Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
)
VÝBER * Z diskusia KDE ďeň_vloženia v (pondelok, utorok);
btw. odkazem na stranky bakalare informatiky z VSE o sobe davate vedet vic, nez by mozna bylo vhodne
a rozhodne bych neumel to co umim dnes. Podotykam ze programuju hlavne pod Win, takze zadny stret zajmu se nekona
Zas na druhou stranu je fakt ze s Linuxem a OSS si rozumim velmi dobre
.
Takhle je to anglicky:
Google připravuje nové aplikace pro Linux
Musím se pousmát, jak všichni zbrojí proti MS a jeho OOXML.Mozna proto jakym zpusobem se Microsoft chova a jakym zpusobem se snazi ten jejich slavnej format prosadit.
Kdyby chtěl MS udržovat šíření svého software a udržování dominantního postavení tak nedělá OOXML a jede si dál uzavřený formát jako doposud.Nesmysl. Microsoft se dostal do úzkých, když začaly vlády po celém světě uvažovat o zákonech, že budou dokumenty uchovávat v pouze otevřených standardech. Takovým standardem bylo ODF a aby Microsoft odlivu vládních zákazníků zabránil, musel jednat. Ať klidně dosahuje čeho chce, ale férově.
...a ví jak dosáhnout svého cíle.Jj to vi... podvodama a nefer hrou.
Uz asi kazdy vie o mojom vztahu k anglictineOno se to bude týkat jazyků všeobecně, ne?
(Doufám, že v psaní velkých písmen jsou čeština a slovenština stále kompatibilní.)
<row r="2"> <c r="B2" t="str"> <v>000</v> </c> <c r="C2" t="str"> <v>Areál</v> </c> <c r="D2" t="str"> <v>PL.VN.MIT</v> </c> <c r="E2" t="str"> <v>0 Místnost technická</v> </c> <c r="H2" t="n"> <v>77</v> </c> <c r="I2" t="str"> <v>Are</v> </c> <c r="K2" t="b"> <v>1</v> </c> </row>radek v ODF:
<table:table-row table:style-name="ro1"> <table:table-cell /> <table:table-cell office:value-type="string"> <text:p>000</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell office:value-type="string"> <text:p>Areál</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell office:value-type="string"> <text:p>PL.VN.MIT</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell office:value-type="string"> <text:p>0 Místnost technická</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell table:number-columns-repeated="2" /> <table:table-cell office:value-type="float" office:value="77"> <text:p>77</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell office:value-type="string"> <text:p>Are</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell /> <table:table-cell table:style-name="ce2" table:formula="oooc:=TRUE()" office:value-type="boolean" office:boolean-value="true"> <text:p>PRAVDA</text:p> </table:table-cell> <table:table-cell table:number-columns-repeated="245" /> </table:table-row>jsou to stejne data v obou formatech. hadejte ktery se asi bude rychleji spracovavat
<c> ? cell? comment? content? caption?
a nejaké príklady (používame rozum (objektívne)) z textového procesoru by neboli? A čo tak ukážky toľko kritizovanej práce s dátumami?
a je to celkem znad kdyz OpenOffice otvira ztejne mrozstvi dat x-krat pomaleji nez Excel 2007.
a hlavne je hodne smutne kdyz OO otevre XLS o dost rychleji než (svoje) ODF
Tiskni
Sdílej: