Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Na WhatsAppu budou postupně v průběhu následujících měsíců zavedena uživatelská jména. Telefonní čísla tak mohou zůstat soukromá. Aktuálně si lze uživatelské jméno rezervovat.
Byl aktualizován TIOBE Index (Wikipedie). Programovací jazyk Rust se poprvé dostal do první desítky tohoto žebříčku popularity programovacích jazyků. Vede Python následovaný C, C++, Java, C#, …
Proton (Wikipedie), tj. fork Wine integrovaný ve Steamu umožňující na Linuxu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 11.0-1. Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled všech podporovaných her na stránkách ProtonDB
Byly publikovány zdrojové kódy počítačové hry Unturned. Pro nekomerční účely. V plánu je přelicencování pod MIT. Hra Unturned je postavena nad multiplatformním herním enginem Unity.
První česká družice navržená a sestavená výhradně studenty se dostala na oběžnou dráhu Země. Družice KOSTKA, kterou vyvinul studentský tým YSpace z Vysokého učení technického v Brně (VUT), dnes odstartovala na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX v rámci mise Transporter-17 z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base.
Po nákresech ovladače Steam Controller a puku společnost Valve na svém GitLabu publikovala projekt Inkterface, tj. podrobný návod (PDF, video v mp4) na sestavení předního panelu s e-papírovým displejem pro Steam Machine pro zobrazování systémových informací. Použity jsou součástky od společnosti Adafruit.
ABS (The Arch Build System) není nic jiného než strom balíčků z repositářů Arch Linuxu, tedy přesněji řečeno PKGBUILDy, které slouží k sestavení balíčku. Běžně tento strom na svém počítači stažený nemáte; pokud jej chcete, je třeba spustit příkaz abs, který stáhne jeho aktuální podobu z cvs. Aby vám abs fungoval, musíte mít nainstalován balíček cvsup nebo csup.
ABS strom je umístěn v adresáři /var/abs, strom vypadá nějak takto:
/var/abs/ |-- base | |-- acl | |-- attr ... | |-- xfsprogs | `-- zlib |-- community | |-- daemons | | |-- abyssws | | |-- anacron ... | `-- unixodbc |-- editors | |-- gvim | `-- joe |-- extra | |-- daemons | | |-- autofs ...
Nejběžnějším použitím bude úprava parametrů při kompilaci, přidání nějaké vlastnosti či opatchování zdrojových kódů. Například pokud balíček je v repositáři zkompilovaný bez podpory OSS a vy ji vyžadujete, není nic jednoduššího, než si upravit PKGBUILD a balíček si znovu sestavit pomocí makepkg.
Zde je třeba pamatovat na pořádek a vlastní upravené PKGBUILDy dávat někam stranou. Nejlépe si vytvořit adresář /var/abs/custom a do něj si vždy zkopírovat celý adresář s PKGBUILDem který chceme upravit. Často totiž bývají u PKGBUILDu i patche. O tom, jak psát (upravovat) a pracovat s PKGBUILDy byl předchozí díl seriálu.
V předchozím díle bylo také zmíněno, že v nastavení makepkg, který slouží k sestavování balíčku, lze nastavit optimalizaci pro procesor. Proto lze v extrémním případě zvažovat kompletní překompilování celého systému a tím dosáhnout optimalizace přímo na míru.
Právě k tomu slouží skript makeworld; spouští se:
/usr/bin/makeworld [volby] <cilovy_adresar> <kategorie> [kategorie] ...
Potom je vhodné v adresáři, kam se zkopírovaly hotové balíčky, vytvořit lokální repositář a ten si přidat do pacmana. Zajistíte tím řešení závislostí.
Tento postup ale s sebou nese několik nepříjemností: musíte si sami hlídat aktualizace, a pokud nechcete míchat vlastní balíčky s balíčky z repositářů, je vhodné používat jen lokální repositář a zakázat oficiální. Potom je ale třeba také pamatovat na závislosti, tedy mít všechny potřebné balíčky v lokálním repositáři.
Z těchto důvodů je makeworld vhodný, například pokud byste chtěli spravovat repositáře pro jinou než oficiálně podporovanou platformu. Pokud toužíte po optimalizovaném systému, Arch sice nabízí řešení, ale není tím pravým - je to sice možné, ale je třeba velké úsilí.
Balíčkovací systém Arch Linuxu má jednoduché základy, je přehledný a snadno pochopitelný. Pacman dokáže systém udržovat v aktuální podobě a čistý bez balíčků, které by zůstaly nainstalovány jako nepotřebné závislosti.
Jestliže vám některý balíček nevyhovuje, není problém si jej díky ABS stromu upravit. Pokud něco chybí, není problém si vytvořit balíček. PKGBUILDy mají jednoduchou a přehlednou strukturu (nezapomeňte PKGBUILD poskytnout ostatním).
Pokud tedy hledáte distribuci, která je rychlá a flexibilní a má skvělý balíčkovací systém přístupný uživatelům, potom je Arch Linux jasná volba.
Doufám, že vám seriál přinesl užitečné informace a pomohl poodkrýt roušku tajemství pacmana a balíčků pro Arch Linux.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Každopádně děkuji za zajímavý seriál.
netcfg, profily, atd.). Stejne tak rc.conf a moznost vyberu sitoveho profilu pri bootu atd. atd.
Pokud budeš psát recenzi, tak mě osobně se moc libila tato(dá-li se to tak nazvat). Ale raději bych viděl něco z technologického pozadí..