Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Tento test byl proveden překladem jádra (výchozí konfigurace pro architekturu amd64). Jádro bylo přeloženo třikrát po sobě, každý překlad ze samostatné kopie zdrojových kódů. Na rozdíl od předchozího testu, který značně vytěžoval hlavně disky, je v tomto případě více využíván procesor a úložiště spíše okrajově.
Měřena byla doba běhu testu, tj. celková doba překladu ze tří kopií zdrojových kódů.
Test byl proveden na hostiteli a porovnáván s během na hostu KVM 1/1 a Xen 1/1.
| Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
|---|---|---|---|
| real | 24 m 19,559 s | 31 m 33,392 s (+29,7 %) | 27 m 6,909 s (+11,5 %) |
Na hostiteli byl proveden test sedmi paralelně běžících testovacích procesů, které byly omezeny na používání pouze sedmi CPU v systému. Výsledek byl porovnáván s během na hostech varianty 1/1.
| Hostitel | KVM 1/1 | Xen 1/1 | |
|---|---|---|---|
| minimum | 30 m 10.0s | 34 m 5.1s (+13,0 %) | 27 m 56.3s (-7,4 %) |
| průměr | 30 m 20.6s | 34 m 59.5s (+15,3 %) | 29 m 15.1s (-3,6 %) |
| maximum | 30 m 29.5s | 35 m 19.7s (+15,9 %) | 29 m 42.6s (-2,6 %) |
Tento test byl míněn víceméně jako zátěžový, cílem bylo zjistit, jestli nedojde k pádu/zatuhnutí některého z hostů. Na hostiteli se netestovalo, testována byla varianta hostů 1/4.
| KVM 1/4 | Xen 1/4 | |
|---|---|---|
| minimum | 136 m 58,057 s | 134 m 24,515 s |
| průměr | 140 m 51,606 s | 135 m 9,248 s |
| maximum | 143 m 32,285 s | 136 m 6,894 s |
Obdobně jako u podobného testu využívání CPU bylo spuštěno 19 testovacích procesů, z toho 16 na hostech 1/4 a 3 na hostech 1/1. Opět bylo cílem zjistit, jak dobře dokáží jednotlivá virtualizační řešení zajistit rozdíly ve výkonu, když je požadujeme.
| KVM | Xen | |
|---|---|---|
| 1/1 | 36 m 52,858 s | 34 m 17,063 s |
| 1/4 | 131 m 26,102 s | 121 m 8,294 s |
| poměr | 3.563 | 3.533 |
V tomto testu při všech variantách vytížení podává KVM horší výkony než Xen – práce s diskem je zde sice okrajová, ale i tak dostatečně významná na to, aby výkon KVM utrpěl. Nejvýraznější rozdíl je u testu bez paralelizace, nejméně výrazný u velkého počtu naráz běžících překladů.
Poměrně překvapivý je výsledek Xenu při běhu sedmi překladů paralelně, kde byli hosté rychlejší než hostitel.
Při testu izolace mezi různými výkonnostními variantami se projevilo to, že Linux víceméně nemá žádný způsob4, jak dobře omezovat nebo dělit přístup k disku; omezování využívání CPU využívání disků přímo neovlivňuje. Xen si v tomto případě víceméně udržel svůj výsledek z minulého testu, KVM si pohoršilo a dostalo se na úroveň Xenu.
Test, který byl míněn jako zátěžový, hosté bez problémů zvládli.
4 V jádře 2.6.33 se objevila první vlaštovka, ale zatím se jedná pouze o první krok z mnoha.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ano, to je velice nepříjemná věc v debianu (u mě squeeze) - musí se instalovat balík "qemu-kvm", protože balíček "kvm" je VELICE a značně zastaralý, způsobuje výkonnostní anomálie, padání guestů, ...
Prvne diky moc za clanek.
Kdyby na to nekdy byla chut, tak bych moc rad videl aspon zakladni porovnani behu widli na Xen a KVMku. Sam jsem si hral s Win 2k3 serverem a na obojim se chova proti Linuxu mnohem hur. Na Xenu widle doslova staly na miste kvuli desivejm odezvam. Na KVM to bylo lepsi, ale zase se dost desne chovaly disky.
