Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »No tak minimálně je to dobré pro toho, kdo s Linuxem začíná.Taková je idea - nelze se zavděčit všem naráz. Ale abych některé nedůtklivé čtenáře varoval, co mohou čekat, přidal jsem na začátek začátečnickou ikonku. Snad budou pak shovívavější.
Otázkou je, jestli by takto orientovaný článek neměl být spíše na LinuxEXPRESu.Zatímco AbcLinuxu nechce vzbuzovat dojem, že by tu nebylo nic pro začátečníky, tak jsem si jistý, že ani LE nechce být ve škatulce 'pouze pro začátečníky'.
I na AbcLinuxu jsou začátečníci.A kvůli jejich požadavkům podobné články vycházejí. Snažíme se to namíchat tak, aby bylo pro každého něco, ale nutně se tím pádem na každého nedostane každý den. Například na zítřek je plánován článek, který není pro začátečníky vůbec...
Taková je idea - nelze se zavděčit všem naráz. Ale abych některé nedůtklivé čtenáře varoval, co mohou čekat, přidal jsem na začátek začátečnickou ikonku. Snad budou pak shovívavější. ... Snažíme se to namíchat tak, aby bylo pro každého něco, ale nutně se tím pádem na každého nedostane každý den. Například na zítřek je plánován článek, který není pro začátečníky vůbec...Nejhorší je, že si myslíš, že mi vadí, že je článek pro začátečníky. To je ale omyl. Nikdy a nikde jsem netvrdil ani nenaznačil, že by mi jakkoli byly na obtíž články tzv. pro začátečníky. Osobně si myslím, že pokud jednou za dva týdny dní vyjde článek, který mi tématem bude blízký, a pokud jednou za pět dní vyjde článek, který mě bude aspoň okrajově zajímat, je to úspěch. Nečekám, že si denně budu číst články na míru.
Nejhorší je, že si myslíš, že mi vadíReagoval jsem snad na tvůj komentář?
Je mi totiž jedno, co ti vadí. Snažím se vyhovět i tomu poslednímu čtenáři, ale tvůj vkus je mi úplně volný, protože se věnuješ téměř výhradně trollování.Nejsem sám, kdo má názor, jaký jsem napsal. Minimálně dva další čtenáři s tím souhlasí. Na jejich vkus se redakce taky vysere, protože souhlasit s voidem je jako by to napsal void sám, a na jeho názor serem?
Nereagoval jsi na mě, ale psal jsi (i) o mně. To je zřejmé a může si to ověřit každý, kdo umí číst.Jsi příliš domýšlivý. Nepsal jsem o tobě. Psal jsem o obecně o čtenářích, kteří přišli s kritikou. Konkrétně tvoje 'kritika' mě nezajímá.
Minimálně dva další čtenáři s tím souhlasí. Na jejich vkus se redakce taky vysere, protože souhlasit s voidem je jako by to napsal void sám, a na jeho názor serem?Nikoliv, jim rád zkouším vysvětlit, jaké má redakce pro vydání článku důvody - jak si můžeš všimnout jinde v diskusi. To jen tvůj názor je mi fuk.
Zatímco AbcLinuxu nechce vzbuzovat dojem, že by tu nebylo nic pro začátečníky, tak jsem si jistý, že ani LE nechce být ve škatulce 'pouze pro začátečníky'.Už to máme: http://www.linuxexpres.cz/software/textove-editory a je to mix - něco je fakt jednoduché, některé editory už jsou ale pro pokročilejší. Např. spousta techniků nebo programátorů, které znám, používá Geany. Mně ten článek přijde v pořádku. Osobně mám velmi rád články "10 nejlepších pluginů pro editor XYZ" nebo "600 nejmodřejších témat pro WordPress" - vždycky mě to inspiruje. Takové články vítám a díky za ně.
toto prostě žádné srovnání není, trvám na tom, že jde o ne vyčerpávající výčet s ne vyčerpávajícím popisem daných aplikací bez jakýchkoliv kritérií srovnáváníZáleží na tom, jaké cíle si pro srovnání stavíme. Srovnávat lze i na základě obecného textového popisu. Což byl účel i záměr tohoto článku. Nicméně - děkuji za podněty. Příště budeme přísnější, než nějaký článek označíme za srovnání.
