Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Google Chrome 153 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 153.0.8010.36 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 230 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Open-source hra Shattered Pixel Dungeon (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Apple dnes představil (YouTube) iPhone Duo, iPhone 18 Pro, Watch Series 12, Watch Ultra 4 a AirPods 5.
Společnost System76 představila pracovní stanici Thelio Mira AI s předinstalovaným Pop!_OS s prostředím COSMIC nebo Ubuntu. Nakonfigurovat lze až s 16jádrovým CPU AMD Ryzen 9 9950X, 192 GB DDR5 RAM, dvěma GPU NVIDIA RTX Pro 6000 a 192 GB GPU pamětí.
DigitalOcean je sponzorem nadace Omacom Foundation stojící za linuxovou distribucí Omarchy. Přislíbená částka je 3 miliony dolarů, tj. 1 milion dolarů ročně po dobu tří let.
ABS (The Arch Build System) není nic jiného než strom balíčků z repositářů Arch Linuxu, tedy přesněji řečeno PKGBUILDy, které slouží k sestavení balíčku. Běžně tento strom na svém počítači stažený nemáte; pokud jej chcete, je třeba spustit příkaz abs, který stáhne jeho aktuální podobu z cvs. Aby vám abs fungoval, musíte mít nainstalován balíček cvsup nebo csup.
ABS strom je umístěn v adresáři /var/abs, strom vypadá nějak takto:
/var/abs/ |-- base | |-- acl | |-- attr ... | |-- xfsprogs | `-- zlib |-- community | |-- daemons | | |-- abyssws | | |-- anacron ... | `-- unixodbc |-- editors | |-- gvim | `-- joe |-- extra | |-- daemons | | |-- autofs ...
Nejběžnějším použitím bude úprava parametrů při kompilaci, přidání nějaké vlastnosti či opatchování zdrojových kódů. Například pokud balíček je v repositáři zkompilovaný bez podpory OSS a vy ji vyžadujete, není nic jednoduššího, než si upravit PKGBUILD a balíček si znovu sestavit pomocí makepkg.
Zde je třeba pamatovat na pořádek a vlastní upravené PKGBUILDy dávat někam stranou. Nejlépe si vytvořit adresář /var/abs/custom a do něj si vždy zkopírovat celý adresář s PKGBUILDem který chceme upravit. Často totiž bývají u PKGBUILDu i patche. O tom, jak psát (upravovat) a pracovat s PKGBUILDy byl předchozí díl seriálu.
V předchozím díle bylo také zmíněno, že v nastavení makepkg, který slouží k sestavování balíčku, lze nastavit optimalizaci pro procesor. Proto lze v extrémním případě zvažovat kompletní překompilování celého systému a tím dosáhnout optimalizace přímo na míru.
Právě k tomu slouží skript makeworld; spouští se:
/usr/bin/makeworld [volby] <cilovy_adresar> <kategorie> [kategorie] ...
Potom je vhodné v adresáři, kam se zkopírovaly hotové balíčky, vytvořit lokální repositář a ten si přidat do pacmana. Zajistíte tím řešení závislostí.
Tento postup ale s sebou nese několik nepříjemností: musíte si sami hlídat aktualizace, a pokud nechcete míchat vlastní balíčky s balíčky z repositářů, je vhodné používat jen lokální repositář a zakázat oficiální. Potom je ale třeba také pamatovat na závislosti, tedy mít všechny potřebné balíčky v lokálním repositáři.
Z těchto důvodů je makeworld vhodný, například pokud byste chtěli spravovat repositáře pro jinou než oficiálně podporovanou platformu. Pokud toužíte po optimalizovaném systému, Arch sice nabízí řešení, ale není tím pravým - je to sice možné, ale je třeba velké úsilí.
Balíčkovací systém Arch Linuxu má jednoduché základy, je přehledný a snadno pochopitelný. Pacman dokáže systém udržovat v aktuální podobě a čistý bez balíčků, které by zůstaly nainstalovány jako nepotřebné závislosti.
Jestliže vám některý balíček nevyhovuje, není problém si jej díky ABS stromu upravit. Pokud něco chybí, není problém si vytvořit balíček. PKGBUILDy mají jednoduchou a přehlednou strukturu (nezapomeňte PKGBUILD poskytnout ostatním).
Pokud tedy hledáte distribuci, která je rychlá a flexibilní a má skvělý balíčkovací systém přístupný uživatelům, potom je Arch Linux jasná volba.
Doufám, že vám seriál přinesl užitečné informace a pomohl poodkrýt roušku tajemství pacmana a balíčků pro Arch Linux.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Každopádně děkuji za zajímavý seriál.
netcfg, profily, atd.). Stejne tak rc.conf a moznost vyberu sitoveho profilu pri bootu atd. atd.
Pokud budeš psát recenzi, tak mě osobně se moc libila tato(dá-li se to tak nazvat). Ale raději bych viděl něco z technologického pozadí..