Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Balíčkovací systém Arch Linuxu používá jako správce balíčků pacmana. Balíčky si stahuje přímo z repositářů umístěných na zrcadlech, podobně jako apt-get. Používání systému se snaží být co nejjednodušší a snadno ovladatelné; to se daří plnit díky řešení závislostí a konfliktů balíčků. Stejně tak i ovládání pacmana je jednoduché.
Arch Linux má několik oficiálních repositářů, ve kterých je většina softwaru potřebného pro plnohodnotný desktop i server. Software je kompilován pro architektury i686 (hlavní architektura, která má nejvíce balíčků), x86-64 a i586 (pro tu je zatím nejméně balíčků).
Oficiální repositáře:
currentextra a currentcurrent nebo extra řádně otestovatMimo tyto repositáře, které obsahují přímo binární balíčky, ještě existuje AUR (Arch Linux User-community Repository), jež obsahuje PKGBUILDy pro velké množství softwaru, který není v oficiálních repositářích. O AURu a PKGBUILDech si budeme povídat v některém z dalších dílů.
Název archovského balíčku má pevně daný tvar: jméno_softwaru-verze-vydání_balíčku-architektura.pkg.tar.gz. Už samotný název dává tušit, že se jedná o tar.gz archiv. Aby byl takový archiv validním balíčkem, musí mimo jiné obsahovat soubory:
.FILELIST.PKGINFONepovinný je instalační skript .INSTALL.
Obsahuje seznam všech souborů v balíčku, což je užitečné například pro zjišťování konfliktu souborů, nebo pokud chceme zjistit, kterému balíčku nějaký soubor patří.
Obsahuje všechny informace potřebné k instalaci balíčku. Budeme se věnovat položkám, které jsou obvyklé u pacmana 3.0.0, potažmo u skriptu makepkg, který tento soubor generuje (starší verze nemusely mít všechny položky).
Soubor má jednoduchou strukturu, která je nejlépe vidět na příkladě. Náš balíček bude obsahovat software se jménem helloworld ve verzi 0.4, bude kompilován pro architekturu i686, takže název balíčku je helloworld-0.4-1-i686.pkg.tar.gz
# Generated by makepkg 3.0.0
# Sun Dec 31 10:05:08 CET 2006
pkgname = helloworld
pkgver = 0.4-1
pkgdesc = helloworld: a kernel module and \
a userspace daemon for controlling an atomic bomb
url = http://www.helloworld.sf.net
builddate = Sun Dec 31 09:05:08 2006
packager = Big Boss <bigboss@sf.net>
size = 1055364
arch = i686
license = GPL
replaces = helloworld-rc
replaces = helloworld-test
depend = kernel26
conflict = goodbyeworld
conflict = libatomicbomb
provides = libatomicbomb
backup = etc/helloworld.conf
makepkgmakepkg 3.0.0 a vyššíhelloworld nahrazuje uvedený balíček, v příkladu nějakou RC verzi a test verzihelloworld závisí na tomto balíčkuhelloworld koliduje s balíčky goodbyeworld a libatomicbombhelloworld poskytuje libatomicbomb, tedy řeší závislosti na balíčku libatomicbombTento soubor je instalačním skriptem a není, na rozdíl od ostatních souborů, povinný. Slouží pro spouštění případných po–instalačních procedur. Stejně tak má části, které se spouští po upgradu nebo odinstalování balíčku. Často se také využívá pro výpis informací při instalaci.
Ukážeme si opět jeden krátký příklad:
# arg 1: the new package version
post_install() {
echo ">>> ovládání atomových bomb 'heloworld' verze $1"
post_upgrade $1 0.1
}
# arg 1: the new package version
# arg 2: the old package version
post_upgrade() {
echo ">>> Novinky ve verzi $1"
if [ "$(vercmp $2 0.2)" -lt 0 ]; then
echo " -> kód byl kompletně přepsán, zvýšila se stabilita ;]"
fi
if [ "$(vercmp $2 0.3)" -lt 0 ]; then
echo " -> podporovány jsou i indické bomby"
fi
_do_some_think
}
pre_remove() {
. /etc/rc.d/functions
if ! ck_daemon heloworld; then
/etc/rc.d/heloworld stop
fi
}
_do_some_think() {
/bin/true
}
op=$1
shift
$op $*
Do skriptu si můžeme přidávat svoje vlastní funkce. Je vhodné použít prefix "_", všechny funkce by měly končit s návratovým kódem 0. Instalační skript je velmi zranitelnou částí instalačního procesu; může obsahovat potenciálně škodlivý kód, proto instalujte balíčky jen z důvěryhodných zdrojů. A stejně tak si, pokud sestavujete balíček sami, prohlédněte obsah instalačního skriptu.
