Svobodný software ve vědě (diskuse)

[jan]

Z velkych hracu na poli matematickych programu pro linux chybi rozhodne matematika a maple.

[Käyttäjä 11133]

Mathmeatica, ne matematika :D

[jezis]

"Mathmeatica", to vis ze jo...

[Käyttäjä 11133]

Chjo... do budoucna... nesnažit se opravovat cizí chyby takhle uprostřed noci :D

[jan]

Doufam, ze takle blbe opravujete i ty, co rikaji okna misto windows. :D

[CIJOML]

Maple pro Linux existuje. Sam jsem s nim na vejsce delal tehdy nejaka verze tusim 6.1.

[marbu]

Stejne jako Mathematica ma verzi pro Linux. Imho to bylo mysleno tak, ze tyto programy nebyly ve clanku zmineny.

[Lukáš Rýdlo]

Ano, existuje, na PřF MU se s ním dělá v OpenSUSE... Nicméně mě štve, že se tam všude propaguje a učí jen Maple, Mathematica apod. a o tom, že existuje Maxima se nikdo ani nezmíní. Imho s Maple se budoucí učitelé matematiky nemají šanci v českých školách setkat, protože se peníze na ICT vyhodí už za licence Windows. A i kdyby se chtělo plýtvat i licencemi na Maple, tak studenti si to domů za ty prachy nepořídí.

Naproti tomu Maxima je zadarmo a pro studijní účely stačí imho i pro vysokoškoláky, nejen středoškoláky...

[lukas]

Maple, Matlab i Mathematicu muzou studenti na FELu instalovat i na sve pocitace (je k dispozici verze pro windows, linux, solaris a mozna i neco dalsiho). Nevidim duvod, proc by to tak nemohlo byt i na dalsich skolach.

Jinak Maxima je ve srovnani s kymkoliv z teto trojce dost pozadu.

[xm]

Jinak Maxima je ve srovnani s kymkoliv z teto trojce dost pozadu.

To bych tedy rozhodně neřekl, Maxima je plně na úrovni Maple/Mathematica (Matlab bych do toho netahal, ten je určen především na numerické výpočty, nikoliv na symbolickou algebru - Matlab zas plně nahrazuje Octave nebo Scilab).

[Käyttäjä 11133]

To bych tedy rozhodně neřekl,

Viděl si vůbec někdy Maple? Zkus si spustit maple -x a pak třeba zabrousit do dokumentace

[m.]

Matlab už není "jen" pro numerické výpočty, ale jako Symbolic Math Toolbox asimiloval MuPAD, méně známý, ale dost výkoný CAS (protože vývoj MuPADu začal později, než vývoj Mathematica a Maple, má pár věcí vyřešených podstatně lépe).

Maxima těmto třem opravdu jen šlape na paty, ale pro běžnou vyskokoškolskou matematiku určitě stačí.

[Lukáš Rýdlo]

To je sice supr, že si to můžu po dobu svého studia instalovat i doma, ale vylezu ze školy, půjdu učit matiku na nějakou střední a kdo mi zaplatí licenci za Maple? Nadávám na to, že studentům učitelství se nenabízí možnost naučit se pracovat s alternativou -- Maximou, která je imho nadstandardně dostačující pro jejich potřeby a přitom volně šiřitelná. Že to můžu používat legálně po dobu studií je sice super, ale běžné magisterské studium trvá 5 let a co potom?

[Jirka]

studentům učitelství se nenabízí možnost naučit se pracovat s alternativou -- Maximou

Nechápu. On někdo ukrývá dokumentaci a binárky/zdrojáky Maximy před stažením?

[tomas]

Tak potom o to bud pozadate zamestnavatele nebo si ho poridite sam.

[xxxx]

asi bych zminil, ze i dnes stale pouzivaji vedci FORTRAN. pro ty co delaji vypocty, je FORTRAN denni chleba, casto sice kupuji komercni vykonnejsi kompilery nez je gnu/f77, ale moznost pouziti svobodneho software tu je. velice oblibeny je linux pro vytvareni clusteru pro numericke simulace, casto spolu s paralelizacni knihovnou MPI, ktera ma otevreny zdrojovy kod.

[Jirka]

Tak, fortran je pro mnoho simulantu (clovek, co simuluje) nepostradatelny.

