Privoxy - 1 (blokování přístupu)

21. 5. 2007 | Jiří Poláček | Sítě | 16464×

Existuje nespočet užitečných programů, o kterých se moc neví. Jedním z nich je i Privoxy – šikovný proxy-server s mnohostranným využitím, který, ač je primárně zamýšlen jako osobní proxy, úspěšně nasazuji na servery již skoro šest let (pokud počítám i jeho předchůdce jménem Junkbuster). Třeba se bude líbit i vám.

Co tedy Privoxy umí?

Původním posláním Junkbusteru bylo, jak již název napovídá, blokování nežádoucích (z hlediska uživatele) reklamních bannerů a jiného podobného webového „smetí“. Postupem času – zejména po přerodu v Privoxy – se však z něj vyvinul více komplexní nástroj, jehož schopnosti by se obecně daly shrnout následovně:

• blokování přístupu k vybraným webovým stránkám či doménám;
• naopak povolení přístupu jen k vybraným webovým stránkám či doménám;
• pozměňování obsahu stránek na základě sady definovaných pravidel;
• úprava HTTP-hlaviček a správa cookies při komunikaci s webovým serverem;
• řízení přístupu na základě rozsahu IP-adres či doménových jmen;
• přeposílání vybraných požadavků nadřazenému proxy-serveru;
• správa skrze webové rozhraní.

Než se podíváme dále, co jednotlivé vlastnosti obnáší konkrétně, bude vhodné se maličko seznámit s instalací a způsobem konfigurace Privoxy.

Konfigurační soubory Privoxy

Pomineme-li šablony pro webové rozhraní, konfiguruje se Privoxy pomocí čtyř typů souborů umístěných ve stejném adresáři:

soubor config

Výchozí název základního konfiguračního souboru, mimo jiného zde specifikujeme síťové záležitosti, řízení přístupu a názvy ostatních konfiguračních souborů. Soubor se základní konfigurací lze zadat při spouštění proxy-serveru.

soubor s akcemi

Direktiva actionsfile v základním konfiguračním souboru – zde přiřazujeme vybraným webovým stránkám/doménám jednotlivé akce typu blokování či filtrování obsahu. Souborů s akcemi může být definováno více, uplatní se všechny.

soubor s filtry

Direktiva filterfile v základním konfiguračním souboru. Obsahuje soupis změn, které se mají s načítanou webovou stránkou provádět, souborů s filtry opět může být více.

soubor s důvěryhodnými weby

direktiva trustfile v základním konfiguračním souboru, obsahuje seznam webových stránek či domén, ke kterým je povolen přístup.

Konfigurační soubory Privoxy mají dvě příjemné vlastnosti – jsou nad poměry dobře dokumentovány a většina změn v nich se aplikuje ihned, bez nutnosti restartu programu, čehož se dá dobře využívat při dynamických změnách nastavení.

Instalace a spuštění

Privoxy zajisté najdete v repozitářích své distribuce, po instalaci byste ji měli hledat v prvé řadě mezi službami. Aktuální verze proxy-serveru nese označení 3.0.6, většina dále popisovaných funkcí je však přístupná již od (dva a půl roku staré) verze 3.0.3. Pro základní běh proxy-serveru může být základní konfigurační soubor relativně strohý:

confdir /etc
logdir /var/log/privoxy
actionsfile moje-akce
filterfile moje-filtry
logfile privoxy-log
jarfile cookies-prison
debug 512
listen-address 127.0.0.1:8118

Parametr confdir udává, kde se mají hledat další konfigurační soubory definované direktivami actionsfile, filterfile a (v ukázce nepoužitý) trustfile (viz minulý odstavec). Podobně logdir je cesta k adresáři s logovacím souborem (logfile) a volitelně s úložištěm zadržených cookies (jarfile). Parametr debug specifikuje činnosti, které se budou do logovacího souboru zaznamenávat; hodnota 512 znamená použití CLF (Common Log Format). Konečně listen-address udává rozhraní a port, na kterém proxy-server bude naslouchat požadavkům. Hodnota 127.0.0.1:8118 z příkladu je výchozí, tj. použije se i v případě, že tento parametr vůbec nebude zadán. Pokud bude zadán pouze port, Privoxy bude naslouchat na všech dostupných rozhraních.

Samozřejmě, aby Privoxy bylo k užitku, je zapotřebí nakonfigurovat prohlížeč, aby používal proxy-server naslouchající na zadané adrese a portu. Používání Privoxy lze ověřit na interní adrese config.privoxy.org (zkratka: http://p.p/), což je zároveň vstup do webové administrace (o ní se více zmíníme později).

