Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Když jsem si na podzim výhodně pořídil pro Linux zcela nevhodný notebook Acer Aspire 1412WLMi, potřeboval jsem nějaké linuxové liveCD, s pomocí kterého bych z internetu postahoval balíčky nutné k upgradování základní instalace Debianu Woody na novější jádro. Standardní Woody totiž neobsahuje jádro, ve kterém by byl k nalezení ovladač síťové karty Broadcom (b44). Tehdy jsem použil SLAX.
SLAX je pěkný, rychlý a především funkční. Ale i tak bylo nutné do notebooku strčit přímo síťový ethernet kabel. S Wi-Fi kartou, pro kterou v Linuxu žádné ovladače nejsou, si -- celkem pochopitelně -- neporadil. Wi-Fi nakonec musím provozovat s windowsovským ovladačem nataženým v Linuxu prostřednictvím modulu NdisWrapper. Není to sice ideální (už pro ten nepříjemný pocit, že vlastně netuším, co ten ovladač dělá), ale zatím funguje poměrně spolehlivě.
Když jsem však počátkem ledna zahlédl recenzi na ProMEPIS Linux, zaujala mě právě tím, že v ní autor mluví o podpoře natahování ovladačů přes NdisWrapper. To by bylo skutečně první distro spustitelné přímo z CD, kde by něco takového bylo možné. Začal jsem být zvědavý. A začal jsem doufat, že bych mohl být pro strýčka příhodu vyzbrojen live distribucí, s pomocí které bych mohl na nevychovaném notebooku snadno využít i bezdrátový přístup na internet. Ale především by mi to usnadnilo práci i na noteboocích mých kamarádů - proč má většina z nich jako na potvoru právě tyhle čistě win-pozitivní a v Linuxu beznadějně nepodporované Wi-Fi karty?
Bez váhání jsem stáhl testovací verzi ProMEPIS, tehdy to byla verze 2005.b03. Byl bych klidně vyzkoušel i SimpleMEPIS, ale ten je právě o několik věcí ochuzen - a mezi nimi je i pro mě podstatná podpora natahování ovladačů přes NdisWrapper.
Od té doby uplynulo pár týdnů a já se stále nedostal k tomu, abych MEPIS na notebooku vyzkoušel. Když jsem si na to našel čas a chystal se ISO obraz vypálit na CD, všiml jsem si, že už vyšla další verze. Vypálil jsem tedy nakonec v současné době nejnovější testovací verzi 2005.b04. Předtím jsem však chvíli musel hledat rozumně rychlý server, ze kterého stahovat. Zase tolik času jsem na to testování neměl. A bohužel není nabízen torrent (kdyby byl, asi bych i překousl i případnou delší dobu stahování - přeci jen je BitTorrent nejšetrnější způsob stahování větších objemů dat).
Poznámka bokem... Co jsem to za rozmazleného fakana, když si stěžuji, že by mi stahování CD trvalo z "pomalého" mirroru více než půl hodiny? Kdyby mi někdo v roce 1996 řekl, že budu moci stáhnout 730 MB za pětatřicet minut, rozkousal bych svou tehdejší 28,8 kbps PCMCIA kartičku vzteky.
První pokus o nabootování jsem provedl na desktopu. A povím vám hned z kraje, že to byl šok. V dobrém slova smyslu. MEPIS umožňuje ve framebufferovém menu vybrat požadované rozlišení, do kterého se má startovat. Protože šlo o desktop, zvolil jsem 1280x1024. MEPIS mě poslechl a poslušně v tomto rozlišení spustil X (XFree 4.3.0). Bootování proběhlo (framebuffer 1024x768 s wallpaperem) poměrně rychle, startovací hlášky jsou trochu upravené - jak je u některých live distribucí zvykem. Mě to moc netěší, protože se to těžko srovnává s běžným výstupem jádra. Ale protože tentokrát všechno fungovalo bez sebemenšího problému, tolik mi to nevadilo (mimochodem, jádro verze 2.6.10).
Takzvané přihlášení probíhá v kdm (říkám takzvané, protože zrovna u live distribuce, kde je na výběr z uživatelů root a demo, se mi nějaké přihlašování zdá poněkud zbytečné). V nabídce je KDE (3.3.1) a GNOME (2.8.2) (a podivné možnosti Metacity a Custom; obojí nedělá nic - respektive dělá... nechá vás to v X bez spuštěného okenního manažeru). Když žádnou volbu neprovedete, využije se po zadání hesla jako výchozí desktop KDE. Naběhne docela svižně.