Při instalaci pacman nejprve zkontroluje závislosti a konflikty, jak na úrovni balíčků, tak i na úrovni souborů, poté rozkopíruje soubory, provede případné zálohy konfigurace a nakonec spustí instalační skript. Informace o balíčku se uloží do databáze. Proces odstranění je opačný.
Databáze balíčků se nachází ve /var/lib/pacman/ a je to adresářová struktura repositář/balíček. Adresář balíček obsahuje soubory s popisem balíčku a seznamem závislostí.
Seznam aktuálně nainstalovaných balíčků se nachází v adresáři /var/lib/pacman/local. Jeho struktura vypadá podobně jako u repositářů, ale každý balíček má navíc v adresáři seznam souborů v balíčku a instalační skript (pokud jej balíček obsahuje).
Protože databáze je řešena tímto způsobem, je vhodné ji mít na zvláštním oddílu disku s výkonným souborovým systémem, výrazně to zrychlí práci.
Tímto bychom měli položeny nutné základy, příště se pustíme do správy balíčků pomocí pacmana.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
pasmen: Architektura v nazvu balicku je novinka pacmana 3.0?
vogo: ano, ale pacmanem 3.0 jdou nainstalovat i balíčky vytvořené makepkg 2.x.x
pasmen: Kurna, to budu muset vsechny svoje balicky prekompilovavat?!
Jsou jeste nejake vyrazne zmeny pacmanu 3.0?
vogo: více o změnách třeba u mě v blogu
pasmen: Mozna bych mohl zkusit noveho pacmana z testingu... Sice uz
by se mel co nevidet objevit v current, ale prece jen,
nejsem zrovna trpelivy
A hlavne, uz se tesim na to
proklamovane zrychleni. Setkal si se s nejakymi problemy?
vogo: používal jsem rc verze a teď pacmana 3.0.0 a žádné chyby jsem nepozoroval [update v testingu je už verze 3.0.1 - jen kosmetické změny] pacman už by měl být v current
pasmen: Ja ho vidim porad v testing
Ale dobre, zda se, ze je to
fakt uz jen otazka hodin, to bych mohl vydrzet
Jinak
pekny clanek, taky se tesim na pokracovani.
Kouzer: Moc pěkné. Už se těším na další díl... Kdy ho lze očekávat?
vogo: o víkendu ho rozepíšu, ale mám teď moc práce do školy
Tomáš Urgošík: Doplnil bych repository unstable.
vogo: ops, to je tím, že v x86_64 byl dlouho nevyužíván [sakra bota
polepším se]
Ignor: Třeba se z toho seriálu konečně dozvím, proč je packman
podle archerů tak geniální 
vogo: další díl bude o pacmanovi
Andrej: Geniální? To tvrdí kdo?
Ignor: Je to jen můj dojem ze zdejších diskuzí. Nemám pro to důkazy

Johny: fajn clanek. v nekterem z dalsich pokracovani by ses mohl zminit treba o rozdilech mezi pacmanem a jinymi balickovaci (napr. rpm).
vogo: na to se necítím, disto založené na RPM jsem používal naposledy pře dvěma lety, a moc jsem se v tom balíčkovacím systému nevrtal, pak byl přes rok slack, a teď arch
Jirka B.: zadny kontrolni soucet? nebo vypadla informace? :)
vogo: o tom až příště, CRC součet není součástí balíčku, jak by šel přidat do komprimovaného souboru ;)
).
po havárii alespoň nějaká náhrada za diskuzi :)Teď bychom ještě asi měli ručně hrábnout do databáze a přidat nějaký ten tisíc do počítadla čtenosti, aby to nevypadalo, že článek nikoho nezajímá...
Všichni už si ho totiž přečetli, ale teď to není poznat.
Žuch, prásk. Ach jo. Takže má ostrá kritika pacmana vzala za své. Nějaká linuxová vyšší moc se mi tu snaží naznačit, abych ho nechal na pokoji.
Hloupé je, že jsem tu diskusi sledoval a měl jsem prakticky všechny příspěvky v mailu. Jenže cca hodinu před tím karambolem jsem je smazal. To je prostě setsakra smůla.
Ale diskusi v té době sledoval ještě jeden člověk. Třeba zprávy nesmazal. Třeba je má buď ve schránce nebo aspoň na serveru... Haló! Kdo to byl?
Fňuk.