[xm]

"A computer without COBOL and FORTRAN is like a piece of chocolate cake without ketchup or mustard."

"The sooner the world forgets that FORTRAN ever existed, the better."

[Käyttäjä 11133]

Který chytrák vypouští z úst takové žvásty?

[xm]

Ten první nevím od koho je (nicméně je známý a velmi trefný ). Ten druhý je od Weizenbauma.

Doplnil bych to ještě jedním pěkným:

"You can tell how far we have to go, when FORTRAN is the language of supercomputers."

[insider]

to ze necemu nerozumis jeste neznamena ze je to k nicemu...

[xm]

Nikde jsem nepsal že je to k ničemu Ale s tím citátem, že by bylo nejlépe kdyby svět zapomněl že FORTRAN vůbec kdy existoval, vcelku souhlasím Ale pravda, jsou tu ještě mnohem horší jazyky, třeba takový (skoro se to bojím vyslovit) COBOL, ten ale naštěstí už prakticky vymřel.

[Jachym Cepicky]

Název je opravdu poněkud zavádějící. Spíše než "Svobodný software ve vědě" se to mělo jmenovat "Svobodný software v elektrotechnice". Vědy jsou přece i humanitní a přírodní, nemluvě o medicíně. Těšil jsem se, co si počtu, a ono nic nového. Tím nechci snižovat obsah článku jako takový.

[Robert Krátký]

Vědy jsou přece i humanitní a přírodní, nemluvě o medicíně.

Berme to jako začátek série článků o využití FLOSS v různých vědních oborech, která se z toho doufejme rozvine,

[peto]

science - věda (přírodní)
science - přírodní vědy
humanities - humanitní vědy
humanities - humanitní obory
technology - technologie (výrobní)
technology - technika (výrobní)
technology - terminologie (odborná)
zdroj:slovnik.cz

inak povedane v anglictine nie su humanitne odbory povazovane za vedy V clanku su myslene vedy v anglickom vyzname slova

a napr. matlab rozhodne nie je uplne technicky SW

MATLAB a priklady netechnickych toolboxov
Bioinformatics Toolbox
Extended Symbolic Math Toolbox
Partial Differential Equation Toolbox
SimBiology
Symbolic Math Toolbox

[Balvan42]

Inak povedane, je blbost se opirat o slovnik.cz, ktery je idiot.

V anglictine se bezne pouziva spojeni Social Sciences, mezi ktere patri napr. ekonomie, sociologie, psychologie - vedy, ktere bezne pouzivaji slozite statisticke metody. Napr. na FFUK na katedre sociologie byl tusim minuly rok seminar - Vicerozmerne metody v R-project. Bylo zcela narvano. Doufam, ze seminar budou opakovat :)

SW, ktery bezne pouzivam v praci se jmenuje SPSS - Statistical Package for Social Sciences, R-project se jevi jako lehce brutalni nahrada za SPSS, nicmene v korporatni sfere je az moc geeky :)

[dolik.rce]

V jaké pozici pak je student zasažený Tučňákem? Má šanci se zapojit do výzkumu i přesto, že používá minoritní operační systém?

No u nas na skole (MFF UK) rozhodne, rekl bych ze Tucnakem je tu zasazeno alespon 50% zamestnancu, takze student lehko zapadne

[Christof]

Drobná oprava - OpenOffice.org má licenci LGPL

[pnemec]

Z programu typu maple a matlab mi tu z OSS sveta rozhodne chyby scilab http://www.scilab.org/

[cedrik]

Když už byl zmíněn ingeneerský program Eagle (podle mě ho nelze ho nazvat vědeckým) tak by možná stálo se i zmínit o GLP prográmku pro návrch plošných spojů Kicad.

[medulin]

A také Oregano, TkGate a další zde.

[Zdeněk Štěpánek]

Me by diocela zajimalo jak to vypada na UJEP, prirodovedecka fakulta. Podarilo se vyjednat detasovane pracoviste u nas ve skole, nacez prej chtej matlab a bude se ucit fortran. Kdyz si predstavim kolik by to mohlo stat ve wokenni variante a kolik by se dalo usetrit na linuxu, jima me hruza.

Zdenek

[zdenek]

Na KFYZ máme dvě počítačové učebny, jedna je linuxová, druhá WIN. Výhledově bude vše linux, win potom na virt. stroji.