Zbytečným a snadno napravitelným nedostatkem jsou odporně zobrazované fonty. MEPIS je založen na Debianu, který má ve svém balení knihovny freetype ve výchozím nastavení zakompilovaný free bytecode interpreter. Ten je ideální pro neantialiasovaná písma. Bohužel v případě antialiasovaných písem vytváří mrzáčky, které můžete vidět na screenshotech. Jasnou volbou by bylo buď bytecode interpreter při kompilaci freetype pro MEPIS vynechat (vzhledem k tomu, že fonty jsou nastaveny na antialiasing), a nebo naopak vypnout antialiasing.
Při startu systému jsem si všiml, že se natahuje i správný modul pro grafickou kartu (mga - Matrox). Už jsem se chtěl podivovat, že bych měl v X bez jakéhokoliv nastavování zapnutou akceleraci, ale nakonec to nedopadlo. Ale že bych byl kvůli tomu zklamaný, to se říct nedá. 3D akceleraci jsem použil všehovšudy asi dvakrát: jednou jsem si nabil zobák v TuxRaceru, když jsem zkoušel, jestli ta akcelerace skutečně funguje, podruhé při hraní OpenGL šachů. Moc mě to nebavilo, klasické placaté symboly se mi zdají přehlednější.
Ale což... každopádně tu ta možnost asi je. Ovladače jsou nabízeny i pro akcelerovaný provoz karet nVIDIA a ATI. Nemám, nevyzkoušel jsem.
Kromě této chybky jsem však těžko hledal něco, co bych mohl vytknout.
Opomíjím barvu pozadí, která je v KDE nastavená na krvavě červenou - to
jsem tedy nepochopil. Vypadá to - dle mého skromného názoru - příšerně. Ale
to je zanedbatelný detail.
Byl jsem upozorněn na to, že jde o záměr. Červené pozadí se zobrazí, pouze pokud se do KDE přihlásíte jako uživatel root -- což při běžném použití není dobrý nápad a je zcela na místě nenechat na to uživatele zapomenout. Naopak je tedy škoda, že v případě přihlášení do Gnome není červené pozadí nastaveno také.
Než jsem ze zvědavosti spustil OpenOffice.org (1.1.3), nastavil jsem v Ovládacím centru KDE přepínání na českou klávesnici. A při té příležitosti jsem si povšiml, že panelový applet ukazující aktuální počasí už začal vyhlašovat polojasno. Při pohledu z okna se mi tomu nechtělo moc věřit, takže jsem na ikonku zvědavě klikl... Ukazovala počasí v Morgantown (West Virginia, domov Warrena Woodforda, tvůrce MEPISu). Dál jsem to neřešil. Když chci vědět, jak je venku, podívám se z okna...
OO.org má implantované pěkné ikonky - vypadají na sadu z AbiWordu. Hezké.
Spustil jsem Gnome a bylo mi hned jasné, že uživatelům KDE se chtěl někdo ošklivě pomstít :-). V Gnome totiž najdete na pohled příjemné pozadí (stejné jako v konzoli a pod přihlašovacím dialogem kdm), žádná rudá rána pěstí do palice. Stejně tak uspořádání ikonek na ploše není jeden velký zmatek všech připojitelných disků. Když už někdo trvá na tom, že bude na pracovní plochu cpát nějaké ikonky, alespoň by to měl nastavit tak, jako je to v případě MEPISu v Gnome. Viz screenshot, na kterém nesmí chybět obligátní Gimp (2.2).
Ještě doplním, že i v konzoli se dá díky framebufferu pohodlně pracovat. Dokonce je k dispozici fbxine, takže máte-li chuť, je možné přehrávat i video soubory (vyzkoušeno, bez problémů).
Ale dost o pozlátku.
Co se softwarového vybavení týče, je MEPIS podobným švýcarským nožem jako Knoppix. Na CD je aplikací skutečně požehnaně. Protože se jedná o Pro verzi, najdete tam i non-free software, který se obyčejně linuxové distribuce zdráhají začleňovat (Real Player, Sun Java, Skype). K tomu je potřeba připočíst i mepisovské OS Control Center, což se na první pohled zdá být šikovná utilitka. Musím si ale na tomto místě postěžovat na absenci Midnight Commanderu. Tedy, když už je na CD kdejaká ptákovina, tak tento univerzální program by tam mohl být také...
