Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
ABS (The Arch Build System) není nic jiného než strom balíčků z repositářů Arch Linuxu, tedy přesněji řečeno PKGBUILDy, které slouží k sestavení balíčku. Běžně tento strom na svém počítači stažený nemáte; pokud jej chcete, je třeba spustit příkaz abs, který stáhne jeho aktuální podobu z cvs. Aby vám abs fungoval, musíte mít nainstalován balíček cvsup nebo csup.
ABS strom je umístěn v adresáři /var/abs, strom vypadá nějak takto:
/var/abs/ |-- base | |-- acl | |-- attr ... | |-- xfsprogs | `-- zlib |-- community | |-- daemons | | |-- abyssws | | |-- anacron ... | `-- unixodbc |-- editors | |-- gvim | `-- joe |-- extra | |-- daemons | | |-- autofs ...
Nejběžnějším použitím bude úprava parametrů při kompilaci, přidání nějaké vlastnosti či opatchování zdrojových kódů. Například pokud balíček je v repositáři zkompilovaný bez podpory OSS a vy ji vyžadujete, není nic jednoduššího, než si upravit PKGBUILD a balíček si znovu sestavit pomocí makepkg.
Zde je třeba pamatovat na pořádek a vlastní upravené PKGBUILDy dávat někam stranou. Nejlépe si vytvořit adresář /var/abs/custom a do něj si vždy zkopírovat celý adresář s PKGBUILDem který chceme upravit. Často totiž bývají u PKGBUILDu i patche. O tom, jak psát (upravovat) a pracovat s PKGBUILDy byl předchozí díl seriálu.
V předchozím díle bylo také zmíněno, že v nastavení makepkg, který slouží k sestavování balíčku, lze nastavit optimalizaci pro procesor. Proto lze v extrémním případě zvažovat kompletní překompilování celého systému a tím dosáhnout optimalizace přímo na míru.
Právě k tomu slouží skript makeworld; spouští se:
/usr/bin/makeworld [volby] <cilovy_adresar> <kategorie> [kategorie] ...
Potom je vhodné v adresáři, kam se zkopírovaly hotové balíčky, vytvořit lokální repositář a ten si přidat do pacmana. Zajistíte tím řešení závislostí.
Tento postup ale s sebou nese několik nepříjemností: musíte si sami hlídat aktualizace, a pokud nechcete míchat vlastní balíčky s balíčky z repositářů, je vhodné používat jen lokální repositář a zakázat oficiální. Potom je ale třeba také pamatovat na závislosti, tedy mít všechny potřebné balíčky v lokálním repositáři.
Z těchto důvodů je makeworld vhodný, například pokud byste chtěli spravovat repositáře pro jinou než oficiálně podporovanou platformu. Pokud toužíte po optimalizovaném systému, Arch sice nabízí řešení, ale není tím pravým - je to sice možné, ale je třeba velké úsilí.
Balíčkovací systém Arch Linuxu má jednoduché základy, je přehledný a snadno pochopitelný. Pacman dokáže systém udržovat v aktuální podobě a čistý bez balíčků, které by zůstaly nainstalovány jako nepotřebné závislosti.
Jestliže vám některý balíček nevyhovuje, není problém si jej díky ABS stromu upravit. Pokud něco chybí, není problém si vytvořit balíček. PKGBUILDy mají jednoduchou a přehlednou strukturu (nezapomeňte PKGBUILD poskytnout ostatním).
Pokud tedy hledáte distribuci, která je rychlá a flexibilní a má skvělý balíčkovací systém přístupný uživatelům, potom je Arch Linux jasná volba.
Doufám, že vám seriál přinesl užitečné informace a pomohl poodkrýt roušku tajemství pacmana a balíčků pro Arch Linux.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Každopádně děkuji za zajímavý seriál.
netcfg, profily, atd.). Stejne tak rc.conf a moznost vyberu sitoveho profilu pri bootu atd. atd.
Pokud budeš psát recenzi, tak mě osobně se moc libila tato(dá-li se to tak nazvat). Ale raději bych viděl něco z technologického pozadí..