Blokování přístupu k vybraným webovým stránkám či doménám

Tato vlastnost Privoxy má kořeny v původním poslání proxy-serveru k blokování reklam. Vychází z předpokladu, že reklamní prvky na stránkách se stahují ze známých umístění, respektive v typicky pojmenovaných doménách či cestách jako ads.example.com či www.example.com/banner. Privoxy umožňuje v souboru s akcemi spravovat „blacklisty“ nežádoucích domén či cest, přičemž v jejich definicích jsou povoleny zástupné znaky či regulární výrazy pro elegantní podchycení nejrůznějších situací. Malá ukázka:

{+block}
ad*.
.example.net/.*\.jpg
/(.*/)?ad(/|s|v|images|cycle|rotate|mentor|click|frame)
{-block}
adsl.
www.example.net/foto.jpg

Složené závorky uvozují příkazy proxy-serveru, v ukázce +block zapíná akci blokování a -block pak zpětně povoluje výjimky. Definice domény může být „neúplná“, například vzorek .firma. vyhoví jakékoliv doméně obsahující slovo firma, a může používat klasické zástupné symboly – * pro nula a více libovolných znaků, ? pro právě jeden znak a intervaly znaků v hranatých závorkách, například [1-5a-f]. Definice cesty začíná lomítkem a může obsahovat (Perl-kompatibilní) regulární výrazy.

S instalací Privoxy získáváme poměrně rozsáhlý seznam známých reklamních serverů a obecných pravidel pro blokování reklamy, který můžeme prakticky ihned začít využívat; zejména při brouzdání na zahraničních webech je docela dobře použitelný. Nic nám však nebrání využít této funkce pro blokování jinak nežádoucích stránek, respektive neblokovat nic a použít jinou zajímavou funkci tohoto proxy-serveru.

Povolení přístupu jen k vybraným webovým stránkám či doménám

Tato metoda na to jde s blokováním z druhé strany – budováním bílých listin, whitelistů. Při použití tohoto experimentálního režimu je vše blokováno a pouze to, co je uvedeno v bílé listině, je povoleno. Seznam důvěryhodných domén je veden v samostatném souboru (definován direktivou trustfile) a na rozdíl od podobného zápisu {+block} * {-block} povolena.domena.cz má lehce jinou syntaxi s drobnou vychytávkou:

~povolena.domena.cz
+duveryhodna.domena.cz

Řádek s vlnovkou na začátku předznamenává klasické povolení definované domény či cesty (opět je možné používat zástupné znaky v definici domény a regulární výrazy v popisu cest), zatímco znak plus na začátku nejenom že dané umístění povoluje, ale navíc sděluje, že veškeré odkazy v tomto umístění jsou také povolené.

Pokud bychom například chtěli za ukázkové konfigurace navštívit server www.zakazane-ovoce.cz, budeme zablokováni. Kdyby však libovolná webová stránka na serveru duveryhodna.do­mena.cz obsahovala odkaz na www.zakazane-ovoce.cz, budeme kliknutím na tento odkaz vpuštěni, navíc Privoxy dynamicky přidá odkazovanou doménu do seznamu povolených (ovšem s vlnovkou na začátku a samozřejmě pouze v případě, že se v tomto seznamu již nenachází). Pro příště tak bude možné navštívit okusit zakázené ovoce přímo, bez přístupu skrze „důvěryhodného odkazovatele“ (trusted referrer).

Sluší se dodat, že vstup na „nedůvěryhodnou“ stránku si lze vynutit, pokud nebylo Privoxy přeloženo s parametrem --disable-force. Stačí v URL mezi doménu a cestu dopsat „vynucovací“ řetězec, obvykle privoxy-force. Zneplatní to však všechny relativní odkazy na stránce, takže lze očekávat stránku bez stylů a bez obrázků, viz obrázek.

Příště

Druhý díl povídání o Privoxy se zaměří na změny hlaviček a obsahu načítaných stránek, zmíníme též manipulaci s cookies a další drobné vychytávky tohoto proxy-serveru.

       

Komentáře

[jiri.b]

no uz se tesim na dalsi dil, abych konecne vytunnil privoxy s tor aby nebylo poznat verzi klienta, os atd... :)

[zippy]

v default.action (u mna v /etc/privoxy) staci pridat niekde na koniec: {+hide-user-agent{Internet Explorer/1.0(MS DOS 6.22 i286} }

[Leoš Literák]

Pouzivanim privoxy na abicku si zadelate na potize

[jiri.b]

to je teda sofistikovane :)))))))))

[Robert Krátký]

Není to jen otázka správného nastavení proxy?

[Leoš Literák]

To je otazka na lidi, kteri jej pouzivaji. Zda se da takovata "featura" vypnout.

[Jiří Poláček]

Nepochybně je to otázka správné konfigurace, v tomto případě nejspíš bude na vině maskování refererů. Rozhodně však jde v Privoxy pro vybrané weby neprovádět žádné kejkle a magie, což lze pro abclinuxu.cz jen doporučit.

[petr_p]

Jistě.

[Dalibor Smolík]

Program tor a privoxy používám jako anonymní proxy server. Občas se to hodí Program je třeba pro tento účel doinstalovat ještě jako plug-in do Firefoxu.

[Käyttäjä 11133]

Plug-in není třeba, záleží jen jestli chce mít člověk jednoduchou možnost tor s privoxy vypnout, nebo se bez ní obejde.

[petr_p]

Poměrně úderně působí množství zablokovaných požadavků, které se na mé konfiguraci dlouhodobě drží kolem 1/4.

[petr_p]

Je dobré si pozorně pročíst dokumentaci. Syntaxe pro doménovou část a část cesty se liší. Na doménovou část se používá globing podobný tomu z shellu, na cesty se používá PCRE (je-li zakompilováno).