Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Chytlavý prográmek, který
si jistě zamilujete. Předem uvádím, že vyžaduje jádro 2.6.x. Účelem
programu je zobrazit zajímavou formou diskovou aktivitu. To je realizováno
různobarevnými gejzíry. Žlutá a zelená barva symbolizuje čtení, červená
chyby při čtení. Při nelineárním čtení se zobrazí mřížka s červenými či
zelenými poli. To je případ swapování. Protože se to může dít často a může
to snižovat informační hodnotu, lze swapování ignorovat parametrem
--noswap
.
Disky a diskové oddíly, které jsou sledovány, se automaticky načítají ze
souboru /etc/fstab
. Pohyb mezi nimi lze provést kolečkem myši
či kliknutím levým tlačítkem. Rychlost přenosu se zobrazuje v megabajtech
za sekundu. Pokud běží démon hddtemp, zobrazuje se
také teplota disku. Oba dva programy existují také ve verzi pro gkrellm. Ukázka programu
v akci (animovaný GIF).
Program české provenience slouží k ovládání radiokarty. Stanice je možné automaticky naladit, do souboru je musíte uložit sami. Dalším parametrem je skin (v současnosti čtyři) a zařízení rádia.
preset0=101.40 preset1=93.70 preset2=89.00 preset3=95.00 preset4=92.80 preset5=99.30 device=/dev/radio skin=wave.skin
Pro ovládání pomocí dálkového ovladače je nezbytný skript, který prostřednictvím roury posílá programu příkazy. Je jich pár, ostatně víc ani není třeba:
$ wmradio-remote Usage: /usr/bin/wmradio-remote COMMAND [param] valid commands are: POWER # vypnutí TUNE_MINUS # ladění zpět FINE_TUNE_MINUS # jemné ladění zpět TUNE_PLUS # ladění vpřed FINE_TUNE_PLUS # jemné ladění vpřed SET_PRESET # volba uložené předvolby SAVE_PRESET # uložení předvolby SCAN # najde silný signál stanice
Ploška programu obsahuje několik ovládacích prvků: ladění vpřed a vzad, tlačítko pro vypnutí tlačítka předvoleb. Mezi nimi lze přepínat kolečkem myši, nebo kliknutím na symbol (tečka nebo číslice). Mezi parametry programu patří kromě "naslouchacího" režimu (sleduje rouru) také příkazy:
Trochu mě mrzí, že vývoj programu ustrnul. Našlo by se pár věcí, které bych chtěl zlepšit (sám to neumím).
Tento plugin je součástí balení xmms. Umožňuje ovládat přehrávač pomocí malinkého panelu, kde je kromě typických tlačítek také ovládání hlasitosti a průběh písničky. Je to starý známý, ale velice praktický prográmek, bez kterého by to snad ani nešlo.
Jedná se o spouštěč, který je realizován prostřednictvím nabídky. Na tak malý program má ohromné množství parametrů, jimiž lze určit, kterým směrem nabídka "vyjede", jestli je průhledná, její rozměry, jaké ikony se mají použít apod. Vše je ale jednoduše pochopitelné: pro základní funkčnost postačí znát jméno programu, doplnit jeho název a z toho odhadnout název ikony - nabízí se využití ikon z prostředí KDE či GNOME. Podle počtu a definice se ikony poskládají do řad či sloupců.
[column] (mrxvt) (gnome-term.png) (mrxvt) (Sejmi obrázek) (ksnapshot.png) (ksnapshot) (OpenOffice.org) (stock_openoffice.png) (soffice) (NEdit) (nedit.png) (nedit) (ICQ klient) (sim.png) (sim) (Přejmenovat) (krename.png) (krename)
Na první pohled ptákovina - ale ono to funguje, a to celkem dobře! Televize v appletu 68x68. Jde v podstatě jen o náhled na televizi, ale něco vidět přece jen je. Kliknutím lze spustit "velkou" aplikaci, ta je už ovšem externí, typicky xawtv. Možnosti nastavení jsou bohaté, mimo jiné lze vybrat, jakým kanálem se má začínat po spuštění.
Po kliknutí na obraz a spuštění externí aplikace se zobrazí hodiny.
Pokud již předtím televize běžela, obraz je trhaný - je nutné prvně
spuštěný program ukončit. Po ukončení aplikace spuštěné z tvib se hodiny
opětovně změní na náhled; a tak stále dokola. Program vyžaduje Gtk2.
Nastavení kanálů se bere ze souboru .xawtv
stejnojmenné
aplikace, která je základem pro používání televize v Linuxu.
Tento applet zobrazuje mapu klávesnice tak, jak je definována v konfiguračním souboru X.org (XFree). Pro češtinu bohužel není vlajka, ale není problém ji odněkud přikopírovat. Aplikace má mnoho parametrů, pro spuštění jako dockapp je nutný parametr
$ wmxkb -wmode docked
Ač se to nezdá, stále je mnoho materiálu pro pokračování, na které se můžete těšit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Wmkbd ma (mel) jednu neprijemnou vlastnost. Je to program na prepinani klavesnice na nastaveni X nezavisla. Takze kdyz jsem chtel zmenit cs na en kdyz sem psal adresu do adresniho radku prohlizece a byl mi pritom nabidnut seznam predtim navstivenych adres, tak se neic neprehodilo.
A kdyz jsem ho pouzival, tak jsem si obe vlajecky delal znova. Co poslat misto tech reci patch autorovi? Bohuzel zadna vlajecka, kterou jsem udelal se nehodila k tem ostatnim, ktere v programu jiz byly... A protoze jsem vzdy upravoval jen ty, ktere jsem pouzival, tak jsem autorovi zadnou neposlal.
Moje vlajecky pro cz, uk a us jsou na lnx.cz.
S pozdravem
PaD