Jako kompiler fortranu můžete jak vám řekl kolega D.S. použít gcc nebo free kompiler od intelu.

Co se týče matlabu, tak s octave není žádnej problém, můžete ho používat a učit. Jinak školní licence na matlab nejsou až tak strašně drahý, podobně jako u jinejch komerčních softů.

[Libor Senský]

Jak je to na UJEP netusim, ale proc hruza ....nemusi to preci stat moc (vlastne nic). I pod woknama mas treba gfortran, g95, FTN95, ... a dalsi. Nebo cygwin ci virtulal ....reseni je mnoho. Na odladeni programu to plne postacuje. Pak to stejne poustis urcite jinde (na vlastnim PC asi nikdo pocitat nebude - nebo jo?)...asi moc ne. Ve fortranu asi bude delat student ci nejakej pedagog - tedy oba budou mit pristup na lin masinu a tam urcite bude neco free-"profi" - treba od intelu.

[cervp]

Jen bych upozornil i na chemicke softwary, modelovani molekul a vypocetni chemii. Bezne pouzivam program Chemsketch a ISISDraw pres wine (neni to sice nativne pro lin, ale bezi OK). To jsou asi nejlepsi volne dostupne sw pro chemii. Ohledne komercnich sw, tak asi nejmasivnejsi jsou programy Chemoffice a Hyperchem. Oba existuji i pro Unix.
Co se tyce vedeckych programu, tak veda a armada vzdy byla na spici a vetsina sw podobneho razeni (modelovani, vypocty atd.) se pouzivaji jiz od 70. let minuleho stoleti. Takze jen pro informaci. Vedecke programy bezeli na Unixu uz v dobe, kdy Bill jeste tahal kacera.

[Pavel Karban]

Rád bych upřesnil informaci o klávesových zkratkách v Matlabu. Defaultně jsou nastaveny zkratky z Emacsu, ale lze je přenastavit na zkratky obvyklých ve Windows (File -> Preferences -> Keyboard).
Pro ty, co mají rádi integrovaná prostředí, bych doporučil projekt QtOctave. Jde o poměrně mladý rozvíjející se projekt postavený nad Octave.

[mirec]

Celkom zaujímavý software je ešte scilab. Mimochodom krviewer nepoužíva náhodou na editáciu katepart?

[vencas]

Ano, k tomu ipython, to je taky super věc, a konečně matplotlib - je i trochu kompatibilní s matlabem.

[Tomas]

Další pěkný program je Maxima (původní název Macsyma) pro symbolickou matematiku. Obstojná náhrada programu Maple a podobných.

Program scilab je z free softwaru asi nejblíže schopnostem Matlabu.

Ještě k programu Matlabu a jeho výjmečnosti. Operaci s maticemi zvládají mnohé interpretované jazyky (Python: NumPy,Ruby:NArray, Lisp"Lush). Samotné jádro Matlabu tedy příliš vyjmečné. Ale v toolboxech k Matlabu je obrovské know-how z (numerické a vyšší) matematiky spojeném s pokročilými znalostmi z dalších vědních oborů (teorie řízení,signal processing,...). Toto spojení je hlavní hodnotou Matlabu. Zde snad jedině zmíněný scilab může Matlabu konkurovat.

[mha]

Taky bych zminil R (http://www.r-project.org/) jako alternativu scilabu urcenou primarne pro statisticke vypocty,ale dostupny jsou baliky pro sirokou radu oboru. Pro zpracovani a analyzu prostorovych dat je tu taky GRASS (http://grass.itc.it/). Osobne si vystacim se svobodnym softwarem pro jakekoliv vypocty, ale jiste zalezi na aplikaci.

[Věroš]

Přesně tak, pro vizualizaci dat neznám nic lepšího než R. Jen podotýkám, že jsem zatím nenašel program s úchylnějším názvem.

[Käyttäjä 11133]

Jen podotýkám, že jsem zatím nenašel program s úchylnějším názvem.

S? :D

[xm]

C?

[pc2005]

[ ?

[Lada]

Tak, hledat napovedu googlem je za trest, a ze je potreba casto. Ale myslim ze na vizualizaci budou lepsi Gnuplot, Matlab, Paraview... R spis na tu statistiku, ale je to hruza s tim pracovat.