OS Control Center poskytuje klikací rozhraní k několika základním nastavením systému. Debian pro lenochy. Ale funguje, je přehledné a naštěstí z něj vynechali i ikonky, takže se v něm dá snadno orientovat. Nechápu, proč má natvrdo nastaven KDE styl Keramik, když všude jinde se používá dnes výchozí (a výrazně příjemnější) Plastik, ale to je opět drobnost, která na funkci rostlináře nemá vliv.
OS CC nabízí i možnost instalace systému na pevný disk. Zatím jsem ji nevyzkoušel, ale asi to udělám a pokud to proběhne tak hladce, jak se o tom ve spojení s MEPISem často mluví, možná to využiji při dalších instalacích Debianu.
Na desktopu jsem ještě zjistil, že ALSA se natáhne bez problému a i základní iptables firewall byl zapnut hned při startu (konfiguraci lze později upravovat mimo jiné i pomocí klikátka Guarddog). USB zařízení fungují bez problémů, dokonce se úspěšně spustil ovladač hpijs pro moji HP tiskárnu, která byla bez zaváhání rozpoznána. To také není zdaleka běžné. Ani s televizní kartou (bttv) se MEPIS nezadrhl. Opravdu dobré.
Tak když došlo na lámání chleba, byl jsem po předchozím nadšení plný optimismu. Moc dlouho mi to nevydrželo. Při pokusu o spuštění KDE se MEPIS zasekl na zvukovém serveru aRts. V čem byl problém, to se mi nepodařilo zjistit. aRts se obyčejně spokojí s dialogovým oknem, ve kterém hlásí, že se nemohl spustit (žádná škoda, kdybyste se ptali mě). A to i tehdy, když je problémem nenalezení funkčního zvukového zařízení. Do KDE jsem se tedy vůbec nedostal a nemohl tak spouštění aRts vypnout.
Takže jsem zkusil Gnome, který naběhl bez problému. Nedočkavě jsem se pustil do pokusů o zprovoznění Wi-Fi připojení. Hned při startu totiž modul ndiswrapper úspěšně natáhl jakýsi ovladač, který Wi-Fi v notebooku oživil. Vypadalo to slibně. Rychle jsem ale vystřízlivěl, protože ačkoliv má distribuce všechno připraveno pro bezdrátové připojení k síti, chybí jí aplikace wpa_supplicant. A bez té jsem se mohl jít klouzat. Totiž, nechtělo se mi na AP přenastavovat metodu šifrování z WPA na WEP. I tak však bylo zřejmé, že pokud bych nepoužíval WPA, připojit bych se mohl bez problému. Notebook AP "viděl".
Automaticky fungovala i kombinace Touchpad + USB myš. Z ACPI fungovalo to, co mohlo (na mém notebooku si bohužel současná verze linuxového ACPI při snaze o přečtení údajů z baterie zatím ani neškrtne).
Vkládal jsem do MEPISu velké naděje především kvůli možnosti připojit se bez drátů k síti i s notebookem, jehož Wi-Fi karta není v Linuxu podporovaná. To se mi nakonec nepodařilo, ale na vině byla absence programu wpa_supplicant, nikoliv nefunkční ovladače. Wi-Fi karta s pomocí NdisWrapperu skutečně bez mého přispění naskočila, což u liveCD považuji za dobrou vizitku.
Vyskytly se chyby při pokusu o spuštění jednoho z nabízených desktopů, ale předpokládám, že ve finální verzi by to už mohlo být vyřešeno.
Celkově jsem byl velmi příjemně překvapen a tím pádem i spokojen. MEPIS už v mé sbírce nahradil - dnes již předpotopní - Knoppix 3.4.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jinak sy nemyslim ze by tenhle notebook byl tak tragickej pro uzivatele Linuxu. Vse krome stavu baterie me funguje.No, právě stav baterie je jeden z nejdůležitějších ukazatelů na notebooku... Kromě toho, nutnost používat NdisWrapper, to už samo o sobě je dobrým důvodem uvažovat o jiném notebooku. Ale pravdou je, že pracovat se na něm dá více méně bez problému. USB Mass Storage funguje normálně (s digitálním foťákem).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
rmmod usb_storagemodprobe mass storage
3.2.2005 11:46