Linus - BitKeeper = riešenie?

4. 5. 2005 | Marek Grác | Různé | 6630×

Proč už Linus nechce BitKeeper? Vadí jenom jemu? Proč právě nyní? Čím bude nahrazen? Odpovědi třeba najdete v následujícím zamyšlení.

Ako už asi väčšina zo stálych čitateľov vie, tak Linus Torvalds sa rozhodol prestať používať nástroj na správu verzií (SCM) BitKeeper. Keďže žiadna zo slobodných alternatív nie je vhodná pre vývoj jadra, tak vznikla nová sada utilít git. Ak sa pýtate prečo sa tak stalo a je okolo toho toľký humbug, tak verím, že sa odpovede dozviete práve v tomto článku.

Začnime však pekne od začiatku. Pred troma rokmi sa Linus Torvalds rozhodol, že je časť prejsť od jednoduchého (a o to náročnejšieho na energiu) systému prijímania patchov na niečo lepšie. Pôvodný systém, ktorý fungoval ešte od prvopočiatkov linuxového veku spočíval v posielaní patchov e-mailom jednému správcovi a nakoniec o začlenení do jadra rozhodoval Linus, aj keď treba povedať, že neraz šlo skutočne len o ten formálny súhlas. S pribúdajúcim počtom patchov sa stala údržba tohto systému príliš náročnou na čas a tak sa začala hľadať alternatíva.

Táto debata sa začala už v roku 1999. Dostupných nástrojov na správu verzií (SCM) už bolo síce dostatok, ale prakticky okamžite boli zavrhnuté všetky trochu známejšie slobodné nástroje SCM. V roku 1999 sa Linus vyjadril, že rozmýšľa nad prechodom na BitKeeper (BK). V tom čase sa Larry McVoy (autor BK) vyjadril, že verí v skorý prechod na BK, sú pripravený podporovať vývojárov a trochu sa boja. Prešiel nejeden piatok a stále sa nič nedialo.

Až začiatkom roku 2002 sa Linus odhodlal a začal aktívne testovať BK. Ako sa ukázalo, tak BK v tej dobe už bol dostatočne vyspelým nástrojom, ktorý by skvalitnil prácu na vývoji. A tu začali prvé vážnejšie roztržky. Základné problémy sa netýkali funkčnosti, ale ideológie. BK je komerčný program, ktorý nie je slobodný, šíri sa zdarma, ale kladie ďalšie podmienky na používateľov. Medzi najzávažnejšie patrili zákaz reverse engeneeringu a zákaz vývoja konkurenčnej aplikácie (vrátane slobodných alternatív). Tieto podmienky sa samozrejme netýkali komerčnej verzie. S tou však bolo ešte o problém viac, pretože istá spoločnosť sa rozhodla kúpiť potrebné licenciu a dopredu hlásila, že sa pokúsi prísť na to ako celý ten BK funguje. Lenže Larry McVoy sa rozhodol im nepredať svoj softvér.

Medzi základných kritikov patrili prevažne ľudia, ktorí na vývoji kernelu priamo nespolupracujú a starajú sa o ideologickú čistotu (napr. Richard Stallman). Naproti tomu hlavní vývojári a správcovia jednotlivých častí boli spokojný, až na Andrea Arcangeliho, ktorý bol proti už od samého počiatku. Vzniklo niekoľko iniciatív, ktoré mali zabrániť používaniu tejto nečistej aplikácie, ale väčšina z nich zostala bez odozvy. Teda ak nepočítame Linusove typu odpovede: A odmietam používať menejcenné nástroje len kvôli ideológii. De facto, pôjdem tak ďaleko, že poviem, že ospravedlňovanie zlých nástrojov kvôli ideológii je hlúpe a ľudia, ktorí to robia myslia svojimi gonádami (gonáda = pohlavná žľaza) a nie mozgom.

Na druhej strane Linus potvrdil, že keby sa našla slobodná alternatíva, ktorá by bola len o kúsok horšia, tak je ochotný na ňu prejsť. Bohužiaľ slobodný vývoj SCM napredoval tak pomaly, že stále neexistovala žiadna rozumná alternatíva pre projekt tejto veľkosti a používaného spôsobu vývoja.