Ovšem článek - a nejen pro začátečníky - by měl být postaven na dvou pilířích: na obsahu a formě. Tento autor bohužel nevyniká ani v jednom.Od někoho jiného bych to bral jako kritiku. Od tebe to beru jako obyčejné prudění, protože nijak jinak se tu neprojevuješ. Já jsem si ten článek vyžádal, já jej schválil a já jsem s ním spokojen, jinak bych ho nevydal. Klidně tedy své plivance namiř rovnou na mě - autora z toho vynech.
Od někoho jiného bych to bral jako kritiku. Od tebe to beru jako obyčejné prudění, protože nijak jinak se tu neprojevuješ.Kde byla ta diskuze o dvou metrech? :)) Jinak je docela logické, že vyjadřuju především nesouhlas - projevovat se souhlasně zpravidla nemám důvod. Psát "+ 1" apod. bývá k ničemu. Je zvláštní, že ať napíšu cokoli, končívá to tak, že mi někdo řekne, že teď jen "prudím", nebo že jindy "prudím". Je to vlastně past a diskuze končívají stejně - diskuze jsou zasrané stovkami kilobajtů textu s různými pohledy na to "prudění". A přitom to samotné "prudění" je jen promile cizích keců o "prudění".
Já jsem si ten článek vyžádal, já jej schválil a já jsem s ním spokojen, jinak bych ho nevydal. Klidně tedy své plivance namiř rovnou na mě - autora z toho vynech.Když chci kritizovat autora, kritizuju autora. Když chci kritizovat vydavatele, kritizuju vydavatele. Jestli jsi autorem a podepsal ses jako Milan Bárta, pak má kritika autora směřuje na tebe. Jinak ne.
Je zvláštní, že ať napíšu cokoli, končívá to tak, že mi někdo řekne, že teď jen "prudím"Opravdu zvláštní, nepochopitelné...
A co měl jako napsatVzhledem k tomu, že se přiznal, že to (omylem) neocitoval celé, je tvůj komentář zcela mimo. Stejně jako ty.
kdelibs chtěj kdepimlibsNe v Debianu.
:wq
Osobní dojmy vždy až na konec komparací, prosím.Osobní hodnocení je v tomto článku až v části 'Závěr', ne?
Odkaz na úplný výčet je náročný luxus?Doplněn.
Pro srovnání je neprve třeba vymezit srovnávané parametry, což je vám zjevně pod úrověň.Řekl bych, že je z textu patrné, že se jedná o zcela obecné srovnání, které si neklade ambice zacházet do velkých detailů. Jistě, mohlo by to být rozděleno na editory podle funkce, podle náročnosti na zdroje, závislosti či znalosti uživatelů atd. Ale to není účel tohoto článku. Vzhledem k tomu mi nepřijde jako nijak hrozný prohřešek, že je článek pojmenován 'srovnání'. Zcela nepochybně totiž srovnává, jen ne podle vašich představ, ale mnohem obecněji - což bylo ostatně cílem.
pro zacatky totiz clovek pouzije to co je v distro predinstalovane.A když se trochu rozkouká, tak bych řekl, že se mu podobný přehled může hodit.
napriklad: hledame editor pro pasani skriptu sh/py/pl by me rozhodne prilakalaTo by bylo určitě zajímavé a rád bych takový článek vydal. Ale bylo by to pro úplně jiné obecenstvo. Myslím, že ten dnešní je také užitečný, jen pro někoho jiného.
Jedna dost podstatná věc v případě Kate nebyla řečena a pro mě to byla ta nejdůležitější fičura, pro kterou jsem opustil (stále milovaný :) gVim a začal používat Kate - dá se v něm zapnout Vi mód, takže se pak ovládá víceméně jako vim (a jeho klony).U vim klonů (jako Yzis, nebo ten vim režim v Kate) končím obvykle velice brzy, hned na příkazu
:(v)split
-server -Xbatch -Xincgc
; start je sice podstatne pomalsi, ale samotna praca je potom na urovni nativnych applikacii.
