena mp3-ka hraje bez problemu.
)
Při upgrade z jedné verze Amarok 2 na novější se mi stalo totéž, co popisuje autor článku. Problém vyřešilo smazání databáze s kolekcí a vytvoření nové.Hmm to je zvlastni. Vyzkousim doma. Ja nedelal upgrade, byla to cista instalace (pro testovani jsem chtel mit system vycisteny docista
). Nicmene zkusim az prijdu domu
Version 4.1.2 (KDE 4.1.1(KDE 4.1>=20080828)) a K3B (1.95-svn) jede bez problemu... Systém je hodně svižný, a to můj komp nestojí za nic (AMD3500+,512MB ram + 6600GT(mesa 7.2)).Co se týče mě KDE4.1.1 přesvědčilo k přechodu z gnome.
Ani nádpis "Neuveriteľné! Škandalózne odhalenie nočného buildu Gnome 2.25!!!" nieje na zahodenie...
Nemas pravdu! Zde jsem zadny hovno nenasel, ani velky, ani maly...
A kolik, ze ti je?KPresenter import nezvládal a navíc se nedokázal vejít na výšku displeje.Nepouziva nahodou standartni qtdock? Takze by ty jednotlive kusy "panelu" sly kamkoliv presunout, schovat a nebo zarolovat?
Potom se nekdo divi, ze v enterprise distribucich se pouziva Gnome.
Ano pouzivam Gnome. Ale ja nekritizuji KDE jako takove, ale zpusob vyvoje.
Ja jsem zazil prechod z KDE2 na KDE3 (KDE bylo me vychozi prostredi), ale takove problemy rozhodne nebyly.
A co asi uzivatel bude robit? presuvat si skvele MEGA graficke plazmoidy hore dole??? Na co stoji a pada desktop pre normalneho uzivatela? predsa na aplikaciach.To mi pripomina jeden genialni blogpost:
Maybe some day, Mark Shuttleworth will turn up to work and say "I'm sick of all this pointless ugly Compiz crap and having to pretend in interviews that I sincerely think Compiz is in any way 'better' than or even remotely related to what Apple has, or even a sensible thing to pay any attention to. I understand now that transparency or wobbliness or shadows isn't what makes a good desktop: good apps make a good desktop, and from now on we're only going to stick apps on the Ubuntu menu if I can honestly stand in front of a non-fanboy audience and say 'this app works, and works well' and not be jeered off stage; in fact, I'm going to start kicking the worst ones off the menu unless they shape up, and we'll roll up our sleeves and fix the least worst, based on the rulings of a benevolent UI dictator".http://elliotth.blogspot.com/2008/09/desktop-linux-suckage-wheres-our-steve.html
Nová verze Akregatoru obsahuje synchronizaci s online čtečkami (momentálně Google Reader).
-> zkoušel to někdo ? Zadal jsem přihlašovací údaje, ale nic se neděje :(
poctem lidi, kteri se mu KWordu.......poctem lidi, kteri se mu venuji.......
Hlavne, ze meli dost casu na mudrovani o OOXML...To bylo dost laciné... (a ani moc trefné).
jejich kritika OOXML a vyzdvihovani ODF prijde usmevne, kdyz uz nic jineho...... (cti "pokrytecke")Až na to, že kritika OOXML může být oprávněná, i kdyby KOffice neotevřel ani .txt - naprosto to spolu nesouvisí.
tady jde o to, že odrazují od používání technologie X (OpenXML), ale sami nenabízejí alternativu v podobě X (podpora ODF).To je fakt. Je však nutno podotknout, že nutnost zabývat se dalším formátem jednoznačně neprospěje vyhlídkám na solidní podporu aspoň jednoho.
Programátorům KOffice dělá potíže správná podpora formátu ODF. S tím _vůbec_ nesouvisí to, že kritizují jiný formát...pokud by zaroven nepropagovali ten ODF, ktery nejsou sami schopni implementovat, jako alternativu k tomu, co kritizuji.
když už přistoupíme na to, že ho skutečně kritizovali, jak tvrdí Dan, ačkoliv on pravděpodobně myslel open source komunitu obecně, ale vztáhl to zrovna na KOffice, když se tu o něm mluvíhttp://dot.kde.org/1194021253/ Asi jejich chovani neodpovida presne definici slova "pokrytecke", ale minimalne trapne a amaterske to je. Pokud neco kritizujou, pak propagujou alternativu a ani ji nejsou sami schopni rozumne podporovat, tak sorry, ale neco tady smrdi....
...pokud by zaroven nepropagovali ten ODF, ktery nejsou sami schopni implementovat, jako alternativu k tomu, co kritizuji.Řekl bych, že je zcela v pořádku říct: "Už teď nezvládáme, a to musíme implementovat "jen" podporu ODF. Dejte pokoj s dalším formátem, který navíc vypadá nekvalitně, má ukrutně dlouhou specifikaci a tlačí ho MS přes mrtvoly."
Pokud neco kritizujou, pak propagujou alternativu a ani ji nejsou sami schopni rozumne podporovat, tak sorry, ale neco tady smrdi....IMO ne - viz výše. Jeden nepodporovaný formát je pořád lepší než dva nepodporované formáty (které mají dělat totéž). Připadá mi to jako docela rozumná argumentace.
Řekl bych, že je zcela v pořádku říct: "Už teď nezvládáme, a to musíme implementovat "jen" podporu ODF. Dejte pokoj s dalším formátem, který navíc vypadá nekvalitně, má ukrutně dlouhou specifikaci a tlačí ho MS přes mrtvoly."Pokud tohle reknou v nejakem rozumnem terminu, tak prosim. Ale pokud jim to tolik ujizdi, tak je to dukaz toho, ze pro ne ODF asi neni tak dulezity, jak tvrdi a to neni OK. Hlasit, jak je OpenDocument super a temer rok pote nebyt schopen ani ulozit spravne primitivni formatovani textu...? At to vezmes z jakekoliv strany, tohle proste neni ani trochu pozitivni vizitka pro ten projekt.
At to vezmes z jakekoliv strany, tohle proste neni ani trochu pozitivni vizitka pro ten projekt.No, o to se však nepřeme, že?
Tiskni
Sdílej: