Křížová výprava Richarda Stallmana za svobodou

13. 5. 2004 | Tomáš Oberhuber | Recenze | 7321×

Aktuálně: recenze knížky Free as in Freedom - Richard Stallman's Crusade for Free Software.

Zeptejte se někdy běžného člověka, kdo je ústřední postavou hnutí Free Software. V mnoha případech dotyčný nebude vůbec vědět, o čem to vlastně mluvíte. Ti vzdělanější by vám odpověděli, že je to asi ten tučňák. Občas můžeme narazit na tvrzení, že je to Linux Torvalds a jen ti opravdu zasvěcení by vám řekli, že je to Linus Torvalds nebo Richard Stallman. Osobně tipuji, že Linus by vyhrál, ale přínos Richarda Stallmana je nepopiratelný a dalo by se říci, že pro Free Software zásadní.

Co by se stalo, kdyby se Richard Stallman nikdy nenarodil, kdyby se místo programování věnoval matematice nebo kdyby vzdal svůj boj s komercionalizací vývoje programů? Vzniklo by hnutí Free Software samovolně spolu s šířením Internetu nebo k tomu byla zapotřebí geniálně formulovaná licence GPL? Pokud si sami pokládáte tyto a nebo podobné otázky, jistě vás zaujme kniha Free as in Freedom, portrét Richarda Stallmana, jednoho z nejvýznamnějších hackerů všech dob.

Vše to začalo ve známe AI Lab (Artificial Intelligence Laboratory) na MIT (Massachusetts Institute of Technology) potížemi s tiskárnou. Šlo o novou laserovou tiskárnu, dar od Xerox Corporation. Richard se potýkal s problémem, kdy se po odeslání dokumentu po několika stránkách zaseknul v tiskárně papír. Ve většině případů si toho nikdo nevšiml dříve než za půl hodiny. To velmi zdržovalo.

U starších modelů to Stallman řešil úpravou ovladačů. Pokud přístroj dlouhou dobu nereagoval, odeslal server zprávu všem uživatelům, kteří zrovna měli ve frontě svůj dokument. Toto řešení bylo velmi efektivní, a tak Stallman předpokládal, že stejně vyřeší problém i s novou laserovkou. Ukázalo se ovšem, že k ovladačům tiskárny nebyly dodány zdrojové kódy, jak bylo do té doby dobrým zvykem. Stallmanovi se sice podařilo vypátrat autora, ten dal ale slib, že zdrojové kódy nebude šířit. To v hackerovi vyvolalo silný pocit vzteku a údajně to byl jeden z hlavních momentů, které vedly k jeho pozdějšímu tažení za svobodný software a založení projektu GNU.

Ovšem tak jednoduché to ale nebylo. Je třeba vzít vše pěkně od začatku, a tak se vracíme o několik let zpět do dětství Richarda M. Stallmana. Mnozí zřejmě vědí, že RMS je geniální hacker. Leckoho ovšem může překvapit, že už jako malý chlapec projevoval velké nadání pro fyziku a matematiku. Kdyby se později nerozhodl pro psaní programů, zřejmě by z něj byl výborný matematik.

Dočteme se také o jeho příchodu do AI Lab, který se pro něj stal novým domovem, o obcházení zamčených dveří a získávání přístupu k nedostupným terminálům, o nocích strávených intenzivním hackováním (dokonce tak intenzivním, že jeden čas nemohl kvůli bolesti v prstech vůbec psát a bral si ostatní hackery, kterým diktoval), o zálibě nejen v čínské kuchyni, o lásce k tanci a nešťastném poranění, které s tím skoncovalo a o mnoha jiných zajímavých a často i překvapivých stránkách Richarda M. Stallmana.

Zúčastníme se také několika přednášek, budeme svědky nelítostných útoků na všechny, kdo říkají Linux místo GNU/Linux (včetně autora samotného) a nemůže chybět ani Stallmanovo vystoupení jako svatého Ignacia. Kniha nás také provede hackerským peklem.

Pro mnohé tou nejzajímavější částí budou zřejmě kapitoly o psaní programu Emacs, počátcích projektu GNU a sepsání GPL. Po chvíli na scénu přichází i Linus Torvalds, jehož otevřený styl vývoje jádra "Linux" rychle zastínil Stallmanův HURD, Ian Murdock, zakladatel Debianu (mimo jiné se dozvíme i o původu názvu této distribuce) a také Eric S. Raymond, známý jako autor dokumentu "The Cathedral and the Bazaar" (Katedrála a tržiště), ve kterém mimo jiné kritizuje uzavřenost projektu GNU způsobenou hlavně samotným Stallmanem. Dozvíme se také, jak vznikl termín "Open Source", náhrada za "Free Software".

Poslední kapitola popisuje potíže s vydáním knihy samotné. Stallman trval na tom, že musí být uvolněna pod svobodnou licencí, která nebude bránit jejímu šíření. Díky své povaze nedělat žádné kompromisy nakonec dosáhl svého. Kniha je tedy vydána pod GNU Free Documentation License v1.1. Její online verze je k dispozici na stránkách nakladatelství O'Reilly. Nic vám nebrání nejen ve čtení, ale ani v úpravě textu nebo překladu do češtiny.

Mé závěrečné hodnocení této knihy je jednoznačně pozitivní. Popisuje Richarda M. Stallmana velmi věrně z jeho dobrých, ale i těch méně příjemných stránek. Stallman se zdá být dost radikální a zásadový, ale ne blázen. Z textu je jasné, že např. své úlety se sv. Ignuciem nebere vážně, ale dělá si legraci sám ze sebe. Kniha zachycuje i několik klíčových momentů projektu GNU a hnutí Open Source, zároveň dobře vysvětluje jejich podstatu. I proto bych se nebál ji doporučit lidem, kteří o Open Source moc nevědí. A pro ty ostatní je vzhledem k volné dostupnusti na Internetu její přečtení přímo povinností.

       

Komentáře

[Dejv]

Nevíte někdo, jestli je v plánu české vydání, ev. na kdy?

Dejv

[zvědavec]

Nebyl to náchodou sv. Ignác (a nikoliv Ignacius)? Tvar vhodného pádu tedy jest: sv. Ignáce.

[Tomáš Oberhuber]

V knize se pise

Chapter 8: St. Ignucius

takze se mi zda, ze by se to melo prelozit jako Ignacius. Ovsem az ted me napada, ze to 'gnu' tam asi ma svuj vyznam, takze by to melo byt 'Ignucia', i kdyz to zni trochu divne. Pozadam Leose o opravu

[egg]

Není to Ignác, jméno IGNUcius je skutečně odvozené od GNU. Viz stránku RMS. A pak že Stallman není náboženský guru.