Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Palm se kolem roku 2007 nacházela v nezanedbatelných finančních potížích. PalmOS těžko dokázal konkurovat Symbianu a MS Windows Mobile, která dokonce nasazovala na své výrobky samotná Palm, Inc. Nástupcem PalmOS se měla stát Access Linux Platform. V tom všem bylo docela překvapením ohlášení vývoje malého notebooku Palm Foleo (dnes bychom řekli netbooku) s linuxovým operačním systémem odlišným od ALP. Jenže u toho moc dlouho nezůstalo – projekt byl o pouhé čtyři měsíce později zrušen, jelikož náklady na údržbu dvou operačních systémů se ukázaly být vyšší, než bylo únosné. Aby toho nebylo málo, ALP byl odložen...
Na začátku letošního roku zmrzlo peklo… Palm pustil do světa informace o WebOS a posléze také o Palmu Pre. Co na tom bylo tak pozoruhodného? Začněme u WebOS a začněme zvenčí: GUI je moderní a tedy plné efektů a tedy cool. Není to ale tak úplně takové uživatelské rozhraní, na které jsme zvyklí… je tvořeno pomocí HTML, CSS, JavaScriptu, AJAXu, tedy dohromady pomocí Mojo Frameworku. To přináší revoluci do tvorby aplikací – potenciálních vývojářů je mnohem více než v případě, že by bylo nutné používat třeba C++ nebo Javu. Dodejme ještě, že jako zobrazovací jádro je použit WebKit. Na druhou stranu ale chybí nativní podpora pro aplikace z PalmOS, nicméně dojde na řešení třetí strany. Jelikož je WebOS založen na Linuxu, podporuje multitasking a jelikož má konkurovat produktům Apple a Google, je nacpaný webovými aplikacemi, ovšem ty klíčové z nich budou díky tzv. Synergy fungovat i lokálně – například všechny kontakty tak budou shromážděny na jednom místě.
Zdroj: Wikipedia; licence obrázku Palm Pre je Creative Commons Attribution 2.0.
Palm Pre sice vypadá jako iPhone, to je dnes podmínkou úspěchu, ale v něčem se i liší: Má hardwarovou QWERTY klávesnici. Z parametrů jmenujme dotykový (mimochodem multi-touch, což bylo předmětem sporu s Apple) displej o rozlišení 480×320, Wi-Fi, GPS, třímegapixelový fotoaparát, 8 GB interní paměti (připojitelné jako Mass Storage), procesor OMAP 3430 a 256 MB RAM. Zajímavými lahůdkami jsou dotyková nabíječka fungující na principu elektromagnetické indukce, přesný akcelerometr nebo světelný senzor.
6. června byl Palm Pre vpuštěn na americký trh, a to pod křídly operátora Sprint Nextel. Za první dva dny se prodalo přes 50 tisíc přístrojů, což je docela úspěch. Již se objevila nejedna recenze a hodnocení jsou veskrze kladná, a to především vůči WebOS. Navíc musíme vzít v potaz, že se jedná o první veřejnou verzi, takže nástup novinky od Palmu je nepochybně úspěch.
Palm Pre už byla také hacknut, a to vcelku snadno. Negativně je hodnocena bídná výdrž baterie a místy také zpracování.
Poněkud rozporuplný je vztah Palmu k open source, respektive ke komunitě. Například k libpurple (knihovna šířená pod GNU GPLv2) je přistupováno přes libpurple-adapter. Nebo zmatek okolo preDevCampu a NDA. Nicméně docela čerstvě byl zveřejněn přehled balíčků použitých ve WebOS. SDK má být uvolněno až koncem léta, nicméně navzdory omezením přístupu například prostřednictvím NDA došlo k jeho úniku.
V Evropě bychom se Palmu Pre měli dočkat do konce roku. Bylo také potvrzeno, že přístrojů s WebOS se chystá více. Zdá se tedy, že situace na poli chytrých telefonů bude ještě velice zajímavá… MS Windows Mobile svůj podíl na trhu již mají, do konce roku by se mělo objevit 18 telefonů s Androidem, specifikace LiMo R2 byly dokončeny a příští rok by měl být Symbian uvolněn jako open source.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
A mel jsi to uz aspon v ruce ? :-)
Kdo říkal, že je to telefon? :D
Dle výrobce zařízení umí 3G EVDO Rev A, 802.11b/g a Bluetooth. Pokud budete mít štěstí na frekvenci operátora (a bude-li ten pouštět cizí zařízení do své sítě), tak se takto připojíte do I(i)nternetu, a nebude-li operátor znemožňovat VoIP a budou-li to parametry sítě (zpoždění) dovolovat, tak si zatelefonujete.
Váš podiv lze vysvětlit tak, že v západní Evropě drtivě dominuje GSM, zatímco ostatní „3G“ sítě skomírají coby testovací sítě a drobné pokusy ve velkoměstech. Česká republika se sítí Eurotelu byla dlouhou dobu (v takovém měřítku) jediná v Evropě. V Asii nebo v Severní Americe je situace jiná.
A jak to, ze evropska verze jeste neni souvisi s tim, jestli jsi to mel nebo nemel v ruce?
"je tvořeno pomocí HTML, CSS, JavaScriptu, AJAXu [...] bídná výdrž baterie"
Hmmm.... teda musím říct že takovýto přístup k OS a "desktopovému" prostředí na mě působí značně špatným dojmem. A sice že palm nemá na to, udělat věci pořádně. A taky to smrdí cloud computingem, jenž doufám rychle praskne jako bublina.
Cloud computing bych v podstatě vyloučil --- je to OSS a bylo to hacknuto.
??? Jaká je souvislost mezi A a B ??? Čo také je podle vás "cloud computing" vojín Kefalín ???
Naštěstí vás nikdo nenutí ani zálohovat do mraků (pokud vím, synchronizace Pre s PC funguje pro Outlook ve woknech, zálohování taky, v Linuxu se nejspíš taky brzy dočkáme), ani si Pre kupovat namísto Ečkové Nokie. Není to krásné?
Nutnost jako jeden z prvních kroků si zřídit účet v nějaké jejich online službě hovoří za vše (přebírám z recenzí).
Tohle je zejména kvůli zálohování, synchronizovat do cloudu opravdu nemusíte. Pokud se však zamyslím nad tím, kolik lidí má Google účet, tak se tomuto přístupu společnosti Palm příliš nedivím.
XUL neni az tak spatnej. Samozrejme neni k tomu poradna/aktualni dokumentace a vyvoj aplikaci v XULu je extreme narocnej na cas, protoze k tomu neexistuje zadny vyvojovy prostredi. To co opravdu lidem vadi je XPCOM a to jak je implementovan.
jj, webovým aplikáciam patrí budúcnosť a hľavne to niekoľkonásobne zlacní a zrýchli vývoj softvéru, je jasné že keby to bolo napísané v Cečku tak to môže bežať na procesore s kaľkulačky, ale napísať rosiahli projekt v C je práca pre celý tím na niekoľko mesiacov, v PHP, JavaScripte a podobne to jeden človek zbúši za dva dni a nájdeme ho na každom rohu, pri dnešných cenách železa je najdrahšou časťou softvér a keď odhliadneme od ceny, všetko chcú dnes ľudia veľmi rýchlo a to sa v C a pod dnes už nedá.
Ne, ani v nejmenším nemám zájem vytvářet si účet v jakýchsi pochybných online službách, zálohovat obsah svého telefonu kdesi v Mracích a svěřovat komusi svá privátní data.Sync pouze mezi telefonem a pocitacem je hrozne otravny. Jsem doma, v terenu nebo v praci. A na kazdem z techto mist (doma - pocitac, v terenu - telefon, v praci - web UI) chci mit svoje data k dispozici a to aniz bych musel resit, ze kdyz prijdu domu, musim rychle pripichnout kabel (zapnout BT) a udelat sync... Proste kdyz na jednom z tech mist zadam udalost do kalendare, tak chci, aby pri pouziti tech dalsich dvou zarizeni se mi tam ta udalost objevila a ja nemusel resit vic. To same mail a kontakty (ty jako jedine ted syncuju kabelem, u nich to zas tak nevadi).
sudo apt-get install mail-calendar-contacts-cloud
? Programovat desktopové aplikace v HTML, CSS a JS mi přijde totálně zvrhlé. Možná to někomu přijde super...
