Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
ABS (The Arch Build System) není nic jiného než strom balíčků z repositářů Arch Linuxu, tedy přesněji řečeno PKGBUILDy, které slouží k sestavení balíčku. Běžně tento strom na svém počítači stažený nemáte; pokud jej chcete, je třeba spustit příkaz abs, který stáhne jeho aktuální podobu z cvs. Aby vám abs fungoval, musíte mít nainstalován balíček cvsup nebo csup.
ABS strom je umístěn v adresáři /var/abs, strom vypadá nějak takto:
/var/abs/ |-- base | |-- acl | |-- attr ... | |-- xfsprogs | `-- zlib |-- community | |-- daemons | | |-- abyssws | | |-- anacron ... | `-- unixodbc |-- editors | |-- gvim | `-- joe |-- extra | |-- daemons | | |-- autofs ...
Nejběžnějším použitím bude úprava parametrů při kompilaci, přidání nějaké vlastnosti či opatchování zdrojových kódů. Například pokud balíček je v repositáři zkompilovaný bez podpory OSS a vy ji vyžadujete, není nic jednoduššího, než si upravit PKGBUILD a balíček si znovu sestavit pomocí makepkg.
Zde je třeba pamatovat na pořádek a vlastní upravené PKGBUILDy dávat někam stranou. Nejlépe si vytvořit adresář /var/abs/custom a do něj si vždy zkopírovat celý adresář s PKGBUILDem který chceme upravit. Často totiž bývají u PKGBUILDu i patche. O tom, jak psát (upravovat) a pracovat s PKGBUILDy byl předchozí díl seriálu.
V předchozím díle bylo také zmíněno, že v nastavení makepkg, který slouží k sestavování balíčku, lze nastavit optimalizaci pro procesor. Proto lze v extrémním případě zvažovat kompletní překompilování celého systému a tím dosáhnout optimalizace přímo na míru.
Právě k tomu slouží skript makeworld; spouští se:
/usr/bin/makeworld [volby] <cilovy_adresar> <kategorie> [kategorie] ...
Potom je vhodné v adresáři, kam se zkopírovaly hotové balíčky, vytvořit lokální repositář a ten si přidat do pacmana. Zajistíte tím řešení závislostí.
Tento postup ale s sebou nese několik nepříjemností: musíte si sami hlídat aktualizace, a pokud nechcete míchat vlastní balíčky s balíčky z repositářů, je vhodné používat jen lokální repositář a zakázat oficiální. Potom je ale třeba také pamatovat na závislosti, tedy mít všechny potřebné balíčky v lokálním repositáři.
Z těchto důvodů je makeworld vhodný, například pokud byste chtěli spravovat repositáře pro jinou než oficiálně podporovanou platformu. Pokud toužíte po optimalizovaném systému, Arch sice nabízí řešení, ale není tím pravým - je to sice možné, ale je třeba velké úsilí.
Balíčkovací systém Arch Linuxu má jednoduché základy, je přehledný a snadno pochopitelný. Pacman dokáže systém udržovat v aktuální podobě a čistý bez balíčků, které by zůstaly nainstalovány jako nepotřebné závislosti.
Jestliže vám některý balíček nevyhovuje, není problém si jej díky ABS stromu upravit. Pokud něco chybí, není problém si vytvořit balíček. PKGBUILDy mají jednoduchou a přehlednou strukturu (nezapomeňte PKGBUILD poskytnout ostatním).
Pokud tedy hledáte distribuci, která je rychlá a flexibilní a má skvělý balíčkovací systém přístupný uživatelům, potom je Arch Linux jasná volba.
Doufám, že vám seriál přinesl užitečné informace a pomohl poodkrýt roušku tajemství pacmana a balíčků pro Arch Linux.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Každopádně děkuji za zajímavý seriál.
netcfg, profily, atd.). Stejne tak rc.conf a moznost vyberu sitoveho profilu pri bootu atd. atd.
Pokud budeš psát recenzi, tak mě osobně se moc libila tato(dá-li se to tak nazvat). Ale raději bych viděl něco z technologického pozadí..