Zdravím, docela by mne zajímalo, jestli pro Linux existuje editor, který podporuje ad-hoc zvýrazňování řetězců jako to dělá Notepad++ (Win). Je to poměrně nevídaná funkce, ale zato "láska na první pohled" -- už mnohokrát mne vytáhla z kaše.
V podstatě jde o 2 funkce:
Znáte, víte? (a neříkejte grep
, mám na mysli opravdu editor grafického ražení... :D) Díky!
Tohle Vim umí. Stačí stisknoutV podstatě jde o 2 funkce:
- když označíte slovo, označí se a zvýrazní specifickou barvou (cyan), ale zároveň se zvýrazní veškeré jeho další instance, takže např. máte v ruce způsob jak okamžitě prohlédnout výskyt nějaké proměnné, potažmo překlep...
Alt + #
nad vybraným slovem.
To druhé taky pomocí skriptu - http://vim.wikia.com/wiki/Highlight_multiple_words
- Existuje 5 přednastavených barev, které si můžete ad-hoc přiřadit libovolnému stringu (asi tam bude limit na délku, ale jaště jsem na něj nenarazil), opět se vám touto barvou zvýrazní všechny instance tohoto stringu, a co je největší nářez: ty barvy se mezi sebou kombinují a dají se odebírat, takže nemáte problém pokud se ty řetězce překrývají. Takže např.
- v regulárním výrazu označím "/" jinou barvou než "\/", tím mi krásně vykouknou hranice výrazu
- v sáhodlouhém (např. Apache) logu si označím datum, IP adresu a "POST" -- v 10MB logu tak dokážu během pár vteřin vidět co se dělo...
- a milión dalších věcí, je to hodně univerzální
grep
u jsem tak trochu myslel i pro vim
i eMacs
(myslel jsem doopravdy nativně X-kovou záležitost). Ne proto, že bych je nechtěl používat, spíš proto, že jsem věděl že to určitě umí. :D
Ale Alt+#
určitě zkusím. Včetně ostatních rad. hlsearch
lze dosáhnout vyhledání a zvýraznění pomocí #
resp. *
.
#
, ale mám nastavenou cz klávesovou mapu jako výchozí a AltGr (dočasně) přepne na anglickou. Díky za opravu
Geany je programátorský textový editor, který je zároveň také jednoduché vývojové prostředí. Vyvíjen je zejména s důrazem na rychlost a nízkou náročnost na systémové prostředkyAch jo, to jsou zase ta prázdná hesla... KDE je vyvíjeno zejména s důrazem na maximální podobnost s Windows, NetBSD je vyvíjeno zejména s důrazem na podporu maximálního počtu platforem... Klišovité prázdné nálepky, které autoři článků automaticky produktům nalepují, protože zkopírovat klišé, které před ním danému produktu na věčné časy nalepili všichni ostatní, je snažší, než jít nevyšlapanou cestičkou a napsat o něm něco z vlastní hlavy a pravdivého. Geany rozhodně není vyvíjen s důrazem na rychlost, už jenom z toho důvodu, že jeho editační komponentou je gtkscintilla, což je jedna z nejpomalejších editačních komponent, které existují. A je to znát (čím pomalejší počítač, tím zoufaleji je to vidět). I Autoři Geany to vědí, nejednou o tom diskutovali s nespokojenými uživateli a dali jim za pravdu, dokonce i uvažovali o návrhu vyměnit ji za jinou komponentu, ale zavrhli to prostě proto, že by to pro ně bylo problematické. Čili Geany je vyvíjeno s důrazem na pohodlí programátorů a požadovanou funkčnost, ne s ohledem na rychlost. Bez ohledu na to, co hlásají propagační slogany. Ale to obecně platí i o ostatních programech z toho výčtu.