Třeba mně. ^_^
...ale takové aplikace jsou: pomalé, špatně se vyvíjí, špatně se upravují, špatně se ladí. A to nemluvím o tom, že zdroják takové app je strašná slátanina.
To je sice pravda, ale svou aplikaci si takhle může udělat každý Franta.
Myslím, že google s androidem (a toto zařízení už jsem zkoušel) ukázal, jak se to má dělat.
Myslím, že Nokia s Maemem ukázala, jak se to má dělat.
To je sice pravda, ale svou aplikaci si takhle může udělat každý Franta.
Chci vidět Frantu, který se bude učit C++ a, nedejte bohové, v něm bude i bastlit. Jinak HTML/CSS/JavaScript (což se ten Franta snadno naučí, pokud to ještě neumí) jsou určeny k tvorbě běžných aplikací, cituji Wikipedii:
...makes use of a number of web technologies such as HTML 5, JavaScript, and CSS. Palm claims that the design around these existing technologies was intended to spare developers from learning a new programming language.
WebOS has a built-in application catalog, and APIs for extending JavaScript in order to access hardware features of the device.
skúste si predstaviť vytvorenie rozsiahlejšej aplikácie v js.
Téměř cokoliv od Google?
Považujem to samozrejme za strašnú kravinu, žiaden komfort oproti bežným jazykom, strašná syntax, proste hrozné.
Myslím, že třeba Ládíčkovi se JS líbí.
Akože pre lamy, ktoré majú chuť každému sa chváliť "aho čo to dokáže" je to super, ale reálne ..
Možná to bylo myšleno jinak ale... Co je špatného na tom, že si každý může napsat svou aplikaci? Cožpak i "neprogramátor" nemůže mít zajímavý nápad?
Len pre zaujímavosť písal som všeličo v js. Takmer vždy by som to napísal rýchlejšie v normálnom jazyku. Javascript mal dávno zomrieť, veď tá úbohá napodobenina programovacieho jazyka, nemá ani len poriadný štandard. Konštrukcie ako typeof(...) == 'string' sú fakt smiešne, žiadna typová kontrola, mizerná rýchlosť (porovnávanie stringov), ľahko nastanú konflikty.
Co je špatného na tom, že si každý může napsat svou aplikaci? Cožpak i "neprogramátor" nemůže mít zajímavý nápad?
Myslím, že tie 2 vety si dosť odporujú. Neprogramátori neprogramujú. A kto chce napísať aplikáciu by nemal mať problém naučiť sa iný jazyk (javu, c++ ...).
Javascript mal dávno zomrieť, veď tá úbohá napodobenina programovacieho jazyka, nemá ani len poriadný štandard.
ECMA? ^_^
Konštrukcie ako typeof(...) == 'string' sú fakt smiešne, žiadna typová kontrola, mizerná rýchlosť (porovnávanie stringov), ľahko nastanú konflikty.
Já netvrdím, že je to nějak super jazyk... (Ale je jednoduchý a rozšířený.)
Neprogramátori neprogramujú.
Proč by si nemohli (nesměli?) vytvořit vlastní aplikaci?
A kto chce napísať aplikáciu by nemal mať problém naučiť sa iný jazyk (javu, c++ ...).
Demagogie. Než abych svůj program k GPS psal v C/C++, raději bych se na to vykašlal. Nebavilo by mě to.
ECMA != javascript. Skúste si v referenčnom manuáli k ECMA nájsť DOM, alebo čokoaľvek priamo týkajúce sa (X)(HT)ML.
Demagogie. Než abych svůj program k GPS psal v C/C++, raději bych se na to vykašlal. Nebavilo by mě to.
Chápem, že jazyk, ktorý proste funguje nie je zábavný. Uznávam, že pri písaní v js to občas urobí takú kravinu, že sa rozosmejem (dokonca občas aj spadnem zo stoličky). To ale hovorí skôr o chybách implementácie ECMA-scriptu a ako výhodu by som to rozhodne nebral.
V efektivite a jednoduchosti psani aplikaci v javascriptu se jen tak nejaky normalni programovaci jazyk nevyrovna (C/C++ urcite ne,mozna lua nebo python).
Snívajte ďalej.
Alebo si radšej skúste napísať aplikáciu používajúcu infra port ako diaľkový ovládač v C++ a teraz skúste to isté ako webovú aplikáciu (tj. plugin pre webový server a ďalšie kraviny).
Alebo si skúste implementovať tabuľku zobrazujúcu efektívne niekoľko tisíc riadkov a stĺpcov. Vo webovom prehliadači to znamená dosť hnusné využitie canvasu, alebo napísanie množstva šialených hackov nad elementom table pričom v C++ (napr. Qt) by to znamenalo implementovať pár metód abstraktného modelu.
Javascript je nahodou dost dobry programovaci jazyk, bohuzel se casto setkava s nepochopenim.
Tak sa pozrime na takúto situáciu:
gombik.addEventListener('click', objekt.funkcia, false);
Keď už sa javascript tvári ako vysokoúrovňový jazyk mohol by byť v objekte prístupný this. Namiesto toho je this window a obchádzať to musím drobným hackom (volanie funkcionálneho objektu s lokálnou referenciou na this). O zapuzdrení a podobných kravinách sa nám môže v javascripte iba snívať.
Javascript nie je dobrý jazyk na písanie aplikácií rovnako ako nie je dobrý jazyk na písanie aplikácii, kde je dôležitý výkon. Omnoho lepšie by bolo písať v Jave, alebo C++. A kto so mnou nesúhlasí nech sa radšej naučí poriadny programovací jazyk, nie tieto napodobeniny jazykov.
this.add("necozajimaveho"); // vola se metoda add v tomto objektu pole.each(this.add,uplnejinyobjekt); // vola se metoda v add v tomto objektu, ale jako this ma uplnejinyobjektNe ze by to umel javascript samotny, ale poskytuje moznosti jak toho docilit. Napr. stejny kod muze slouzit 2x pro uplne jinou vec, podle toho jak je volan. A to naprosto jednoduse, stejnym zpusobem jako pracuji s promenyma, tak muzu pracovat s kusama kodu.
Frameworky sú len spôsob ako obísť chybný návrh javascriptu. Veď prečo meniť štandard a mať funkcie bežiace v natívnom kóde, keď sa to dá obaliť do tony „nepriestrelného“ javascriptu? Používať js framework na mobilnom zariadení je už totálna zhovadilosť.
A ak porovnávame jazyk s produktmi tretích strán tak myslím, že C++ s Boost-om je delo trošku inej triedy.
Alebo si skúste implementovať tabuľku zobrazujúcu efektívne niekoľko tisíc riadkov a stĺpcov. Vo webovom prehliadači to znamená dosť hnusné využitie canvasu, alebo napísanie množstva šialených hackov nad elementom table pričom v C++ (napr. Qt) by to znamenalo implementovať pár metód abstraktného modelu.Motáš dohromady dvě věci, které spolu nesouvisí. Programování pro webové prohlížeče by byl humus v libovolném jazyce. Když použiješ QtScript, nebude implementace té tvojí tabulky s několika tisíci řádky nijak moc složitější, než v C++ a pořád používáš JavaScript. Ale ani v jednom případě to není nějaká zázračná schopnost jazyka, jenom vlastnost použité knihovny.
Motáš dohromady dvě věci, které spolu nesouvisí.Tedy ony spolu souvisí, ale ne v tomto kontextu. Není chybou Javascriptu jako jazyka, že se používá na webu, kde nejsou dostatečné prostředky pro kreslení GUI.
Možná se to někomu zdá super, ale pokud každá aplikace bude používat jiný framework (nevím jak to mají řešené ve webos, ale v diskuzi jsem slyšel rozplývat se nad mootools a jquery), tak to bude nejen náročné, ale nikdo se v tom nevyzná.
Ve WebOS se používá Mojo, který poskytuje přístup k HW.
> Čo znamená priamy prístup k HW (prístup k framebufferu?)?
Mozno implementovali funckie poke a peek ;)