Je zrejmé, že používaním tohto systému si Linux postavil proti sebe väčšinu ideológov (aj keď tých si pohneval už dávno, tým že nepoužíva GNU/Linux) a nemalú časť používateľov Linuxu. Na druhej strane je potrebné priznať, že tento krok priniesol obom stranám zjavné výhody, teda by sa malo jednať o win-win stratégiu. BK mal fantastickú reklamu a získaval podnety na zlepšenie. Na druhej strane kernel bolo možné kvalitnejšie spravovať a tráviť menej času nad rutinnými záležitosťami. Za nepopierateľnú výhodu je možné považovať aj fakt, že Linus bol schopný spracovávať viac než dvojnásobok patchov denne ako pri použití klasickej metódy. Odporcovia tvrdili, že bez použitia BK je nemožné spolupracovať na jadre, ale stále boli publikované aj zmeny v klasickom formáte aj nočné exporty zo stromov hlavných vývojárov. Ale ako to už chodí, nič netrvá večne.

Až prišiel rok 2005 a s ním sa na scénu dostáva aj Andrew Tridgell. Keďže jeho meno je známe skôr z iných projektov ako z vývoju jadra, tak sa pozrime na to o koho vlastne ide. Andrew je zamestnancom OSDL (rovnako ako Linus Torvalds a Andrew Morton) a pracuje na vývoji projektu Samba. Práve pri tomto projekte získal dostatok skúseností o získavaní informácií o tom ako veci fungujú, v prípade že nemáte dokumentáciu a rozhodol sa využiť tieto skúsenosti v prospech komunity. A pustil sa do BK, keďže ho nemohol používať priamo, tak len odpočúval, čo sa posiela po sieti. Andrew Tridgell sa síce nikdy príliš neaktivizoval pri vývoji jadra, ale treba uznať, že skúsenosti s SCM má. Napísal totiž dizertačnú prácu Efektívne algoritmy na synchronizáciu a triedenie a nemalú časť programu rsync. Začiatkom roku dal najavo, že už čoskoro vydá slobodného klienta a že všetko prebiehalo podľa zákonu a eticky. Larry a Linus sa mu to snažili vyhovoriť. Aj napriek komunikácii so šéfom OSDL sa nič nepohlo a tak sa Larry McVoy po dohode s Linusom rozhodol stiahnuť z obehu BK pre nekomerčné použitie. A za pár mesiacov by už nemalo byť po nekomerčnej verzii BK v kerneli ani stopy.

Ako sa totiž už v minulosti ukázalo, tak pokusy o manipuláciu so súbormi dokážu mať nepekné vedľajšie efekty a vzhľadom na kopírovanie stromov sa tieto zmeny šíria rýchlo. Navyše ich často nie je možné vrátiť späť úplne automaticky. Toto je jedna zo slabín systému BK, pretože o konzistentnosť sa starajú rovnako ako klient tak aj server. Preto ak by existoval aj iný klient, tak by bolo nutné buď doň implementovať túto logiku (a používatelia by si ju aj tak mohli zmazať), alebo presunúť všetku logiku do serveru, čo nie je až taká triviálna a hlavne lacná vec.

Tak sa skončila kapitola BK v jadre. Richard Stallman je spokojný, jeho slová sa naplnili. Vývoj v jadre čaká z krátkodobého hľadiska istý útlm. Z toho dlhodobého si to zatiaľ nikto netrúfa určiť. Isté je, že stále neexistuje dostatočná slobodná alternatíva ku BK pre kernel a tak skoro ani existovať nebude. Najmä preto sa Linus rozhodol vytvoriť vlastný nástroj git, ktorý nie je určený pre bežných používateľov a nespĺňa ani klasické názory na SCM. On ním dokonca ani nie je, ale už vie pár vecí, ktoré sú potrebné. Takže sa začína používať a príbeh pokračuje.

       

Komentáře

[Paolo Maldini]

rozhodne zajimavy clanek, jen by me zajimalo jaky OS Linus pouziva, kdyz to neni GNU/Linux :).

[fikus]

*BSD ???

[Misa Balzar]

No nekde v Jadernych novinach uz to bylo - pouziva Mac OS X.

[fikus]

a to s tim mac os x je pravda? ja jsem to BSD psal jako vtip.

[Milan Jurik]

Cirou nahodou, nebylo to spise tak, ze pouziva stroj zalozeny na PPC (zduvodnil to, ze vsichni hlavni vyvojari delaji na x86 platforme)?

[Tom Vávra]

Podle toho co jsem četl máte pravdu: dostal hardware od Applu a na něm mu běží linux. A zdůvodňoval to právě tím, že na x86 je dost lidí, tak se hodí testovat "jinde".

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Zamenuje se Mac OS X a PowerPC architektura. Nekomu zrejme neni jasny rozdil mezi SW a HW.

[pa3k]

Myslim, ze slo len o spor v nazve s Stallmanom. Stallmanovi sa nepacilo, ze system ako celok (nielen jadro, ale fakticky cele distribucie) nesu nazov Linux a nie GNU/Linux. Lebo vatsina zakladnych utilit a kniznic bola vyvinuta v ramci projektu GNU.

[Milan Jurik]

Ze by jim vadilo, ze LT mluvi o GNU/Linuxu jako ciste o Linuxu a ignoruje to, ze vetsina systemovych utilit pochazi z projektu GNU?

[Jiří Svoboda]

Ja to pochopil tak, ze nepouziva termin "GNU/Linux", ale jen "Linux". Jinak je ale pravda, ze ted pouziva PowerPC.

[Martin]

Čím je BK tak výjimečný, že se k němu hledají obtížně aleternativy? Znám trochu CVS, ale jinak nic víc.

[Milan Jurik]

Distribuovanost? Spojovani stromu? Rychlost?

[Marek 'marx' Grác]

Problém je v tom, že väčšina ľudí si neuvedomuje v čom je vlastne problém CVS a podobných projektov. Dalo by sa to zhrnúť tak, že na menšie projekty, kde všetci dodržujú istú štábnu kultúru a nepracuje sa príliš s vetvami, tak sa to dá. Príkladom môže byť napr. gcc, význam lepších SCM sa prejaví až keď prídeš na to, kde má CVS nevýhody. Dovtedy si málokto dokáže uvedomiť, prečo je ten ktorý SCM lepší.

[Michal Čihař]

Příkladem může být gcc, které se už asi rok snaží najít něco lepšího než CVS a dostatečně použitelného

[unchallenger]

Lepšího než CVS... To není takový problém, třeba Subversion je určitě lepší než CVS. Problém spíš je, když lidi chtějí něco úplně jiného než CVS.

[Michal Čihař]

No dobře, nenapsal jsem to nejlépe . Jenom jsem chtěl upozornit, že to gcc zrovna není vhodný příklad projektu, kterému gcc vyhovuje.

Jinak samozřejmě většina velkých projektů dneska chce distribuovaný SCM, což subversion nesplňuje.

[Milan Jurik]

Nebo se autor clanku stavi na stranu LM a LT a nema rad AT za to, o co se snazil? Nezapomina se tu ciste nahodou na to, ze pro nektere vyvojare proste byla BK licence pro jejich praci nepouzitelna, nemohli ji akceptovat a BKCVS jim zdaleka neumoznoval plnohodnotnou praci? LT je pragmatik, jeho idealy nezajimaji. Ne vzdy to je jen dobre.

[Marek 'marx' Grác]

Dokážes mi povedať v čom sa zhoršila situácia pre vývojárov odkedy sa začal používať BK? Súhlasím s tým, že BKCVS neumožňoval to všetko, čo BK, keďže CVS má len časť funkcionality BK (CVS je našťastie slušne otestované a preto sa dá používať). To bola práve tá daň, buď súhlasíš s podmienkami a máš viac, alebo nesúhlasíš a aj tak si na tom lepšie ako predtým.

[Milan Jurik]

Srovnavate nesrovnatelne. Srovnejte moznost nasazeni BK vs. prave nove vznikajiciho GITu (jiste, pred tremi lety LT nemel treba predstavu, jak neco takoveho napsat). Ale tu jde skutecne o idealy. Mnoho lidi na kernelu pracuje prave kvuli tem idealum.

[unchallenger]

De facto, pôjdem tak ďaleko, že poviem, že ospravedlňovanie zlých nástrojov kvôli ideológii je hlúpe a ľudia, ktorí to robia myslia svojimi gonádami (gonáda = pohlavná žľaza) a nie mozgom.

Všechny součásti GNU/Linuxu, všechny utility byly zpočátku horší než komerční alternativy. Lepšími se mohly stát až po delším vývoji, opravě chyb, etc. Ale k té by stěží došlo, kdyby se všichni řídili tímto pravidlem a nikdo je nepoužíval.

Tudíž autorovi s tímto názorem doporučuji nepoužívat GNU/Linux. Předně cokoli v něm, co je horší než existující komerční alternativa; ale i ten zbytek, jenž už je dnes lepší, protože ho napsali lidé, kteří myslí gonádami.

[unchallenger]

Že tedy odpovídám sám sobě...

Předpokládejme, že žádný z existujících svobodných SCM není opravdu pro styl vývoje jádra vhodný a potřebných vlastností nedosáhne nikdy. Pak jsme ale stále ztratili dva roky vývoje gitu -- jak už asi dnes mohl vypadat?

[Marek 'marx' Grác]

Nestratili sme dva roky vývoju gitu, pretože dovtedy mal málokto predstavu o tom, čo všetko by SCM mohol vedieť robiť. Momentálne sa už vie, ktoré funkcie sú pre vývoj kernelu dôležité, ktoré chýbajú a ktoré sa nepoužívajú. A dá sa pracovať len na tom, čo skutočne treba.

Povedzme, že sa pred pár rokmi (tuším 1999) očakávalo, že za pár rokov by mohlo byť niečo použiteľné. Problém je, že miesto úpravy existujúcich vecí sa autori projektov rozhodli štiepiť, vytvárať vlastné projekty, ...

[unchallenger]

Dva roky jsem počítal od chvíle, kdy jsem Linusovi dal rok na blbnutí s BitKeeperem. Ten by snad stačil.

[Yin]

Podla man bolo dobre, ze sa projekty stiepili... niektore sa az na tolko odstiepili, ze vznikali _SKORO_ vhodne alternativy. -> monotone <-

Este je dobre, ze LT je tvrdohlavy pragmatik... aspon nas nepolozi k zemi, ked Stallman utrpi uraz na hlave a zabudne na FreeSw... to je, ako otuzovanie

[Milan Jurik]

Autorem toho vyroku neni tvurce tohoto clanku, on je nedostatecne zvyraznil, ze cituje

[unchallenger]

A hele, on to napsal Linus ;-) V tom případě se pomátl na rozumu a nemá cenu to komentovat...

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Je zrejme, ze Linus je pomateny docela casto Ale radeji pomateneho genia nez dogmatickeho lempla.

[Pavel Janousek]

Mohl byste mi ozrejmit v cem ma byt Linus genialni? To, ze chtel levnejsi alternativu nez byla v te dobe k dispozici? To chce kde kdo v mnoha oborech. Ze je mizerny softwarovy designer, ze je mizerny koder (ale zlepsuje se), ze obcas vystupuje z pozice sily a "autority" misto aby pouzil mozek a ne koule... to je myslim dostatecne znamo. Hledal bych v nem hodne veci, ale genia tedy rozhodne ne...:-0

[Fuky]

Ale pane inženýre, nikdo není dokonalý a je velice snadné kritizovat práci druhého. Jste snad lepší vývojař než LT, že se ho troufáte záporně posuzovat.

V případě, že LT přiřadíme titul "mizerný" jak by jsme asi měli titulovat Vás

[Michal Kubeček]

Ze je mizerny softwarovy designer

Ano, existují projekty open source operačních systémů, které jsou (teoreticky) po stránce softwarového designu navrženy mnohem lépe. Jenže, ouha, některé nebyly nikdy dokončeny, jiné (skoro) nikdo nepoužívá, protože přes ten skvělý design není výsledek moc prakticky použitelný…

[hajma]

ony jaksi gonády jsou totiž tou pravou hybnou silou pokroku. Linus by si měl přečíst i něco o biologii

[Michal Kubeček]

V biologii možná. Ale při vývoji software bych vsadil spíš na ten mozek…

[Jary]

Nás zase učili, že "hybnou silou pokroku" je synergie.

[h.xman]

no vida, a nas zase ucili, ze hybnou silou pokroku je delnicka trida.

[Michal Kubeček]

Ono se na to lze ovšem dívat i z opačné strany: pokud bude existovat dostatečně velká masa lidí, která bude open source (FS(F)) alternativy používat pouze z citových důvodů, a to i v případě, že budou výrazně horší než dostupný closed source software, nebude na tvůrce těch open/free alternativ dostatečný tlak, aby své projekty zdokonalovali. U některých svých projektů pro vlastní potřebu si třeba sice uvědomuji, že by mi je jakýkoliv soudný uživatel omlátil o hlavu (např. provádět účetní odpisy pomocí isql není úplně user friendly :-) ), ale protože je používám jen já sám, nic mne nenutí s tím něco udělat…

P.S. vždyť se v článku píše, že Linus GNU/Linux nepoužívá, ne? :-)

[hugis]

Nebol náhodou tiež jeden z dôvodov prečo nepoužívať BK limitovaný počet changesetov vo free verzii? Niečo ako 16-bit hodnota versus 64000 v jadre...

[azurIt]

no, ja to tiez viem tak, ze toto bol dovod :)

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Avsak zastupny.

[Pavel Janousek]

No je otazkou jak moc je zastupnym duvodem neco, co nam znemozni dalsi pouziti tohoto SCM... Ano BitMover odmitl dalsi (= opravenou) verzi s obdobnou licenci vydat, ono moc ani nebylo jak jinak to resit...

[Marek 'marx' Grác]

Tento problém mal už čoskoro nastať :) Ale nevidel by som ho ako až tak veľký problém, vzhľadom na to, že komerčné BK už malo viacero vecí vyriešených [akurát prestávalo byť kompatibilné s nekomerčnou verziou]

[petr_p]

A nebyl spis duvod tak rychleho odchodu od BK v tom, ze BK pouziva 16bitove cislovani verzi a nekteri vyvojari se jiz k teto hranici priblizili, takze by jejich klient brzo prestal fungovat? Opravit to z licencnich duvodu nemohli (podle nasich zakonu by mohli) a vlastnik prav na BK zrusil nekomercni licenci, takze nova nekomercni verze BK uz nebude.

[Peto_MiG]

Pokial viem, Linus nevymyslel git. Iba zacal okolo gitu budovat nejake skripty. Alebo sa mylim?

[unchallenger]

Linus vymyslel git a skripty kolem něj udělal Pasky.

[Jan Kundrát (jkt)]

Pokud vim, Tridgell nikde nesniffoval komunikaci BK klientu s BK serverem, ale napsal do telnetu klicove slovo help a zmacknul enter.

[agi]

Jestliže nesniffoval komunikaci, jak tedy věděl, na jaký port se telnetnout?

[Jan Kundrát (jkt)]

Co treba odtud?

[Marek 'marx' Grác]

AT spravil o trochu viac než, že napísal help na správne miesto.

[Jan Kundrát (jkt)]

jiste, ale nemusel sniffovat komunikaci od BT klienta.

[Mikos]

Sem hrozně moc rád že už se při vývoji jádra nepoužívá BitKeeper. Používat na vývoj de facto vlajkové lodi opensourcu uzavřený protpietární nástroj je fakt humus, navíc s tak restriktivní licencí jakou BK měl to bylo vážně na pováženou.

Sem moc rád co Andrew dokázal... nejvíc mě dostává že i Linus se projevil tak trochu jako blb, kdyz se proti Andrewovi obořil. Protože Andrew nedělal nic nelegálního ani neetického - dělal jen to samé co dělají třeba vývojáři Samby nebo OpenOffice - snažil se napsat nástroj kompatibilní s uzavřeným proprietárním protokolem. A to je jen a jen dobře. On nebyl žádnou smlouvou s BitKeeperem vázána je zcela neospravedlnitelné, jak se na něj Linus začal obořovat.

[Tomáš Veselý]

Jenže komeršní protějšky samby, ani Open Office, MS neposkytuje ve freelicenci. Vývoji kernelu se s bitkeeperem urcite hodne zrychlil, byl poskytnut komunite zdarma, teprve, kdyz se jim v tom zacal nekdo stourat, se rozhodli ho free verzi stahnout.

Jinak si myslim, ze mit open source nastroj pro vyvoj bude fajn, docasne to jadru uskodi, nicmene pak snad budou vsichni pouzivat jeden nastroj. Prišlo to přesně v tu správnou dobu - máme celkem stabilní kernel 2.6 - nic nehoří. A už se ví co by měl nový nástroj pokytovat.

[Mikos]

To že neposkytují protějšky Samby ši OpenOffice žádnou free licenci, kdežto BK poskytoval, přeci absolutně nic neznamená. To na to nemá žádný vliv, jakmile existuje nějaký uzavřený proprietární formát, tak zde existuje také něco co bych nazval "přirozeným právem" a nutností rozluštit ho. Navíc nazvat licenci pod jakou byl BitKeeper poskytován jako "free" je velmi silné slovo - ta licence byla restriktivnější řekl bych i než ty nejdrakoničtější proprietární licence. Začít používat BitKeeper bylo pro každého vývojáře tak trochu jako uzavřít smlouvu s ďáblem. Ano, možná to přineslo zrychlení vývoje kernelu, ale za jakou cenu...

Zkrátka sem strašně moc rád že teď už se BitKeeper používat nebude, byla to taková největší "jizva" na tváři Linuxu.

[Pavel Janousek]

Jenze ta "free" verze diky poctu changesetu by ve velmi kratke dobe se stala ZCELA nepouzitelnou... kuk, na to se rado zapomina....