[Helios]

K analýze prostorových data a Grassu bych zmínil též SAGA gis, což je hybridní gis zaměřený na rastrová data: http://www.saga-gis.org/en/index.html - umí různé typy geostat. metod, interpolace a aproximace, práce s Esri shapefile - běhá na WxWidgets a narozdíl od grassu je velmi intuitivní a klikací, pracuje se též na české lokalizaci.

[PJ]

Poměrně nepříjemná je však politika firmy MathWorks, která prodává licence pro Matlab zvlášť pro každou platformu a pro provozovatele je tedy nutné mít zvlášť licence pro Linux a pro Windows.

Tady je potreba zduraznit, ze pokud se zakoupi sitova licence (tj. spousteni instanci je kontrolovano licencnim serverem), tak jsou k dispozici instalacky pro Win/Linux/Mac. A navic to vychazi podstatne levneji nez licence individualni (a cim vic instanci koupite, tim jsou levnejsi). Jo, a Ctrl+V/Ctrl+C mi funguje, pokud tedy myslite Command Window. S editorem jsem jeste nepracoval, prvni vec, co vzdy po instalaci udelam, je pridani Vim jako defaultniho editoru (i ve Win, i v Linuxu). Podporuje syntaxi a je s nim prijemna prace ;)

A jeste jedna pripominka ... vystup pro vedecke clanky je zhusta zpracovavan v (La/AMS/...)TeXu. Neodvazuji se odhadnout, jestli ma "napric vednimi obory" prevahu TeX ci Office, ale v mem okoli (a odvetvi) vladne TeX.

[Jirka]

Souhlas s licencemi, take jsem mel k dispozici instalacky pro sirokou paletu platforem.

A ten TeX, to je opravdu snad nejpouzivanejsi vedecky svobodny software. Ale casto ne pod Linuxem, ale ve Windows. A nekteri vedci ho uprimne nenavidi, nebot udelat v nem neco slozitejsiho, aniz by clovek znal vnitrnosti, je casto dost komplikovane, ne-li nemozne. Byl vyvinut a je rozvijen (ruzne nadstavby) pro matematiky a podle toho taky vypada. Treba fyzik, kdyz chce zapisovat pismenka podle konvenci pouzivanych ve fyzice, tak zjisti, ze spoustu veci, ktere treba Word (ano, pouziva se) zvlada z uzivatelskeho pohledu hrave, je v TeXu problem. Ale jak rikam, jinak je to siroce pouzivany soft, vedecke konference uz obvykle ani neprijimaji prispevky psane jinak nez v TeXu (nebo si za prevod nechavaji zaplatit).

[Platonix]

Já netuším, o jaké konvence se teda jedná, ale zatím mi vždycky stačil styl RevTex, který zařídí velice přijatelné formátování obsahu dokumentu.

[Jirka]

"Velice prijatelne" je Ti k nicemu, kdyz mas presne predepsano, jak to musi vypadat (klasika pri posilani prispevku do sborniku).

[Luinar]

Ve fyzice shodou okolností také trochu dělám, tak by mne celkem zajímalo, jakou konvenci myslíte? Naopak si myslím, že pro mne je LaTeX spásou neboť bych se ve wordu se sázením vzorců uklikal k smrti.

[robertK]

taky by me zajimalo, co je pro fyzyky takovy problem.

[Jirka]

Klasikou jsou kombinace tucne/kurziva u reckych pismenek. Prace s obrazky je taky nekdy hodne opruzujici.

[Luinar]

Na bold napriklad, jinak pak obecne reseni. A ty obe zminovana reseni mi slozitejsi nez standartni pouzivani neprijdou. Proste clovek prida navic balik a a pouziva trochu jine prikazy. Navic nevim, ale pouzivat tucne i pro recka pismena mi neprijde moc prakticke (nedej boze kurziva ktera u reckych opravdu jde poznat mizerne). Chapu, ze je to vyjimecne nevyhnutelne, ale v tom pripade uz ma stejne clovek typicky problem se znacnim cehokoliv, nebot mu dochazi pismenka i styly, takze je to jedno. Jinak kdyz se kouknete napriklad do Phys Revu tak kazdy to tam znaci jinak. Proste mytus o jednotnem znaceni velicin davno neplati. Vyjimkou jsou snad zakladni veliciny pouzivane alespon 100 let a i tam najdete vyjimky. Ohledne obrazku - ano tam je obcas problem.

[pc2005]

Jo, a Ctrl+V/Ctrl+C mi funguje, pokud tedy myslite Command Window.

Ono se to totiž dá nastavit.

[Jirka]

Mel jsem tu cest nekolik let pracovat jako vedec (zpracovani signalu) s nativnim linuxim Matlabem. A byl to opruz. Widli verze chodila mnohem lepe, graficky front-end se nedal pouzivat vubec (coz mi zas tak moc nevadilo, ale jinym by to podle jejich slov vadilo hodne - jsem kamarad s konzoli).

Octave bohuzel v naproste vetsine pripadu neni pouzitelna alternativa. Chybi pro ni baliky pro specialni aplikace, pripadne jsou tyto baliky v porovnani s Matlabem chude (ve vede si dneska se zakladni vybavou malokdy vystacite). To, co s Matlabem koupite za par euro, v Octave proste nemate (porad se vyplati zaplatit nez nemit). Je to nekonecny cyklus. Pro Octave se nevyviji, protoze vsichni makaji v Matlabu, a vsichni makaji v Matlabu, protoze pro Octave se nic nevyviji (nebo vyviji prilis pomalu).

Algoritmy v podobnych programech jsou velmi promakane, nikdo je nechce hodit do placu "tak si je, komunito, uzij". Neni to produkt pro masy, na kterem by slo vydelavat pomoci poskytovanych sluzeb, za ktere se mnohdy plati spise neprimo (servis, reklama, pripadne koupe jineho produktu apod...).

[Platonix]

Všechny výpočty v oblasti kvantové optiky, které jsem zatím dělal, jsem prováděl v Octave a neměl jsem žádný problém.

[janosh]

mozna proto u nas na FITu se casto pousti linuxi matlab bes gui (matlab -nojvm)

[Pavel Karban]

Starsi verze vypadaly na linuxu spatne, ale od minuleho roku je linuxova verze a verze pro windows k nerozeznani. To se bohuzel netyka Simulinku.

[KOLiK]

Já jsem pro změnu migroval z Matlabu na kombinaci (i)Python + SciPy + Matplotlib a pro zpracování dat (lineární algebra, řešení nelineárních rovnic, interaktivní přístup) se toto řešení Matlabu plně vyrovná.

[janosh]

Kdy se rozhlednu kolem na lidi se skupiny Speech@FIT (zpracovani reci na FIT VUT Brno) tak ta jede takrka vyhradne na Linuxu (CentOS 5). Co se tyce pouzivanych programu: (g)vim, emacs, LaTeX, Matlab, mc, bash, awk, perl, gcc, svn, firefox, SGE.

[robertK]

Sage is a free open-source mathematics software system licensed under the GPL. It combines the power of many existing open-source packages into a common Python-based interface.

Mission: Creating a viable free open source alternative to Magma, Maple, Mathematica and Matlab.

[Zdeněk Hurák]

Velmi oceňuji snahu podat přehled softwarových balíků orientovaných na vědecké-technickou práci. Je mi jasné, že napsání takového článku stálo úsilí a čas. Přesto a nebo právě proto si jej dovolím trošku zkritizovat, to však pouze s motivací přispět k jeho zlepšení (v další iteraci, dalším dílu). Troufám si totiž odhadnout, že Matlab zná každý, kdo má co do činění s vědecko-technickými výpočty a simulacemi, a napsat do Google "Matlab Linux" dokáže lehce. Zda Matlab běží nebo ne pod Linuxem tak zjistí lehce. Podobně, o projektu Octave se nelze nedozvědět během řekněme pěti sekund při hledání třebas "Matlab free alternative". Moc více v této oblasti článek nenabízí, pokud ovšem nebudeme trvat na tom, že informace o existenci kancelářského balíku OpenOffice či souborového manažeru Krusader je skutečně relevantní pro výzkumnou práci. Podobně mám pocit, že zmíněním aplikace QCAD pro technické kreslení je záběr článku již tak velmi široký, až je výsledek pro svou mělkost nepříliš nepříliš užitečný.

Jak už někteří v diskuzi připomněli, coby další alternativy k Matlabu lze najít Scilab, ale nepříliš známý je zatím i Freemat. Omlouvám se, ale odkazu pro své pohodlí uvádět nebudu, najdete lehce Googlem. Za zmínku ale skutečně stojí i Pythonovský balík Scipy se souvisejícím balíkem Numpy, které společně s balíkem Matplotlib tvoří velmi zajímavou alternativu pro vědecko-technické výpočty a vizualizace dat, zejména pokud se chcete naučit pouze jeden jediný programovací jazyk a ten používat na všechny úkoly, počínajíc vytahováním dat z databáze, přes maticové algoritmy až po 3D grafy a tvorbu reportů. Známou alternativou pro vizualizace je Gnuplot. O něco méně známymi v Linuxové komunitě jsou OpenDX, ale především špičkové VTK, MayiaVi2 a Paraview.

Když už jsme u toho nahrazování Matlabu. Troufám si odhadnout, že pro většinu výpočetních úloh, pokud nepotřebujete specializovaný toolbox, který je k dispozici pouze pro Matlab a komerčně, se dnes lze již bez Matlabu obejít a spolehnout se na některý z výše uvedených projektů. Vždyť i samotný Matlab stojí (nebo aspoď donedávna stál) na opensource balíku FFTW pro FFT či knihovnách Lapack a Atlas pro lineární algebru a operace s maticemi a vektory. Něktěré optimalizační úlohy, například z oblasti semidefinitního programování, která prochází bouřlivým vývojem právě v těchto letech, dokonce nelze najít jiné použitelné nástroje, než opensource projekty Sedumi, SDPT3, CVXOPT a další. A dokonce i ta často kritizovaná slabá stránka opensource akademických projektů - dokumentace - se již u mnoha projektů velmi zlepšuje. Kde však shledávám Matlab zatím nenahraditelným, je oblast simulace (tedy Simulink), a zejména spojení simulace s externím reálným světem, tedy všechna ta rozhraní na převodníkové karty. V angličtině tomu říkají rapid prototyping či hardware in the loop (každé je něco trošku jiného, ale to je teď jedno). Tady zatím nevidím pro Simulink žádného vyzyvatele. Snaží se docela francouzskou vládou dotované konsorcium okolo Scilabu se svým klonem Simulinku nazvaným Scicos, který toto prý umí, tuším, že používají RTAI rozšíření linuxu pro reáílný čas a knihovnu driverů pro převodníkové karty nazvanou Comet, ale nevím, mně osobně Scilab vůbec nesednul, to rozhraní mi přijde jako pocházející z doby před patnácti lety, či co. Ale to není to hlavní, můj zaujatý osobní pohled proti Scilabu v součastnosti je, že podporování francouzskými daňovými poplatníky prostě napodobují, co udělá Mathworks, s veškerými klady i zápory. Inovace žádná. Z toho pohledu je mi trojprojekt Scipy+Numpy+Matplotlib mnohem více sympatický. Ti jsou skutečně svým vlastním novým směrem. Bohužel s výjimkou Scicosu skutečně žádná náhrada pro modelování ala Simulink neexistuje.

Z hlediska modelování dynamických systémů (nevím, jak moc je to relevantní informace, ale holt to tu už napíšu, třebas to někomu pomůže), existuje ještě trošku jiný přístup než ten "signálový". A sice přístup objektový. A tento přístup je představován jazykem Modelica, jehož opensource implementace je k dispozici pod názvem OpenModelica. Komerční implementace jazyka Modelica je k dispozici v grafickém balení v produktu Dymola firmy Dynasim, avšak pouze pro Windows. Jak moc daleko je již mladý projekt OpenModelica, to nedokážu říct, mrkněte sami. Samotný koncept je velmi propracovaný a na implementaci OpenModelicy se podílejí samotní autoři celého konceptu.

Když už je ve článku uvedena aplikace pro řešení úlohy konečných prvků, nedá zase až tak moc práce najít balíky OpenFEM, FreeFEM++, Elmer, GetFEM++ či GetDP. Pro generování sítí pak Gmsh, NETGEN, Triangle, NetGen. Pro proudění OpenFoam či Gerris flow solver. Obávám se, že žádný z těchto nemůže výpočetně konkurovat komerčním balíkům typu Ansys či Fluent, ale zkuste sami.

Asi jsem se docela rozepsal, když tak to smažte, jestli se ten formát pro diskuzi není vhodný, mou jedinou motivací bylo trošku článek "doplnit", ukázat, že těch aplikací je skutečně mnoho. A to jsem uvedl pouze pár z projektů, které se mi přijdou aspoň pro akademické úlohy použitelné. Přiznávám však, že zdaleka ne všechny jsem testoval. Pokud však i jen takový prostý a lehce komentovaný výčet může být zajímavý, odkážu další zájemce na stránku http://control.ieee.cz/?q=software, kam jsem umístil další hromadu odkazů na zajímavý software této kategorie, s určitou snahou o jeho kategorizaci. Původní moje snaha byla si pro svou potřebu a potřebu kolegů zmapovat sw v mé oblasti návrhu řídicích systémů, ale protože jde o obor naprosto multidisciplinární, nakonec tam skončilo snad úplně všechno, takže snad takový seznam může být zajímavý pro kohokoliv i z jiného oboru.

[JS]

Sice nic z toho nepotrebuji, ale je to zajimavy seznam. Zejmena ta OpenModelica me prijemne prekvapila. Na druhou stranu, je skoda, ze mnoho tech otevrenych balicku je postavenych nad komercnim Matlabem.

Jenom bych mozna jeste doplnil, v te kategorii symbolickych vypoctu chybi program Sage, ktery obaluje Maximu a nektere dalsi programy a umoznuje je pouzivat z Pythonu. Ale nezkousel jsem ho, akorat jsem o nem slysel.

[Jirka]

Dymola existuje i ve verzi pro Linux.

[Zdeněk Hurák]

Tak to je super. To jsem přehlédl. Asi proto, že coby demo oni nabízejí pouze tu verzi pro Windows (nebo jsem se i při tom přehlédl?).

Přístup k modelování dynamických systémů, který je realizován v jazyce Modelica, má skutečně velký potenciál, zejména pro složitější/větší systémy, kde se s tím signálovým přístupem ala Simulink člověk lehce ztratí. No, však taky už TMW zareagovali, a vydali i pro Simulink nové knihovny, které toto napodobují (Simmechanics a podobné).

Takže jak vidno, je i pro Linux nabídka v tomto přístupu k modelování stejná jako pro Windows: Modelica: Dymola, OpenModelica. Případně Simmechanics pro Matlab/Simulink.

[l4m4]

> Pokud by ale měla být přeci jen vyzdvižena některá vlastnost tohoto produktu, pak by touto vlastností mělo určitě být psaní vzorců v OpenOffice Writer.

Tohle snad nemyslíte vážně. Tvorba rovnic v OOo je ve srovnání s TeXem utrpení.

A zmínka, že několik desítek stran popsaných vzorci neohorozí stabilitu programu, jen ukazuje svou absurditou, jak se podařilo producentům kancelářského software snížit laťku toho, co je považováno za funkční program, dva kilometry po zem. Probuďte se.

[pc2005]

To bylo asi bráno relativně oproti MS Officům...

[pc2005]

není třeba se nijak více rozšiřovat,

[fyzik]

Velice dobrý program na zpracování NMR spekter je MestReNova od Mestrec-u, je to multiplatformní SW jak pro Win, tak pro linux, jsou dostupné balíky pro všechny hlavní distribuce. Je to komerční, ale lze stáhnout verzi s demo licenci a ta taky něco umí.

Jiným programem je Vnmr, ale ten běží pouze pod Solarisem, firma Varian vytábějící špičková NMR vsadila právě na SUN a Solaris a své stroje provozuje pod timto systémem. Vnmr je taky komerční

Programem na zpracování a simulaci EPR spektra je Xepr, myslím že je z produkce firmy Bruker (obrovský konkurent Varianu), Xepr je opensource projekt, lze stáhnout i zdrojáky, ale dosud se mi nepodařilo ukojit nekonečné knižniční závislosti nutné ke kompilaci. Běží pod linuxem.

K vizualizaci dat slouží QTIPlot, komerční, ale opensource. Jak název napovídá, rozumí si zejména s KDE a QT knižnicemi.

Na simulaci a kvantové výpočty používáme na našem klastru Gaussian, má i grafické rozhraní, běží pod linuxem.

[tucnaci]

http://wood.mendelu.cz/cz/sections/SC/

[robotics]

Když už tam máte QCad, ještě bych ten článek doplnil o program EMC (Simulátor obráběcího stroje - CNC) .

[..... Izak .....]

Jeste znam SW gamess, na mol. vypocty

[David]

Ten gif s motorem je fakt peknej ;)