Spomínam si, že sa na ich mailing liste pred časom objavil niekto, komu sa Scintilla nepáči a navrhoval im namiesto toho použiť GtkSource, aj keď tá knižnica nemá zďaleka všetky používané vlastnosti (a nie je ani rýchlejšia).O tom jsem psal. Nejde jim o rychlost (bez ohledu na to, co píšou prázdná hesla v popisu), ale o požadované vlastnosti. Což nekritizuji, kritizuji papouškování prázdných hesel.
Pokiaľ viem, tak Scintilla má rôzne optimalizácie na rýchlosť, ktoré ale spôsobujú väčšiu pamäťovú náročnosť, takže je dosť rýchla (problém ale má s veľmi dlhými riadkami, to ale pri "programátorskom" editore asi až tak nevadí, 80 znakov na riadok musí stačiť každému :) ).Problém není Scintilla, ale gtkscintilla (totéž platí i pro ten SciTE). Např. nativní port Scintilly pro Windows je v pohodě, qtscintilla se taky dá používat když se zapne backend raster (a obejde se tak pomalý XRender atd.), ale gtkscintilla (kvůli celé té pomalé infrastruktuře, na které visí GTK+) je několikanásobně pomalejší.
qtscintilla se taky dá používat když se zapne backend raster (a obejde se tak pomalý XRender atd.)chceme vědět víc! Co a kde nastavit?
O tom jsem psal. Nejde jim o rychlost (bez ohledu na to, co píšou prázdná hesla v popisu), ale o požadované vlastnosti. Což nekritizuji, kritizuji papouškování prázdných hesel.A čo teda majú použiť aby to malo aspoň podobnú funkčnosť a rýchlosť? GtkSource to nie je pretože funkčnosťou zaostáva a rýchlosť tiež nie je lepšia.
Kate
zvládá práci se soubory dostupnými přes všechny protokoly podporovanými KIO Slaves (HTTP, FTP, SMB, SSH a WebDAV).
- umožňuje sessions (uchovat několik různých nastavení grafického rozhraní a seznam otevřených souborů)
- možnost rozdělit aktuální pohled na několik částí, a to jak vertikálně, tak i horizontálně.
- zvýrazňování syntaxe kódu (aktualizace lze stáhnout v Nastavení aplikace)
- automatické odsazování kódu,
- skrývání a odkrývání částí kódu,
- vyhledávání a nahrazování textu (také pomocí regulárních výrazů),
- podpora autodetekce kódování otevíraných souborů a možnost konverze na kódování jiné,
- podpora kontroly pravopisu,
- automatické doplňování kódu,
- nástroj blokového výběru,
- funkce editoru lze dále ještě rozšířit pomocí zásuvných modulů a skriptů:
- prace se záložkami, rychle procházeni adresářovou strukturu na discích,
- používani šablon,
- jednoduché filtrování textu
- automatické otevírání hlavičkových souborů při práci se zdrojovými kódy
gedit
- V základu neobsahuje mnoho pokročilých funkcí („Keep it simple“)
- umožňuje práci se vzdálenými soubory prostřednictvím GVFS nebo FUSE
- zvýrazňování syntaxe kódu,
- automatické odsazování,
- podpora vyhledávání a nahrazení textu,
- zobrazování čísel řádek,
- pokročilé zvýrazňování,
- podpora kontroly pravopisu,
- práce se záložkami,
- automatické ukládání v časových intervalech
- statistika aktuálního dokumentu (počet řádků, slov nebo znaků v dokumentu)
- lze rozšířit pomocí zásuvných modulů:
- rychlé otevírání souborů,
- podpora úryvků, díky (lze do dokumentu vkládat často opakující se části kódu)
- zobrazení konzoly jazyka Python
jEdit
- pokročilý programátorský textový editor.
- napsán v Javě, vyžaduje JVM (lze jej spustit na kterékoliv platformě podporující Java)
- udržuje seznam otevřených souborů v horní části okna programu a lze mezi nimi pohodlně přepínat.
