Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »
Zeptejte se někdy běžného člověka, kdo je ústřední postavou hnutí Free Software. V mnoha případech dotyčný nebude vůbec vědět, o čem to vlastně mluvíte. Ti vzdělanější by vám odpověděli, že je to asi ten tučňák. Občas můžeme narazit na tvrzení, že je to Linux Torvalds a jen ti opravdu zasvěcení by vám řekli, že je to Linus Torvalds nebo Richard Stallman. Osobně tipuji, že Linus by vyhrál, ale přínos Richarda Stallmana je nepopiratelný a dalo by se říci, že pro Free Software zásadní.
Co by se stalo, kdyby se Richard Stallman nikdy nenarodil, kdyby se místo programování věnoval matematice nebo kdyby vzdal svůj boj s komercionalizací vývoje programů? Vzniklo by hnutí Free Software samovolně spolu s šířením Internetu nebo k tomu byla zapotřebí geniálně formulovaná licence GPL? Pokud si sami pokládáte tyto a nebo podobné otázky, jistě vás zaujme kniha Free as in Freedom, portrét Richarda Stallmana, jednoho z nejvýznamnějších hackerů všech dob.
Vše to začalo ve známe AI Lab (Artificial Intelligence Laboratory) na MIT (Massachusetts Institute of Technology) potížemi s tiskárnou. Šlo o novou laserovou tiskárnu, dar od Xerox Corporation. Richard se potýkal s problémem, kdy se po odeslání dokumentu po několika stránkách zaseknul v tiskárně papír. Ve většině případů si toho nikdo nevšiml dříve než za půl hodiny. To velmi zdržovalo.
U starších modelů to Stallman řešil úpravou ovladačů. Pokud přístroj dlouhou dobu nereagoval, odeslal server zprávu všem uživatelům, kteří zrovna měli ve frontě svůj dokument. Toto řešení bylo velmi efektivní, a tak Stallman předpokládal, že stejně vyřeší problém i s novou laserovkou. Ukázalo se ovšem, že k ovladačům tiskárny nebyly dodány zdrojové kódy, jak bylo do té doby dobrým zvykem. Stallmanovi se sice podařilo vypátrat autora, ten dal ale slib, že zdrojové kódy nebude šířit. To v hackerovi vyvolalo silný pocit vzteku a údajně to byl jeden z hlavních momentů, které vedly k jeho pozdějšímu tažení za svobodný software a založení projektu GNU.
Ovšem tak jednoduché to ale nebylo. Je třeba vzít vše pěkně od začatku, a tak se vracíme o několik let zpět do dětství Richarda M. Stallmana. Mnozí zřejmě vědí, že RMS je geniální hacker. Leckoho ovšem může překvapit, že už jako malý chlapec projevoval velké nadání pro fyziku a matematiku. Kdyby se později nerozhodl pro psaní programů, zřejmě by z něj byl výborný matematik.
Dočteme se také o jeho příchodu do AI Lab, který se pro něj stal novým domovem, o obcházení zamčených dveří a získávání přístupu k nedostupným terminálům, o nocích strávených intenzivním hackováním (dokonce tak intenzivním, že jeden čas nemohl kvůli bolesti v prstech vůbec psát a bral si ostatní hackery, kterým diktoval), o zálibě nejen v čínské kuchyni, o lásce k tanci a nešťastném poranění, které s tím skoncovalo a o mnoha jiných zajímavých a často i překvapivých stránkách Richarda M. Stallmana.
Zúčastníme se také několika přednášek, budeme svědky nelítostných útoků na
všechny, kdo říkají Linux místo GNU/Linux (včetně autora samotného) a nemůže
chybět ani Stallmanovo vystoupení jako svatého Ignacia. Kniha nás také provede
hackerským peklem
.
Pro mnohé tou nejzajímavější částí budou zřejmě kapitoly o psaní programu Emacs, počátcích projektu GNU a sepsání GPL. Po chvíli na scénu přichází i Linus Torvalds, jehož otevřený styl vývoje jádra "Linux" rychle zastínil Stallmanův HURD, Ian Murdock, zakladatel Debianu (mimo jiné se dozvíme i o původu názvu této distribuce) a také Eric S. Raymond, známý jako autor dokumentu "The Cathedral and the Bazaar" (Katedrála a tržiště), ve kterém mimo jiné kritizuje uzavřenost projektu GNU způsobenou hlavně samotným Stallmanem. Dozvíme se také, jak vznikl termín "Open Source", náhrada za "Free Software".
Poslední kapitola popisuje potíže s vydáním knihy samotné. Stallman trval na tom, že musí být uvolněna pod svobodnou licencí, která nebude bránit jejímu šíření. Díky své povaze nedělat žádné kompromisy nakonec dosáhl svého. Kniha je tedy vydána pod GNU Free Documentation License v1.1. Její online verze je k dispozici na stránkách nakladatelství O'Reilly. Nic vám nebrání nejen ve čtení, ale ani v úpravě textu nebo překladu do češtiny.
Mé závěrečné hodnocení této knihy je jednoznačně pozitivní. Popisuje Richarda M. Stallmana velmi věrně z jeho dobrých, ale i těch méně příjemných stránek. Stallman se zdá být dost radikální a zásadový, ale ne blázen. Z textu je jasné, že např. své úlety se sv. Ignuciem nebere vážně, ale dělá si legraci sám ze sebe. Kniha zachycuje i několik klíčových momentů projektu GNU a hnutí Open Source, zároveň dobře vysvětluje jejich podstatu. I proto bych se nebál ji doporučit lidem, kteří o Open Source moc nevědí. A pro ty ostatní je vzhledem k volné dostupnusti na Internetu její přečtení přímo povinností.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
23.5.2004 17:18