Lidi, jakou mate zkusenost s virtualizaci widli? Zaslech jsem, ze velmi dobre chodi vmware server, ale zrovna nemam volnej HW na testovani.
Protože se KVM poměrně rychle vyvíjí, byla použita verze z Debianu Unstable – v té době nejnovější jádro 2.6.31 (balík linux-image-2.6.31-1-amd64) a kvm-85 (85+dfsg-4.1).Opravdu bylo použito poslední KVM? kvm-85 je poměrně starý balík. Aby nedošlo ke zmatení čtenářů... Sám používám na desktopu unstable a používám balík qemu-kvm, teď ve verzi 0.12.3+dfsg-4. V dokumentaci se lze dočíst v
/usr/share/doc/qemu-kvm/changelog.upstream-kvm.gz, že tento balík je založen na kvm-88 [12 july 2009]. Sám jsem používal chvíli kvm-85 a měl problémy s virtualizovanými Windoze. Po čase jsem si všiml balíku qemu-kvm (s novějším KVM). V tom mě Windoze běžely o řád lépe (to už je tak 3/4 rok zpět). Tedy nevím kdy tyhle testy proběhly, ale o aktuálnosti user-space části KVM lze dost pochybovat?
No a co se týče XENu, tak ten je teď samozřejmě v kernelu 2.6.32 připravován pro Squeeze také zřejmě v novější podobě.
Nechtěl by si někdo dát práci a ty testy zopakovat?
Opravdu bylo použito poslední KVM?V té době... je to cca půl roku, spíš víc, nechá se to odvodit i podle "nejnovějšího jádra" 2.6.31. Holt docela dlouho trvalo to sepsat.
qemu-kvm (0.11.0+dfsg-1) unstable; urgency=low * Package qemu-kvm (stable series) instead of kvm (snapshots) * Simplify the packaging, remove support for external module source * Move old debian/changelog to debian/changlog.kvm -- Jan Lübbe <jluebbe@debian.org> Mon, 02 Nov 2009 11:49:28 +0100Zrejme ty testy probehly jiz v roce 2009...
Take jsem testoval jenom jeden Host a jeden VM, zadne paralelni stroje. Chtel jsem proste porovnat pouze ubytek vykonu ve virtualizovanych masinach. Testoval jsem XEN, KVM a VMware. Host OS byl Debian Lenny a Windows XP prof EN SP2, guest OS byl Debian Lenny a Windows XP (predpripraveny profil), vsechno jenom 32bit.
Na disk jsem pouzival bonnie++, tomu bych veril, dokonce to dokaze odstranit vliv disk cache, takze clovek opravdu presne vi, jak rychle to s diskem pracuje a testuje zapis, cteni a prepis, blokove i znakove a tusim i nahodny pristup.
Misto kompilace jsem provadel test spousteni bash scriptu. Script spoustel sam sebe nekolikrat v rekurzi. Proste test spousteni procesu, coz pouzivame v nasem kompilacnim prostredi.
Na testy site pouzivam iperf. Generuje na TCP nebo UDP nejaky data, coz nezatezuje CPU ani disk, takze pak clovek dostane opravdu rychlost site. iperf pracuje mezi dvema hosty, jeden je jako server, druhy jako client. Pokud je server na Gbit siti a neni nicim jinym zatezovany pres sit, tak iperf da opravdu kvalitni vysledek o rychlosti spojeni.
Pro praci s pameti jsem pouzil jednoduchy perl script, ktery do promenne nacpal string s milionem znaku "0". Potom v cyklu malych a velkych pismen prepsal pomoci s///g nuly na to pismeno. sakra, mel jsem spis pouzit tr///, ale i tak bych rekl, ze to dobre odrazelo praci v pameti.
Testy jsem delal z casti proto, ze si sef myslel, ze XEN virtualizace ubira vykon a ze mame teda servery instalovat primo na HW. A pak mame system pro kompilaci naseho produktoru pod Linux 32bit a 64bit a pod Windows 32bit a 64bit a pod Windows se pouziva Cygwin a je to desne pomaly.
Z testu my vyplynulo, ze CPU (openssl encrypt) je na vsech Host OS i Guest OS priblizne stejne rychly. Windows v KVM nebo VMware a Linux ve Vmware 2 jsou o trosku pomalejsi.
Perl script byl na Linux Host a XEN guest pomalejsi nez KVM guest.
Disk byl take relativne stejny. Jenom KVM bylo na Vmware discich asi dvakrat pomalejsi nez Host Linux a XEN guest. Kolega rikal, ze by vmware obrazy mely byt stejne rychle jako qemu.
Bohuzel spatne dopadl test site a spousteni.
Sit na Linux Hostu a XEN a VMware (1.0 i 2.0) Linux guestu hlasila kolem 930Mbps. Bohuzel i Windows XP host delal jenom 528Mbps. Ovsem zbytek byl horsi. Linux KVM Guest mel s VirtIO jenom 150Mbps, Windows XP KVM guest s VirtIO jenom 73Mbps, Win XP na Vmware 1.0 na 2.6.26 i na etch 2.6.18 kernelu Linux Hosta jenom 290Mbps, Win XP na Vmware 2.0 jenom 217Mbps. Win XP na VMware 1.0 Server na Win XP Hostu 349Mbps a na Vmware 2.0 275Mbps.
Zalostne taky dopadlo rekurzivni spousteni skriptu. Linux Host mel 1:25 (v minutach), XEN guest mel 1:34, windows xp host s cygwinem sam mel 20:31. Dale KVM Linux guest 5:45, Vmware 1.0 Linux guest na Linuxu 2:48, Linux Vmware 2.0 guest na linuxu 2:54, KVM Win XP guest s cygwinem 319:17, Win XP Vmware 1.0 guest s cygwinem na Linux hostu 47:50 a s vmware 2.0 127:39 a Win XP guest s cygwin na Win XP vmware server 1.0 46:30 a s vmware 2.0 129:05.
Prakticky mi z toho vyslo, ze pro Windows je porad jeste nutnost Vmware, ikdyz bych radsi KVM. A pro Linux jeste porad XEN, ktery bezi i na starsich masinach bez HW virt a neztraci zadny vykon v siti a spousteni procesu ani disku. Jeste budu testovat KVM pro Windows, ale to je tak akorat pro adminy, kdyz to nema consoli jako vmware. Jinak vmware 2 je peknej shit. WEb interface management funguje jak kdy, rychlosti to taky neoplyva, aspon ze se da vykopirovat vmware console a pouzivat oddelene, protoze ve FF3.6 tusim zatim nebezi.
Jednou uz driv jsem zkouseli Windows na XEN Enterprise, to bylo dobry i s managementem, zustali jsme u vmware.
Bohuzel spatne dopadl test site a spousteni.Teď jsem ještě zkusil netperf -t TCP_STREAM mezi KVM Linux hostem (virtio síť) a fyzickým strojem (ne hostitelem) a vyšlo cca 920×10^6 b/s na gigové síťovce. Stejný fyzický stroj proti hostiteli dá 940, takže tu síť bych opravdu tak špatně neviděl. netperf AFAIK používají k benchmarkování i vývojáři jádra, takže špatným nástrojem to IMO taky nebude...
Zalostne taky dopadlo rekurzivni spousteni skriptu. Linux Host mel 1:25 (v minutach), XEN guest mel 1:34, windows xp host s cygwinem sam mel 20:31.Zatímco v Linuxu, jako ostatně ve většině unixů, jsou procesory "lehké" (light-weight) a jejich spouštění přes
fork()+exec() relativně nenáročné, ve Windows jsou procesy relativně "těžkotonážní", fork() není nativně v dispozici (Cygwin ho musí emulovat) a mnohem víc se využívají lehká vlákna. Pokud se na
Windows provozuje program silně používající unixový styl (např. právě ono rekurzivní spouštění skriptů), je logické, že výsledek dopadne takto žalostně.
Pamatuju si, jak jsem kdysi musel při portování jednoho svého programu z Linuxu na Windows přepsat volání externích utilit na používání knihoven, protože to, co Linuxu běžel celkem slušně, bylo ve Windows nepoužitelně pomalé - rozdíl v rychlostech byl téměř o řád a většinu zátěže spotřebovalo spouštění oněch externích utlilit (užívaných jako "filtry" na načítání vstupních a ukládání výstupních obrázků).
Tisk bez diskuzetak dostanes cely clanek...
Asi tolik ke slavne virtualizaci 