- automaticka detekce kódování souborů
- automaticky otevírá soubory komprimované gzipem
- Okno aplikace lze libovolně rozdělovat a v každé části mít otevřený jiný soubor
- zvýrazňování syntaxe kódu (130 programovacích jazyků)
- automatické odsazování
- skládání (skrývání/odkrývání) částí kódu
- vyhledávání a nahrazování textu s podporou regulárních výrazů
- kompletace kódu pro různé programovací jazyky
- podpora maker
- prohlížeč struktury dokumentů
- možnost vkládání značek (záložek)
- lze rozšířit pomocí zásuvných modulů (více než 150) - správce pluginů (Pomocí sady zásuvných modulů lze jEdit přeměnit na pokročilý HTML editor nebo i celé vývojové prostředí)
SciTE
- založený na editační komponentě Scintilla (vytvořen jen pro demonstraci funkcí této komponenty, postupem času se ze SciTE stal plnohodnotný textový editor)
- zvýrazňování syntaxe zdrojových kódů
- automatické odsazování
- skrývání a odkrývání kódu
- automatické doplňování slov
- otevírání nových souborů v záložkách
- pokročilé vyhledávání a nahrazování (i pomocí regulárních výrazů)
- Pro zdrojové kódy Pythonu je kontrola syntaxe.
- podporuje relace (sessions)
- Text či zdrojové kódy lze exportovat do několika různých formátů (HTML, PDF, RTF, LaTeX aj.).
Scribes
- minimalistický programátorský editor pro Gnome naprogramovaný v Pythonu.
- podporuje zvýrazňování syntaxe zdrojových kódů
- automatické odsazování
- kompletace kódu
- doplňování závorek
- podporuje útržky (snippets) kódu (uživatel zapíše určitou zkratku a po stisknutí klávesy Tab aplikace zkratku nahradí kusem předem definovaného kódu)
- lze prohledávat a také nahrazovat (i regulární výrazy)
- Funkce lze rozšířit o moduly naprogramované v Pythonu.
Bluefish
- zaměřený na programování webových stránek a jiného programového kódu, chlubí se nízkými nároky na systémové prostředky a vysokou rychlostí při otevírání i stovek souborů naráz.
- pracuje s lokálními i se vzdálenými soubory
- lze otevřít několik souborů současně na základě části názvu souborů
- pokročilé vyhledávání a nahrazení textu s možností využití regulárních výrazů,
- práce se záložkami
- kontrola pravopisu,
- zvýrazňování syntaxe kódu,
- automatické odsazování,
- skrývání a odkrývání bloků kódu,
- automatické vkládání uzavíracích tagů,
- správa projektu
- HTML nástrojová lišta (lze spouštět průvodce pro vložení tabulek, rámců ,vkládat HTML tagy s jejich atributy, obrázky)
- podpora šablon pro HTML, XHTML, PHP a další.
Geany
- programátorský textový editor, zároveň také jednoduché vývojové prostředí. Vyvíjen je zejména s důrazem na rychlost a nízkou náročnost na systémové prostředky. Cíl při vývoji je co nejmenší závislost na desktopových prostředích a knihovnách.
- zvýrazňování syntaxe kódu
- odsazování
- automatické doplňování kódu
- podpora útržků (snippets)
- automatické uzavírání HTML tagů
- pokročilé vyhledávání a nahrazení textu také pomocí regulárních výrazů
- jednoduchá správa projektů
- možnost kompilace zdrojových kódů
- sestavení projektu a spuštění aplikace
- Ve spodní části okna se zobrazují zprávy překladače
- Další dostupné nástroje - dialog výběru barvy v různých formátech.
- zásuvne moduly přes Správce pluginů:
- možnost exportu zdrojového kódu do různých formátů
- zobrazení prohlížeče souborů v postranní liště
- možnost rozdělení okna aplikace na dvě části
- automatické ukládání po určitém časovém úseku
- ukládání záložní kopie právě otevřeného souboru do určeného adresáře
Závěr
rešerš v notepade
Tiskni
Sdílej: